Fórum Root.cz
Ostatní => /dev/null => Téma založeno: další exot 08. 07. 2018, 11:34:42
-
Zítra opět práce a já vím jedno, mám nah**no náladu a nechce se mi tam. Práce mě baví (programátor), ale ty lidi (teď nemyslím konkrétně kolegy, ale obecně)...S 99% lidma nevycházím, nemám si s nima co říct a vlastně je ani nechci mít kolem sebe. Fungovat tímhle stylem další desítky let si neumím vůbec představit a už teď přemýšlím, jak z toho ven. Jistojistě s tím budu muset v horizontu několika měsíců něco udělat. Vlastně si připadám jako ten vězeň z Vykoupení z věznice Shawshank, kterého propustili z vězení a on se nedokázal zaintegrovat a nakonec se oběsil. Co byste mi poradili, chytří řádcove?
-
Co byste mi poradili, chytří řádcove?
Zhlédnout film He was a quiet man ;)
-
Zítra opět práce a já vím jedno, mám nah**no náladu a nechce se mi tam. Práce mě baví (programátor), ale ty lidi (teď nemyslím konkrétně kolegy, ale obecně)...S 99% lidma nevycházím, nemám si s nima co říct a vlastně je ani nechci mít kolem sebe. Fungovat tímhle stylem další desítky let si neumím vůbec představit a už teď přemýšlím, jak z toho ven. Jistojistě s tím budu muset v horizontu několika měsíců něco udělat. Vlastně si připadám jako ten vězeň z Vykoupení z věznice Shawshank, kterého propustili z vězení a on se nedokázal zaintegrovat a nakonec se oběsil. Co byste mi poradili, chytří řádcove?
Jsou v zásadě dvě řešení:
a) Na těch osm hodin nasadit masku, tvářit se v pohodě, nebýt nepřátelský, ale s nikým se moc nebavit. A po pracovní době žít svůj život.
b) Začít pracovat vzdáleně, klidně pro nějakou firmu v zahraničí.
Každopádně si to musíš srovnat ve své hlavě a se zvoleným řešením se ztotožnit a smířit. Musíš se zbavit toho vnitřního konfliktu a nespokojenosti, jinak se tím budeš pořád ničit a nakonec se z toho zblázníš. V případě b) se ta práce shání trochu hůř, můžou tě podezírat, že se doma flákáš, můžou ti chtít platit míň (spousta zaměstnavatelů má zcestný pohled, že homeoffice je jakýsi benefit pro zaměstnance) atd. V případě a) je potřeba přijmout to, že směňuješ svůj čas za finanční kompenzaci. Ta práce nemusí být procházka růžovou zahradou, aby ten obchod byl pro tebe výhodný. Uvědom si, že spousta lidí v práci trpí a dostává za to almužnu. Ty se tam budeš třeba taky cítit nepříjemně, ale aspoň za to dostaneš jako programátor slušně zaplaceno. Pořád jsi na tom líp než většina lidí.
-
Takových lidí je. Nic si z toho nedělejte. Třeba se do toho dostanete. Prozatím ale nikoho nemlaťte ;)
-
Doporucuji precist http://internationalpsychoanalysis.net/wp-content/uploads/2011/07/McWilliamsschizoid_dynamics.pdf
(oznaceni schizoid je sice stigmatizujici, ale znamena to introvert, se schizofrenii to sdili jen ten kus nazvu, a je to neco jineho nez schizoidni porucha osobnosti)
To, ze jste zvolil Shawshank redemption je myslim priznacne, protoze Andy je dle meho nazoru hluboky introvert (schizoidni osobnost). Stejne jako to popisujete, i on hral "socialni role", ale jeho prave vnitrni ja to nebylo. Jeho prave ja tam vzdy jen vystrkovalo ruzky (a je samozrejme v hlavni dejove linii).
Podle meho nazoru je zaklad uvedomit si co je pro cloveka dulezite a nejit proti tomu. Mne treba hodne pomohlo pochopit psychologii jinych osobnostnich typu, ale to sem uz nemam cas rozepisovat.
-
Ono se do root.cz zacala nejak integrovat zpovednice.cz? ::) Neco o ponicich nebo jednorozcich by nebylo?
-
Do podobných diskuzí mě moc nebaví přispívat i když si je občas přečtu, ale nevidět a neporadit...
Jsou v zásadě dvě řešení:
a) Na těch osm hodin nasadit masku, tvářit se v pohodě, nebýt nepřátelský, ale s nikým se moc nebavit. A po pracovní době žít svůj život.
b) Začít pracovat vzdáleně, klidně pro nějakou firmu v zahraničí.
... za c) Pracovat na sobě a socializovat se (ať už samostatně nebo a pomocí odborníků)
mi přijde jako workaround místo opravdového vyřešení problému. Myslím, že když se tazateli podaří změnit problém u sebe, pomůžeme mu to i v takových věcech, které si teď ani neumí představit. Ale je to v první řadě na něm.
-
Vlastně si připadám jako ten vězeň z Vykoupení z věznice Shawshank, kterého propustili z vězení a on se nedokázal zaintegrovat a nakonec se oběsil. Co byste mi poradili, chytří řádcove?
To je ale krásně symbolický Zrovna včera byl ten film na ČT2. Koukal jsem.
-
Hele, to je vlastně v pohodě. Lidem s poruchou osobnosti a autistům se přímo radí, ať jsou účetní a nebo programátoři. Že nadělají nejméně bordelu. Takže tazatel je vlastně profesně v pohodě.
Horší by bylo, kdyby byl takový prodavač v Tesco a nebo se dal na medicínu.
-
Co byste mi poradili, chytří řádcove?
Zhlédnout film He was a quiet man ;)
Vypadá hodně dobře, viděl jsem trailer a na tohle se podívám ;D ;D
-
Hele, možná prostě jsi na nesprávném místě. To taky existuje. S některýma lidma si prostě nemusíš rozumět. Týmy bývají někdy docela specifické.
-
BTW Offtopic. Jsem četl někde na bulváru, že podle průzkumu by ráda 1/4 Japonců zabila svého šéfa. ;)
-
Možná sem přijde dvorní šašek a začne tu radit, že ti to vyléčí cvičení a posilování. Je to nesmysl, ale alespoň se zasmějeme. 8)
-
skoro kazdy clovek ma nejakou superschopnost a je necim zajimavy. tim ze si das tu praci najit si ke kolegum cestu zlepsujes svuj zivot. vetsinou, kdyz se zacnes necemu vyhybat, tak te to dobehne odjinud.
vypozoroval jsem, ze je asi 1% lidi, se kteryma proste nejsi kompatabilni, ale i s tema je zajimava interakce v tom, ze sledujes co te na nich sere a proc.
mival jsem velkej problem vyjit s lidma (v podstate vzorec chovani zdedeny od otce), hodne mi nejen s tim pomohla psychoterapie a literatura - psychologicke romany, filozofie a rekneme vypraveci/narativni knihy ve smyslu haska, hrabala a treba johna irvinga.
the beuty is in the eye of beholder ;)
co mi rozhodne nepomohlo bylo pul roku volna travenyho vicemene o samote a pak 3 mes homeoffice. ono pak zjistis, ze te sere jit i do kramu a zacnes objednavat z rohliku/chodit do nocnihoctesca, jen aby se tem lidem vyhnul atd :))
tohle ti teda radim jako rozhodne not people person, asocial a podivin v rekonvalescenci.
-
Pokud je to jen o lidech, tak výpověď (práce všude dost). Jinak psychoterapie "měsíc v kauflandu" by ti mohla pomoct otevřít oči :) Přijde mi, že si vždycky nejvíc stěžujou lidi, kteří mají úplně v pohodě job, a nevidí kolem sebe tu pakárnu co musí dělat ostatní.
-
Třeba jen nejsi lopata. Lopaty obecně jsou úplně v pohodě, protože si rozumí s každým, když jich je všude tolik. Tak bych se zaměřil na to, jestli třeba nejsi v lopatí firmě (korporace). Je to asi jako kdybys slepému ukazoval něco a on by ti říkal, že jsi blbec, dyť nic není vidět. Nebude to nikdy fungovat 8)
-
Zítra opět práce a já vím jedno, mám nah**no náladu a nechce se mi tam. Práce mě baví (programátor), ale ty lidi (teď nemyslím konkrétně kolegy, ale obecně)...S 99% lidma nevycházím, nemám si s nima co říct a vlastně je ani nechci mít kolem sebe. Fungovat tímhle stylem další desítky let si neumím vůbec představit a už teď přemýšlím, jak z toho ven. Jistojistě s tím budu muset v horizontu několika měsíců něco udělat. Vlastně si připadám jako ten vězeň z Vykoupení z věznice Shawshank, kterého propustili z vězení a on se nedokázal zaintegrovat a nakonec se oběsil. Co byste mi poradili, chytří řádcove?
Vsechno se da, da se delat vzdalene (treba toptal), ale po me zkusenosti (a taky dle vyzkumu) bych to nedoporucoval - clovek na permamentnim homeoffice se stava jeste vice asocialni...
-
Já vím, že tohle je fakt fundovaná debata a ták. Ale víte, jak se takovým lidem jako tazatel a i některým odpovídajícím společensky říká, přestože kdejaký psycholog vás bude ubezpečovat o opaku? KRETÉNI
To je jenom taková antipsychologická vsuvka.
-
Pro blbce jako ty se používá jemnější lopata 8) Nevýhoda je, že blbců je tak 95 %, takže si vzájemně notujete, i když jste k ničemu. A navíc obtěžujete ty ostatní, kteří něco opravdu dokážou.
-
Zítra opět práce a já vím jedno, mám nah**no náladu a nechce se mi tam. Práce mě baví (programátor), ale ty lidi (teď nemyslím konkrétně kolegy, ale obecně)...S 99% lidma nevycházím, nemám si s nima co říct a vlastně je ani nechci mít kolem sebe. Fungovat tímhle stylem další desítky let si neumím vůbec představit a už teď přemýšlím, jak z toho ven. Jistojistě s tím budu muset v horizontu několika měsíců něco udělat. Vlastně si připadám jako ten vězeň z Vykoupení z věznice Shawshank, kterého propustili z vězení a on se nedokázal zaintegrovat a nakonec se oběsil. Co byste mi poradili, chytří řádcove?
Bohužel do podobné situace jsem se dostal a to jsem v jiné profesi. Začal jsem pak s toho mít zdravotní problémy jako jsou deprese, stres a vnitřní pocit u těkavosti. Problém je že nad situací člověk moc přemýšlí a pozitivní myšlení většinou nezabírá. Jediné řešení je změnit zaměstnání.
-
Pro blbce jako ty se používá jemnější lopata 8) Nevýhoda je, že blbců je tak 95 %, takže si vzájemně notujete, i když jste k ničemu. A navíc obtěžujete ty ostatní, kteří něco opravdu dokážou.
S klidem vám můžu říci, že lidé s asociální poruchou osobnosti většinou moc nedokáží. Výjimkou je být ve vězení a nebo programovat či být politikem. Ale berte mě s nadsázkou.
-
Pro blbce jako ty se používá jemnější lopata 8) Nevýhoda je, že blbců je tak 95 %, takže si vzájemně notujete, i když jste k ničemu. A navíc obtěžujete ty ostatní, kteří něco opravdu dokážou.
S klidem vám můžu říci, že lidé s asociální poruchou osobnosti většinou moc nedokáží. Výjimkou je být ve vězení a nebo programovat či být politikem. Ale berte mě s nadsázkou.
Něco jako asociální porucha neexistuje. Buď si člověk zvolí cestu sociální a tvoří si vazby (pozitivní, negativní) s ostatními lidmi, nebo asociální, kdy ty vazby neexistují vůbec, nebo jen minimálně. Výhoda sociálního směru je synergie, nevýhodou je antagonismus. Takže tým ve výsledku může zvýšit výkon všech, nebo naopak výkon všech zhoršit. Asociální směr nic takového neřeší a asociálové dovedou být leckdy úspěšnější než antagonistické "týmy".
-
Pro blbce jako ty se používá jemnější lopata 8) Nevýhoda je, že blbců je tak 95 %, takže si vzájemně notujete, i když jste k ničemu. A navíc obtěžujete ty ostatní, kteří něco opravdu dokážou.
S klidem vám můžu říci, že lidé s asociální poruchou osobnosti většinou moc nedokáží. Výjimkou je být ve vězení a nebo programovat či být politikem. Ale berte mě s nadsázkou.
Něco jako asociální porucha neexistuje. Buď si člověk zvolí cestu sociální a tvoří si vazby (pozitivní, negativní) s ostatními lidmi, nebo asociální, kdy ty vazby neexistují vůbec, nebo jen minimálně. Výhoda sociálního směru je synergie, nevýhodou je antagonismus. Takže tým ve výsledku může zvýšit výkon všech, nebo naopak výkon všech zhoršit. Asociální směr nic takového neřeší a asociálové dovedou být leckdy úspěšnější než antagonistické "týmy".
Hele, s klidem věřte, že jsou lidé, které ostatní lidé prostě serou pouze svou existencí a dokáží být O. K. jenom tehdy, když něco potřebují. Já vím, že se s tím blbě spí. Ale lidi dokázali půl století usínat s atomovým holokaustem za zadkem, tak to zvládnou i s tímhle.
-
Antisocialni osobnost samozrejme existuje, tak jak ji chapu ja to je osobnost, ktera tvori s lidmi vazby za ucelem, aby je vyuzila pro svuj prospech (trosku to zjednodusuji). Dobry popis je https://books.google.cz/books?id=BzPOAWB2DncC&printsec=frontcover#v=onepage&q&f=false strana 157 a dale. (existuje i cesky preklad od Portalu, ale pochybuju, ze nekdo z rootu obetuje 800 CZK za tu knihu :) ).
Prijde mi typicke, jak malo empatie v teto diskusi je. Tazatel napise post, ve kterem se sveri, co ho trapi, dokonce to vyjadri tak, ze "s tim neco musi udelat" (=neunasi situaci, "Jistojistě s tím budu muset v horizontu několika měsíců něco udělat"). A jakou dostane odpoved? "Nic te netrapi" :-)))). To je jako rict nekomu kdo si cerstve zlomil nohu, ze ho vlastne nic neboli a nic mu neni. Sousedni diskuse o depresi je z tohoto pohledu take vyzivna.