Fórum Root.cz
Hlavní témata => Server => Téma založeno: CPU 27. 07. 2025, 12:30:26
-
Ahoj,
kolik platíte za 1kWh ve svém housingu?
Jednu dobu cena vystřelila až na 6-8-10kč/kWh, nahoru to šlo okamžitě, ale dolů to jde dost pomalu.
-
Ahoj,
elektřinu vůbec nemusím řešit, mám server u Hetznera ve Finsku za 5EUR měsíčně. Takže než housing je lepší dobrý zahraniční server a doporučuju právě Německého Hetznera.
-
Ahoj, elektřinu vůbec nemusím řešit
To je úplně něco jiného mit VPSku a vlastní server, což se tady řeší.
Mimochodem, care to comment? https://forum.root.cz/index.php?topic=30575.90
-
Potřebuji někam prdnout vlastní server s vlastním hardwarem, včetně asi 100TB kapacity.
Proto mě zajímá cena elektřiny.
Ale je to dobrá myšlenka, šupnout to do Polska s 1/2 cenou elektřiny.
Za to ti díky.
Mimochodem, jak správně @David zmiňuje, tohle si určitě projdi.
https://forum.root.cz/index.php?topic=30575.0 (https://forum.root.cz/index.php?topic=30575.0)
-
Casablanca spotřebu neřešila, na dnešní dobu už to asi není TOP DC ale funguje stále slušně.
https://www.casablanca.cz/cs/housing
-
Casablanca spotřebu neřešila
Tak já nechci nikoho vyžírat ::) to by mě štvalo.
A ty mašiny jedou 24/7 při 350W
Jen na elektřině to může dělat 31(dní)*24(hod.)*0.35(kWh)*6,5Kč = 1 692 Kč jen za šťávu.
Teď jsem se spojil s Polákama (kdy jen Wroclaw dává smysl) a mluvili něco o 600 Kč za šťávu u nich...ale o nabídku si mám zavolat až zítra.
To je asi výsledek toho, že mají levnější elektřinu + rychleji reagují na změnu ceny.
My jsme velký vývozce elektřiny v Evropě, lacino jí prodáme dojčákům a pak jí pro sebe draze nakupujeme...
https://k.pl/static/guests/images/mapa-siec.3af273e5ab6d.png (https://k.pl/static/guests/images/mapa-siec.3af273e5ab6d.png)
https://k.pl/en/colocation/
-
Nepatřím mezi reprezentativní vzor, přesto za každý 1U server si účtují 3500 Kč měsíčně DC Ktiš, včetně doplňkových služeb. Účtují si za reálný příkon, což je asi férové, ale ve srovnání s konkurencí v Polsku hodně přestřelené. 4DC2 Katowice vychází housing cca o 30 % levněji.
-
Nepatřím mezi reprezentativní vzor, přesto za každý 1U server si účtují 3500 Kč měsíčně DC Ktiš, včetně doplňkových služeb. Účtují si za reálný příkon, což je asi férové, ale ve srovnání s konkurencí v Polsku hodně přestřelené. 4DC2 Katowice vychází housing cca o 30 % levněji.
No a kolik má ten váš 1U v průměru odběr? Ono to může být 30W ale i 150W. Co jsem si všiml, tak všichni neradi umísťují jeden server. Když jich má člověk třeba 7, cena za jeden vyjde výrazně levněji.
-
My jsme velký vývozce elektřiny v Evropě, lacino jí prodáme dojčákům a pak jí pro sebe draze nakupujeme...
A tenhle nesmysl ti nakukal kdo?
Jinak jsem se teď koukal na burzu a nevypadá to, že bychom měli (silovou) elektřinu nějak extra dražší než Poláci. Možná v nějakých situacích (?)
-
Server mám u coolhousing.net. Počítají s průměrnou měsíční spotřebou. Na webu mají kalkulačku ceny, tak si tam cenu napočítej.
Když jsem k nim server dával tak jsem měl nadstřelenou očekávanou spotřebu a po měsíci se mi ozvali pro optimalizaci na základě reálné měřené spotřeby.
-
My jsme velký vývozce elektřiny v Evropě, lacino jí prodáme dojčákům a pak jí pro sebe draze nakupujeme...
A tenhle nesmysl ti nakukal kdo?
Jinak jsem se teď koukal na burzu a nevypadá to, že bychom měli (silovou) elektřinu nějak extra dražší než Poláci. Možná v nějakých situacích (?)
necpat elektrinu na burzu tak ji mame skoro za nula.
-
My jsme velký vývozce elektřiny v Evropě, lacino jí prodáme dojčákům a pak jí pro sebe draze nakupujeme...
A tenhle nesmysl ti nakukal kdo?
Jinak jsem se teď koukal na burzu a nevypadá to, že bychom měli (silovou) elektřinu nějak extra dražší než Poláci. Možná v nějakých situacích (?)
necpat elektrinu na burzu tak ji mame skoro za nula.
Určitě protože ty dostavby JE jsou skoro zadarmo. A ti soukromí investoři co stavějí elektrárny, ti by byli zcela nadšení kdyby jim stát diktoval cenu za kterou bude od nich vykupovat ... (aneb centrální plánování, to už tu bylo :-D)
-
necpat elektrinu na burzu tak ji mame skoro za nula.
A tenhle přístup bys doporučoval i u dalších věcí? Třeba u svých produktů - v ČR ti za něco zaplatí 10Kč, v sousedních zemích 20Kč, tak je rozumné to prodat v sousedních zemích (a naopak, když si něco můžeš koupit v ČR za 20 a v Německu za 10, tak pokud to vyjde i s dopravou levněji, tak si to přece koupíš tam).
-
necpat elektrinu na burzu tak ji mame skoro za nula.
Určitě protože ty dostavby JE jsou skoro zadarmo. A ti soukromí investoři co stavějí elektrárny, ti by byli zcela nadšení kdyby jim stát diktoval cenu za kterou bude od nich vykupovat ... (aneb centrální plánování, to už tu bylo :-D)
Povinností státu je zajistit, aby to bylo win-win. Tedy aby spotřebitelé měli energii za rozumnou cenu a výrobci si přišli na své. Mám sice svou vlastní elektřinu, ale cítím s těmi, kteří ji mít nemohou a jsou de facto závislí na monopolu.
-
necpat elektrinu na burzu tak ji mame skoro za nula.
A tenhle přístup bys doporučoval i u dalších věcí? Třeba u svých produktů - v ČR ti za něco zaplatí 10Kč, v sousedních zemích 20Kč, tak je rozumné to prodat v sousedních zemích (a naopak, když si něco můžeš koupit v ČR za 20 a v Německu za 10, tak pokud to vyjde i s dopravou levněji, tak si to přece koupíš tam).
Jak si koupím elektrickou energii v Německu?
-
Jak si koupím elektrickou energii v Německu?
Zajedes do Nemecka, nabijes svuj EV, vratis se do Cech a vuz pouzijes jako zdroj energie (V2L) :)
-
Z praktického hlediska bych asi trochu rozlišoval mezi cenou elektřiny na burze a nasmlouvanou cenou od distributora (což může být i delší fix), byť to samozřejmě v dolouhodobém horizontu spolu souvisí.
Další věc je, že to nejsou nákladově jen přímo platby za elektřinu. Větší příkony -> větší kapacity UPS, agregátu, chlazení plus údržba toho všeho. Pak záleží, kde se to projeví v cenách pro klienta. Může to být jak v ve vyšší jednotkové ceně pro příkony jeho zařízení, v navýšení základní ceny (za účka) nebo nějak rozpuštěné mezi oboje.
Jinak jasně, taky jsem samozřejmě zaznamenal skokové navýšení před pár lety např. na 9 Kč za kWh a nevrací se to. Ale upřímně nedokážu takhle od stolu a bez konkrétních čísel u daného poskytovatele říct, že to dělá jen proto, aby z toho měli teď větší "vejvar". Je klidně možné, že rostou jiné náklady (inflace za poslední roky se kumujuje) a třeba zachovali stejné ceny místo toho, aby např. zvedli tu základní a zlevnili ceny za příkony.
-
...
Záleží, na který server se konkrétně ptáte. Telemetrie (SLES) se bez obtíží vejde do základní sazby, tedy 100W, což asi není překvapivé, protože jednou za minutu naváže spojení s řídící jednotkou, zapíše telemetrická data a zase „usne“. Naproti tomu terciární pole (HAF-HAST FreeBSD) vyžaduje tarif 200W, protože tam se promítá i spotřeba disků. Sekundární provozní Windows 2019 ADDS, Exchange 2019, … fungují v tarifu do 200W. Avšak nezajímavé, protože se počítají celkové náklady za všechny a tam mi vychází průměr 3500Kč, což zahrnuje všechny doplňkové služby, včetně pronájmu Fortinet atd. Cena za příkon je tou nejméně zajímavou položkou.
Jsou víceméně shodné, všechny tři jsou postavené na základu Tyan GC68B8036, všechny tři mají nejvyšší ligu Delta (HS 2x 800W), všechny tři jednou na AMD 7303 a liší se logicky jen v počtu disků (Micron + HGST) a modelu řadiče Areca. Primární mám u sebe, hezky na baráku pod vlastní střechou, zrcadla (sekundární) právě v DC Ktiš, protože můj dodavatel a správce k nim má přístup (FreeBSD si spravuji sám, Windows a Linux si najímám šikovnou firmu, protože tam mé znalosti na rychlé a efektivní vyřešení problémů zkrátka nesahají). Z toho důvodu neřeším Polsko, Finsko, Norsko, … protože k nim je zkrátka umožněn přístup pro servisní zásahy.
-
necpat elektrinu na burzu tak ji mame skoro za nula.
A tenhle přístup bys doporučoval i u dalších věcí? [...]
Ne, ten bych já doporučoval specificky u trhu s energiemi, který už roky díky pitomým německým nápadům prakticky nefunguje. Téhle demagogie nechte. Na druhou stranu on zase píše nesmysly o "cpaní elektřiny na burzu", přitom na burzu jde možná patnáct procent celkové výroby. Výrobci většinu zde vyrobené elektřiny prodají napřímo ale logicky nebudou prodávat o moc levněji, než by prodali na té burze.
Volný trh ale reálně bohužel moc nefunguje. Jak se ukázalo, elektřina je typický nedostatkový sdílený zdroj. Právě kvůli regulaci využívání takovýchto zdrojů vznikaly první státy.
-
kolik platíte za 1kWh ve svém housingu?
Něco okolo 6 kč, a v roce 2020 to bylo lehce přes 2 kč. Takže nárůst o cca 200%.
Kolem roku 2022 jsem se ptal kontaktů po EU a pořád máme oproti západu např. Holansko ( 12kč/1kWh), Dánsko (10 kč/1kWh) a v USA 3 kč/1kWh. Nicméně i u nich v tom 2022 to tehdy rostlo ale jenom viz. např. Holansko z 8 kč na 12 kč( takže o 50% apod..)
-
Jak si koupím elektrickou energii v Německu?
Máme jednotnou elektrickou soustavu a burzu, čekal bych, že minimálně spotová cena cena bude všude stejná. Pokud není (opravdu není!), je potřeba hledat, čím je to způsobeno, asi to ale nebude jednotnou burzou (na kterou je pohodlné se vymlouvat).
Nicméně - problematice nerozumím a opravdu mě to zajímá(!) - jak by vlastně "ČR prodávat elektřinu nebude" mohlo technicky fungovat? To bychom se museli vyloženě odpojit (ve smyslu odfázovat)? Sekundárně: doporučil bys nějaký zdroj, kde bych se dočetl, jak sakra tyhle věci fungují? Přijde mi, že tomu nerozumí snad nikdo, koho jsem se ptal (včetně lidí, kteří na to mají silný názor, a lidí, kteří pracují - byť ne přímo jako obchodníci, ale jako různí podpůrní programátoři - doslova u obchodníků s energiemi).
A jak by to mohlo fungovat legálně? Stát by měl zakázat vozit elektřinu do Německa? (protože jinak si podnikavci Franta a Hans u hranic natáhnou kabel a o rozdíl se šábnou)
Já se přiznám, že vlastně nevím, jak to fungovalo třeba v devadesátkách, kdy burza nebyla. Proto mi teď přijde "jednotný trh" jako jediné možné řešení a nedokážu si představit alternativy.
Ne, ten bych já doporučoval specificky u trhu s energiemi, který už roky díky pitomým německým nápadům prakticky nefunguje.
To ale znamená, že je tu možnost ty Němce pořádně podojit, ne? Takže pak by správný postup mohl být "prodat draze elektřinu v zahraničí a výtěžek rozdat lidem"? (ale to se zase těžko bude dělat, když jsou elektrárny soukromé)
-
Nicméně - problematice nerozumím a opravdu mě to zajímá(!) - jak by vlastně "ČR prodávat elektřinu nebude" mohlo technicky fungovat? To bychom se museli vyloženě odpojit (ve smyslu odfázovat)? Sekundárně: doporučil bys nějaký zdroj, kde bych se dočetl, jak sakra tyhle věci fungují? Přijde mi, že tomu nerozumí snad nikdo, koho jsem se ptal (včetně lidí, kteří na to mají silný názor, a lidí, kteří pracují - byť ne přímo jako obchodníci, ale jako různí podpůrní programátoři - doslova u obchodníků s energiemi).
A jak by to mohlo fungovat legálně? Stát by měl zakázat vozit elektřinu do Německa? (protože jinak si podnikavci Franta a Hans u hranic natáhnou kabel a o rozdíl se šábnou)
Já se přiznám, že vlastně nevím, jak to fungovalo třeba v devadesátkách, kdy burza nebyla. Proto mi teď přijde "jednotný trh" jako jediné možné řešení a nedokážu si představit alternativy.
fungovalo to jako za komančů... velké centrální zdroje, plánování, odběry, odpojování. vše stabilní, protože to bylo "naplánované".. tzn. žádné soláry co zajde slunce a 1/3 vypne během pár desítek vteřin...
Ne, ten bych já doporučoval specificky u trhu s energiemi, který už roky díky pitomým německým nápadům prakticky nefunguje.
To ale znamená, že je tu možnost ty Němce pořádně podojit, ne? Takže pak by správný postup mohl být "prodat draze elektřinu v zahraničí a výtěžek rozdat lidem"? (ale to se zase těžko bude dělat, když jsou elektrárny soukromé)
[/quote]
no dáme si 48, pár lamp a zase nebudou:-)
-
Jak si koupím elektrickou energii v Německu?
Ano, můžu. V podstatě buď koupím přímo od výrobce (od elektrárny) nějaký výkon na patě jeho elektrárny, ale asi se nechceš uvazovat na X let odběru.
Nebo můžeš koupit od jakéhokoliv registrovaného prodejce/dodavatele elektriky v rámci EU i jako koncový zákazník. Druhá věc, zda bude ochoten uzavřít smlouvu a drbat se s maloodběratelem v tramtárii. Ale nic tomu nebrání, je to tak perfektně v souladu se směrnicí EU o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (u plynu je to trošku jinak). Situace se změní s rozdělením EU na samostanté obchodní zóny, což se už pár let diskutuje, pak nákup přes hranici zóny bude komplikovanější (omezenější/dražší).
Taktéž trochu to rozbijí nové alokační rovnice, které mají podpořit odběr od místní produkce (v čím větší dálce koupím, tím méně mi bude započteno v místě spotřeby), aby se podpořila místní spotřeba do 300 km - to se týká toho přímého nákupu od elektrárny.
-
Ad nákup elektřinu "odjinud" - pokud chcete nakoupit elektřinu z jiné oblasti (TSO, ČR je jedna, třeba v Německu jsou čtyři), tak si na to musí být volná kapacita.
Píšu ale kvůli něčemu jinému. Polský kamarád sdílel příspěvek z téhle stránky o protestu Polských železničářů (ten ze dneška 11:21): https://www.facebook.com/wolnelewo
A co se tam nedočtu: "Mamy najdroższy prąd w Europie." tedy "Máme nejdražší elektřinu v Evropě." Jak to vypadá, tak doměnka, že právě ten náš národ má tu nejdražší elektřinu je evidentně rozšířená ve více národech :D Tak na to vzpomeňte až budete příště nadávat...
-
Jak si koupím elektrickou energii v Německu?
Máme jednotnou elektrickou soustavu a burzu, čekal bych, že minimálně spotová cena cena bude všude stejná. Pokud není (opravdu není!), je potřeba hledat, čím je to způsobeno, asi to ale nebude jednotnou burzou (na kterou je pohodlné se vymlouvat).
Nicméně - problematice nerozumím a opravdu mě to zajímá(!) - jak by vlastně "ČR prodávat elektřinu nebude" mohlo technicky fungovat? To bychom se museli vyloženě odpojit (ve smyslu odfázovat)? Sekundárně: doporučil bys nějaký zdroj, kde bych se dočetl, jak sakra tyhle věci fungují? Přijde mi, že tomu nerozumí snad nikdo, koho jsem se ptal (včetně lidí, kteří na to mají silný názor, a lidí, kteří pracují - byť ne přímo jako obchodníci, ale jako různí podpůrní programátoři - doslova u obchodníků s energiemi).
A jak by to mohlo fungovat legálně? Stát by měl zakázat vozit elektřinu do Německa? (protože jinak si podnikavci Franta a Hans u hranic natáhnou kabel a o rozdíl se šábnou)
Já se přiznám, že vlastně nevím, jak to fungovalo třeba v devadesátkách, kdy burza nebyla. Proto mi teď přijde "jednotný trh" jako jediné možné řešení a nedokážu si představit alternativy.
Ne, ten bych já doporučoval specificky u trhu s energiemi, který už roky díky pitomým německým nápadům prakticky nefunguje.
To ale znamená, že je tu možnost ty Němce pořádně podojit, ne? Takže pak by správný postup mohl být "prodat draze elektřinu v zahraničí a výtěžek rozdat lidem"? (ale to se zase těžko bude dělat, když jsou elektrárny soukromé)
1. Obchodni toky funguji jinak nez ty skutecne. Byt spolu souvisi. Je tam nejaky margin kdy to nemusi uplne sedet
2. CSR byla propojena se zahranicim (Rakousko) od roku 1929. Potom s ostatnimi staty uz v ramci RVHP nekdy kolem 50-60 let.
3. Mimo burzu lze ceny vyjednat dvoustranou smlouvou treba statnich obchodniku. Tak to fungovalo kdysi. Burza vam da transparenci a flexibilitu obchodovani s vice subjekty.
4. Propojeni siti je oboustranne vyhodne kvuli vyrovnavani vykyvu v siti. Je to zvlastni polozka regulacni energie ktera se nakupuje/prodava. Proto i rozvojove zeme se propojuji kvuli stabilite.
5. U hranic s nemeckem jsou jednak problem smycky - tok z nemecka a zpet kvuli podinvestovane siti ve vychodni casti a dale toky dal do evropy na Balkan.
6. Odpojeni je mozne, ale pak byste prisel o prijmy z tranzitu elektriny, nakupu levne elektriny v dobe prebytku a pomoc ze zahranici v pripade nutnosti dorovnani nedostatku vyroby.
7. Technicky je mozne "balancovat" podunem fazi u PST transformatoru nebo se primo odpojit odpojovacem. Ale to je relativne dost drahe a vytvari to vlny nestabilit v siti pokud to neni radne koordinovano. Neni to vubec jednoduche.
8. Zfazovani je v ramci synchronni soustavy ENTSI-E nutne. Jakkekoliv vyboceni z toleranci frekvence vede k aktivaci ochran a bud odpojeni nebo prechodu do zvlastnich rezimu elektraren. U DC propoju mezi soustavami samozrejme zadne prifazovani netreba coz je mimo jine jejich velka vyhoda. Zvlaste pri mimoradnych udalostech.
9. Rozmyslete si priste az polozite tolik otazek v jednom prisoevku
-
Nicméně - problematice nerozumím a opravdu mě to zajímá(!) - jak by vlastně "ČR prodávat elektřinu nebude" mohlo technicky fungovat? To bychom se museli vyloženě odpojit (ve smyslu odfázovat)? Sekundárně: doporučil bys nějaký zdroj, kde bych se dočetl, jak sakra tyhle věci fungují? Přijde mi, že tomu nerozumí snad nikdo, koho jsem se ptal (včetně lidí, kteří na to mají silný názor, a lidí, kteří pracují - byť ne přímo jako obchodníci, ale jako různí podpůrní programátoři - doslova u obchodníků s energiemi).
A jak by to mohlo fungovat legálně? Stát by měl zakázat vozit elektřinu do Německa? (protože jinak si podnikavci Franta a Hans u hranic natáhnou kabel a o rozdíl se šábnou)
Já se přiznám, že vlastně nevím, jak to fungovalo třeba v devadesátkách, kdy burza nebyla. Proto mi teď přijde "jednotný trh" jako jediné možné řešení a nedokážu si představit alternativy.
fungovalo to jako za komančů... velké centrální zdroje, plánování, odběry, odpojování. vše stabilní, protože to bylo "naplánované".. tzn. žádné soláry co zajde slunce a 1/3 vypne během pár desítek vteřin...
Ne, ten bych já doporučoval specificky u trhu s energiemi, který už roky díky pitomým německým nápadům prakticky nefunguje.
To ale znamená, že je tu možnost ty Němce pořádně podojit, ne? Takže pak by správný postup mohl být "prodat draze elektřinu v zahraničí a výtěžek rozdat lidem"? (ale to se zase těžko bude dělat, když jsou elektrárny soukromé)
no dáme si 48, pár lamp a zase nebudou:-)
[/quote]
Chjo. Za komancu se tez elektrina obchodovala. Akorat ceny nebyly verejne. A tez byly nestability v siti. Hlavne sovetska sit MIR byla povestna nestabilitou frekvence.
Solary se daji na rozdil od otacivych zdroju odstavit okamzite. A i male solarni elektrarny s vyrobou do site maji dalkove odpojovani. Ty velke na VN maji i rizeni vykonu a jaloviny. Co se tyce velkych solaru s ulozistem tam uz ty nove umi simulovat ulozeni mechanicke energie v roztocene turbine tzv. Grid forming.
Nic z toho tu nemame protoze ERU je banda diletantu a nevytvorila legislativni ekonomicke podminky pro stavbu takovych projektu nebo modernizaci stavajicich.
Jasne ze se baterky nevyrovnaji kapacite precerpavacek, ale roztocenou turbinu mohou simulovat dost slusne. Stejne jako balancovat hodinu ci dve prebytku.
-
A co se tam nedočtu: "Mamy najdroższy prąd w Europie." tedy "Máme nejdražší elektřinu v Evropě." Jak to vypadá, tak doměnka, že právě ten náš národ má tu nejdražší elektřinu je evidentně rozšířená ve více národech..
Nic není snažšího než prostudovat Eurostat, tedy za předpokladu že člověk není LÍNÝ nebo HLOUPÍ.
viz. https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Electricity_price_statistics
Cena elektřiny dle Nominální hodnoty ( ČR je mezi 5 nejdražšími)
https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:F1Electricity_prices_for_household_consumers,_second_half_2024_.png
např. při přepočtu na paritu kupní síly je ČR jednoznačně nejdražší, druhé Německo a třetí Polsko
https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Electricity-prices-households-s2-2024.png
a třešnička na dortu, průměrné ceny elektřiny v USA(Indii, Rusko a Čínu ignorujme) v centech/1kWh => 1$ = 100 centů =21 kč
https://www.eia.gov/electricity/monthly/epm_table_grapher.php?t=epmt_5_3
-
Takže mám odpovědi z Polska i ČR.
Housing v ČR:
Cena za elektřinu v rozpytulu 4,8-10 Kč za 1kWh
Jak ten rozptyl funguje: buď je levnější housing (600 Kč za 1U včetně 1x IPv4) a kua drahá elektřina
Nebo je dražší housing (cca 2000 Kč za 1U) a levnější elektřina okolo 5 Kč
Housing v PL:
Cena za elektřinu dost podobná: 3.8 - 4.9 Kč za 1kWh
A za housing chtějí naprosto směšných 40-65-90 PLN za měsíc za 1U
Tohle mi přeposlal kolega, elektřina je dražší, ale výhoda je, že to je kousek od hranic a server se tam dá poslat i přepravkou.
EDIT: Text od dodavatele nelze vložit....
-
Prostě je nutné si pořídit úsporný HW, abys neplatil za výrobu tepla.
-
Prostě je nutné si pořídit úsporný HW, abys neplatil za výrobu tepla.
No to je taková knížecí rada :-D
Dělám moře výpočtů a potřebuji opravdu hodně jader.
A samozřejmě bych chtěl výkonný a úporný HW, ale byl by pekelně drahý.
Pokud pořídím jetý EPYCový server, bude to stát třeba 80 tisíc + propálím dalších 20 tisíc na elektřině za dva roky.
Když pořídím DVA-TŘI jeté Xeonové servery, bude to stát třeba 10 tisíc za jeden a propálím 80 tisíc při stejném výkonu.
Pokud teď vysolím 80k ...tak začnu spořit až za dva roky... ::)
-
Nicméně dobrý nápad strčit ten server do USA.
V podstatě bych ho tam dokázal poslat a musím zjistit, jestli by to tam uměl někdo zaponout. :o
-
Prostě je nutné si pořídit úsporný HW, abys neplatil za výrobu tepla.
Dělám moře výpočtů a potřebuji opravdu hodně jader.
A samozřejmě bych chtěl výkonný a úporný HW, ale byl by pekelně drahý.
Pokud pořídím jetý EPYCový server, bude to stát třeba 80 tisíc + propálím dalších 20 tisíc na elektřině za dva roky.
Když pořídím DVA-TŘI jeté Xeonové servery, bude to stát třeba 10 tisíc za jeden a propálím 80 tisíc při stejném výkonu.
Nové servery mívají menší spotřebu než ty jeté. Kolik jader potřebuješ?
-
Nové servery mívají menší spotřebu než ty jeté.
To je pověra a není to pravda.
Pravda je, že nové servery mají často vyšší výkon při stejné spotřebě.
Z toho lze odvodit, že při stejné úloze svojí práci zvládnou rychleji a pak teoreticky šetří...ale...
Ale to vůbec není pevný vztah.
Rozuměj:
Máš třeba 768 GB paměti, procesor svojí práci možná zvládne rychleji, ale ty paměti hřejí pořád stejně bez ohledu na osazený procesor. Disky taky hřejí pořád stejně. Zdroje mají pořád stejnou účinnost. Čipová sada taky hřeje pořád stejně, vlastně víc, protože všechno nad PCIe 3.0 začíná dost hřát. Procesor možná práci udělá rychleji, ale fučáky se nepřestanou točit a celé to nepřestane topit.
Je to komplexní rovnice, která škáluje jen pokud je úloha závislá čistě na rychlosti CPU. Jak do toho vrazíš spoustu čtení na disku a čtení v paměti, už ti čísla rozhodně nesedí. Nalezneš úlohy, kde ti to nebude škálovat skoro vůbec, protože program většinu času něco štrachá v paměti, čeká na data z disku a rychlost procesoru vlastně není relevantní.
Kolik jader potřebuješ?
Dejme tomu, že každý jeden modul potřebuje 100+ fyzických jader a > 768 GB paměti.
Když to postavíš na výprodejových EPYC, pořád jsi na 80k, pořád to stojí nesmysl, který propálím nejdřív za 2 roky. Pak je levnější to splácat z menších serverů...
V mém případě by rychlejší procesor samozřejmě trochu pomohl (CPU využívám hodně, ale i paměť je plně utilizovaná), třeba nejnovější EPYC s bambilionem jader by byl super, ale ten se mi teď prostě nezaplatí...
-
1. Obchodni toky funguji jinak nez ty skutecne. Byt spolu souvisi. Je tam nejaky margin kdy to nemusi uplne sedet
Docela na hraně vs skutečnost, ale dejme tomu.
2. CSR byla propojena se zahranicim (Rakousko) od roku 1929. Potom s ostatnimi staty uz v ramci RVHP nekdy kolem 50-60 let.
Zapomněl jsi propoj na Bavorsko...
3. Mimo burzu lze ceny vyjednat dvoustranou smlouvou treba statnich obchodniku. Tak to fungovalo kdysi. Burza vam da
transparenci a flexibilitu obchodovani s vice subjekty.
"transparenci" jsi měl i předtím, tady byl tlak Německa a jenom z "parazitování", kdy jim dochází enerie, tak burza u nich jim dává kontrolu. A transparence v jejich podání "mi máme peníze, tedy vykoupíme co potřebujeme a zbytek necháme ostatním". Stejný důvod je tlak na řízení přenosovky z Německa, aby vykrývali problémy na úkor sousedů.
4. Propojeni siti je oboustranne vyhodne kvuli vyrovnavani vykyvu v siti. Je to zvlastni polozka regulacni energie ktera se nakupuje/prodava. Proto i rozvojove zeme se propojuji kvuli stabilite.
Nejenom výkyv, ale i "prodej do zahraničí/ze zahraničí". Kdy se odstaví elektrárna na údržbu a protože je nasmlouvána výroba, tak majitel po dobu obnovy nakoupí na burze a nedostane pokutu o CEPSu.
5. U hranic s nemeckem jsou jednak problem smycky - tok z nemecka a zpet kvuli podinvestovane siti ve vychodni casti a dale toky dal do evropy na Balkan.
Blábol, ale hooodně velký. Problém není infrastruktura DDR jak píšeš, ale po postavení větrníků na moři, že nikdy neuděli na "SRN" páteřní novou přenosovku, protože obyvatelstvo dělá problémy. A právě kapacita přenosovky DDR+PL+ČR umožňuje přenos na úkor nás a díky naší soustavě nemá německo Blackout. Takže bod 5 je doslova blábol ;)
6. Odpojeni je mozne, ale pak byste prisel o prijmy z tranzitu elektriny, nakupu levne elektriny v dobe prebytku a pomoc ze zahranici v pripade nutnosti dorovnani nedostatku vyroby.
Nejde o příjem z tranzitu, není to pravda, je to politické rozhodnutí, kdy Neměcko tlačí na nás jako další spolkový stát, že to půjde přes nás. Udělali se trafa, co to měli omezit, ale nepoužívají se... S tím souvisí tlak Německa na řízení přenosovek z jednoho místa a překvapivě z Německa... Takže bo 6 z poloviny blábol ;)
7. Technicky je mozne "balancovat" podunem fazi u PST transformatoru nebo se primo odpojit odpojovacem. Ale to je relativne dost drahe a vytvari to vlny nestabilit v siti pokud to neni radne koordinovano. Neni to vubec jednoduche.
Není drahé, prostě se nechce. Je to politické rozhodnutí. ČEPS má právo omezit přenso, pokud by vyhodnotil, že to ohrožuje naši přenosovku a nedostane penále, pouze se nechce. 7. je blábol.
8. Zfazovani je v ramci synchronni soustavy ENTSI-E nutne. Jakkekoliv vyboceni z toleranci frekvence vede k aktivaci ochran a bud odpojeni nebo prechodu do zvlastnich rezimu elektraren. U DC propoju mezi soustavami samozrejme zadne prifazovani netreba coz je mimo jine jejich velka vyhoda. Zvlaste pri mimoradnych udalostech.
Ano, ochrana je odojení a elektrárna přejde na ostrovní režim, ale nesmí předtím ČEPS dát požadavky na základě "zahlcení přenosovky OEZ z němec" na lektrárnu, že se dostane do režimu, kdy případná ochrana neumožní vlastní spotřebu, ale jde do vyptí. U 8 máš vůči realitě trochu posunutou ;)
9. Rozmyslete si priste az polozite tolik otazek v jednom prisoevku
Zde spíše doporučuju nastudovat jak to funguje jinde než z novin apd. zdrojů, nejlépe být zaměstnancem, kde to budeš mít v praxi ;)
Realita je, že díky OZE z Němec , ale i dneska i Polska je síŤ zahlcena a stabilní zdroje "silné" nejsou v síti a tak není ochrana "hmotou" :( Proto taky při úplně stejné situaci před rokem Blackout nebyl, protože místo OZE tam bylo uhlí...
-
Je to komplexní rovnice, která škáluje jen pokud je úloha závislá čistě na rychlosti CPU. Jak do toho vrazíš spoustu čtení na disku a čtení v paměti, už ti čísla rozhodně nesedí. Nalezneš úlohy, kde ti to nebude škálovat skoro vůbec, protože program většinu času něco štrachá v paměti, čeká na data z disku a rychlost procesoru vlastně není relevantní.
Kolik jader potřebuješ?
Dejme tomu, že každý jeden modul potřebuje 100+ fyzických jader a > 768 GB paměti.
Když to postavíš na výprodejových EPYC, pořád jsi na 80k, pořád to stojí nesmysl, který propálím nejdřív za 2 roky. Pak je levnější to splácat z menších serverů...
V mém případě by rychlejší procesor samozřejmě trochu pomohl (CPU využívám hodně, ale i paměť je plně utilizovaná), třeba nejnovější EPYC s bambilionem jader by byl super, ale ten se mi teď prostě nezaplatí...
Uvažoval jsi o FPGA?
-
Nové servery mívají menší spotřebu než ty jeté.
To je pověra a není to pravda.
Pravda je, že nové servery mají často vyšší výkon při stejné spotřebě.
Zalezi na jaky segment se divate.
Entry level (tj. 1S servery postaveny na desktop CPU - treba s 16/20 PCIe linkama) jsou opravdu uspornejsi - nove CPU v tomto segmentu konecne adoptovali low power stavy, ale vidle do toho hazou predimenzovane vetraky, protoze se ten malej server vyhotovuje jako 1U bedynka. To je pak blby. Pokud chcete opravdu malou spotrebu, tak je lepsi se podivat o nejakem rugged / edge IOT reseni, kde je to krychle s obrim pasivem.
Klasicke servery (2S) pak maji spotrebu dnes typicky vyssi - namisto 2x145W xeonu na 2011-3 dnes neni problem mit 2x280W epyc 3rd gen, nebo 2x350W aktualni epyc ci xeon.. a pokud mate vodu, tak klidne i 2x500W, jen pro procesory. Zde ale stoupa zaroven efektivita (prace za watt) a denzita (prace za objem) - takze vysledkem je kvadraticky narust absolutniho vykonu.
V tomto vyssim segmentu se konecne taky zacinaji objevovat vylepseni pro idle spotrebu, vidim to treba po upgradu ze SPR na EMR .. puvodni stroj bez disku mel idle kolem 170W a novej si prede na 60W (a klidne skoci na 380W v boostu a pak zpet na 350W dlouhodobe spotreby, coz ale porad ma allcore boost.. neni to na base freq).
Co se volby tyka - neni to otazkou porizovacich nakladu vs spotreby. Novej server potrebujete pokud chcete poskytovat sluzby s vyssi spolehlivosti.. pokud vam nevadi vypadky a mate architekturu kdy se nody vzajemne nahradi, klidne to muzete provozovat i na srotu. Pak je tam samozrejme otazka i housingu - za 4x 300W (rekneme 4x1U) zaplatite vice, nez za 1x 600W (1U) uz z principu naceneni mista v housingu (maji-li dostatecne dimenzovane rozvody...).
-
Uvažoval jsi o FPGA?
Přijde mi, že pro FPGA jsou ideální úlohy, kdy pošleš z CPU stream do FPGA tam se to pomrdlá a stream jde zpátky do CPU/RAM. Různé komprese, zpracování signálu, těžba BTC...
Tady je potřeba poměrně hodně paměti, resp. dělám spoustu hledání v paměti.
Komunikace by tak šla Z FPGA -> CPU -> 1TB RAM -> zpět do CPU -> FPGA
To je opravdu drahá operace a jak strašně drahá, to bylo vidět třeba při těžbě, kdy se na 4GB kartách vlastně nedalo těžit...
-
Tady je potřeba poměrně hodně paměti, resp. dělám spoustu hledání v paměti.
Hledání v paměti? Na to je machrem Redis. Nevím, jaký typ úlohy děláš, zda vyhledáváš sekvence DNA nebo co, ale je možné, že jsi nezvolil nejvhodnější algoritmus. Tím pádem ani nemohu vědět, zda radím dobře.