Fórum Root.cz
Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: Student 21. 05. 2018, 18:46:28
-
Ahoj, pokud by člověk nechtěl přímo studovat čistou matematiku, jaké obory na VŠ jsou jí nejblíž? Dá se to takhle určit? Díky.
-
Matematika je základní věda, která je podkladem každé další přírodní vědy. Nic podobného neexistuje, naopak všechno na ní staví.
-
Myslel jsem to tím způsobem, jaký obor ji (kromě přímo čisté matematiky) využívá nejvíce a nejabstraktněji/nejteoretičtěji.
-
Kvantovka
-
Logika
-
Myslel jsem to tím způsobem, jaký obor ji (kromě přímo čisté matematiky) využívá nejvíce a nejabstraktněji/nejteoretičtěji.
Funkcionální programování :D
-
tohle je prý computer science https://ncatlab.org/nlab/show/homotopy+type+theory
-
tohle je prý computer science https://ncatlab.org/nlab/show/homotopy+type+theory
Akorát to je asi dost náročnější na pochopení než zmiňovaná "čistá" matematika ;)
-
Logika
Haha
-
Jsi z tábora analýzníků, nebo algebraiků?
-
Jsi z tábora analýzníků, nebo algebraiků?
Spíš algebraiků, ale jestli tě napadá něco i k analýze zajímá mě to taky:)
-
Za mě asi fyzika obecně.
Ona matematika je skoro všude a matematice se věnje lidstvo už staletí. A rozebírat se leccos. A většinou se v matematice studuje něco, k čemu máme motivaci a dovedeme si představit, že to k něčemu bude.
Už první ucelená fyzikální teorie (Newtonova klasická mechanika) vznikala ruku v ruce s integrálním/diferenciálním počtem a diferenciálními rovnicemi. Teď z toho těží ostatní asi tak všechny přírodní vědy.
Vektorová analýza se rozvíjela se zájmem o teorie elektromagnetických polí; prostory funkcí a diferenciální formy se zkoumaly na popud termodynamiky...
Jistě se matematika velmí hodí ve všech přírodních vědách, ale mám pocit, že si fyzikou "nahrává" nejvíce.
Pokud budete zmiňovat programování, tak máte jistě pravdu, ale i tak bych si do toho dovolil štourat. Pokud myslíte algoritmizaci, tak tu lze dost dobře už rovnou považovat za matematiku. S brutálním rozvojem počítačů rozhodně vzrostl zájem o oblasti jako třeba diskrétní matematika a teorie grafů. Nicméně leckdy se jen rozvíjely již existující teorie.
A vlastně když to vezmu ad absurdum, tak ta část informatiky, která ji používá nejabstraktněji, už je vlastně ta "čistá matematika".
Ale jistě si při studiu fyziky (first hand experience) i IT užiješ dost matematiky.
-
A vlastně když to vezmu ad absurdum, tak ta část informatiky, která ji používá nejabstraktněji, už je vlastně ta "čistá matematika".
To, co používají informatici, většina matematiků nikdy neviděla, viz ta výše zmíněná homotopická teorie typů ;)
S fyzikou souhlas, ta navíc používá "běžnou" matematiku, kterou pochopí i běžný pokročilejší haskellista, ne jen nerd, co implementuje blockchain monádami a v lahvičce od sedativ chová kryptomonády :)
-
S fyzikou souhlas, ta navíc používá "běžnou" matematiku, kterou pochopí i běžný pokročilejší haskellista, ne jen nerd, co implementuje blockchain monádami a v lahvičce od sedativ chová kryptomonády :)
No, ona i taková pěkná soustava parciálně diferenciálních rovnic dokáže matematikům dost zatopit. A nebo stačí i jedna. Třeba taková Navier-Stokesova rovnice je z pohledu fyziky v pohodě pochopitelná a odvoditelná. Pak teoreticky nastoupí matematika a rovnici vyřeší, ale ejhle, ono to v netriviálních případech často nejde.
-
Ahoj, pokud by člověk nechtěl přímo studovat čistou matematiku, jaké obory na VŠ jsou jí nejblíž? Dá se to takhle určit? Díky.
Záleží co myslíš čistou matematikou.. Pokud si nevybereš fakt teoretické zaměření, tak ta matematika na MFF UK / MUNI je dost dobře použitelná v praxi (finanční a pojistná matematika, numerické modelování, statistika,... takový statistik se upíchne prakticky v kterémkoliv oboru, a numerik se dostane blízko k inženýrským věcem), matematická ekonomie (IES FSV UK), teoretická / matematická informatika (MFF UK, MUNI), fyzika (na fyzice člověk musí zvládnout dvě stejně důležité části - fyziku a matematickou analýzu) (MFF UK, FJFI ČVUT), různé elektro obory/mechatronika/teorie řízení (FEL ČVUT), pak se běžně vyskytuje v různých inženýrských oborech. (skoro všechno na VUT, ČVUT)
Jsou tady obory bioinformatika (UK [dvě třetiny matfyzí informatiky a dvě třetiny přírodovědecké bílé biologie]), matematická biologie (MUNI). (Co učí na ČVUTu v jejich bioinformatice nevím.)
-
Filozofia, podobne ako filozofia matematika nieje nejaka exatna "meratelna" veda ale vsetko v nej zavisi na clovekom par zvolenych "aximoch".
-
K matematice má nejblíž asi teologie, protože bůh to všem bezbožným šmejdům poctivě spočítá.
Teologie i matematika jsou obě stejně užitečné, obě jsou základem života a protože matematika je základem božího řádu, je matematika pouze odnoží teologie. Pokud přijmeš boha, pochopíš všechno i matematiku, matematika tam sama o sobě je naprosto nedůležitá, protože když bůh bude chtít, všechno ti vyjeví.
-
K matematice má nejblíž asi teologie, protože bůh to všem bezbožným šmejdům poctivě spočítá.
Teologie i matematika jsou obě stejně užitečné, obě jsou základem života a protože matematika je základem božího řádu, je matematika pouze odnoží teologie. Pokud přijmeš boha, pochopíš všechno i matematiku, matematika tam sama o sobě je naprosto nedůležitá, protože když bůh bude chtít, všechno ti vyjeví.
Ja uz tu nejsem schopen poznat pitomy nazor od parodie na pitomy nazor. Ktera varianta byla tohle?
-
Ja uz tu nejsem schopen poznat pitomy nazor od parodie na pitomy nazor. Ktera varianta byla tohle?
Autor jen chtel rici ze Buh je matematik. Kabaliste by vedeli vypravet..
-
Ja uz tu nejsem schopen poznat pitomy nazor od parodie na pitomy nazor. Ktera varianta byla tohle?
To je interaktivní rozhodnutí a záleží na tobě, jde o to, jestli by sis nechal vyndat slepé střevo od tohoto matematika:
Matematika je základní věda, která je podkladem každé další přírodní vědy. Nic podobného neexistuje, naopak všechno na ní staví.
-
A co Gödelova veta?!
-
Lze to vyjádřit rovnicí.
Vyndání slepého střeva pouhým matematikem = téměř jistá smrt.
Vykrátíme nepotřebné proměnné: matematika = smrt
A protože smrt = setkání s bohem, po vykrácení a dosazení do první rovnice: matematika = bůh.
-
K matematice má nejblíž asi teologie, protože bůh to všem bezbožným šmejdům poctivě spočítá.
Teologie i matematika jsou obě stejně užitečné, obě jsou základem života a protože matematika je základem božího řádu, je matematika pouze odnoží teologie. Pokud přijmeš boha, pochopíš všechno i matematiku, matematika tam sama o sobě je naprosto nedůležitá, protože když bůh bude chtít, všechno ti vyjeví.
Tak nějak to říkal jeden z největších Čechů Bernard Bolzano, zakladatel teorie množin (ten pravý).
-
K matematice a matematikům ma určitě nejbliž psychiatrie.
-
Filozofia, podobne ako filozofia matematika nieje nejaka exatna "meratelna" veda ale vsetko v nej zavisi na clovekom par zvolenych "aximoch".
No.. Vůči tomuhle pohledu na filozofii a matematiku bych se teda měl tendence vymezovat.... Hlavně vůči té libovůli stanovování axiomů.
Můžu si vymyslet jaký sčítání chci, ale jen jedno je v souladu s realitou. Koncept lineárního zobrazení mi taky nepřijde zvolenej libovolně. Mně spíš přijde, že to studujem protože nám to k něčemu je a dá se o tom něco užitečnýho dokázat.
(I když uznávám, že teorie množin už má hodně svůj svět.)
Co se filosofie týká, tak filosofie řeší i to, co to vůbec znamená exaktně měřit.... Kritéria si musí stanovovat sama tak, aby to k něčemu bylo, protože nad ní už nic není.... ..takže takovou tu libovůli bych tam spíš takoy neviděl...
-
tohle je prý computer science https://ncatlab.org/nlab/show/homotopy+type+theory
Computer Science je slovensky (poodobne česky) INFORmačná mateMATIKA= INFORMATIKA, ted je to podmnožina matermtiky
Pokud budete zmiňovat programování, tak máte jistě pravdu, ale i tak bych si do toho dovolil štourat. Pokud myslíte algoritmizaci, tak tu lze dost dobře už rovnou považovat za matematiku. S brutálním rozvojem počítačů rozhodně vzrostl zájem o oblasti jako třeba diskrétní matematika a teorie grafů. Nicméně leckdy se jen rozvíjely již existující teorie.
A vlastně když to vezmu ad absurdum, tak ta část informatiky, která ji používá nejabstraktněji, už je vlastně ta "čistá matematika".
Ale jistě si při studiu fyziky (first hand experience) i IT užiješ dost matematiky.
Ono algoritmizácia a teória zložitosti je de facto aplikovaná teória (ohodonetených) grafov, teda podmnožina diskrétnej matematiky. Aj keď v ten teóri zložitosti to až tak nevidieť.
Nejakí tvorcovia prediktorov v CPU využijú ešte pravdepodobnosť a štatistiku.
-
tohle je prý computer science https://ncatlab.org/nlab/show/homotopy+type+theory
Computer Science je slovensky (poodobne česky) INFORmačná mateMATIKA= INFORMATIKA, ted je to podmnožina matermtiky
Problém je, že pod pojmem informatika se skrývá práce s excellem...
Správný český název je podle mě teoretická informatika. Případně matematická informatika, ale ta už má ještě blíž k matice.
-
K matematice má nejblíž asi teologie,
Toto si viem predstaviť, lebo definícia je obdoba Božieho slova, o ktorom sa nediskutujem, a veta je jej výklad, o ktorom sa dskutuje vo forme dôkazu
protože bůh to všem bezbožným šmejdům poctivě spočítá.
Nestotžňujte matem,atiku a jej podmnožinu kalkul=ṕočty na to je stroj calclulator= kalkulačka. Matemtiku stroj nepochopí, kalkul robí lepšie a rýchlejšie ako človek.
-
K matematice má nejblíž asi teologie,
Toto si viem predstaviť, lebo definícia je obdoba Božieho slova, o ktorom sa nediskutujem, a veta je jej výklad, o ktorom sa dskutuje vo forme dôkazu
Hej vážně. O pár příspěvků vejš nadhazuju myšlenku, že sčítání si sice můžu definovat jak chci, ale je jen jeden způsob jak to udělat tak, aby to bylo v souladu s realitou.
-
tohle je prý computer science https://ncatlab.org/nlab/show/homotopy+type+theory
Computer Science je slovensky (poodobne česky) INFORmačná mateMATIKA= INFORMATIKA, ted je to podmnožina matermtiky
Pokud budete zmiňovat programování, tak máte jistě pravdu, ale i tak bych si do toho dovolil štourat. Pokud myslíte algoritmizaci, tak tu lze dost dobře už rovnou považovat za matematiku. S brutálním rozvojem počítačů rozhodně vzrostl zájem o oblasti jako třeba diskrétní matematika a teorie grafů. Nicméně leckdy se jen rozvíjely již existující teorie.
A vlastně když to vezmu ad absurdum, tak ta část informatiky, která ji používá nejabstraktněji, už je vlastně ta "čistá matematika".
Ale jistě si při studiu fyziky (first hand experience) i IT užiješ dost matematiky.
Ono algoritmizácia a teória zložitosti je de facto aplikovaná teória (ohodonetených) grafov, teda podmnožina diskrétnej matematiky. Aj keď v ten teóri zložitosti to až tak nevidieť.
Nejakí tvorcovia prediktorov v CPU využijú ešte pravdepodobnosť a štatistiku.
“The term was coined as a combination of "information" and "automatic" to describe the science of automating information interactions.“
-
K matematice má nejblíž asi teologie,
Toto si viem predstaviť, lebo definícia je obdoba Božieho slova, o ktorom sa nediskutujem, a veta je jej výklad, o ktorom sa dskutuje vo forme dôkazu
Hej vážně. O pár příspěvků vejš nadhazuju myšlenku, že sčítání si sice můžu definovat jak chci, ale je jen jeden způsob jak to udělat tak, aby to bylo v souladu s realitou.
To narážate na lineárne priestory resp. polia
a to nás učili ako operáciu + v krúžku?
Ak áno to je len symbol symetrickej operácie, ie sčítanie
-
K matematice má nejblíž asi teologie,
Toto si viem predstaviť, lebo definícia je obdoba Božieho slova, o ktorom sa nediskutujem, a veta je jej výklad, o ktorom sa dskutuje vo forme dôkazu
Hej vážně. O pár příspěvků vejš nadhazuju myšlenku, že sčítání si sice můžu definovat jak chci, ale je jen jeden způsob jak to udělat tak, aby to bylo v souladu s realitou.
To narážate na lineárne priestory resp. polia
a to nás učili ako operáciu + v krúžku?
Ak áno to je len symbol symetrickej operácie, ie sčítanie
Narážím jednak na klasické jedno jablko a jedno jablko jsou dvě jablka, a druhak na to, že kdyby linearita nebyla zajímavá z pohledu "je dostatečně univerzální" a zároveň "dá se toho o ní hodně dokázat", tak se jí nikdo nezabejvá. I matici mají svůj pohled na to, co je zajímavý a dobrý a co ne.
Já to zkusím říct jinak.
Můžu studovat vlastnosti náhodných grafů s řádově počet_vrcholů hranami, které v sobě nemají kružnice liché délky a jdou obarvit 11 barvami.
Proč bych to ale dělal?
-
Narážím jednak na klasické jedno jablko a jedno jablko jsou dvě jablka, a druhak na to, že kdyby linearita nebyla zajímavá z pohledu "je dostatečně univerzální" a zároveň "dá se toho o ní hodně dokázat", tak se jí nikdo nezabejvá. I matici mají svůj pohled na to, co je zajímavý a dobrý a co ne.
Já to zkusím říct jinak.
Můžu studovat vlastnosti náhodných grafů s řádově počet_vrcholů hranami, které v sobě nemají kružnice liché délky a jdou obarvit 11 barvami.
Proč bych to ale dělal?
Ještě bych dodal, že se s linearitou opravdu nejvíc potkávám ve spojení s klasickými operacemi. Maximálně ještě nějaká konečná tělesa.
Že je to celé obecnější.. ..jasně. Ale nějak jsem se zatím nepotkal s případem, kde by se mi hodilo sáhnout po něčem zběsilejším....
-
Pardon. správně jsem měl říct vektorové prostory nad konečnými tělesy.
-
Tyto počty jsou zcela v pořádku, proč?
6+3 = 2
3*3 = 2
10*7 = 0
6+0 = 6
Počty jsem ověřil a jsou platné i v naší realitě, každý nekňuba s elementární středoškolské matematiky na to přijde nejpozději na třetím řádku, který je přímo loženou nápovědou ;D
Jinak matematika je u nás na školách učená jako vřed, je stejně tak příjemná, jako operace zadeke bez umrtvení.
Je sice krásná, ale velmi často zcela přeceňovaná.
I ten nejhorší hasič je asi tak 100x užitečnější a hodnotnější, než ten nejlepší matematik.
Matematiky potřebujeme, ale nechme je zavřené v hnusných a zatuchlých kumbálech, kam tak nějak zapadají nejlépe.
-
Tyto počty jsou zcela v pořádku, proč?
6+3 = 2
3*3 = 2
10*7 = 0
6+0 = 6
Počty jsem ověřil a jsou platné i v naší realitě, každý nekňuba s elementární středoškolské matematiky na to přijde nejpozději na třetím řádku, který je přímo loženou nápovědou ;D
Jinak matematika je u nás na školách učená jako vřed, je stejně tak příjemná, jako operace zadeke bez umrtvení.
Je sice krásná, ale velmi často zcela přeceňovaná.
I ten nejhorší hasič je asi tak 100x užitečnější a hodnotnější, než ten nejlepší matematik.
Matematiky potřebujeme, ale nechme je zavřené v hnusných a zatuchlých kumbálech, kam tak nějak zapadají nejlépe.
Místní kvantový genderista ti teď řekne, že sčítání je grupa, aby ti “dokázal”, že jsi onanista ;)
-
Ahoj, pokud by člověk nechtěl přímo studovat čistou matematiku, jaké obory na VŠ jsou jí nejblíž? Dá se to takhle určit? Díky.
A proc ne tu cistou matematiku? Motivace muze napovedet sama.
-
Tyto počty jsou zcela v pořádku, proč?
6+3 = 2
3*3 = 2
10*7 = 0
6+0 = 6
Počty jsem ověřil a jsou platné i v naší realitě, každý nekňuba s elementární středoškolské matematiky na to přijde nejpozději na třetím řádku, který je přímo loženou nápovědou ;D
Jinak matematika je u nás na školách učená jako vřed, je stejně tak příjemná, jako operace zadeke bez umrtvení.
Je sice krásná, ale velmi často zcela přeceňovaná.
I ten nejhorší hasič je asi tak 100x užitečnější a hodnotnější, než ten nejlepší matematik.
Matematiky potřebujeme, ale nechme je zavřené v hnusných a zatuchlých kumbálech, kam tak nějak zapadají nejlépe.
Místní kvantový genderista ti teď řekne, že sčítání je grupa, aby ti “dokázal”, že jsi onanista ;)
Leva strana rovnice charakterizuje obsazni pornoklipu a prava pocet ejakulaci kterych milfaus dosahl behem overovani.
Napriklad 6kluku + 3milfy = 2striky
-
Je sice krásná, ale velmi často zcela přeceňovaná.
I ten nejhorší hasič je asi tak 100x užitečnější a hodnotnější, než ten nejlepší matematik.
Už jsem se chtěl zeptat proč si to myslíš, ale pak jsem si přečetl i tu druhou větu, a uvědomil jsem si, že mě tvůj názor vlastně vůbec nezajímá.
-
a uvědomil jsem si, že mě tvůj názor
A teď si představ tu synergii, že mně je tvůj názor taky totálně u zadeke ;D
-
a uvědomil jsem si, že mě tvůj názor
A teď si představ tu synergii, že mně je tvůj názor taky totálně u zadeke ;D
Ach. To je krásné, jak jsme se my dva sešli... :-) :-)
-
:P
-
aby ti “dokázal”,
Ne, normálně jsem použil Galoisovo těleso ;D
-
Mne by spise zajimalo proc nam lhali ze nulou delit nelze. Pritom je spousta programovacich jazyku co s tim problem nemaj.
-
Mne by spise zajimalo proc nam lhali ze nulou delit nelze. Pritom je spousta programovacich jazyku co s tim problem nemaj.
Protože cena za schopnost dělení nulou je dost krutá. Nekonečna a nany jsou spíš reprezentace chybových stavů, než normální čísla. I v té floatové aritmetice musíš ve spoustě případů předpokládat, že pracuješ s něčím rozumným a ne s nekonečny a nany. Jak začneš předpokládat nekonečna a nany, tak najednou nemůžeš udělat spoustu běžných úprav výrazů.
-
Mne by spise zajimalo proc nam lhali ze nulou delit nelze.
To jen ten prolhaný mainstream. Pravdu se dozvíš jen na Aeronetu nebo Parlamentních blitkách. A jako bonus se dozvíš, kteří politici jsou ještěří lidé. Vot nóvosti.
-
K matematice má nejblíž asi teologie,
Toto si viem predstaviť, lebo definícia je obdoba Božieho slova, o ktorom sa nediskutujem, a veta je jej výklad, o ktorom sa dskutuje vo forme dôkazu
Hej vážně. O pár příspěvků vejš nadhazuju myšlenku, že sčítání si sice můžu definovat jak chci, ale je jen jeden způsob jak to udělat tak, aby to bylo v souladu s realitou.
Narážím jednak na klasické jedno jablko a jedno jablko jsou dvě jablka, a druhak na to, že kdyby linearita nebyla zajímavá z pohledu "je dostatečně univerzální" a zároveň "dá se toho o ní hodně dokázat", tak se jí nikdo nezabejvá. I matici mají svůj pohled na to, co je zajímavý a dobrý a co ne.
Já to zkusím říct jinak.
Můžu studovat vlastnosti náhodných grafů s řádově počet_vrcholů hranami, které v sobě nemají kružnice liché délky a jdou obarvit 11 barvami.
Proč bych to ale dělal?
Lebo to zjednodušuje riešenie nejakého problému.
Mňa nezaujíma, že Laplaceovka je dvojný integrál, ale to, že mnou použivaná teória systémov (algebra prenosov) pracuje so sústavou lineárnych diferenciálnych rovníc a Laplace mi pomohpl ich jednoducho algeraicky vyriešiť.
-
K matematice má nejblíž asi teologie,
Toto si viem predstaviť, lebo definícia je obdoba Božieho slova, o ktorom sa nediskutujem, a veta je jej výklad, o ktorom sa dskutuje vo forme dôkazu
Hej vážně. O pár příspěvků vejš nadhazuju myšlenku, že sčítání si sice můžu definovat jak chci, ale je jen jeden způsob jak to udělat tak, aby to bylo v souladu s realitou.
Narážím jednak na klasické jedno jablko a jedno jablko jsou dvě jablka, a druhak na to, že kdyby linearita nebyla zajímavá z pohledu "je dostatečně univerzální" a zároveň "dá se toho o ní hodně dokázat", tak se jí nikdo nezabejvá. I matici mají svůj pohled na to, co je zajímavý a dobrý a co ne.
Já to zkusím říct jinak.
Můžu studovat vlastnosti náhodných grafů s řádově počet_vrcholů hranami, které v sobě nemají kružnice liché délky a jdou obarvit 11 barvami.
Proč bych to ale dělal?
Lebo to zjednodušuje riešenie nejakého problému.
Mňa nezaujíma, že Laplaceovka je dvojný integrál, ale to, že mnou použivaná teória systémov (algebra prenosov) pracuje so sústavou lineárnych diferenciálnych rovníc a Laplace mi pomohpl ich jednoducho algeraicky vyriešiť.
pardon jednoduchý untegrál
-
tohle je prý computer science https://ncatlab.org/nlab/show/homotopy+type+theory
Computer Science je slovensky (poodobne česky) INFORmačná mateMATIKA= INFORMATIKA, ted je to podmnožina matermtiky
Problém je, že pod pojmem informatika se skrývá práce s excellem...
To platilo v minulosti
Existuje "svetová reforma školstva" zvcaná ISCED- INTERNATIONAL STANDA RD
CLASSIFICATION OF EDUCATION
Do ISCED97 z roku 1997 existovala len Computer Science. V roku 1997 resp. v zozname odborov k nej z roku 1998 pridali aj Computer use. A práve toto presadila u nás histerická historička na poste ministerkz školstva ešte v roku 1998.
o roku 2011 je ale nový ISCED2011(po 14 rokoch od ISCED97lebo ZŠ A SŠ sú väčšinou K12- teda 12 ročné a po roku prípravy na nový ISCED boli po 13-ich rokoch prvé reálne výsledky ISCED97) a zoznam odborov od roku 2013
to už má inak. ))Prvá dve čísla sú skupina odborov, každé ďalšie je podskupinou a informatika je 0613 a čiastočne 0612, a tabuľkové kalkulátory to je v 0612. Aj keď vrátioť to späť predf ISCED97 je veľmi ťažké aj u nás.
06 Information and Communication Technologies (ICTs)
061 Information and Communication Technologies (ICTs)
0610 Information and Communication Technologies (ICTs) not further defined
0611 Computer use
obsahuje:
Computer software use
Computer use
Internet use
Use of software for calculating (spreadsheets)
Use of software for data processing
Use of software for desktop publishing
Use of software for word processing
0612
Database and network design and administration
obsahuje
Computer administration and management
Computer media applications
Computer network installation and maintenance
Computer support
Database administrator studies
Information technology administration
Information technology security
Network administration
Network design
Web design
0613 Software and applications development and analysis
obsahuje
Computer programming
Computer science
Computer systems analysis
Computer systems design
Informatics (computer science)
Operating systems
Programming (computer)
Programming languages
development
Software development
Software localisation
Software programming
Software testing
0619
Information and Communication Technologies (ICTs) not elsewhere classified
obsahuje
Artificial intelligence
http://unesdoc.unesco.org/images/0023/002350/235049e.pdf
-
Filozofia, podobne ako filozofia matematika nieje nejaka exatna "meratelna" veda ale vsetko v nej zavisi na clovekom par zvolenych "aximoch".
No.. Vůči tomuhle pohledu na filozofii a matematiku bych se teda měl tendence vymezovat.... Hlavně vůči té libovůli stanovování axiomů.
Můžu si vymyslet jaký sčítání chci, ale jen jedno je v souladu s realitou.
Ako môže byť matematika v súlade s realitou keď sa v matematike použivá abstrakcia?! Abstrakcia doslova znamená "neskutočný, existujúci bez bezprostredného vzťahu k skutočnosti, nenázorný, pojmový, myšlienkový".
V matematike sa používajú ideálne matematické objekty nie reálne. Ideálna (dokonalá) kružnica v reálnom svete neexistuje.
-
Ako môže byť matematika v súlade s realitou keď sa v matematike použivá abstrakcia?! Abstrakcia doslova znamená "neskutočný, existujúci bez bezprostredného vzťahu k skutočnosti, nenázorný, pojmový, myšlienkový".
V matematike sa používajú ideálne matematické objekty nie reálne. Ideálna (dokonalá) kružnica v reálnom svete neexistuje.
Vitej v diskusi o (matematickem) platonismu ;-)
-
Ako môže byť matematika v súlade s realitou keď sa v matematike použivá abstrakcia?! Abstrakcia doslova znamená "neskutočný, existujúci bez bezprostredného vzťahu k skutočnosti, nenázorný, pojmový, myšlienkový".
V matematike sa používajú ideálne matematické objekty nie reálne. Ideálna (dokonalá) kružnica v reálnom svete neexistuje.
Protože "je v souladu s realitou" a "existuje v reálném světě" jsou dost odlišné věci. To první je nutná podmínka pro to, aby nějaká abstrakce vůbec stála za námahu. No a to druhé je téma sáhodlouhých filosofických diskuzí bez praktického dopadu na samotnou matematiku.
-
Dokonca to ide ešte ďalej: matematické teórie a výsledky sú formulované v špeciálnom matematickom jazyku, pričom vyslovené v takomto tvare sa bezprostredne netýkajú nijakého ideálneho ani reálneho sveta. To je už vecou ich interpretácie. Ak sa teda v matematike máme vôbec na čomsi dohodnúť, musíme ustáliť presné gramatické pravidlá tohto jazyka a všetky matematické tvrdenia formulovať v tomto jazyku, prípadne dať aspoň jasný návod, ako to v tom-ktorom prípade možno urobiť.
Pri takomto prístupe sa však už čistá matematika prestáva vzťahovať k svetu (ani k reálnemu ani ideálnemu) a stáva sa
z nej veda skúmajúca isté postupnosti symbolov, prípadne ich transformácie. Na druhej strane jej poznanie sa objektivizuje na najvyššiu možnú mieru, nakoľko jeho verifikácia sa redukuje len na kontrolu istých mechanicky vykonávaných operácií so znakmi.
Dochádza k redukcii matematiky na jej symbolický jazyk. Hlavný dôraz pri takomto prístupe sa kladie na formálnu stránku matematických úvah, teda na axiomatickú metódu. Pri axiomatickej metóde vychádzame vždy z istého súboru axióm, zachytených v istom matematickom jazyku, a prostriedkami logiky z nich odvodzujeme ďalšie tvrdenia ako dôsledky. Tým dochádza k relativizácii pojmu pravdivosti. Pravdivosť takto dokázaných tvrdení treba totiž chápať výlučne v tom zmysle, že všetko, čo spľňa východiskové predpoklady (axiómy), spňa aj ich logické dôsledky. Záruku za práve vyslovený záver preberá formálna logika.
-
Dokonca to ide ešte ďalej: matematické teórie a výsledky sú formulované v špeciálnom matematickom jazyku, pričom vyslovené v takomto tvare sa bezprostredne netýkajú nijakého ideálneho ani reálneho sveta. To je už vecou ich interpretácie. Ak sa teda v matematike máme vôbec na čomsi dohodnúť, musíme ustáliť presné gramatické pravidlá tohto jazyka a všetky matematické tvrdenia formulovať v tomto jazyku, prípadne dať aspoň jasný návod, ako to v tom-ktorom prípade možno urobiť.
Pri takomto prístupe sa však už čistá matematika prestáva vzťahovať k svetu (ani k reálnemu ani ideálnemu) a stáva sa
z nej veda skúmajúca isté postupnosti symbolov, prípadne ich transformácie. Na druhej strane jej poznanie sa objektivizuje na najvyššiu možnú mieru, nakoľko jeho verifikácia sa redukuje len na kontrolu istých mechanicky vykonávaných operácií so znakmi.
Dochádza k redukcii matematiky na jej symbolický jazyk. Hlavný dôraz pri takomto prístupe sa kladie na formálnu stránku matematických úvah, teda na axiomatickú metódu. Pri axiomatickej metóde vychádzame vždy z istého súboru axióm, zachytených v istom matematickom jazyku, a prostriedkami logiky z nich odvodzujeme ďalšie tvrdenia ako dôsledky. Tým dochádza k relativizácii pojmu pravdivosti. Pravdivosť takto dokázaných tvrdení treba totiž chápať výlučne v tom zmysle, že všetko, čo spľňa východiskové predpoklady (axiómy), spňa aj ich logické dôsledky. Záruku za práve vyslovený záver preberá formálna logika.
Ano, pravda je relativní. To ukázal už Tajtlbaum ještě před tím, než si změnil příjmení, aby ho v Polsku nezabili při národním sportu - pořádání pogromů na Židy. Nejen to, on pravdu definoval. Jen ten skopčák z Brna Gödel mu to pokazil, když dokázal, že pravda je ve své podstatě nedokazatelná. Brünn sux :)
-
tohle je prý computer science https://ncatlab.org/nlab/show/homotopy+type+theory
Computer Science je slovensky (poodobne česky) INFORmačná mateMATIKA= INFORMATIKA, ted je to podmnožina matermtiky
Problém je, že pod pojmem informatika se skrývá práce s excellem...
To platilo v minulosti
Existuje "svetová reforma školstva" zvcaná ISCED- INTERNATIONAL STANDA RD
CLASSIFICATION OF EDUCATION
Ne. To platí, když se bavím s někým "tam venku".
-
Žeby někdo, kdo neprošel letošní maturitou? :D
-
Odpověď na původní otázku: marxismus-leninismus.
-
Ekonomika (šischárová, bloňdák Sedlák, guru Klaus)
-
Na FEL ČVUT jsme měli hodně matematiky, dost často takové, kde jsem nepochopil, wo co go a nikdy jsem to nepotřeboval umět (akorát ke zkouškám). Tak si říkám, kdybych studoval teď, tak bych po přednášejícím chtěl, aby předvedl nějaký příklad, kdy přednášenou látku můžeme využít v oboru co bych studoval.
Třeba zrovna ty
vektorové prostory nad konečnými tělesy.
-
Ptoleamios se svoji matematikou (epicykly atd.) dokazal krasne prokazat, ze Zeme je stredem (minimalne) slunecni soustavy, byla naprosta shoda matematiky s pozorovanimi pohybu planet, dokonce na zklade teto matematiky krasne umel vypocitat budouci polohy
-
Ako môže byť matematika v súlade s realitou keď sa v matematike použivá abstrakcia?! Abstrakcia doslova znamená "neskutočný, existujúci bez bezprostredného vzťahu k skutočnosti, nenázorný, pojmový, myšlienkový".
V matematike sa používajú ideálne matematické objekty nie reálne. Ideálna (dokonalá) kružnica v reálnom svete neexistuje.
Soulad s realitou se prověřuje experimentálně. Každý si může experimentem sám za popsaných podmínek ověřit platnost. Teorie nestačí k tomu, aby to co hlásá byla pravda.
-
Ako môže byť matematika v súlade s realitou keď sa v matematike použivá abstrakcia?! Abstrakcia doslova znamená "neskutočný, existujúci bez bezprostredného vzťahu k skutočnosti, nenázorný, pojmový, myšlienkový".
V matematike sa používajú ideálne matematické objekty nie reálne. Ideálna (dokonalá) kružnica v reálnom svete neexistuje.
Soulad s realitou se prověřuje experimentálně. Každý si může experimentem sám za popsaných podmínek ověřit platnost. Teorie nestačí k tomu, aby to co hlásá byla pravda.
jenze kdyz vysledek (pozorovani) vezmete jako predpoklad, tak prislusnou matematiku (jako zaver) prokazujici platnost "zadani" k tomu vytvorite .. viz vyse
-
Ako môže byť matematika v súlade s realitou keď sa v matematike použivá abstrakcia?! Abstrakcia doslova znamená "neskutočný, existujúci bez bezprostredného vzťahu k skutočnosti, nenázorný, pojmový, myšlienkový".
V matematike sa používajú ideálne matematické objekty nie reálne. Ideálna (dokonalá) kružnica v reálnom svete neexistuje.
Soulad s realitou se prověřuje experimentálně. Každý si může experimentem sám za popsaných podmínek ověřit platnost. Teorie nestačí k tomu, aby to co hlásá byla pravda.
jenze kdyz vysledek (pozorovani) vezmete jako predpoklad, tak prislusnou matematiku (jako zaver) prokazujici platnost "zadani" k tomu vytvorite .. viz vyse
Stejně jako ti šmejdi funkcionální, co si k Haskellu vymysleli typové teorie znasilněním topologie >:(