Fórum Root.cz
Hlavní témata => Hardware => Téma založeno: KapitánRUM 24. 09. 2011, 13:18:21
-
Ahoj,
máte zkušenosti s kombinováním pamětí DDR3 s napájením 1,5 a 1,65V?
Například paměti 1,65 1600Mhz lze obvykle provozovat na 1,5V při 1333MHz.
Také je jasné, že Intelovský paměťový řadič v Corei7-2x00 (Sandy Bridge) chce paměti s napájením 1,5V, byť si i při 1,65V jede spokojeně.
Ale co opačná situace, tedy do pamětí 1,5V pouštět 1,65V?
Logika říká, že s tím nebude nejmenší problém, ale logika a zkušenosti bývají někdy poněkud odlišné. Pokud s tím máte nějakou REÁLNOU zkušenost, podělte se.
Asi se nepočítá ;)
-
logika rika ze do 1,5V soucastky pouste 1,65V je v pohode? Podle teto logiky by bylo uplne v pohode clovekovi poustet par kilovolt...
-
logika rika ze do 1,5V soucastky pouste 1,65V je v pohode? Podle teto logiky by bylo uplne v pohode clovekovi poustet par kilovolt...
vždycky záleží na proudu, napětí může být v podstatě jaké chce.
-
hm a proud * napeti je vykon... tam taky nejaky limit bude. ale jo, klidne at to zkusi, ja mu je neprodal, ja mu zaruku nedavam...
-
hm a proud * napeti je vykon... tam taky nejaky limit bude. ale jo, klidne at to zkusi, ja mu je neprodal, ja mu zaruku nedavam...
to bylo spíš k těm voltům do člověka, než ke změně napětí pro paměti. Pokud to ty paměti nezničí, tak jim to asi sníží životnost.
-
Myslim že paměti budou mit nějaký rozpětí napájecích napětí, nestačilo by se podívat do datasheetu?
-
třeba Kingston u svých 1.5V pamětí uvádí rozpětí 1.425V ~ 1.575V. Jestli to fyzicky rozchodí je věc druhá.
-
Ahoj, před časem jsem viděl pořad, kde ukázali testovací laboratoře Exceleram. Tam trápili DDR3 s napětím přes 3V (testy životnosti) a podle slov technika jsou paměti na tomto napětí schopny pracovat několik let, ale pokud mají výrobní závadu, tak je odhalena poměrně rychle. Osobně mám v počítači http://www.czechcomputer.cz/product.jsp?artno=50198 (http://www.czechcomputer.cz/product.jsp?artno=50198) a běží v pohodě (v kombinaci s AMD PII X3-720BE na desce GA MA 790FXT-UD5P) druhým rokem s tímto nastavením.
Rozdíl, mezi 1,5 a 1,65V je pro paměti zanedbatelný, pro řadič v intelu už nikoliv. 1,65V ještě vezme, ale vyšší voltáž už může být nebezpečná (někteří mluví o 1,7V jako o ještě bezpečném napětí, ale to je věc názoru).
Taky bývá rozdíl v použitých chipech, kdy některé zvládají vyšší napětí bez problémů a některé nikoliv. Ale jak jsem již napsal, u 1,65V by neměly být vůbec žádné problémy s 99% pamětí. Dal bych si pozor jenom na nízkonapěťové verze - 1,25 a 1,35V od Kingstonu a myslím, že i od A-DATA vyšlo něco podobného.
-
Ach jo, to zase radí experti >:(
Tak jen pro Vaší informaci, každá součástka má předepsanou toleranci VSTUPU 10% až 20%, tj. 1,5V + 10% je 1,65V je zcela v pořádku.
A teď se asi zeptáte jako děti ,,A PROČ?"
1. tvrdost zdroje, žádný zdroj není tak tvrdý, aby při dostatečně velkém proudovém zatížení alespoň trochu nepokleslo napětí
2. tolerance součástek, kdo měl ve škole slaboproud ví, že každá součástka má nějakou toleranci a je prakticky unikátní, když vezmete stejných 10 odporů, každý bude mít trochu jiný odpor v rámci předepsané tolerance, který se navíc bude více nebo méně měnit s teplotou
3. tolerance sestavy, pokud do obvodu zapojíme 30 součástek, občas se stane, že jejich tolerance se natolik rozejdou, že obvod nefunguje, proto je snahou všech výrobců vyrábět součástky které fungují na co největším rozsahu vstupních hodnot a s co nejpřesnějším výstupem
4. přechodové odpory, impedance sběrnice, náhlé poklesy ve zdroji, teplotní změny charakteristik, stárnutí součástek, nepřesnost regulátorů......
Proto mají i paměti předepsané nějaké charakteristiky, což je obvykle 5% odchylka na výstupu, 10% odchylka časování a 10-20% tolerance vstupu (častěji 10%).
Proto logika věci říká, že 1,5V a 1,65V pro součástku nepředstavuje žádný problém.
A proto jsem se ptal, jestli to máte někdo ověřené reálnou zkušeností.
Chtěl jsem se vyhnout tomu, aby se tu předváděli pitomci jako:
logika rika ze do 1,5V soucastky pouste 1,65V je v pohode? Podle teto logiky by bylo uplne v pohode clovekovi poustet par kilovolt...
-
Ahoj, před časem jsem viděl pořad, kde ukázali testovací laboratoře Exceleram. Tam trápili DDR3 s napětím přes 3V (testy životnosti) a podle slov technika jsou paměti na tomto napětí schopny pracovat několik let, ale pokud mají výrobní závadu, tak je odhalena poměrně rychle. Osobně mám v počítači http://www.czechcomputer.cz/product.jsp?artno=50198 (http://www.czechcomputer.cz/product.jsp?artno=50198) a běží v pohodě (v kombinaci s AMD PII X3-720BE na desce GA MA 790FXT-UD5P) druhým rokem s tímto nastavením.
Rozdíl, mezi 1,5 a 1,65V je pro paměti zanedbatelný, pro řadič v intelu už nikoliv. 1,65V ještě vezme, ale vyšší voltáž už může být nebezpečná (někteří mluví o 1,7V jako o ještě bezpečném napětí, ale to je věc názoru).
Taky bývá rozdíl v použitých chipech, kdy některé zvládají vyšší napětí bez problémů a některé nikoliv. Ale jak jsem již napsal, u 1,65V by neměly být vůbec žádné problémy s 99% pamětí. Dal bych si pozor jenom na nízkonapěťové verze - 1,25 a 1,35V od Kingstonu a myslím, že i od A-DATA vyšlo něco podobného.
Promiň, že cituji celý tvůj post, ale je prostě výborný.
Přesně tohle mě zajímalo.
Děkuji.
-
Mne by zajímalo, proč se tedy ptáš, když znáš všechno nejlíp.
Jestli se ti nelíbí tolerance udávaná v datasheetech, je to tvoje věc.
-
To snad je dost jasné z originálního postu ne?
Pokud s tím máte nějakou REÁLNOU zkušenost, podělte se.
-
**************************************************
Bylo by trapné jen kecat a nepodložit svoje tvrzení měřením.
**************************************************
Tedy staší paměť:
Paměť 2x2GB Corsair DDR3
**************************************************
1333 stabilní při 1,65V
1600 stabilní při 1,9V (je na ní 1.8V)
1800 stabilní při 2.2V s masivním chlazením (test 24 hodin)
při 2.3V se i přes chlazení začínají objevovat chyby
při 2.5V zkoušena 8 hodin, nevyhořela a po snížení napětí pod 2.2V opět naprosto stabilní, po snížení napětí na 1.9 i bez chlazení
**************************************************
1.5V DDR3 Corsair Vengance 8GB - 1600 - pokusně na 2.0V
Kontinuální testování po dobu 8 hodin, masivní chlazení, plně stabilní
**************************************************
Nechtěl jsem o ní náhodou přijít, tak jsem si netroufl těch 2.5V
**************************************************
-
Tohle mám vyzkoušeno a vše funguje bez problémů: současně běží paměti A-DATA 1,25-1,35V, 1600MHz, 2x2GB a Corsair 1,5V, 1333MHz, 2x4GB. Oboje v dual módu. Základní deska MSI 870A/G54(MS-7599), v BIOSu nastavená SDRAM VOLTAGE na AUTO. Na inzerát je nikdo nechtěl - a to bylo dobře ;D!
Mohly by tedy asi běžet i 1,5 a 1,65V...
-
Takže když dám 2x4gb 1600 mhz 1,5V a 2x4gb 1600mhz 1,35V tak by to mělo chodit ?
-
Takže když dám 2x4gb 1600 mhz 1,5V a 2x4gb 1600mhz 1,35V tak by to mělo chodit ?
Ahoj, mne asi 4 roky chodili spolu 2x4GB 1600MHz 1,5V a 2x8GB 1600MHz 1,35V bez akýchkoľvek problémov. Mal som nastavených 1,42V, vtedy ešte 2x4GB držali a 2x8GB mierne hriali, ale mali chladič.
-
Ti co michate 1.35V a 1.5V, tak to je normalni ze to pojede na 1.5V a neznici se, protoze DDR3L (ty s 1.35V) jsou schopne bezet jak na 1.35V tak na 1.5V, to maji v dokumentaci, ze jsou zpetne kompatibilni se standardnimi DDR3 (1.5V).
Horsi pripad nastava u notebooku, kde navrh desky nepocita se zmenou napeti a je tam natvrdo 1.35V. Zde nebude v poradku fungovat DDR3 pamet (delana na 1.5V), a musite osadit DDR3L (ta co jede na 1.35V i 1.5V).
DDR3L pamet na 1.35V potrebuje taky jinou inicializaci, tak to neni jen o tom, tomu zmenit napeti, muze to vyzadovat podporu v radici a/nebo firwmare/bios-u.
Z pohledu 1.65V - to jsou pameti, ktere jsou provozovany za hranici svych beznych provoznich parametru. Typicky pro provoz na 1.5V garantuje vyrobce parametry v rozsahu napajeni 1.425 az 1.575V, coz je 1.5V +-5%. Zadnych 10 ci 20 neni u nizkych napeti a rychlych obvodu obvykle!
Otazka kdy se pameti znici - absolutni max pro 4Gb DDR3 cip pise vyrobce 1.975V :-) U jinych obvodu (treba pozdejsich delanych na mensi procesu/nm, to muze byt mene), ale to budete mit problem zrejme uchladit tak, aby se dodrzela zaroven maximalni teplota.
-
Ach jo, to zase radí experti >:(
Tak jen pro Vaší informaci, každá součástka má předepsanou toleranci VSTUPU 10% až 20%, tj. 1,5V + 10% je 1,65V je zcela v pořádku.
A teď se asi zeptáte jako děti ,,A PROČ?"
1. tvrdost zdroje, žádný zdroj není tak tvrdý, aby při dostatečně velkém proudovém zatížení alespoň trochu nepokleslo napětí
2. tolerance součástek, kdo měl ve škole slaboproud ví, že každá součástka má nějakou toleranci a je prakticky unikátní, když vezmete stejných 10 odporů, každý bude mít trochu jiný odpor v rámci předepsané tolerance, který se navíc bude více nebo méně měnit s teplotou
3. tolerance sestavy, pokud do obvodu zapojíme 30 součástek, občas se stane, že jejich tolerance se natolik rozejdou, že obvod nefunguje, proto je snahou všech výrobců vyrábět součástky které fungují na co největším rozsahu vstupních hodnot a s co nejpřesnějším výstupem
4. přechodové odpory, impedance sběrnice, náhlé poklesy ve zdroji, teplotní změny charakteristik, stárnutí součástek, nepřesnost regulátorů......
Proto mají i paměti předepsané nějaké charakteristiky, což je obvykle 5% odchylka na výstupu, 10% odchylka časování a 10-20% tolerance vstupu (častěji 10%).
Proto logika věci říká, že 1,5V a 1,65V pro součástku nepředstavuje žádný problém.
A proto jsem se ptal, jestli to máte někdo ověřené reálnou zkušeností.
Chtěl jsem se vyhnout tomu, aby se tu předváděli pitomci jako:
logika rika ze do 1,5V soucastky pouste 1,65V je v pohode? Podle teto logiky by bylo uplne v pohode clovekovi poustet par kilovolt...
vetsina veci je mimo. 10% až 20% nebylo ani pro 5V logiku natoz pro nizsi napeti.
ad 1. od toho jsou zdroje zpetnovazebni, nejde o tvrdost zdroje ale o schopnost regulacni smycky udrzet napeti v toleranci, ktera je dana toleranci soucastek. Zbytek maji pokryt kondenzatory. Pri vetsim proudovem odberu muze klidne napeti zdroje rust a ne klesat.
ad 3. tady se micha tolerance soucastek a celeho obvodu a je z toho paskliv. Pokud cely obvod nefunguje kvuli tolerancim soucastek je to chyba navrhu. Nebo je predepsano co a kolik lze do systemu pripojit, aby cely system fungoval jako celek.
ad 4. to vse je zohledne pri navrhu systemu, viz specifikace jednotlivych rozhrani a sbernic.
Proto logika věci říká, že 1,5V a 1,65V pro součástku nepředstavuje žádný problém.
To plyne z Vasi neznalosti veci.
Pameti maji predepsane casovani od-do pro dane napeti, teplotu a vyrobce v nich zohledni jeste svuj vyrobni process, zadne odchylky v %. To, ze budete provozovat treba logicky obvod nebo pamet mimo dane napeti nebo teplotu znamena jedine, ze vam vyrobce negarantuje paramatery, napr. casovani, uvedene v datasheetu a pokud prekrocite absolute paratemeters, tak riskujete poskozeni soucastky. Vyrobce navrhne a otestuje chip v best a worst case pro napeti, teplotu a charakterizuje pro vyrobni process. Pokud vy prekrocite napr. max. bezne vstupni napeti z datasheetu smerem nahoru, tak to obvykle znamena, ze se mohou v best case porusit hold time na klopnych obvodech a soucastka jako celek bude delat chyby. To same worst case a napeti smerem dolu.
-
Přesně tak, "uname" a "Návštěvník" má pravdu.
"Rozdíl, mezi 1,5 a 1,65V je pro paměti zanedbatelný, pro řadič v intelu už nikoliv."