Fórum Root.cz
Hlavní témata => Hardware => Téma založeno: mirra.ba 23. 01. 2015, 18:30:11
-
Ahoj,
nevíte kde sehnat staré baterie z notebooku? Už jsem obvolal asi 40 servisů a podařilo se mi sehnat asi 20 packů.
Já bych ale potřeboval mnohem víc, řádově stovky packů.
Potřeboval bych to na školní projekt - elektrickou motokáru, ale škola nám nechce proplatit nové baterky, páč se ji to zdá drahé.
Samozřejmě pokud někdo doma nějaké baterky má a rád by se jich zbavil, zaplatíme poštovný, případně si pro ně zajedeme.
Brněnsko, Svitavsko
Děkuju za jakékoliv nabídky a pomoc
-
Víš, že starý baterie jsou většinou už mrtvý? Nicméně zkusím se poptat, možná bych pár kusů sehnal. Nech tu na sebe kontakt, kdybych měl, ozvu se v týdnu.
-
To záleží kus od kusu. Co mám tak vypozorováno, tak většina baterek má 2 baterky špatný a 4 dobrý.
Děkuju, moc by jsi mi pomohl. Moje adresa je: mirra.ba@seznam.cz
-
Jak ty packy rozděláváš? Já s tím vždycky mám hroznou pakárnu, uříznu si ruku, probodnu nohu šroubovákem a tak. Máš nějaký postup?
Víš, že starý baterie jsou většinou už mrtvý?
To nevím a používám je - do foťáku, do světla na kolo, do mobilu, do svítilny, do rádia. Jak by se měla ta mrtvost projevovat?
-
Blbě :-D Většinou vrazím plochej úzkej ale širokej šroubovák mezi ty spáry po svaření dvou částí a postupně rozebírám, ale jde to blbě :-D
A kde sháníš ty baterky?
-
Ve firmě by mohly nějaký bejt. Jsou ale asi 4článkový (což by bylo ve výsledku jedno, že...). Mrtvost se projevuje tak, že jí vrazim do NTB a ten mi říká, že: a) baterka neni vložená nebo b) po vytažení adaptéru okamžitě zdechává (i když říká, že baterka je před vytažením na 100%).
-
To vůbec nevadí, kolika článkový jsou, budu rád za jakoukoliv pomoc :-)
-
a) baterka neni vložená nebo b) po vytažení adaptéru okamžitě zdechává (i když říká, že baterka je před vytažením na 100%)
To může být typicky tím, že je tam víc článků sérioparalelně a zhebnul jeden. Nebo mají moc velký vnitřní odpor pro notebook, ale ve světle mi to fakt nevadí.
A kde sháníš ty baterky?
V outputbufferu místního hackerspace. Ale tobě to nepomůže, protože jich tam je tak několik za rok.
-
Je nějaká fyzická adresa kam se to dá poslat? Třeba do té školy?
Tohle zní jako zajímavý projekt, o kterém bych docela rád viděl nějaký informační web. O použitých technologiích, s blogem a fotodokumentací z vývoje a ze stavby a tak... I kdyby to nebylo nic technologicky převratného. Zrovna takový článek o shánění, rozdělávání a testování starých baterek se statistikou použitelnosti by byl určitě zajímavé počtení.
Ale nesměli byste se nechat znechutit hatery a všeználky. A že by jich bylo...
-
No vidiš, to nás nenapadlo udělat nějaký web. Samozřejmě se snažíme všechno dokumentovat, ale zatím jsme na začátku, tak toho moc nemáme.
Zatím sháníme baterky a některé začínáme měřit - vyrobili jsme si vlastní vybíječku a nabíjčku pro zjištění aktuálních kapacit.
Samozřejmě pokud nějaké baterie máš, byli bychom moc rádi a adresu bychom Ti poslali spíše naši a třeba přes mail.
Děkuji za pomoc :-)
-
A to se ti fakt chce rozebirat stovky baterek a pak to zase nejak pajet, abys usetril jeden az dva tisice za nejakou baterku do UPS nebo akumulator do auta?
-
A to se ti fakt chce rozebirat stovky baterek a pak to zase nejak pajet, abys usetril jeden az dva tisice za nejakou baterku do UPS nebo akumulator do auta?
a ze rovnou nepises aby koupil uz hotovej elektromobil, nez aby stavel elektrokaru ?
50-100x UPS baterka(10Ah) = 50000Kc-100000Kc
nebo
22x autobaterka(45Ah) = 12500Kc - 25000Kc
nebo
par stovek packu ~ 500? zustatkova kapacita/nemrtvejch na pack 1-2Ah = 500-1000Ah = 0Kc
co bys vybral ty na skolni projekt, kdybys nebyl blbej,levej a linej ? ;)
-
par stovek packu ~ 500? zustatkova kapacita/nemrtvejch na pack 1-2Ah = 500-1000Ah = 0Kc
Já mám většinou z packu několikrát víc.
-
Je pravda, ze jsem nepocital, ze potrebuje cca 500 packu * cca 4 Ah = cca 2000 Ah. To opravdu vychazi na 40 autobaterii po 50 Ah. Krat 10-12 Voltu je cca 20 kWh. Tesla S ma baterii okolo 90 kWh a cely auto vazi dve tuny. Proto jsem si pri cteni dotazu spise nez na Teslu S vzpomnel na kolegovo vnouce, ktere ma ve ctyrkolce baterku z UPS a na jezdeni po dvorku to staci. Nenapadlo me, ze vase motokara potrebuje 100 baterii z UPS.
Co se tyka meho projektu/diplomky, tak proste jsem se ve firme, kde jsem tenkrat brigadnicil, zeptal, co by se jim tak hodilo a soucasne, aby to bylo obhajitelne. A pak jsem to udelal/naprogramoval. Je prijemne, kdyz vam za diplomku jeste nekdo zaplati. A pak je jeste dobrej pocit, kdyz se ta vec/SW pouziva i po letech. To si myslim, ze spousta resitelu projektu / diplomantu nezazije.
-
Já bych ale potřeboval mnohem víc, řádově stovky packů.
Já bych v první fázi zkusil tuto myšlenku prokonzultovat s někým, kdo se v daném oboru skutečně vyzná. Napadá mne totiž několik úskalí.
První - jak hodláte jednotlivé články fyzicky propojovat? U akupaků se používají bodované spoje, což bez speciální svářečky těžko dokážete. Pájení - pokud články nemají dostatečné dlouhé vývody (což u již použitých kusů lze očekávat), musel byste pájet [téměř] na tělo, to by znamenalo značný ohřev (na materiál pouzdra cín špatně chytá) a větší či menší poškození aktivní hmoty (s tím mají zkušenosti třeba radioamatéři). No a nějak to drátovat nebo šroubovat, to asi ne - to by znamenalo nebezpečí nezanedbatelných přechodových odporů.
Druhé - články různého původu budou mít různé elektrické vlastnosti, zejména kapacitu a nabíjecí proud; navíc ani jedno na nich nebývá napsané. Vy z nich uděláte baterii (spíše více baterií - předpokládám sérioparalelní řazení?) - jak ji/je hodláte nabíjet, aby nedocházelo k nedobití nebo přebití některých článků?
Třetí - diagnostika, údržba - u stovek kusů starých článků musíte počítat s tím, že každou chvíli nějaký odejde. Bude potřeba řešit jeho vyhledání a výměnu, jinak s sebou stáhne celou baterii.
Čtvrté - provoz. Takto poskládaná sada baterií by asi potřebovala svůj speciální řídicí systém - sledování stavu, rovnoměrné zatěžování atd.
Na druhou stranu, je-li účelem projektu experiment a získávání zkušeností a nejsou prostředky, pak asi nemá cenu moc spekulovat; holt to nebude dokonalé ;-). Mimochodem, s tím nedostatkem peněz na nové akumulátory nejste sami. Ze stejného důvodu stojí Rumunům v přístavu Constanca jen málo jetá ponorka :-).
http://en.wikipedia.org/wiki/Delfinul
https://www.google.cz/maps?q=44.156473,28.665331&ll=44.156397,28.665795&spn=0.001442,0.002642&num=1&t=h&brcurrent=5,0,0&z=19
-
Tvůj projekt nebude motokára, ale nabíječka a diagnostika vadných článků. Stovky packů? Nemáš absolutně šanci něco takového dokončit.
A v servisech ti nic moc nedaji protože se ejdnávo nebezpečný odpad který se likviduke podle pravidel.
-
Na druhou stranu, je-li účelem projektu experiment a získávání zkušeností a nejsou prostředky, pak asi nemá cenu moc spekulovat; holt to nebude dokonalé ;-).
No tak zrovna u nabíjení liněco článků je dokonalost téměř kritická protože jinak to končí požárem nebo výbuchem.
-
Já bych ale potřeboval mnohem víc, řádově stovky packů.
Já bych v první fázi zkusil tuto myšlenku prokonzultovat s někým, kdo se v daném oboru skutečně vyzná. Napadá mne totiž několik úskalí.
První - jak hodláte jednotlivé články fyzicky propojovat? U akupaků se používají bodované spoje, což bez speciální svářečky těžko dokážete. Pájení - pokud články nemají dostatečné dlouhé vývody (což u již použitých kusů lze očekávat), musel byste pájet [téměř] na tělo, to by znamenalo značný ohřev (na materiál pouzdra cín špatně chytá) a větší či menší poškození aktivní hmoty (s tím mají zkušenosti třeba radioamatéři). No a nějak to drátovat nebo šroubovat, to asi ne - to by znamenalo nebezpečí nezanedbatelných přechodových odporů.
Druhé - články různého původu budou mít různé elektrické vlastnosti, zejména kapacitu a nabíjecí proud; navíc ani jedno na nich nebývá napsané. Vy z nich uděláte baterii (spíše více baterií - předpokládám sérioparalelní řazení?) - jak ji/je hodláte nabíjet, aby nedocházelo k nedobití nebo přebití některých článků?
Třetí - diagnostika, údržba - u stovek kusů starých článků musíte počítat s tím, že každou chvíli nějaký odejde. Bude potřeba řešit jeho vyhledání a výměnu, jinak s sebou stáhne celou baterii.
Čtvrté - provoz. Takto poskládaná sada baterií by asi potřebovala svůj speciální řídicí systém - sledování stavu, rovnoměrné zatěžování atd.
Na druhou stranu, je-li účelem projektu experiment a získávání zkušeností a nejsou prostředky, pak asi nemá cenu moc spekulovat; holt to nebude dokonalé ;-). Mimochodem, s tím nedostatkem peněz na nové akumulátory nejste sami. Ze stejného důvodu stojí Rumunům v přístavu Constanca jen málo jetá ponorka :-).
http://en.wikipedia.org/wiki/Delfinul
https://www.google.cz/maps?q=44.156473,28.665331&ll=44.156397,28.665795&spn=0.001442,0.002642&num=1&t=h&brcurrent=5,0,0&z=19
1. Fyzicky chceme baterie pájet měděnýma páskama k sobě. Naštěstí tělo 18650 se vcelku dobře pájí, pokud máš dobrou pájecí kapalinu tak to ani tak dlouho netrvá, a vnitřek baterie se neprohřeje na takovou teplotu, aby to tomu článku uškodilo.
2. Na zjištění aktuálních kapacit máme vyrobenou vybíječku, která nám zjistí aktuální kapacitu každého článku. Ná základě toho, potom budeme ty články dávat k sobě. Co se týče nabíjení, tak v podstatě každá baterie zvládá nabíjecí proud minimálně 0.5C, to znamená, že celej pack 700 baterií bychom mohli nabíjet minimálně výkonem 2500W. Vzhledem k tomu, že se to musí nabíjet přes spínaný zdroj, který by při takovýmto výkonu byl poměrně velký, budeme pack nabíjet výkonem jenom cca 500W. To znamená asi 0.1C.
3. S tímto to bude trochu horší. Když nám bms baterii odpojí, tak budeme měřit jednotlivý paralelní větvě pro žjištění nejvybitějších paralelních bateríí. Kde následně budeme asi termokamerou zjištovať, která baterie se při vybíjení zahřívá nejvíc a tu následně vyměníme.
4. Na sledování stavu máme vymyšlěné bms, které se bude starat o nabíjení i ochranu článků.
Tvůj projekt nebude motokára, ale nabíječka a diagnostika vadných článků. Stovky packů? Nemáš absolutně šanci něco takového dokončit.
A v servisech ti nic moc nedaji protože se ejdnávo nebezpečný odpad který se likviduke podle pravidel.
Proč nemáme šanci?
Zdá se mi, že nás od toho pořád někdo odrazuje. Nechceme jako tupci psát jako školní práci různý skripta, nebo modelovat něco v SolidWorksu, jenom proto, že je to jednoduchý a dneska to umí každej pitomec. Chceme se posunout někam dál a práce a hlavně používání mozku nám rozhodně nevadí.
A pokud jste si nevšimli, v příspěvku se vás ptám na to, jestli nevíte, kde se dají sehnat staré baterie a nestojí tam - rozmluvte nám náš projekt
-
Jen do toho, práce tam bude hodně, ale není zde důvod, proč by to nemělo jít.
*duino, deska s relátkama, a systém se bude přijatelně diagnostikovat sám, špatné bloky si pak může sám odpojit. Web by byl opravdu super.
Poptám se ve firmě, když něco bude, tak jako bazarovky (odpad nelze - likvidace)
-
Co se zkusit pozeptat v nejaky firme, ktera se zabyva recyklaci baterek? Jinak dva ci tri packy muzu poslat.
Nebo se dohodnete treba s zive.cz, nebo technet.cz nebo vlastne i s roootem :), at o vas napisou clanek a pridaji vyzvu, at lidi posilaji... Resp. ten clanek napiste vy, o projektu, te diagnostice... Jeste muzete za clanek dostat zaplaceno :)
-
To vůbec není špatný nápad, děkujeme za něj, určitě o tom popřemýšlíme :-)
Co se týče firem na likvidaci baterek, tak nám všichni odepsali, že by nám rádi pomohli, nicméně v souvislosti s legislativou v odpadovém hospodářství není možné předat baterie osobám, které nemají příslušné oprávnění k nakládání s bateriemi.
Já to na jednu stranu chápu, jenomže když se ty baterie jim nepředají a servisy by třeba oficiálně řekli, že ty packy vrátili zákazníkům (ostatně tak to dělá podlě mě cca 30% firem - nemají odpady) tak přeci není problém nám ty baterky dát :-)
-
V clanku by mel byt odkaz na hotovy web, at lidi vidi, ze to myslite vazne. Muzete pridat i doporucujici odstavec od ucitele :)
-
Kazdopadne kdyz sem nedas adresu, tak ti nebudou mit lidi kam baterky posilat...
-
Tak jsem se tedy registroval.
Moje mailová adresa je :mirra.ba@seznam.cz
Přeci jenom bych byl jistější nedávat svoji adresu tak veřejně :-)
-
Akumulátory se nepájejí, nýbrž bodují.
Nabíječka Li-ON musí umět balancing, jinak hrozí výbuch a požár i při 0,1 C.
Sestavit spolehlivý 500 W spínaný zdroj je práce sama o sobě tak na dva měsíce.
Kde následně budeme asi termokamerou zjištovať, která baterie se při vybíjení zahřívá nejvíc a tu následně vyměníme.
Přehřátí článku nesmí nastat, akupack tomu musí sám o sobě aktivně zabránit, jinak hrozí výbuch a požár. Poletování s termokamerou nepřichází do úvahy. Jděte od toho, nemáte potřebné znalosti. Do projektu s Li-ON se pusťte až budete umět udělat vlastními prostředky něco jako desetičlánkový akupack pro notebook, včetně nabíječky, dřív to nemá smysl.
Udělejte si motokáru klasicky na 12 V nebo 24 V olověné akumulátory, to se zvládnout dá.
-
Bodovačka není potřebná. Spínaný zdroj vyvíjet my nebudeme, ten můžeme použít školní - projekt předchozích let.
Balancování článků je obsaženo v bms = battery management system
Nikdo neříkal o přehřátí, ale termokamera zjistí jakýkoliv rozdíl v teplotě, desetinu stupně umí snad každá. V případě rozdílných teplot třeba o 3°C se baterie nezničí ale značí to vyšší vnitřní odpor = vyšší zahřívání. Samozřejmě, že bms bude mít i měření teploty.
-
1. Fyzicky chceme baterie pájet měděnýma páskama k sobě. Naštěstí tělo 18650 se vcelku dobře pájí, pokud máš dobrou pájecí kapalinu tak to ani tak dlouho netrvá, a vnitřek baterie se neprohřeje na takovou teplotu, aby to tomu článku uškodilo.
Rozhodně si to napřed ověřte nanečisto. Vyberte články, změřte kapacity, poznamenejte si je :-), spájejte, zkuste několik provozních cyklů a měřte znovu. Pokud by to mělo být více vědecké, tak dodržte/měřte vždy stejné podmínky, tj. teplotu a dobu pájení. Nebo můžete zkusit dobu zvětšovat, tj. pár článků obětovat, a sledovat, co to udělá. No a pak přidáte pár grafů, nějakou rovnici, citace a máte článek do impaktovaného časopisu jak vyšitý ;-).
Sleduji diskusi radioamatérů, tam řešili náhradu akupaků do radiostanic, resp. jejich domácí výrobu ze zakoupených článků (GES, GM apod.). Pár lidí bylo s výsledkem nespokojeno, a to by měli umět pájet. Jeden člověk, který se tímto zabývá profesionálně, dokonce články rozpitval a tvrdil, že u každého pájeného článku došlo k nějaké změně.
Nicméně neberte to jako odrazování, naprosto souhlasím tím, že je rozdíl něco namodelovat a něco skutečně zhotovit. Držím vám palce :-).
-
Proč nemáme šanci?
Zdá se mi, že nás od toho pořád někdo odrazuje. Nechceme jako tupci psát jako školní práci různý skripta, nebo modelovat něco v SolidWorksu, jenom proto, že je to jednoduchý a dneska to umí každej pitomec. Chceme se posunout někam dál a práce a hlavně používání mozku nám rozhodně nevadí.
A pokud jste si nevšimli, v příspěvku se vás ptám na to, jestli nevíte, kde se dají sehnat staré baterie a nestojí tam - rozmluvte nám náš projekt
Mládí a snaha udělat něco drastického i když tě lidi odrazují ... oni tě odrazují protožejsou starší a zkušenější. Ale ty seš mladej a víš líp než nějakej dědek.
Bejt tebou koupim trakční baterii a ušetřený čas investuji do pěkné motokáry. Baterie se ti nepovede a v čr neseženeš dostatek baterií protože ti je prostě žádný servis dát nemůže. A i kdyby se stal zázrak tak takovou baterii neudržíš v chodu protože bude odcházet článek za článkem.
-
neposlouchej zadne odrazovace pokud -= tvuj cil je cesta =- jestli si tim chces projit zapojit mozek, zdokumentovat postupy, projit si pokusy, nehlede na to jak to dopadne... (tedy alespon pozor na pozar/vybuch :)
-
Samozřejmě neznám konkrétní údaje, ale předpokládám, že proud do motoru budou spíš stovky A (špičkově asi kA). Kdyžtak to upřesni. Běžný 18650 nejsou stavěný na zátěž > 5-10C. Nedokážu si představit desítky paralelních větví z jetých článků. Ale to záleží jak dobrý bude BMC.
-
@vsetci co sa ho snazia odradit: ak ta motokara o rok bude pojazdna, kupite mu kazdy pivo a ospravedlnite sa?
-
Samozřejmě neznám konkrétní údaje, ale předpokládám, že proud do motoru budou spíš stovky A (špičkově asi kA). Kdyžtak to upřesni. Běžný 18650 nejsou stavěný na zátěž > 5-10C. Nedokážu si představit desítky paralelních větví z jetých článků. Ale to záleží jak dobrý bude BMC.
kA je moc :-) Poteče tam něco okolo 20A na 10 paralelních baterí - 2A na baterii, ani ne 1C
-
kA je moc :-) Poteče tam něco okolo 20A na 10 paralelních baterí - 2A na baterii, ani ne 1C
Pro průměrnou motokáru 7 kW je to při 20 A nutnost napětí akupacku 300 V a to si raději ani nechci představovat.
Sežeňte si dvě baterky z traktoru 140 Ah, k tomu 24 V motor a to zvládnete bez větších problémů. Dvě baterky z traktoru jsou mnohem lépe dostupné, než stovky z notebooků.
-
Samozřejmě neznám konkrétní údaje, ale předpokládám, že proud do motoru budou spíš stovky A (špičkově asi kA). Kdyžtak to upřesni. Běžný 18650 nejsou stavěný na zátěž > 5-10C. Nedokážu si představit desítky paralelních větví z jetých článků. Ale to záleží jak dobrý bude BMC.
To přece záleží na napětí. Pokud tam bude mít třeba 1kW motor na 48 V, tak to je jenom 20 A. A dělají se i na 96 V.
(myslím že lehká motokára by s 1kW motorem už docela hezky jezdila. Pro představu výkon netrénovaného cyklisty je do 200 W)
-
Zkus napsat lidem z tohohle projektu: http://www.cvutmedialab.cz/fileadmin/user_upload/battery_CVUT_workshop_2013.pdf treba by to usetrilo dost prace. Teda pokud je cilem cela motokara a ne vlastni BMS :).
-
@vsetci co sa ho snazia odradit: ak ta motokara o rok bude pojazdna, kupite mu kazdy pivo a ospravedlnite sa?
POkud někdo bude jezdit rok motokárou kterou bede poháně několik stovek pateripaků z notebooků a bude to úspěšně fungovat tak klidně suda.
-
Samozřejmě neznám konkrétní údaje, ale předpokládám, že proud do motoru budou spíš stovky A (špičkově asi kA).
V kA??? Při jakém napětí prosímtě? Při 24V (což bude víc) by to bylo 24 000W odběr (při sto ampérách "jen" 2,4kW. Nehledě na to, že tyhle věci se dělaji na vyšší napětí právě aby se zmenšil proud.
No tak to sis popletl motokáru s nákladním vlakem. Když věcem nerozumíš tak je lepší mlčet aby si někdo nemyslel že seš hlupák.
-
Koukám se ve firmě a dvě bych to měl. Jenže jsem z Prahy. Jestli máš nějakého známého v Praze, kdo by je vyzvedl, tak není problém.
kdyžtak tielk@gmx.de
-
Nu, koukám, samý expert. 8-O Měl jsem, samozřejmě, na mysli špičky při rozběhu. A psal jsem, že neznám konkrétní údaje (typ motoru, napětí, regulace). Něco o tom vím, dokonce jsme kdysi dělali i nějaká měření pohonů. Není to jako udělat blikač. BTW letečtí modeláři mají běžně pulsní odběry 50-100A. S malým střídavým motůrkem. Oops, kdo tady čemu nerozumí?
Pokud počítáte s cca. 20A (2A na článek je zcela OK), tak se asi má jednat o komutátorový DC motor?
Nicméně opakuji, bez znalosti konkrétního pohonu je to jen věštění.
-
O motoru jeste nemame rozhodnuto. Budto muzeme vyuzit skolni asynchronni motor s kotvou nakratko a nebo koupit nejaky jiny.
P.S. Tech vseznalku je tu strasne moc, z toho si nic nedelej :-)
-
No přeju hodně štěstí. A zároveň radím hodně opatrnosti. Li-xxx mají pár drobných charakterových vad. Při experimentech bych radil používat minimálně ochranné brýle. Riziko sice velmi malé, ale sázka obrovská.
Je jeden tip. Jak už tu někdo psal, Li-xxx mají při stárnutí tendenci zvyšovat vnitřní odpor. Takže proměřit zatěžovací charakteristiku. Kondenzátorová baterie nebo superkapacitor (ale ty nejou levný) by dost pomohly.
-
Oops, kdo tady čemu nerozumí?
Oops??? No tento výraz se spíš používá když udělám chybu. V tvém podání no nevim, ale nějakej ind by to použil. Je to divný a angličtina je další věc kterou nevládneš i když si myslíš že ano. Viz google a hledej třeba oops sentence
-
jenom jako laik se chci zeptat jestli náhodou ty Li baterky nemůžou třeba bouchnout když už jsou staré?
Jinak hezký nápad recyklace...