Fórum Root.cz
Hlavní témata => Hardware => Téma založeno: X.C. AkumulátorIII 08. 12. 2017, 15:10:17
-
Mám blikačku na kolo (tedy do 150mA asi) na tužkové baterie. Nyní přišlo období, kdy se střídá mráz -3° až +5°. Zajímalo by mě, jaké mají následující přistupy k použití baterií výhody a nevýhody:
-Použití nabíjecích baterií typu Eneloop VS alkalických vs lithiové nabíjecí (hypoteticky, pokud by existovaly a nehrálo by roli, že jsou na jiné napětí) . Snáší některé daný teplotní profil lépe či hůře? Myslím tím: zvýšené samovybíjení, trvalé poškození nebo zvýšený vnitřní odpor(i když pro takto malý odběr asi nepodstatné).
-Nechat tam baterie trvale nebo pokaždé blikačku nosit do bytu (°20°, možná kontrproduktivní - ještě větší teplotní shoky) a nechávat jen na jízdu?
-
Mám blikačku na kolo (tedy do 150mA asi) na tužkové baterie. Nyní přišlo období, kdy se střídá mráz -3° až +5°. Zajímalo by mě, jaké mají následující přistupy k použití baterií výhody a nevýhody:
-Použití nabíjecích baterií typu Eneloop VS alkalických vs lithiové nabíjecí (hypoteticky, pokud by existovaly a nehrálo by roli, že jsou na jiné napětí) . Snáší některé daný teplotní profil lépe či hůře? Myslím tím: zvýšené samovybíjení, trvalé poškození nebo zvýšený vnitřní odpor(i když pro takto malý odběr asi nepodstatné).
-Nechat tam baterie trvale nebo pokaždé blikačku nosit do bytu (°20°, možná kontrproduktivní - ještě větší teplotní shoky) a nechávat jen na jízdu?
Eneloopy jsou dnes už tři řady, původní Sanyo řada je promíchaná se dvěma řadami od Panasonicu. Tak či onak, jedná se "jen" o variantu NiMH akumulátorů. Ty jsou extrémně nevýkonné při teplotách pod 5 °C; pokud vím, nemělo by jim to škodit, ale prostě si moc "nezablikáte".
Lithiové akumulátory mají jmenovité napětí 3,6 V, většinou se do spotřební elektroniky nedají instalovat, pokud na to není připravená. Nízké teploty jim taky nesvědčí.
Ni-Zn akumulátory také nemají rády nízké teploty. (Jejich jedinou výhodou je vyšší jmenovité napětí, které se dlouho drží, ale většinou jsou horší než NiMH).
Do drsných podmínek se hodí víceméně jen "klasické" olověné akumulátory, dokáží dávat dostateční proud i při -20 °C. Proto také ještě nebyly nikdy nahrazeny v automobilech. Nevýhodou je jejich obrovská hmotnost, kterou asi na bicyklu nebudete chtít vozit (i když, je to jen stupeň zátěže navíc :)).
V zimě tedy nemáte žádnou jinou rozumnou možnost, než používat nedobíjecí monočlánky. A tam už je to jen o vyzkoušení, který vydrží jak dlouho a za jakou cenu. Jako tip můžu dát převlečené Varty prodávané za hubana v IKEA.
-
PS: lithiové akumulátory nedoporučuji ani kdyby snášely nízké teploty. Jsou velmi citlivé na nabíjení a potřebují elektroniku, která hlídá stárnutí (de facto uměle, na slepo, omezuje s každým nabíjecím cyklem hloubku nabíjení), protože jinak hrozí jejich přehřátí a vzplanutí. Někdy se tomu říká "elektronický paměťový efekt", protože to svým způsobem funguje, ale záměrně, jako paměťový efekt u staých NiCd akumulátorů.
A vidíte, teď mě napadlo, NiCd z toho všeho po olověných, dokáží dávat proud nejlépe.
Tady mají spoustu akumulátorů i datasheetů na jednom místě: https://eshop.fulgurbattman.cz/kategorie/baterie-akumulatory/
-
já používám primární lithiové (čelovka, GPS), zdá se že mráz zvládají velmi dobře (-20°C bez problému)
-
Mám v jedné blikačce LSD NiMH (GP ReCyko+, technologie jako Eneloop) a v druhé LiIONku z Nokie, jezdil jsem i v -15 a pořád svítily. Jediné baterky které v mrazu přestávají fungovat jsou primární ZnCl.
Elektronika u té lithiovky potřeba není, nabíjím doma nabíječkou lithiovek (za dolar z ali) a ochranu před podvybitím řeší ta LEDka sama prahovým napětím (navíc to obsluha pozná).
-
Eneloopy jsou dnes už tři řady, původní Sanyo řada je promíchaná se dvěma řadami od Panasonicu. Tak či onak, jedná se "jen" o variantu NiMH akumulátorů.
Lithiové akumulátory mají jmenovité napětí 3,6 V, většinou se do spotřební elektroniky nedají instalovat,
už je to jen o vyzkoušení, který vydrží jak dlouho a za jakou cenu. Jako tip můžu dát převlečené Varty prodávané za hubana v IKEA.
Můžeš stručně rozvést ty tři řady? Jako nějako Eneloop lite, Eneloop klasické a ty třetí? Nemyslíš generace ?
Na varty jsem v akci narazil v jiném hypermarketu - Něco jako HIGH energy / long life / extra.
Olovo nepřichází v úvahu. Ty Li-ion jsem tam přidal jen pro srovnání, samořejmě jiné napětí by se muselo vzít v úvahu a nabíjení se nebojím – nabíjím regulátorem konst.napětí/konst proudu z ebay.
Ty lithiové primární znám zhruba, ale tuším, že jsou výrazně dražší a také že mají napětí nějak 1.7 až 1.9? Jaká je cenová relace?
A pak hloupý dotaz, ZnCl jsou běžné tužkovky (nealkalické)?
-
Ty lithiové primární znám zhruba, ale tuším, že jsou výrazně dražší a také že mají napětí nějak 1.7 až 1.9? Jaká je cenová relace?
jmenovité napětí mají 1.5V, levné moc nejsou (40-55Kč, možná i levnější, nehledal jsem), ale zkušenosti mám zatím dobré
měnit baterky v čelovce v zimě, po tmě je protivné, zůstat takhle v horách bez světla ještě protivnější...
-
Ty lithiové primární znám zhruba, ale tuším, že jsou výrazně dražší a také že mají napětí nějak 1.7 až 1.9? Jaká je cenová relace?
A pak hloupý dotaz, ZnCl jsou běžné tužkovky (nealkalické)?
Primární lithiové mají napětí taky 1,5 V, ale jsou drahé jako kráva. Jak se chovají v mrazu, to nevím. Jejich hlavní výhodou je, že jsou extrémně lehké, a že dlouhou dobu dávají plné napětí (a pak umřou naráz).
Pokud vím, tak běžný monočlánek je zinko-uhlíkový, ale opět, nikdy jsem to nezkoumal. V praxi jsem potřeboval řešit jen akumulátory, takže jen o nich aspoň trochu vím.
-
Rekl bych, ze pokud to ma jen blikat a ne svitit na cestu, tak staci cokoliv.
-
PS: lithiové akumulátory nedoporučuji ani kdyby snášely nízké teploty. Jsou velmi citlivé na nabíjení a potřebují elektroniku, která hlídá stárnutí (de facto uměle, na slepo, omezuje s každým nabíjecím cyklem hloubku nabíjení), protože jinak hrozí jejich přehřátí a vzplanutí. Někdy se tomu říká "elektronický paměťový efekt", protože to svým způsobem funguje, ale záměrně, jako paměťový efekt u staých NiCd akumulátorů.
To je nesmysl. Nebo máte odkaz na zdroj, který by toto tvrzení podpořil?
-
To je nesmysl. Nebo máte odkaz na zdroj, který by toto tvrzení podpořil?
Googlete "li ion protection circuit", najdete čipy, které se o to starají, a které podle parametrů snižují snahu o plné dobití. Jedním důvodem je to, že plné nabití (přebití) lithiový akumulátor rychle ničí, druhým je bezpečnost. Na rozdíl od jiných typů akumulátorů, u kterých lze nabíjení chránit omezením (měřením) dobíjecího proudu, u lithiových to nejde jinak, než elektronikou. Proto také nejde např. v noteboocích vyměnit články za čerstvé, je potřeba buďto resetovat a nastavit hlídací elektroniku, nebo ji vyměnit za novou.
-
Pokud vím, tak běžný monočlánek je zinko-uhlíkový, ale opět, nikdy jsem to nezkoumal. V praxi jsem potřeboval řešit jen akumulátory, takže jen o nich aspoň trochu vím.
ZnCl je vylepšený zinko-uhlíkový článek, kdy je část elektrolytu jiná. Mají větší životnost, ale na alkalické stejně nemají.
-
To je nesmysl. Nebo máte odkaz na zdroj, který by toto tvrzení podpořil?
Googlete "li ion protection circuit", najdete čipy, které se o to starají, a které podle parametrů snižují snahu o plné dobití. Jedním důvodem je to, že plné nabití (přebití) lithiový akumulátor rychle ničí, druhým je bezpečnost. Na rozdíl od jiných typů akumulátorů, u kterých lze nabíjení chránit omezením (měřením) dobíjecího proudu, u lithiových to nejde jinak, než elektronikou. Proto také nejde např. v noteboocích vyměnit články za čerstvé, je potřeba buďto resetovat a nastavit hlídací elektroniku, nebo ji vyměnit za novou.
A jaké máte praktické zkušenosti s používáním různých druhů baterií v aku-vrtačkách, čelovce při delších bězích (přes 2 hodiny) v teplotách pod 0 °C , popřípadě při šesti a více hodinovém trekingu teď v zimě?
-
A jaké máte praktické zkušenosti s používáním různých druhů baterií v aku-vrtačkách, čelovce při delších bězích (přes 2 hodiny) v teplotách pod 0 °C , popřípadě při šesti a více hodinovém trekingu teď v zimě?
Já? Nulové. Srovnal jsem jen technologie a poslal odkaz na datasheety. Je možné, že na blikátko bude stačit cokoliv. Podle datasheetů vybíjecí proud prudce klesá s nižší teplotou, a zrovna u lithiových dochází (podle literatury) k prakticky úplnému zaseknutí vybíjení do doby, než se zase zahřeje.
-
To je nesmysl. Nebo máte odkaz na zdroj, který by toto tvrzení podpořil?
Googlete "li ion protection circuit", najdete čipy, které se o to starají, a které podle parametrů snižují snahu o plné dobití. Jedním důvodem je to, že plné nabití (přebití) lithiový akumulátor rychle ničí, druhým je bezpečnost. Na rozdíl od jiných typů akumulátorů, u kterých lze nabíjení chránit omezením (měřením) dobíjecího proudu, u lithiových to nejde jinak, než elektronikou. Proto také nejde např. v noteboocích vyměnit články za čerstvé, je potřeba buďto resetovat a nastavit hlídací elektroniku, nebo ji vyměnit za novou.
Já samozřejmě funkci PCM a BMS znám a i nadále tvrdím, že je nesmysl, že by omezovaly s každým nabíjecím cyklem hloubku nabíjení. Jeden takový ochranný modul se mi tu válí na stole a má na sobě čip S-8254A. Doporučuju prostudovat datasheet, abyste získal představu, jak takový běžný modul funguje. Nabíjení li-ion článků není žádná věda. Nechráněné i chráněné články běžně nabíjím laboratorním zdrojem. Opět můžu doporučit datasheet třeba velmi oblíbeného článku Panasonic NCR18650B, kde jsou nabíjecí a vybíjecí křivky.
-
A jaké máte praktické zkušenosti s používáním různých druhů baterií v aku-vrtačkách, čelovce při delších bězích (přes 2 hodiny) v teplotách pod 0 °C , popřípadě při šesti a více hodinovém trekingu teď v zimě?
Nesrovnával bych vrtačku a LED čelovku, protože ty proudy jsou řádově jinde. Vizte napřiklad datasheet NCR18650B, při vybíjecím proudu 3.2A dá při teplotě 25°C cca 3.3Ah a při teplotě -20°C 2.2Ah. Nějaké informace najdete na http://batteryuniversity.com/learn/article/discharging_at_high_and_low_temperatures a zkušenosti lidí lze dohledat na fóru http://www.candlepowerforums.com.
-
Do drsných podmínek se hodí víceméně jen "klasické" olověné akumulátory, dokáží dávat dostateční proud i při -20 °C. Proto také ještě nebyly nikdy nahrazeny v automobilech. Nevýhodou je jejich obrovská hmotnost, kterou asi na bicyklu nebudete chtít vozit (i když, je to jen stupeň zátěže navíc :)).
Vidím v nabídce olověný akumulátor 6V/1,3Ah, který váží 300 gramů. To se snad na kole dá uvézt.
-
Vidím v nabídce olověný akumulátor 6V/1,3Ah, který váží 300 gramů. To se snad na kole dá uvézt.
To neposoudím, je možné, že je potřeba tak málo proudu i kapacity, že jiný typ akumulátoru v dané situaci poslouží ve výsledku lépe. Bude taky záležet na způsobu nabíjení, předpokládám, žepro většinu typů akumulátorů nebude zdravé hned z mrazu jít do dobíječky. Pak by se to muselo řešit dvěma sadami - jednou nabitou, druhou "rozmrzající" a teprve pak dobíjenou.
Myslím, že tohle už záleží na tazateli, co si vybere, jestli má možnost něco z toho levně vyzkoušet (nevíme, co už doma má, jaký typ dobíječky, ...).
-
…
Píšete blbost vedle kraviny.
Kupte základní bílé Eneloopy, resp. Fujitsu Rechargeable, chodí do -20 °C celkem slušně. Co jsem vyhrabal nějaké staré hrubé grafy, tak by měly dát snad až 80 % kapacity i při těch -20 (páč ani jeden z brandů nikde neřiká přesně kolik se z toho vytáhne). U mě za 60, resp. 50 vočí kus volně.
U lithiovek se udává taky že dost snesou mráz, ale info k nim nemám vůbec. A samozřejmě je to na jedno použití, na rozdíl od 4. generace Ene/Fuji s 2100 cykly. Ale zas dávají klasicky 1,5 V (Ni-MH 1,2 V).
-
....
Kapacita a vybíjecí proud jsou dvě úplně jiné hodnoty.
Jinak OK, nejsem odborník na akumulátory, snad jsem to psal od začátku jasně.
-
konec, finito přišel Behemot, začíná pravda podle něj.
– Řekl bych, že to omezování nabíjení při nižších teplotách je důsledek teplotní závislosti různých vlastností LI-ion. Něco jako inverzní jev toho, že po ochlazení se baterka tváří více vybitá. Přestavuji si to tak, že ona by sice šla nabít v zimě naplno (nějakých 4.2V) a pokud by nadále zůstala v této teplotě všek OK, ale po oteplení na pokojovou teplotu by rázem byla "přebitá".
– A to omezování nabíjení s každým cyklem se mi taky nezdá, spíš mám pocit, že to odpovídatel spletl s tím, že s každým cyklem dochází k určité degradaci baterie (a využitelné kapacity) – dochází k "přibližování konců "Volt coloumbobé charakteristiky) po ose náboje – s každým dalším vybitím a nabitím se dostáhne kritické horní a dolní napětí po menším množstí náboje – Tím také klesá dostupná kapacita (náboj) při stejném rozpětí 4.2–3.3V
-
– A to omezování nabíjení s každým cyklem se mi taky nezdá, spíš mám pocit, že to odpovídatel spletl s tím, že s každým cyklem dochází k určité degradaci baterie (a využitelné kapacity) – dochází k "přibližování konců "Volt coloumbobé charakteristiky) po ose náboje – s každým dalším vybitím a nabitím se dostáhne kritické horní a dolní napětí po menším množstí náboje – Tím také klesá dostupná kapacita (náboj) při stejném rozpětí 4.2–3.3V
Opravdu to v těch řídicích elektronikách je, technické detaily opravdu neznám, ale důslekem je, že ke "staré" elektronice, když zapojíte úplně nové články, tak je elektronika nechá nabít jen na hodnotu, kterou už si pamatuje. Nezkoumal jsem to hlouběji, na problematiku jsem narazil v době, kdy na trhu existovaly firmy, které repasovaly baterie do notebooků (v té době NiMH, dříve, kdysi dávno, i NiCd), kde stačilo jen vyměnit články za čerstvé, cca stejné kapacity a stejného typu. U lithiových to už nešlo, musel se buďto resetovat právě ten obvod, co bývá na pevno v baterii článků, nebo vyměnit za nový (některé snad resetovat nešlo, či co).
V pozdějších dobách už to bylo k dispozici softwarově, některé notebooky i telefony (android) měly rekalibrační funkce, kdy se přístroj nechal na dobíječce X hodin, byl řízeně vybíjen a nabíjen, a elektronika se znovu naučila přesnou hodnotu toho limitu. Nebo např. telefony Sony mají funkci šetření opotřebení baterie, kdy se dá softwarově omezit limit dobíjení asi na 90 % (z aktuální kapacity, která neustále klesá), čímž zajišťuji pomalejší degradaci.
Ale jak jsem psal, jsem fakt laik, jsou to střípky z mé zkušenosti, budu rád, když to někdo doplní víc, než že je to kravina. Je také možné, že dnes existuje víc typů ochran, je možné, že jinak se to řeší tam, kde se předpokládají změny klimatických podmínek a jinak tam, kde je stabilní prostředí. Co já vím. Za mě bylo důležité sdělit, že lithiové akumulátory se prakticky nepoužívají tak, jako dobíjecí monočlánky AA, AAA, ..., nejen kvůli úplně jinému jmenovitému napětí, ale právě i kvůli složitosti řešení dobíjení a bezpečnosti.
-
Opravdu to v těch řídicích elektronikách je, technické detaily opravdu neznám, ale ...
No tak treba dnes, pokud jde o LiIon baterky a nejakou "ridici elektroniku", tak to je neco takoveho:
https://www.ebay.com/itm/10X-3A-Protection-Board-For-3-7V-18650-Li-ion-lithium-Battery-W-Solder-Belt-FYU/263128922128?hash=item3d43b4b810:g:YKcAAOSwbY9Zh0~l
Je tam jeden dvoj-fet-tranzistor a jeden brouk, ktery pri vysokem nebo nizkem napeti nebo pri vysokem proudu zavre ty dva tranzistory.
Brouk zde:
http://escooter.org.ua/_fr/1/DW01A-DS-10_EN.pdf
Kdyz se pak podivate na nejakou placatou baterku, tak tam je neco takoveho zabaleneho a vedou z toho dratky ven. Na ty dratky pak klidne bez obav muzete pripojit 5V z USB a nabijet Li-Ionku nebo naopak nejaky spotrebic:
https://www.ebay.com/itm/3-7V-80mAh-Rechargeable-Li-ion-Battery-for-Bluetooth-3D-glasses-Products-Sanwood/401407961512?hash=item5d75c769a8:g:8V0AAOSwqz9ZwTsN
Netvrdim, ze v notebooku to nemuze byt slozitejsi. Ale mel jsem za to, ze tady se bavime o nejake blikacce nebo nejakem svetylku za par supu.
-
Kdyz se pak podivate na nejakou placatou baterku, tak tam je neco takoveho zabaleneho a vedou z toho dratky ven. Na ty dratky pak klidne bez obav muzete pripojit 5V z USB a nabijet Li-Ionku nebo naopak nejaky spotrebic:
Tak takhle opravdu ne!
To co jste nalinkoval je primarni ochrana clanku v rozsahu 4 atributu: min napeti, max napeti, max proud, teplota. Slouzi to v prvni rade k tomu, aby se clanek odpojil kdyz ve spotrebici se vyskytne zkrat, nebo se vam nabijecka zblazni a posle vyssi napeti nez je zdravo. U dvojclankove verze se jeste hlida paty faktor - napeti per-cell.
Nesmi se to zneuzivat jako nahrada spravneho nabijeciho obvodu!!
Tento typ ochran je pouzivan jen u "blbych baterii", napr. v mobilu (1-cell) nebo ve fotaku a video technice (2-cell).
V notebooku mate dnes uz battery-pack ktery vyhovuje specifikaci SBS - smart battery system a to zahrnuje procesor s komunikaci po I2C a moznost mereni ruznych provoznich parametru. Tohle ma vetsinou 3 az 4 clanky a z funkcniho hlediska to nema zadne ochrany navic nez vyse uvedeny priklad. Navic je zde jen moznost si nejake data ulozit do baterie a pak meric energie (coulomb counter) ze ktereho mate informaci o stavu nabiti.
Vzhledem k tomu, ze clanky nejsou dokonale a maji samovybijeni, je vhodne notebook provozovan na adapter jednou za cas (cca jednou mesicne) celkem vybit a celkem nabit, cimz se tohle pocitani naboje rekalibruje. Jinak vam bude notas chcipat pri 30%.
Moderni baterie by nemeli umele zakazovat nabijeni - nabijeci proces u Liion je CC-CV a ukoncuje se az proud v posledni fazi klesne pod rozhodovaci uroven.
-
....
Kapacita a vybíjecí proud jsou dvě úplně jiné hodnoty.
Jinak OK, nejsem odborník na akumulátory, snad jsem to psal od začátku jasně.
Mají ovšem jistou závislost a u některých (zpravidla starších) typů menších akumulátorů se proudy udávají jako násobky kapacity (1C, 2C…).
Co se týče využitelné energie, jde pouze o chemické reakce. Ty probíhají v rozumné rychlosti při určitých parametrech. Při nízkých teplotách se (obecně chemické reakce) zpomalují a z akumulátoru prostě nejde vytáhnout dost energie, protože k uvolňování energie dochází moc pomalu a navenek změkne. Probíhá tam ale kýbl různých procesů souběžně, proti sobě…je to celá věda :)
V lepších pacích bývají dodnes určité typy mikrokontrolérů, které k sobě (některé v sobě) mají EEPROM, kam si ukládají stav článků. Přístup je šifrován, je nutné mít prolomené klíče. Dá se to, ale je to vyšší dívčí a bodovači z avakomů to nedají, je přece jednodušší dojít ža číňanem, ať okopíruje originální pack. Akorát to občas nevyjde a půlka šarže třeba nefunguje :D
RDa: záleží ale fakt na provedení, miniaturizace je dneska taková, že do pouzdra 1×2 mm s šesti vývody se vejde celej kontrolér a dva malý MOSFETy vedle na té destičce slouží jako měnič/regulátor. Pak to fakt z nějakýho rozumnýho rozsahu napětí přímo reguluje nabíjení, pro malý proudy (stovky mA, což na telefony a podobný hračky stačí).
-
Na taketo ucely(blikacka, predne svetlo, celovka) pouzivam alkalicke baterie Panasonic EVOLTA. Samozrejme celorocne a neriesim nic. Vydrzia dlho a nemaju problem fungovat v akomkolvek pocasi(jazdim bicyklom denne a celorocne, v zime k tomu bezky a turistika aj vo velkych mrazoch).
Ako nudzovku som par krat pouzil ine(lacnejsie alkalicke) a zivotnost bola o dost nizsia. V pripade blikacky mi tie Evolta mi vydrzia tak necely rok, bezne alkalicke mi vydrzali tak tretinu toho. To iste predne svetlo, EVOLTA vydrzia citelne dlhsie ako bezne alkalicke.
Neskusal som ine drahsie alkalicke baterie ale predpokladam, ze na tom budu podobne ak tie EVOLTA.
Za mna odporucam kvalitnejsie alkalicke baterie a az v pripade, ze svietis naozaj vela (denne niekolko hodin) by som riesil nieco ine.
-
Taky řeším potřebu baterií do zimy. Já ale vysloveně akumulátory, protože budu dobíjet. Myslel jsem původně na Li-ion. Dobíjel bych ze solárního panelu (cca 1A) a vybíjel asi tak 150mA. Všude ale čtu, že zatímco vybíjet je můžu libovolně (jen mají nižší kapacitu s nižší teplotou), tak nabíjet je lze jen v teplotě nad nulou. To by pro tazatele znamenalo vyndat z blikačky, přinést domů, nechat ohřát a pak nabíjet.
NiMH je pro mě špatně kvůli paměti, NiCD kvůli kapacitě, olovo by šlo... Olovo z toho vlastně vychází nejlépe. Ale to se špatně zmenšuje na nějakou přijatelnou velikost na kolo :-) O zachování kapacity nemluvě.
-
rozdíl je vybíjení a nabíjení v mrazu.
Vybíjení v mrazu zvládnou všechny baterie, byť s nižším výkonem.
Nabíjet pod bodem mrazu lze jedině olověné. experimentálně zjištěno že LiFePO4 zvládají nabíjení malým proudem i v mrazu bez problémů (meteostanice, malý solární panel na dobíjení).
Pokud jde o napájení blikačky tak buď obyč alkalické baterie pokud je to finančně únosné, jinak li-ion, které můžeš bez problémů a bezpečně nabít za 2 až 3 hodiny, nepotřebují 10-12 hodin jako NiCd, NiMh nebo olovo.
Pokud jde o dopravu, mysli na svou bezpečnost a zdraví, kolo dej do sklepa a přes zimu jezdi autobusem nebo autem. podívej se na to i z pohledu řidičů, je stráášně fajn potkávat v noci cyklisty se sotva svítícím světlem...