Fórum Root.cz
Hlavní témata => Hardware => Téma založeno: boulek 13. 05. 2017, 20:17:45
-
Zdar, všiml jsem si, že když jsem ovládal macbook(kovový) pravou rukou, tak mě jakoby štípalo pod levým zápěstím, protože jsem měl opřenou levou ruku o druhý notebook, který má kovový rámeček (právě místo dotyku s levým zápěstím, jak jsou tepny). Co je však podivné, že to nezačne hned, ale až po chvilce, tak po sekundě po dotyku.
Macbook připojen do magsafe, magsafe připojeno 2žilovým konektorem(protože originál nemám), druhý notebook připojen třížilovým,, obojíve stejné zásuvce.
Ono místo bolesti je relativním, může bolet i macbook. Další podmínka, je ,že to nebolí vždy, většinou to šimrá jen na místech, který jsou lechtivá ,světlejší(neopálená) a nejsou na nich chlupy.
Mohu nějak zjistit, kde je problém? Mám multimetrem měřit napětí střídavé, stejnosměrné (přeci je to za zdrojem), mám měřit odpor nebo proud?
-
Rozdíl potenciálů. To samý mi dělá notebook v kombinaci s nabíječkou na mobil.
-
Skús zmerať napätie a potom prúd medzi kovovým povrchom notebooku a zemou (kolík v zásuvke).
-
Me to dela hromada 12V adapteru do zasuvek ktere jsou prave 2 pinove. Jde o to, ze spinany zdroj je sice izolovany od AC site, ale v ramci trafa existuje kapacitni vazba - ktera je schopna zajistit nabiti vystupu klidne na 40-60V, coz je ono simrani. Tri-pinovy zdroj ma vystupni zem spojenou s tim ochrannym kolikem, takze tam se jakz-takz udrzuje stejny potencial. Reseni u vas je propojit oba vodive kryty notasu na spolecny potencial - napr. vyrobit treba fejk USB A-A kabel (bez datovych vodicu), nebo HDMI. Je treba vyzkouset co je uzmeneno, protoze nekdy byva tohle stineni konektoru pripojeno na kostru notasu taky jen kapacitne, coz vam nepomuze.
-
Ještě bych dodal: Technicky je vlastně každý notebook v pořádku. Stačí nesahat na oba současně :-)
-
Maciku ja se uz tesim na dalsi tvoje zbytecne dotazy. Ale myslim, ze elektrickou si jiz vycerpal a je na case si poridit luxmetr a zacit nas zasobovat dotazy proc pixl 567/123 ma o pul lumenu mene. Taky se jeste hodi vrbovy proutek nebo virgule na mereni aury pri zapnutem chrome od 666 sekundy.
-
Neprobíjí. Máš dva oddělené elektrické obvody, a ty zkratuješ mezi sebou. To se nesmí, viz fyzika základní školy.
Jinak nic nového pod sluncem: http://catb.org/jargon/html/magic-story.html
-
Macbook připojen do magsafe, magsafe připojeno 2žilovým konektorem(protože originál nemám), druhý notebook připojen třížilovým,, obojíve stejné zásuvce.
fakt netuším co je magsafe, ale jestli to je dockina(??), tak prostě zkus vzít jinej zdroj. Některý unavější zdroje dokážou skrze kondík trochu zabrnět.
-
Macbook připojen do magsafe, magsafe připojeno 2žilovým konektorem(protože originál nemám), druhý notebook připojen třížilovým,, obojíve stejné zásuvce.
fakt netuším co je magsafe, ale jestli to je dockina(??), tak prostě zkus vzít jinej zdroj. Některý unavější zdroje dokážou skrze kondík trochu zabrnět.
Magsafe je apple konektor na nabíjení, který držina magnetu a tak se při zakopnutí o kabel jednoduše vypojí a nic se neporouchá.
Počítače apple obecně rád moc nemám, ale uznávám, že zrovna toto mají vyřešené pěkně.
Jinak k dotazu: to se stát může. Pokud máš jeden z noťasů připojený dvoužílou, tak by měl být podle normy plovoucí. Podle normy ho tedy téměř jakýmkoli nábojem dostaneš na jaký potenciál chceš. Jenže on asi není dokonale plovoucí (ono to v praxi ani jinak nejde) a má k jedné fázi větší svod. Tedy si lítá kdesi na nedefinovaném potenciálu, který je náhodou různý od potenciálu druhého notebooku. Přes tvou ruku tedy teče proud.
Trochu mě překvapuje, že to děá zrovna apple, tak bych čekal zdroj kvalitní...
Můžeš zkusit otočit vidlici v zásuvce. Pokud je věší svod teď ve fázi, tak si teoreticky můžeš pomoct. Al moc bych tomu nedával.
Jinak samozřejmě správné uzemněné zdroje by to dělat neměly.
-
Tohle jsem nedávno sepsal včetně blokových schémátek (http://support.fccps.cz/industry/ss_napajeni/ss_napajeni.html#ruseni). Problém dělají napájecí adaptéry, které nemají sekundární zem připojenou na ochranný kolík směrem do zdi. Sekundární zem má vždycky nějakou parazitní kapacitní vazbu na vysokonapěťový primár, tzn. slabě kope. Naprázdno se tam nakmitají klidně usměrněné půlvlny 230V, pokud máte osciloskop s dostatečně vysokou vstupní impedancí - otázkou tedy spíš je, kolik proudu ta parazitní kapacita pustí (podle toho to šimrá málo nebo víc).
Moje oblíbené řešení: pořídit napájecí zdroj s tříkolíkem do zdi, nebo sehnat/vyrobit plechovou dutinku, která se nasadí na kolík v zásuvce, a kusem žlutozeleného drátu ji připojit na kostru kopajícího zařízení. A je po problému. Kancelářské počítače mají s kostrou propojené všechny signálové země (VGA, RS232, USB, ...) a stínící kryty konektorů, takže stačí se chytit kabelovým okem na libovolný šroubek, nebo si vyrobit zemnící USB zástrčku. Taky jsem viděl napájecí adaptér, který měl do zásuvky tříkolík, ale ochranná zem končila uvnitř adaptéru pájecí ploškou vstupního konektoru na plošáku. Kupodivu jeho skořápka nebyla slepená/svařená, držely ho pohromadě čtyři šroubky. Tam stačilo přidat drátový propoj na sekundární zem (mínus napájení) :-)
Pokud je víc zařízení zapojených do nějaké "sítě" se společnou zemí, vyvstane Vám možná ještě problém se zemními smyčkami, nebo s plaváním zemí při cvaknutí vypínačem (inrush do kapacitní zátěže a s ním spojené rušivé pulzy v pracovních zemích). Ale to už je jiná pohádka, ve Vašem scénáři patrně zbytečně pokročilá.
-
Ja tedy prisel na to jenom kvuli tomu, ze v nasich zarizenich jsou zdroje ktere zvladaji jen 17V na vstupu (zdroj je 12V). Ale tohle zarizeni je pripojeno k PC (bud USB, HDMI nebo DP) a v pripade ze se dvojkolikovy zdroj zapojil jako posledni a jeho pozitivni kolik udelal mate-first (to se stane v obycejnem DC jacku snadno), tak integrac zdroje odesel do vecnych lovist. Bylo tam totiz tech 40-60V, byt v mikro-amperovem proudu. Od te doby davam zenerky na vstup :)
-
Problém dělají napájecí adaptéry, které nemají sekundární zem připojenou na ochranný kolík směrem do zdi.
to není problém, to je normální obvod s kategorií ochrany SELV.
sekundární zem
co to je za termit toto?
..osciloskop s dostatečně vysokou vstupní impedancí..
..s dostatečně vysokou impedancí naměříš cokoliv kdekoliv.
Sorry jako, ale to jsou perly.
-
Od te doby davam zenerky na vstup :)
Nebyl by lepší transil? Ten víc vydrží.
-
Dělají to kondenzátory spojující výstup (0V) zdroje s fází. Je to celkem běžná praxe u spínaných zdrojů s dvouramenným přívodem (tj. bez ochranného kolíku). Můžeš rozdělat zdroj a kondíky odstranit nebo nahradit nižší kapacitou. Bez nich to taky pojede.
Anebo můžeš uzemnit výstupní zem zdroje, např. topením nebo ochranným kolíkem v jiné zásuvce.
-
Teď mě tak napadá, jestli je u mě doma naprd notebook DELL nebo rozdvojka Powercube.
DELL má zdroj s "kulatou" zástrčkou (tedy s PE) a třípinový konektor (váleček s vnějším pláštěm, vnitřním pláštěm a trnem).
Powercube má USB výstupy/nabíječku.
Mezi sebou šimrají.
Je špatně napájení business class notebooku, kterej kdysi stál ranec, nebo rozdvojka, která se navenek tváří jako jedna z nejkvalitnějších na trhu dostupných [zdroj: já (si to myslím)]?
-
@Jose D: :-) ano ta kategorie se jmenuje SELV nebo taky bezpečnostní třída II (ty dva pojmy se překrývají jenom částečně) ale evidentně není SELV jako SELV. Podle mého čím mizernější je izolace mezi vinutími ve VF trafu, tím větší kapacitu toho kondíku mezi primárem a sekundárem musí výrobce použít (aby do prostoru nesvítilo VF rušení, tzn. aby měnič dostal "EMCčka") a tím víc to pak šimrá. Vytloukání klínu klínem: parazitní kapacita mezi vinutími se musí "přerazit" explicitně přidaným kondíkem mezi studenými konci. Viz moje schémátka v odkazu výše.
VF trafo je jedna z nejdražších součástek ve spínaném měniči. Čím levnější zdroj, tím větší je šance, že bude "šimrat". Zlaté časy kdy zdroj byl železné trafo na 50 Hz, kde bylo dost místa na libovolně tlustou izolaci mezi vinutími a kapacitní vazba při té frekvenci zanedbatelná.
@Pavouk106: než od stolu spekulovat, je mnohem lepší se podívat, jak je to doopravdy. To "zjištění skutečného stavu" je zábavné. Uchopte multimetr, nastavte na střídavý proud a nějaký malý rozsah (AC, mA) - cílem je měřit proud v řádu jednotek miliampérů nebo spíš míň. Měřte mezi "sekundární zemí" (@Jose D: :-b) == mezi mínus výstupem měniče a ochranným kolíkem v zásuvce ve zdi. Měřte každý z obou napájecích adaptérů zvlášť a porovnejte naměřené hodnoty. Případně můžete zkusit měřit napětí naprázdno (tytéž dva body, jako když jste měřil proud).
Pro pořádek: šimrá proud protékající lidským tělem. Ale určité napětí naprázdno je potřeba, aby elektřina překonala odpor lidského těla (hlavně asi přechodový odpor suchá kůže / kov) = aby vůbec nějaký proud tekl. Pokud má multimetr přepnutý na "napětí" konečnou impedanci, bude naměřené napětí "naprázdno" do jisté míry úměrné již zmínéné parazitní kapacitě a případnému výslednému proudu při dotyku. Tzn. vyšší naměřené napětí zhruba znamená, že to asi víc šimrá.
Pokud má ten DELL kostru opravdu přímo zemněnou, naměříte nula proudu i nula napětí. Mně doma šimrá třeba minivěž od Philipsu (do zdi dvoukolík). Nakousnuté jablko má sklon dělat napájecí adaptéry rozměrově pidi = pidi budou taky rozměry VF trafa uvnitř, možná trochu vyšší spínací frekvence - a jsme zpátky u parazitní kapacity (tloušťka izolace mezi vinutími a 2*pí*f*C). Ono se říká, že bílé krabičky s nakouslým jablkem jsou krásné i uvnitř - nějaké jejich zdroje už jsem viděl rozlousknuté, vzhledově plošák řekněme OK, ale konstrukce hodně prostorově stísněná a evidentně se moc nepočítalo s opravitelností (což je zde nepochybně off topic).