Fórum Root.cz
Ostatní => Odkladiště => Téma založeno: boban23 21. 04. 2024, 18:35:32
-
Diskuze pod zdejsi zpravickou "Linus přidal tabulátory do Kconfig" me privedla ke zvedavemu dotazu - proc se tak bourlive zacal rozvijet zrovna Linux?
Vzdyt v dobe kolem roku 1991, kdy tehdy jeste student Linus Torvalds prisel s prvnim zarodkem kernelu, existovalo uz nekolik projektu komunitniho UNIX-like systemu, ktere v te dobe uz byly rozbehnute a pracovala na nich rada spickovych lidi.
viz. minimalne:
https://xinu.cs.purdue.edu/
https://cs.wikipedia.org/wiki/MINIX
https://en.wikipedia.org/wiki/GNU_Hurd
Proc se nakonec nic z toho neuchytilo a veskerou pozornost nadsencu, profiku i firem na sebe strhnul zrovna Linux?
Mate vysvetleni?
-
kolik projektu uspelo a kolik jich zapadlo?!
muze za to stesti, nacasovani a milion ruznych dalsich faktoru.
stejne tak to mohl byt nejaky bsd system.
-
Minimalne ty prvni dva vidim jako ze se zasekli v historii. Kdyz vyvijite neco na "lepsi osmibit" (PDP) s par se kilo pameti a najednou trh zaplavi i386 nejen s par mega pameti, ale strankovanim a plnohodnotnou ochranou, tak takovy stary kod bude i po portaci na modernim hw neoptimalni.
Linusuv kernel vznikl jako "demo", jak snadne je udelat jadro pro i386 a vyuzival jeho moznosti naplno - coz dosvedcuje i ta puvodni hlaska, ze ma pochyby ze by to bylo mozne zportovat jinam:
It is NOT protable (uses 386 task switching etc), and it probably never will support anything other than AT-harddisks, as that's all I have :-(.
Takze namisto akademickeho cviceni, je videt kam muze prakticky pristup dostat neci myslenku. A to jsme u toho, proc neuspel Gnu HURD.. vetsi mira politiky a idealismu, nez praktickeho reseni. Mozna by uspel, kdyby tomu paradigmatu pomohl na miru delanej hw - ale i to je velka neznama, protoze treba o procesor schopen vykonavat java byte kod se taky jednou pokouseli, nicmene to nikam nevedlo.
Takze za me - spravna doba, spravny pristup, moznost prakticke realizace a stesti na design choices :)
-
Podobna otazka moze byt aj preco windows? preco apple? preco x86 architektura? preco vhs a nie betamax? ...
Proste nahoda, dobre nacasovanie, alebo sa do projektu zapojili ti spravny ludia, ktori ho dotiahli do podoby, kedy je pouzitelny.
Je tam milion faktorov.
-
Podobna otazka moze byt aj preco windows? preco apple? preco x86 architektura? preco vhs a nie betamax? ...
Proste nahoda, dobre nacasovanie, alebo sa do projektu zapojili ti spravny ludia, ktori ho dotiahli do podoby, kedy je pouzitelny.
Je tam milion faktorov.
pritom os/2 byl perfektni system.
-
V nahodnem poradi:
1. internet - stacilo mit nejake pripojeni k internetu a slo participovat
2. Licence GPL
3. https://monoskop.org/images/e/e0/Raymond_Eric_S_The_Cathedral_and_the_Bazaar_rev_ed.pdf
4. Duraz na pragmaticky pristup x akademicky
5. Linus Torvalds - osobnost, spickovy inzenyr
6. vyuziti GNU ekosystemu (GCC, GNU utils, atd)
7. podpora firem (Redhat, Suse)
8. podpora akademickeho prostredi (UNIX like system) vs drahe Unixy (Solaris, AIX, HP-Unix)
9. rychlejsi vyvoj (obcas na ukor kvality) x napr. NetBSD
10. a dalsi
-
preco vhs a nie betamax?
Protože Beta měla malé kazety, do kterých se vešlo málo pásku, a tak nešlo nahrát celý film. (zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=FyKRubB5N60)
-
Minix uspel, používa ho Intel vo svojich procesoroch od roku 2015. Predtým ho používal vo svojich chipsetoch od Core 2 procesorov.
FreeBSD je tiež úspešný, používa ho Sony v PS4 aj PS5. Používa ho aj Nintendo vo Switchi, myslím, že aj v predchádzajúcich konzolách ho používali. A Apple ho používa asi vo všetkom. Aj Microsoft by ho mohol používať miesto svojho jadra vo Windows, keby chcel.
Trh sa celkom dobre rozdelil. Na otvorené systémy je Linux. Na zatvorené systémy je FreeBSD. A na tajné veci je Minix.
-
Diskuze pod zdejsi zpravickou "Linus přidal tabulátory do Kconfig" me privedla ke zvedavemu dotazu - proc se tak bourlive zacal rozvijet zrovna Linux?
Vzdyt v dobe kolem roku 1991, kdy tehdy jeste student Linus Torvalds prisel s prvnim zarodkem kernelu, existovalo uz nekolik projektu komunitniho UNIX-like systemu, ktere v te dobe uz byly rozbehnute a pracovala na nich rada spickovych lidi.
viz. minimalne:
https://xinu.cs.purdue.edu/
https://cs.wikipedia.org/wiki/MINIX
https://en.wikipedia.org/wiki/GNU_Hurd
Proc se nakonec nic z toho neuchytilo a veskerou pozornost nadsencu, profiku i firem na sebe strhnul zrovna Linux?
Mate vysvetleni?
To, co tu padlo několikrát - licence, dobrý běh na PC, díky distribucím relativně snadná instalace. Linux se svezl s nástupem webu - na začátku měly všechny komerční systémy dost drahé licence pro provoz web aplikací. Některé aplikace běžely na Linuxu rychleji než na BSD - v dobách slabého hw to mělo význam. Linuxová komunita byla docela brzo o dost větší než komunita, která stála za BSD, což se třeba projevovalo ve větší šanci, že váš hw bude podporován. Podpora grafiky, zvuku byla o dost lepší než na BSD. Pro rozšíření Linuxu dost udělal RedHat, který měl zdroje (a za RH stálo IBM). Nainstalovat Linux z distribuce včetně Xwin bylo vážně jednoduché. Dost možná se pak sešla dost silná osobnost Linuse, která dokázala držet směr a filozofii plus GPL licence, která garantovala velkým firmám, že jejich investici nikdo "nezcizí", a na druhou stranu je nutila publikovat kód. A pro malé firmy GPL licence distribucí Linuxu (a všechno uvnitř) byla zadarmo. Dost malých firem na tom vyrostlo. A pak už to jelo jak lavina.
-
Vo Formuli 1 vyhrá vždy len jeden víťaz. Nie je tu priestor na to aby vyhralo všetkých 20 jazdcov. Logicky vyhráva ten, ktorý je najlepší vrámci danej situácie (pravidlá, trať, technické možnosti etc) a/alebo má veľa šťastia.
-
Linusuv kernel vznikl jako "demo", jak snadne je udelat jadro pro i386 a vyuzival jeho moznosti naplno - coz dosvedcuje i ta puvodni hlaska, ze ma pochyby ze by to bylo mozne zportovat jinam:
Motivací Linuse určitě nebyla hw optimalizace. A nemožnost portace byla jen důsledkem lhostejnosti k portaci. Jednoduše měl jen i386 a o nic jiného mu nešlo.
Takze namisto akademickeho cviceni, je videt kam muze prakticky pristup dostat neci myslenku.
Tím je myšleno konkrétně co?
Takze za me - spravna doba, spravny pristup, moznost prakticke realizace a stesti na design choices :)
Tak cenu designu v porovnání s MINIXem určitě nevyhrál :-) Ostatně sám Linus přiznal, že to není tak modulární jako Minix.
Co tady v '91 bylo? BSD mělo licenční trable, které šly až k soudu, navíc 386BSD ještě neexistoval. MINIX byl jen pro studijní účely (navíc v té době stále nebyl pro protected mód i386). Stallman čekal na licenci Machu. A pak tu byly komerční verze. Tak s čím si tak mohli vývojáři na i386 hrát? Navíc nastoupit jako vývojář do teprve se rozjíždějícího se vlaku bylo daleko jednodušší. Ve chvíli, kdy se vyřešily licenční problémy BSD, tak měl Linux už 100 vývojářů...
-
Trh sa celkom dobre rozdelil. Na otvorené systémy je Linux. Na zatvorené systémy je FreeBSD. A na tajné veci je Minix.
:-D to je mimochodem srandovní paradox, aspoň na první povrchní pohled: systém s nejsvobodnější licencí je oblíbenou platformou pro boxy, od kterých člověk zdrojáky nedostane...
Jinak... proč Linux: protože je Linus pragmatik/meritokrat, pan programátor a dříč, a jak se rychle ukázalo, velmi použitelný také jako osvícený diktátor. V roli šéfa projektu zraje jako víno, nakonec si na to sám napsal klíčový nástroj... (jako Chuck Norris.) Zřejmě míň než konkurenční projekty bazíruje na ideologii. Přestože s gustem nazývá věci pravými jmény a některé patche a nápady si drží od těla, na druhou stranu se nebrání, aby v kernelu existovaly klidně dvě (a více?) navzájem nezávislé alternativní implementace téhož. Na jednu stranu tahle duplicita vede v některých případech k "suboptimálnímu vrstvení", na druhou stranu to vede k přínosné konkurenci. Mám pocit, že Linus nechává projekt víc košatět a bujet, přizval víc lidí a zvládá je ukočírovat... vítáni jsou všichni, kdo projeví určitou míru vkusu (a shodnou se ve vkusu s Linusem a jeho apoštoly).
-
Trh sa celkom dobre rozdelil. Na otvorené systémy je Linux. Na zatvorené systémy je FreeBSD. A na tajné veci je Minix.
:-D to je mimochodem srandovní paradox, aspoň na první povrchní pohled: systém s nejsvobodnější licencí je oblíbenou platformou pro boxy, od kterých člověk zdrojáky nedostane...
No to není paradox. To je cíl.
-
pritom os/2 byl perfektni system.
OS/2 byl sice systém technicky lepší než Windows 3.11, ALE IBM ho zabilo obchodním modelem (nesmylsná cena za licenci), pomalým vývojem, a absencí vývoje serveru. NT4 už byly lepší než OS/2 4 Warp prakticky ve všech směrech.
-
preco vhs a nie betamax?
Protože Beta měla malé kazety, do kterých se vešlo málo pásku, a tak nešlo nahrát celý film. (zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=FyKRubB5N60)
V neposlední řadě hrálo dost roli to, že
1) VHS bylo dostatečně dobré
2) SONY odmítlo povolit distribuci porna na Betě, takže VHS bleskově obsadilo trh.
Navíc kazety do kamer byly u Bety nekompatibilní s kazetami pro velké přehrávače, zatímco VHC-C stačilo zacvaknout do jednoduché a levné redukce.
To video na kanálu Technology Connections vřele doporučuju, a vůbec celý kanál.
-
OS/2 byl sice systém technicky lepší než Windows 3.11
Ako win95
os/2 a win95 boli dokonca zo zaciatku kompatibilne, ale ako si pisal IBM. Nie je to jedina dobra vec, ktoru 'pohrbili'. z nedavnej doby openoffice, virtualbox...
-
Linusuv kernel vznikl jako "demo", jak snadne je udelat jadro pro i386 a vyuzival jeho moznosti naplno - coz dosvedcuje i ta puvodni hlaska, ze ma pochyby ze by to bylo mozne zportovat jinam:
Motivací Linuse určitě nebyla hw optimalizace. A nemožnost portace byla jen důsledkem lhostejnosti k portaci. Jednoduše měl jen i386 a o nic jiného mu nešlo.
Tomu asi nerozumite? Kdyz nekdo napise OS na miru nejakemu procesoru, zde konkretne x86 a systemu strankovani a ochrany pameti, tak to neni lhostejnost - jednoduse to napsal optimalne pro dany CPU. Stejne jako ze DOS byl psan pro 8086 (protoze temer cistej x86 asm) - a stezovali by jste se, ze nebyl napsan portabilne vuci 6502 ci i80/Z80, prece o nic nejde, ze?
Takze namisto akademickeho cviceni, je videt kam muze prakticky pristup dostat neci myslenku.
Tím je myšleno konkrétně co?
...
MINIX byl jen pro studijní účely (navíc v té době stále nebyl pro protected mód i386). Stallman čekal na licenci Machu.
...
Vida, sam jste si odpovedel, jen by to chtelo nejaky prasek na zapometlivost. Ideologie je, kdyz se soustredite na akademicke prostredi a ignorujete moznosti, ktere poskytuje dobove moderni hw. To si dnes nastesti uz nikdo nedovoli - ze by podpora nejake featury vysla po X letech dostupnosti hw, kdyz je obmenovaci cyklus urychlen na rok ci dokonce pul roku.
Imho Intel zacal minix pouzivat az po 2000, kdy se zmenila licence na BSD. Linux tu je od 1991.
-
Diskuze pod zdejsi zpravickou "Linus přidal tabulátory do Kconfig" me privedla ke zvedavemu dotazu - proc se tak bourlive zacal rozvijet zrovna Linux?
Vzdyt v dobe kolem roku 1991, kdy tehdy jeste student Linus Torvalds prisel s prvnim zarodkem kernelu, existovalo uz nekolik projektu komunitniho UNIX-like systemu, ktere v te dobe uz byly rozbehnute a pracovala na nich rada spickovych lidi.
viz. minimalne:
https://xinu.cs.purdue.edu/
https://cs.wikipedia.org/wiki/MINIX
https://en.wikipedia.org/wiki/GNU_Hurd
Proc se nakonec nic z toho neuchytilo a veskerou pozornost nadsencu, profiku i firem na sebe strhnul zrovna Linux?
Mate vysvetleni?
Ak si spravne pametam tak Linux bol zadarmo(open source) a Linus ho vyvival na vysokej skole, kde sa to rozsirilo. Takze preto. Ano, boli alternativy(plus original unix), ale dostat sa k nim/pouzit ich bolo problematicke. Takze v konecnom dosledku zvytazil Linux preto, lebo bol najlahsie dostupny pre realne pouzitie. Co je univerzalne pravidlo. Vzdy zvytazi produkt, ktory je lahsie dostupny/pouzitelny, i ked nie je mozno najlepsi.
-
stezovali by jste se, ze nebyl napsan portabilne vuci 6502 ci i80/Z80, prece o nic nejde, ze?
DOS přitom byl původně postaven tak, aby umožnil alespoň datovou a částečně i aplikační kompatibilitu se CP/M. BTW zrovna tam se vzala zpětná lomítka v cestách.
-
FreeBSD je tiež úspešný, používa ho Sony v [...] A Apple ho používa asi vo všetkom.
Apple "používá" spíš BSD 4.4 pokud si tedy z FreeBSD něco nenabral později. macOS je v tomhle ohledu teoreticky spíš bratr FreeBSD, ne potomek. Zajímalo by mě, kolik v macOS reálně kódu z BSD 4.4 v dnešní době zbylo. Může to být málo i dost.
-
Podle mě hrál klíčový faktor internet. V 80tkách a začátcích 90tek byla(běžela) většina serverů připojených k internetu na Unixu(cca 80%) viz. kniha kukaččí vejce. Problém byl že Unix nebyl zadarmo a Linux od počátku ano(prakticky byl Linux "tvz. klon Unixu"). Prakticky nabízel to samé jako Unix a zdarma, a správci kteří byli vychovaní na Unixu snadno mohli přejít kvůli vysoké podobnosti na Linux. Prostě se to nabízelo(bylo to zdarma, nemuseli se nic učit, ..), tak to správci prostě začali nasazovat protože byla vysoká poptávka po serverech na web což pak vyústilo v *.com bublinu.
-
preco vhs a nie betamax?
Protože Beta měla malé kazety, do kterých se vešlo málo pásku, a tak nešlo nahrát celý film. (zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=FyKRubB5N60)
V neposlední řadě hrálo dost roli to, že
1) VHS bylo dostatečně dobré
2) SONY odmítlo povolit distribuci porna na Betě, takže VHS bleskově obsadilo trh.
Navíc kazety do kamer byly u Bety nekompatibilní s kazetami pro velké přehrávače, zatímco VHC-C stačilo zacvaknout do jednoduché a levné redukce.
To video na kanálu Technology Connections vřele doporučuju, a vůbec celý kanál.
V tom videu (nebo nějakém následujícím) tvrdí že (2) není pravda a sekvence událostí byla že lidi si pořizovali VCR pro nahrávání televize, a přednahrané kazety se začaly distribuovat až později, a pro Betu byla menší nabídka, protože ji mělo míň lidí, tak se pro to nedělalo tolik obsahu.
A co se týče malých kazet, tak o tom má taky video https://www.youtube.com/watch?v=9uZ13I2zvfM a tam ukazuje kameru na velkou kazetu (Betu), která ale má problém, že nedokáže nahraný signál přehrát.
O tom jestli byla Beta technicky lepší má taky video https://www.youtube.com/watch?v=hGVVAQVdEOs a… 1) lidi si pletou betamax (domácí) a betacam (studiový, který byl drahý), 2) na originální rychlost posuvu pásku byla Beta nepatrně lepší, ale kvůli tomu se taky na pásek vešlo méně obsahu; když posuv pásku zpomalili aby se prodloužila doba hraní, tak kvalita šla dolu podobně jako u VHS.
-
Tomu asi nerozumite? Kdyz nekdo napise OS na miru nejakemu procesoru, zde konkretne x86 a systemu strankovani a ochrany pameti, tak to neni lhostejnost - jednoduse to napsal optimalne pro dany CPU.
K optimálnímu kódu to mělo dost daleko. Linus měl jednoduše i386, tak si pro to studijně napsal jádro s využitím protected módu. Nic víc v tom nehledejte. Nic víc tam není.
MINIX byl jen pro studijní účely (navíc v té době stále nebyl pro protected mód i386). Stallman čekal na licenci Machu.
Ideologie je, kdyz se soustredite na akademicke prostredi a ignorujete moznosti, ktere poskytuje dobove moderni hw. To si dnes nastesti uz nikdo nedovoli - ze by podpora nejake featury vysla po X letech dostupnosti hw, kdyz je obmenovaci cyklus urychlen na rok ci dokonce pul roku.
MINIX byl vytvořen jako učební pomůcka pro výuku. Navíc cílová architektura byla 8088. Takže o nějakém ignorování nemůže být řeč.
Skluz mezi novými HW vlastnostmi a jejich podporou je naprosto normální. A je normální i dnes, protože ne vše má stejnou prioritu.
BTW Kdy a že vůbec začal Intel dávat minix do svýt chipsetů je zcela irelevantní.
Vaše teorie úplně ignoruje fakt, že Linux byl populární ještě před tím, než byl prakticky vůbec použitelný.