Fórum Root.cz
Hlavní témata => Hardware => Téma založeno: Pavouk106 13. 12. 2012, 11:17:03
-
Ahoj,
momentálně si hraju s nastavením fancontrol a rád bych dosáhnul funkcionality ve stylu:
minimální otáčky 0%
maximální otáčky 100%
teplota, pod kterou se větrák úplně vypne 40C
teplota, při která se větrák spustí 75C
Cílem je, aby se větrák spustil až při 75 stupních a do tý doby se netočil vůbec. Pak se bude točit, dokud teplota nespadne na 40 stupňů (klidně může postupně zpomalovat) a pak zase bude vypnutej, dokud teplota nebude 75 -> tzn při stoupající tendenci teploty od 40 stupňů až do 75 by se neměl vůbec točit.
Lze toho dosáhnou samotným nastavením fancontrol? Bez nějakých vnějších zásahů/skriptů? Obávám se, že ne, ale radši se ptám.
Předem díky
-
podle me to je hodne blbej napad.... imo of course.
-
Řeším dilema, jestli provozovat CPU dlouhodobě na 60, nebo dlouhodobě na 40 s tím, že když by dostalo sodu (práci), tak by se zapnul větrák a běžel by, dokud by nebylo zase na 40. Teploty lze libovolně zaměnit, klidně za 25/40, jde mi hlavně tu kontrolu větráku.
Zdá se mi, že fancontrol mi tohle ale nedovolí :-(
-
mas notas nebo dektop/server? voni dekstop/server obecne celkem neradi vypinaji vetraky uplne na nulu, misto toho se doporucuje honit to na minRPM, coz muze bejt 100-400
jinak pres bios/acpi byva pro pwm vetrak takova obycejna proporcionalni krivka, ja muzu v asus biosu vybrat silent, normal, turbo a podle toho je ta krivka vice prikra, dokonce to mam nekde namalovany
no ted mam corsair h50 a otacky neresim, neni to skoro slyset
-
podle me to je hodne blbej napad.... imo of course.
K tomu se připojuju.
Jednak je 75 stupňů už opravdu dost, řada procesorů trotluje už při teplotě 60 stupňů celsia.
Viz. Google: thermal throttling
Jednak trochu zkušenější uživatel ví, že řadě větráků dělá problémy rozjíždět se na minimální otáčky, proto bude zapínající se a vypínající se větrák dělat větší bordel než potichu si ševelící bobík.
Jednak tu plácá čas nás všech, protože pasivní chladič se dá pořídit už za bratru 800,- Kč.
Jednak není potřeba ani vyloženě pasivní, protože stačí udělat "tunel" od zdroje z nějakého tenkého plastu, který bude odsávat vzduch třeba z něčeho takového: http://www.alza.cz/coolermaster-hyper-tx3-evo-d281320.htm
A jednak je to prostě celé hrozná blbost, protože kdyby přesně uvedl typ procesoru, bylo by jasné, při jaké teplotě pracuje.
Například úsporný Athlon pracuje při teplotě okolo 30-ti až 40-ti stupňů, kdy nastavit startování větráčku na 35=bude se zapínat a vypínat.
ATD, prostě kravina.
HOWG
-
Nejsem si take jisty, jestli by se tim, napriklad na notebooku, usetrila elektrika. Podeziram, ze ventilator na plne koule bude mit nizsi ucinnost, nez rekneme pri polovicnich otackach.
-
Nejsem si take jisty, jestli by se tim, napriklad na notebooku, usetrila elektrika.
Vyhřátí komponent hrozí nejvíc právě u notebooků.
Provozní teplota je provozní teplota a ta je doporučená mezi 35 až 40 stupni.
Kdo to nechápe si může na ruku nalít vodu nahřátou na osmdesát stupňů a koukat, co se bude dít.
(Jo, tak trochu se zraníte, funguje to jako docela slušný test IQ.)
Proč mají průměrnou nejnižší životnost výkonné grafické karty notebooky?
Že by se jim to vyhřívání spojů nelíbilo?
Víte, že se materiál teplem roztahuje a že při opakovaném nahřívání nad určitou teplotu se zrychluje stárnutí materiálu, resp. zvyšuje se pravděpodobnost vzniku materiálových vad?
No...ale to se u nás na VŠ neučí, tam se učí a2+/\b2*100/a2/2=?
-
Že by se jim to vyhřívání spojů nelíbilo?
Víte, že se materiál teplem roztahuje a že při opakovaném nahřívání nad určitou teplotu se zrychluje stárnutí materiálu, resp. zvyšuje se pravděpodobnost vzniku materiálových vad?
Ta životnost se hlavně snížila od té doby, kdy RoHS donutila výrobce používat bezolovnaté pájky. Commodora z osmdesátých let zapnu a pár let starý laptop často už ne. Máme sice elektroniku bez olova, ale zato desetkrát větší skládky, spotřební zboží nikdo v konzumní společnosti neopravuje. Proto je na internetu spousta videí o "reflow" s horkovzdušnou pistolí, případně článků o zapékání grafických karet v troubě. Tady je článek, sice z roku 2008, ale podle mě zase tak moc na aktuálnosti neztratil: http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika-zajmy-korporaci-bezolovnate-pajeni-fox-/p_ekonomika.asp?c=A080710_113411_p_ekonomika_wag (http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika-zajmy-korporaci-bezolovnate-pajeni-fox-/p_ekonomika.asp?c=A080710_113411_p_ekonomika_wag)
-
Ta životnost se hlavně snížila od té doby, kdy RoHS donutila výrobce používat bezolovnaté pájky. Commodora z osmdesátých let zapnu a pár let starý laptop často už ne.
Jenže právě to olovo tam práv způsobovalo to, že spoj lépe snášel teplotní rázy a vyhřívání.
Kdyby tvůj Commodore hřál 120W, tak by dávno taky nefičel olovo neolovo.
Bez toho olova to jen chcípne dřív, ale důvodem je "vyhřátí spoje" ne nepřítomnost olova.
Určitě si nemyslíš, že olovo tomu dodává nějakou zvláštní kouzelnou auru.
Olovo zlepšuje smáčivost pájky, pomáhá proti korozi (plyn proniká i do kovu) a trochu zlepšuje její mechanické vlastnosti.
ALE!
Spoj poškozují vibrace od větráků, změny při rozdílné tepelné roztažnosti materiálů a mikrooxidace.
Tj. příčina závady je právě v tom tepelném vyhřátí, resp. díky častým teplotním změnám nebo mechanickému napájení.
Dej si desku pájenou bezolovnatým cínem do skříně a funkční tam vydrží určitě 20 let.
Zapoj jí do pecka, kde se bude hřát a bude na ní vibrovat větrák a vydrží jen pár let.
...
Tedy bych se tě rád znovu zeptal, co je podle tebe příčinou vzniku poruch, jestli to je tepelné namáhání nebo nepřítomnost olova.
-
...
Tedy bych se tě rád znovu zeptal, co je podle tebe příčinou vzniku poruch, jestli to je tepelné namáhání nebo nepřítomnost olova.
To je podivně položená otázka. Spíš bychom se měli zabývat tím, jestli dvě stejné komponenty, např. základní desky, jedna zapájená olovnatou a druhá bezolovnatou pájkou, budou mít stejnou životnost při stejném používání.
Ale to je deja-vu, ta diskuze tu už byla: http://www.root.cz/clanky/stare-pocitace-se-nerecykluji-konci-v-cine-nebo-v-africe/nazory/354191/vlakno/ (http://www.root.cz/clanky/stare-pocitace-se-nerecykluji-konci-v-cine-nebo-v-africe/nazory/354191/vlakno/)
-
To je podivně položená otázka. Spíš bychom se měli zabývat tím, jestli dvě stejné komponenty, např. základní desky, jedna zapájená olovnatou a druhá bezolovnatou pájkou, budou mít stejnou životnost při stejném používání.
Myslím, že ta otázka je položená naprosto přesně a dobře, jen ze sebe děláš schválně blbce, že to nechápeš.
Co tedy myslíš, že poškozuje ty desky?
Nepřítomnost olova nebo to vypalování?
-
Je to mITX deska s Atomem, označení Johnstown, která je (téměř) vzduchotěsně zavřená v mITX PC skříni (nějakej EC). Je to Atom N270, má na sobě mini chladič, můstek stejně tak. Prej se dá provozovat pasivně, ale já na to nechávám v bedně foukat 12cm větrák (nevyužitá Noctua), kterej teď má nastaveno 250-1300 otáček podle teploty v rozmezí 50-75. Teplota v bedně je mězi 35-40, podle teploty v místnosti.
Situace nastolena.
Vetrák to při 500 otáčkách (konstantní) neuchladí na míň, než 50. Nejspíš proto, že můstek je hned pod CPU a tím pádem vzlínající teplo z můstku hřeje i horní chladič. Kdo se orientuje, tak ví, že můstek hřeje podstatně víc, než ten Atom samotnej. Když CPU zatopím (fest), tak jde na 60 stupňů, tam se drží.
Můj cíl (a důvod, proč jsem se tady ptal) je jednoduchý - vyzkoušení jiných režimů větráku. Jestli by mi stálo za to nechat větrák běžet naplno 10 minut a pak ho vypnout a vědět, že teplota bude ok třeba na 10 hodin. Spojení "teplota bude ok" bych tu oc neřešil (hodnotu teploty). Už bych s tím experimentoval ve finále jen já. Je i možný, že bych to dál nechal, jak to mám teď, ale prostě me jen zajímalo, jestli fancontrol umožňuje režim:
Teplota méně než X (50) = vypnuto
Teplota více nebo rovno X (50) = zapnout naplno
Větrák běží a teplota méně než Y (30) = vypnout větrák a zpět na první řádek
Jak jsem psal - konrétní čísla bych ve finále musel vypozorovat, celkovou účinnost tohohle řešení tím spíš... Šlo mi o odpověď na otázku - Lze takto nastavit fancontrol?
(nejsem idiot)
-
Tak tohle už je jiná situace.
Pošli fotky.
-
to uz se to resilo, zalezi na vetraku, jestli ho pres pwm vypnes. jsou tri specifikace A, B, C. vypnout jde jen B a C. Googli "4-Wire Pulse Width Modulation (PWM) Controlled Fans Specification July 2004 Revision 1.2" a strany 12-15
-
dobrej navod je treba tady: https://wiki.archlinux.org/index.php/Fan_Speed_Control
-
Pokud je ve skříni špatná cirkulace čerstvého vzduchu tak se může větrák točit jak chce a stejně to neuchladí, protože přes chladič kolem dokola proutí stále ten samý, již ohřátý vzduch.
Místo řešení chladiče procesoru bych řešil samotnou skříň, neboť pak nemůže být problém uchladit ATOM skutečně pasivně nebo třeba jen průvanem ve skříni s jediným pomalým ventilátorem.
-
Pošli fotky.
Budou večer.
to uz se to resilo, zalezi na vetraku, jestli ho pres pwm vypnes.
fancontrol mi vetrák dokáže regulovat, i když jde o třipinovej konektor. Vypnout větrák jde, 0 je prostě 0.
Pokud je ve skříni špatná cirkulace čerstvého vzduchu tak se může větrák točit jak chce a stejně to neuchladí, protože přes chladič kolem dokola proutí stále ten samý, již ohřátý vzduch.
Spousta lidí mi tohle říká (říkala). Ten počítač takhle provozuju téměř dva roky a je to pořád stejný. CPU do 60, teplota v bedně do 40. Je mi jasný, že tím pádem se CPU "chladí" teplým vzduchem, ale tak to bude i nadále. Tenhle počítač má bejt totálně bezúdržbovej = žádnej prach v něm = nemít se tam kudy dostat. Jak jsem psal - mám ho dva roky a za tu dobu nebylo potřeba čistit :-)
-
Ta životnost se hlavně snížila od té doby, kdy RoHS donutila výrobce používat bezolovnaté pájky. Commodora z osmdesátých let zapnu a pár let starý laptop často už ne.
Jenže právě to olovo tam práv způsobovalo to, že spoj lépe snášel teplotní rázy a vyhřívání.
Kdyby tvůj Commodore hřál 120W, tak by dávno taky nefičel olovo neolovo.
Bez toho olova to jen chcípne dřív, ale důvodem je "vyhřátí spoje" ne nepřítomnost olova.
Určitě si nemyslíš, že olovo tomu dodává nějakou zvláštní kouzelnou auru.
Olovo právě dodává vyšší životnost (snižuje pravděpodobnost poruchy).
-
Olovo právě dodává vyšší životnost (snižuje pravděpodobnost poruchy).
... během určitého počtu provozních hodin, tvaruje křivku poruchovosti v závislosti na čase.
Dále se dá napsat, že nepřítomnost olova v pájce je podmíněnou příčinou vyšší poruchovosti a kdo ví možná i nepodmíněnou, jestliže se bezolovnatá pájka samovolně (ve stabilních podmínkách) rozpadá rychleji, ovšem to by stejně byla zanedbatelná příčina.
-
Pokud je ve skříni špatná cirkulace čerstvého vzduchu tak se může větrák točit jak chce a stejně to neuchladí, protože přes chladič kolem dokola proutí stále ten samý, již ohřátý vzduch.
Spousta lidí mi tohle říká (říkala). Ten počítač takhle provozuju téměř dva roky a je to pořád stejný. CPU do 60, teplota v bedně do 40. Je mi jasný, že tím pádem se CPU "chladí" teplým vzduchem, ale tak to bude i nadále. Tenhle počítač má bejt totálně bezúdržbovej = žádnej prach v něm = nemít se tam kudy dostat. Jak jsem psal - mám ho dva roky a za tu dobu nebylo potřeba čistit :-)
Proč to tedy řešíš? Jakou životnost od toho počítače očekáváš? Proč ti vysoká teplota po dvou letech vadí? Hodláš do toho něco investovat? Kolik?
V uzavřenej bedně je i sebelepší chladič k ničemu. Vysoká teplota je holt daň za tu bezúdržbovost. Osobně radši jednou do roka ten prach zevnitř vysaju, nebo jen vyčistím filtry na vstupu a nemusím řešit přehřívání.
bezúdržbový počítač by měl být imho postaven jinak. Nejlepší řešení chlazení se mě v tomhle ohledu zdá přenos tepla na samotnou skříň, která pak bude sloužit jako velký chladič, takže uvnitř není žádná cirkulace vzduchu (a prachu potřeba). Ale to už je o něčem jiným že...
Proč chceš ten větrák zpomalovat/zastavovat? Jen tak nebo ti vadí hluk nebo co? Mě přijde nesmyslný nechat teplotu vystoupat na 75°C, pak to zchladit na 40°C a opět nechat ohřát na 75°C a tak kolem dokola, jako na houpačce. Pravděpodobně to nebude dělat ničemu dobře.
Jo a mimochodem, je třeba si uvědomit, že větrák na CPU ofukuje i napájecí kaskádu a další komponenty okolo, takže to že má CPU teplotu do 75°C neznamená, že se nemůže hřát něco jiného.
-
To je podivně položená otázka. Spíš bychom se měli zabývat tím, jestli dvě stejné komponenty, např. základní desky, jedna zapájená olovnatou a druhá bezolovnatou pájkou, budou mít stejnou životnost při stejném používání.
Myslím, že ta otázka je položená naprosto přesně a dobře, jen ze sebe děláš schválně blbce, že to nechápeš.
Co tedy myslíš, že poškozuje ty desky?
Nepřítomnost olova nebo to vypalování?
Za nižší životnost komponent pájených bezolovnatou pájkou podle mě může
1) Větší tepelné namáhání už při výrobě (bezolovnaté mají vyšší bod tání)
2) Bezolovnaté pájky jsou tvrdší a tvrdší znamená křehčí. Křehnutí způsobuje studené spoje. Křehne to právě častým zahříváním a chladnutím, tj. používáním.
Je mi jasný, že u nepoužívaný elektriniky na tom nezáleží.
Proto jsem otázku nazval podivnou, protože mě nutila si vybrat mezi věcmi, co spolu souvisí.
Omlouvám se za ten příklad s Commodorem, to je fakt že posledních 15 let jsem ho skoro nezapnul :'(. Šlo mi opravdu porovnání životnosti stejných komponent se stejnou intenzitou používání, jen s rozdílem v použité pájce. Chtěl jsem tím říct, že v době Commodora měla elektronika obecně vyšší životnost.
BTW, Commodory taky pěkně topily. Kdyby byly pájeny bezolovnatě, tak kdoví, kolik by vydržely.
-
Samozřejmě že to olovo v pájce mělo svůj význam, jinak by EU nikdy nedala výjimku pro speciální elektroniku.
Nicméně příčinou zvýšené poruchovosti jsou trhliny ve spoji vzniklé obvykle tepelným namáháním.
Odstraň příčinu trhlin a je jedno, jestli ta pájka bude olovnatá nebo bezolovnatá.
Dá se jednoduše říct, že zařízení pájené bezolovnatou pájkou provozované při stabilní teplotě 35 stupňů a za odstranění vibrací, vydrží asi tolik, co vydrželo zařízení pájené pájkou s příměsí olova provozované v provozních teplotách -40 až +80 stupňů.
Olovo mělo myslím i další důležité vlastnosti, než jen změkčení spoje a zlepšení jeho mechanických vlastností, například zlepšovalo smáčivost. Tam kde se ti teď bezolovnatá pájka chytne jen na 1/2 plošky se olovnatá chytla na celou plochu. A zase, menší plocha kontaktu + tvrdší pájka = vyšší pravděpodobnost vzniku praskliny. Dále to je i chemická stabilita, kdy olovo je poměrně ideální antikorozní nátěr, pokud kontakty začnou korodovat, tak zoxidovaná molekula má obvykle větší objem než atom nezoxidovaného kovu. A protože plyn proniká i do kovu díky mikropórům, dochází k oxidaci i uvnitř toho spoje, kdy molekuly oxidu trhají spoj zevnitř = zase zvyšují šanci na vznik trhlin.
Slovní úloha pro ekology.
Zadání:
Ocelový most natřený suříkovou barvou (oxid olova), váha spotřebované barvy=500 Kg, doba životnosti nátěru +80 let, nátěr drží.
Ocelový most natřený barvou vyrobenou z ropy obsahující rozpouštědla a hromadu dalších sráčů, doba životnosti nátěru 5 let, nátěr se loupe, životnost mostu se podstatně sníží.
Životnost mostu je 80 let.
Otázka:
Kolik tun barvy se uvolní do přírody v případě, kdy se nepoužije suříková barva, kolik energie se spotřebuje na výrobu této barvy, kolik ropy se spálí na dopravu barvy na místo, o kolik bude vyšší celkové znečištění oproti suříkové barvě, kolik energie bude potřeba na zvýšené opravy mostní konstrukce a jaký je celkový ekologický přínos oproti suříkové barvě.
Otázka pro lékaře:
O kolik méně jedovatá je směs těžkého kovu cínu ve směsi se stříbrem, které způsobuje autoimunitní poruchy oproti směsi cínu a olova.
Cín, olovo, stříbro, antimon jsou obvykle jedovaté buď přímo jako prvek nebo ve formě solí.
-
KapitánRUM: Konečně slíbená fotka (klikni pro plnou velikost)
(http://sklad.pavoukovo.cz/johnstown_nahled.jpg) (http://sklad.pavoukovo.cz/johnstown.jpg)
Co je na fotce - vpravo nevyužité 3.5" a 5.25" pozice (až koupím disky, budou tam disky), vpravo dole leží 2.5" disk vzhůru elektronikou, vlevo je samotná deska.
Co je na desce - vpravo nahoře dva chladiče, horní je od CPU, dolní je od můstku, vlevo od nich je žlutá nálepka na RAM, vpravo dole je jižní můstek (bez chladiče, skoro není vidět).
Větrák visí na gumách. Jeho horní hrana se dotýká bočnice, když je bedna zavřená. Spodní strana je víc utopená (cca 5cm od bočnice), takže větrák je nakloněný a nabírá spodní vzduch od bočnice a fouká ho nahoru na chladiče.
všechny díry v bedně jsou zalepené izolační páskou a průhlednou folií.
Chci kritiku :-D
-
Chci kritiku :-D
Odlepit vse, co blokuje diry, poridit diry do bocnice v miste ventilatoru, aby mohl brat vzduch z venku. Jednou za rok az dva vyluxovat. Eventuelne na stupni diry prilepit nejaky filtracni material, treba nejaky HEPA filtr z vystupu vysavace a pak luxovat jednou za pet let.
-
Levné řešení už zcela přesně popsal JardaP.
Vyříznout díru, udělat krátký tunel, ať si ventilátor puštěný na minimální otáčky saje vzduch přímo zvenčí a dál se o teplotu nestarat, měla by tak jako tak klesnout pod padesát stupňů.
Drahé řešení by v tomhle případě bylo nesmyslné.
Filtr je sice dobrý, ale různé mřížky a filtry zvyšují hlučnost.
Šel bych raději do toho občasného luxování.
Jedním z triků je dát počítač výš, u země se drží víc prachu.
Jinak se mi to líbí, nelíbí se mi provedení výrobce, který tam mohl připravit uchycení pro lepší fučák.
Pokud by se ti nechtělo řezat do skříně, přidělal bych alespoň nahoru nějakého takového malého hajzla: http://www.alza.cz/airen-red-wings-50-d145925.htm (Vybrat něco tichého.)
Bohužel, velký dobrý fučák se dá vyrobit myslím vždy kvalitněji a tišší, než malý fučák.
Můžeš si zkusit koupit i dvě heatpipe, jednu jsem kupoval tuším za 50,- Kč.
Heatpipe asi doma nebudeš schopný naplnit, takže ti nezbude nic jiného, než je přišroubovat, já je taky šrouboval, HTPPE může při pájení bouchnout. Normálně použiješ dlouhý kus plechu ohnutý do písmene U a roztáhneš mu pacičky. Mezi plech a heatpipe použij teplovodivou pastu. Přichytit heatpipe k chladiči bude asi těžší, budeš muset pilníkem vypilovat drážku. Nejlepší by bylo heatpipe připájet, ale doma je nenaplníš. Já bych to přišrouboval a přidělal amalgáme, nebo pomocí alternativy typu Fieldův kov.
Vtip je v tom, že jak odvedeš teplo do celé skříně, tak tu už jen tak na víc jak padesát stupňů neohřeješ a fučák by vlastně nemusel být potřeba. Mimo to heatpipe potřebuje vhodnou pracovní teplotu, což je MYSLÍM rozdíl cca deseti stupňů mezi chladičem a zdrojem tepla.
Kapalný kov se dá celkem slušně koupit a po zatvrdnutí ho jen tak něco nezlomí.
http://www.alza.cz/coollaboratory-liquid-ultra-d163938.htm
Ostatně amalgám v hubě je taky směs kovů.
Amalgám si můžeš i namíchat, jako základ lze použít jednu z těch teplovodivých past a přidat stříbro a cín.
Obojí se dá velice snadno získat.
Nicméně zapájet heatpipe a znovu jí naplnit by bylo jednodušší že, ale v domácích podmínkách...
Kdybys měl zbytečně hodně pěněz, řeknu, kup si lepší skříň.
Jestli to chceš rychle, udělej to co radí JardaP, radím to stejné.
Jestli to chceš extra jednoduše, přidej tam jen ten jeden větrák.
Jestli si s tím chceš hrát profesionálně, nech si udělat dva chladiče na zakázku přímo z mědi = odhadem tě vyjdou na pár stovek, přidej na každý heatpipe a ty naveď na tělo skříně. Nejspíš se pak obejdeš úplně bez fučáků a bude teplota nízká.
....
-
Heatpipe se připájet dá, ale chce to vzít vaničku s ledem, který se v mixéru namele na drť a smíchá se solí, třeba kuchyňskou.
Teplota té směsi klesne slušně nízko, snadno se člověk spálí.
Pájka se taví někde při 230-ti stupních.
Když budeš mít pájku s pořádným výkonem a pokud heatpipe na jedné straně dostatečně zchladíš, měl bys být schopný to zapájet.
Nejprve prohřeješ materiál třeba té skříně a uděláš zkoušku pájení, obecně je nejlepší povrch důkladně obrousit, protože pájka nerada chytá na pozink a na hliník třeba rovnou zapomeň. Pak tam zastrčíš tu heatpipe, práce v rukavicích je samozřejmostí a rychle pájíš, heatpipe se musí ohřát jen lokálně, navíc vede teplo, takže hned začne chladit pájené místo (bez výkonné pájky to nedáš).
Přišroubování a spojení pomocí amalgám-like kovu je podstatně jednodušší.
-
Teda, jak vas tu ctu, tak to by bylo prace, jak na kostele. Ja radsi budu luxovat. Zejmena kdyz uvazim, kolik je dnes zivotnost HW. Kdyby to clovek delal na 20 let, tak snad jeste mozna jo.
Take by se snad jeste dalo z venku na tu kastli prisroubovat velky kus zebrovaneho hliniku. Musel by byt prisroubovan na mnoha mistech a eventuelne podmaznuty termalnim tmelem. At ma teplo zevnitr kam prelezat a pak se pasivne chladit do okoli. Zejmena, kdyz to clovek postavi tak, aby zebra byla vertikalne, aby jimi vzduch mohl dobre prolezat. V pripade nouze by se dalo pouzit i nekolik popelnicovych chladicu z CPU, rekneme styl P III. Ale ty maji trochu moc husta zebra, aby se to snadno pasivne chladilo. Krome toho by to vypadalo tak, ze bych to radsi nikomu neukazoval. Ledaze by clovek nasel ruzne barevne a poskladal si z nich vkusnou mozaiku.
-
Já vím, že jsem psal někde výš, že nejsem idiot, a to taky nejsem, ale ono by do začátku pomohlo dát mezi chladič a čip pastu. To udělá rozdíl 5 stupňů.
Každopádně mě ani nejde tolik o chlazení jako takové, ale pořád o tu funkcionalitu fancontrol - kterou jsme pravděpodobně vyloučili.
Teď offtopic: Mám doma dva "bloky" mědi (1x2x4cm), který plánuju použít "nastojáka" (stranou 1x4 na plochu čipu a tou druhou 1x4 na chladič Accelero X2 bez větráku a bez plastovýho krytu). Chladič bych tím dostal nad desku, takže by se měl pohodlně vejít. Pak by větrák neměl být třeba. Kdyby přece jen a ta 12ka by nebyla vhodná, mám i ten originál z chladiče :-)
Je po stále jen "projekt", protože ty bloky by potřebovaly vždy na jedný straně upilovat, jsou totiž střižený lisem, ne řezaný. A do toho pilování se mi moc nechce, aby to mělo ještě význam. Udělam doma rovnou čistou plochu? Alespoň tak nějak funkčně? Bude tenhle "tepelný most" fungovat? Přenese teplo na další, větší chladič?
Taky mám doma nějaký chladiče čipsetů základních desek... S pomocí pilky na železo se dají přizpůsobit...
-
Udělam doma rovnou čistou plochu?
Za dřevních dob domácích oprav motocyklů se kartery rovnaly na skleněné tabuli smirkovým papírem různé zrnitosti , vyleštit by to pak asi šlo lapovací pastou, nebo vídeňským vápnem.
-
Ernie má pravdu, nicméně lapování neplést s lampování (jak mě se občas plete) slouží k leštění a ne k úpravě sklonu.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Lapov%C3%A1n%C3%AD
I když se dá říct, že první hrubý smirkový papír je broušení a lapování začíná vlastně až někde od zrnitosti 200.
Hrbolatá plocha = představte si to jako pohoří v Tibetu, jak na to chcete pložit něco rovného?
Zrcadlově lesklá plocha = rovinky jako v Německu = pasty je potřeba jen trošička.
Jinak tahle redukce může pro tyto výkony fungovat docela dobře, ale měl bys lepší říct nějakému klempíři, aby ti to provrtal k vůli úchytům a k základně (nejlépe měděné) toho chladiče to připájel natvrdo. Natvrdo se pájí přímo mědí.
http://www.medportal.cz/trubky-v-tzb/odborna-instalace-medenych-trubek/pajeni-namekko-a-natvrdo
Myslím, že když si připravíš co přesně chceš, tak že ti to někdo šikovný zapájí a srovná jedním vrzem za 300,- za hodinu jeho práce.
Já bych ti dokázal udělat chladič zcela atypického tvaru z mědi, ale stálo by to víc, než lepší case ;D
-
App, kdybys měl doma svěrák, vrtačku a pilník, tak si ten chladič vyrobíš sám za sobotní dopoledne z hliníku.
Hliník se dá velmi snadno vrtat i pilovat.
Pokud bys mi poslal sádrový odlitek, dokázal bych ti to odlít z hliníku, ale až na jaře, teď mi HOBBY zapadlo sněhem ;D
Mimo to s vrtačkou, pilníkem a svěrákem v klidu vyrobíš i pistoli.
http://www.youtube.com/watch?v=FinRqCocwGE
Když Pákistánci zvládnou vyrobit Pistoli, proč bys nezvládl vyrobit chladič ;D
-
Natvrdo se pájí přímo mědí.
Jak bys chtel pajet med medi, kdyz pajka i pajeny predmet maji tejnou tavnou teplotu? Jeste tak stribrnou slitinou, mozna mosazi, pokud taje nize, nez med (do tabulek se ted koukat nebudu). Ale medi? A, BTW, co je spatneho na pajeni cino olovnatou klempirskou pajkou nebo i cino olovnatou pajkou na elektroniku? Pri tech pracovnich teplotach a pokud to dobre prileha a obejde se to bez nekolikamilimetrovych cunaren, to musi ten pocitac prezit o nekolik desetileti.
-
Máš pravdu, máš pravdu, samozřejmě pájka obsahuje směs mědi a dalších kovů, aby se snížila teplota tání.
JŠI HROŠNEJ PŮNTÍŠKÁŠ!
-
Tak vzhledem k tomu, že není moc co zkazit (na tom měděnym bloku myslím :-) ), tak proč to nezkusit :-) Já jen, že jsem na tyhle věci děsný dřevo. Komp složím v pohodě skoro se zavřenýma očima, ale když jde o to udělat díru do plechu, tak to končí vždycky všelijak ;D
Každopádně chladič mám, bloky mědi mám, čas nemá nikdo... Takže se k tomu dopracuju :-) Bude i zajímavý udělat oba bloky tak vysoký, jak je potřeba - můstek je o krapet výš, než CPU.
-
Jeste bys mohl ten pocitac zkusit opravdu hermeticky utesnit, hodit do vany s vodou a zatizit sutrem. Krome pocitace bys tam mohl mit i rybicky, ale pozor na druhy s velkymi zuby, aby ti nekousaly kabely. Tedy pirany radsi ne, i kdyz by se tim zlepsilo fyzicke zabezpeceni serveru. :-)
-
Stačí vzít nevodivý lak (ne nitrolak) a všechny spoje důkladně přelakovat, pak už jen vložit do lázně s nevodivým olejem.
-
Stačí vzít nevodivý lak (ne nitrolak) a všechny spoje důkladně přelakovat, pak už jen vložit do lázně s nevodivým olejem.
A muzes si tam dat i rybicky, volejovky.
-
No nevím: http://www.trafocz.cz/eshop/produkt/inhibovany-transformatorovy-olej
Asi by sis moc nepošmáknul ;D
Ale zase jestli máš Diesel, tak kdo dneska jezdí litr za dvacku co ;D
-
No nevím: http://www.trafocz.cz/eshop/produkt/inhibovany-transformatorovy-olej
Asi by sis moc nepošmáknul ;D
Ale zase jestli máš Diesel, tak kdo dneska jezdí litr za dvacku co ;D
Hm, na trafo olej by Diesel asi moc nejel, to leda tak motor ze zaoceanske lodi nebo mozna Lanz Bulldog, ale ten tedy asi moc rychle nejezdi a spatne se na nej bali buchty, protoze ma jen jedno sedadlo.
-
Že nejede, přidáš líh a jede :P
Tys nebyl na vojně?
-
Nastesti nebyl.
-
a co toto? http://youtu.be/_m8xZQPdxf8