Fórum Root.cz
Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: anonym 26. 04. 2017, 10:49:13
-
Je tady někdo, kdo vyzkoušel práci v jednom a tom samém korporátu (např. IBM, Tieto, CGI) v ČR a potom ten samý korporát v nějaké ekonomicky vyspělé zemi typu USA nebo Německo? Jaká tam byla úroveň vývojářů, stejná nebo lepší?
Proč se ptám. V korporaci vidím, jaké programátoři, Češi, programujou neskutečné sračky. Senioři, kteří po X letech praxe neznají základní konstrukce a metodologie jazyka. Takové něskutečné sračky, že někdy mám co dělat, abych rozchodil, co jsem právě viděl.
Co mě zajímá je, jestli jsme postkomunistiká země nejen ekonomicky, ale rovněž i úrovní vývoje a úrovní programátorů. Jestli si Němci, když dostanou do týmu outsourcované Čechy, říkají "omg, Češi" tak jako my si říkáme "omg, Indi".
-
Přidám vlastní zkušenosti, zaměstnavatele nebudu jmenovat.
Korporace ze "západu" s pobočkou v ČR zpravidla přesouvají všechno sem, protože kvalita odvedené práce je minimálně stejná, náklady jsou zlomkové. Těm, co jde hlavně o cenu přesouvají všechno interně nebo outsourcingem do Indie, výsledek tomu kvalitativně odpovídá, takže posrané projekty pak zachraňují přesunem do střední evropy.
U firem poskytující development nebo outsourcing je patrný neblahý trend, kdy zákazníci požadují přesun zakázky do Indie za Indické ceny s vědomím, že až se to posere, dodavatel to za stále indické ceny dodělá v česku.
-
Je tady někdo, kdo vyzkoušel práci v jednom a tom samém korporátu (např. IBM, Tieto, CGI) v ČR a potom ten samý korporát v nějaké ekonomicky vyspělé zemi typu USA nebo Německo? Jaká tam byla úroveň vývojářů, stejná nebo lepší?
Proč se ptám. V korporaci vidím, jaké programátoři, Češi, programujou neskutečné sračky. Senioři, kteří po X letech praxe neznají základní konstrukce a metodologie jazyka. Takové něskutečné sračky, že někdy mám co dělat, abych rozchodil, co jsem právě viděl.
Co mě zajímá je, jestli jsme postkomunistiká země nejen ekonomicky, ale rovněž i úrovní vývoje a úrovní programátorů. Jestli si Němci, když dostanou do týmu outsourcované Čechy, říkají "omg, Češi" tak jako my si říkáme "omg, Indi".
Až na špičky jako Google apod. je kvalita vývojářů v ČR znatelně vyšší, už nikdy víc nechci spolupracovat na projektu z Američanem (resp. někým z US CS vzděláním), pokud to nebude ze Stanfordu, MIT nebo podobně elitní instituce. Člověk je furt musí vodit za ručičku a pořád dokola vysvětlovat triviální věci (nejen MSc, ani PhD z USA není zárukou mozku). V Německu to je dle mé zkušenosti průměr, vzdělávání na tamních univerzitách je takové nemastné neslané, ale v práci (praxi) to pak překvapivě funguje. Obecně to je ale individuální, v ČR je často vidět mentalita "urob si sám", Čech prostě všechno nějak vykoumá a pak ukuchtí, kdežto Amík se pos..., když mu někdo v ukázkovém kódu změní jméno proměnné. Suma sumárum, v ČR si v tomto oboru není co stěžovat, lidi jsou vesměs dobří (od určité úrovně zaměstnavatele, nepočítám Pepu v garáži, co si přivydělává PHPčkem).
-
Proč se ptám. V korporaci vidím, jaké programátoři, Češi, programujou neskutečné sračky. Senioři, kteří po X letech praxe neznají základní konstrukce a metodologie jazyka. Takové něskutečné sračky, že někdy mám co dělat, abych rozchodil, co jsem právě viděl.
Tohle je bohužel pravda, proto už několik let do korporací nemůžu. Jim už před pohovorem říkám, že tam stejně neuměj vývíjet, takže bych je akorát obtěžoval. Proč se dohadovat s někým, kdo vůbec neví a je tam už 10 let? Na to nemám čas.
Takže souhlas, ale zase si vem, jak málo se tam bere. Za ty peníze ani není šance, že někdo tomu věnuje více úsilí. Třeba to CGI je známé, že tak málo nikde jinde snad neberou. Tak co tam čekat.
To zahraničí by mě zajímalo, ale protože jsem často spolupracoval s kolegy, tak bych to o moc lépe neviděl.
-
Potvrzuju negativní zkušenost s kolegy z velké (poměrně prestižní) americké IT firmy. Nevím, jestli je to pro americké firmy typické (ale přijde že spíš jo), ale byla tam dost silně cítit orientace na byznys bez ohledu na udržitelnost technického řešení (hlavně dodat na trh řešení rychle, i když prakticky nefunkční; když to někdo koupí, budeme pak teprve řešit, jak to vylepšit nebo přepsat). Ne, že by to bylo principiálně špatně, ale pro českého technika je to dost frustrující.
Extrémní případ byl třeba když kolega chtěl ukázat, jak by šlo v jedné řadě příbuzných embeded zařízení nahradit neudržovatelnou sadu device-specific hacků za obecné řešení + konfigurák v xml. Aby ukázal, že je to schůdné, udělal za pár dní prototyp v perlu a ten konfigurák. Senior architekt (zodpovědný za práci několika desítek lidí) místo aby otestoval myšlenku a pak řešil, jak to implementovat v C produkční kvalitě, začal okamžitě řešit, jak moc práce by bylo dostat do toho zařízení perl interpret, protože už to máme přece hotové.
Bohužel to nebyl problém konkrétního člověk, ale způsob myšlení celého managementu.
-
Zboj: souhlas, čech vymyslí recept a i uvaři
kdyby to s čechama bylo tak špatné, nebyli by zde autoři děl jako NetBeans, AVG, Avast, KnotDNS, Turis, JetBrains, atd
-
souhlas, čech vymyslí recept a i uvaři
To je míněno vážně jako pozitivum?
-
souhlas, čech vymyslí recept a i uvaři
To je míněno vážně jako pozitivum?
A ty to jednoznačně chápeš jen jako negativum?
-
Zboj: souhlas, čech vymyslí recept a i uvaři
kdyby to s čechama bylo tak špatné, nebyli by zde autoři děl jako NetBeans, AVG, Avast, KnotDNS, Turis, JetBrains, atd
A už víš díky čemu ti ta čtečka čárových kódů funguje jen v jednom portu jednoho konkrétního počítače? A nebo jen vaříš bez receptu metodou pokus omyl?
-
A už víš díky čemu ti ta čtečka čárových kódů funguje jen v jednom portu jednoho konkrétního počítače? A nebo jen vaříš bez receptu metodou pokus omyl?
protoze ten terminal je specialne upraven jiz vyrobcem coz jsem zjistil az pote, co jsem se zacal pidit na zaklade informaci z te diskuze jak se veci maji
-
A už víš díky čemu ti ta čtečka čárových kódů funguje jen v jednom portu jednoho konkrétního počítače? A nebo jen vaříš bez receptu metodou pokus omyl?
protoze ten terminal je specialne upraven jiz vyrobcem coz jsem zjistil az pote, co jsem se zacal pidit na zaklade informaci z te diskuze jak se veci maji
To je fajn. A na jaký dlouhodobý proud při napětí 5V je to dělané?
-
To je fajn. A na jaký dlouhodobý proud při napětí 5V je to dělané?
uz to bezi od te doby co jsme to resili, pc nebylo vypnuto...naskenovany byli 10ky kodu a vse v poradku
uz by jsme ale nemeli zaplnovat tuto diskuzi jinym tematem, diky za zajem
-
To je fajn. A na jaký dlouhodobý proud při napětí 5V je to dělané?
uz to bezi od te doby co jsme to resili, pc nebylo vypnuto...naskenovany byli 10ky kodu a vse v poradku
uz by jsme ale nemeli zaplnovat tuto diskuzi jinym tematem, diky za zajem
Z mé strany šlo o to, abych zjistil jak velký profík jsi v těch receptech s vařením. Teď už to vím.
-
Ja osobně se ta dobrého programátora nepovažuji, já jsem spíš bastliř, ale mám kamarády, kteří opravdu umí.
-
Makam v korporate, spolupracovnici su z MIT, Stanfordu, Caltechu, Berkley. Fraktalne spraseny kod sa nevyhyba ani tym najskusenejsim, ktori posuvaju hranice mozneho a vysledky publikuju. Tym myslim aj nepouzivanie konstrukcii jazyka, ktore spominas.
Pekny kod je nieco, co musi mat clovek v sebe a pre kazdeho to vyzera trochu inak. Niekto uzasne pri Pollockovom Cisle 31 a niekto to nepotrebuje a ani po tom netuzi. Niekto by to mozno rad videl, ale vacsiu prioritu ma jedlo.
Kus skazeneho kodu nic moc nehovori.
-
Ja osobně se ta dobrého programátora nepovažuji, já jsem spíš bastliř, ale mám kamarády, kteří opravdu umí.
skromnost je taky důležitá hodnota ;)