Fórum Root.cz
Hlavní témata => Hardware => Téma založeno: Ymzk 21. 07. 2023, 14:01:37
-
Ahojte,
mam tuto bateriu. Rad by som z nej urobil nieco ako univerzalnu UPSku a taku ktora by zvladala idealne aj mensi odber. a bola by pri nom efektivna. Cize plus aj nejaky konverter alebo nieco take kde by sa dobijala ked budem chciet bez prerusenia a napajala by niekolko nvidia jetson nano + raspberry pi a kameru a podobne. Rad za cas by som k nej chcel prist a proste ju dobil. Mate nejaky napad? Pouzivam tuto nabijacku Victron Energy Blue Smart IP65 LiFePO4 charger.
Peniaze niesu problem a nehladam najlacnejsie DYI riesenie. Dakujem velmi pekne za odpoved.
(https://i.imgur.com/TeXh7LC.jpeg)
-
hledej regulatory nabijeni/vybijeni baterie, hlida to prubeh vybijeni a nabijeni limity at se to treba neprebiji nebo uplne nevydre na nulu.
-
alex6bbc: kedze je to smart bluetooth baterka, tak predpokladam, ze nejaku tu zakladnu ochranu pri nabijani/vybijani by mohla mat uz v sebe.
Chcelo by to pozriet doporucene nabijanie v manuale.
-
Protože to asi ochranu před podvybitím má, stačí ti z toho jen udělat cílové napětí. Pro takto malé odběry je nesmysl z toho dělat 230V a pak zase zpátky 5V na Raspberry, protože to bude mít veliké ztráty.
- Raspberry je na 5V → například https://cz.mouser.com/ProductDetail/709-DDR-15G-5
- kamera možná bude přímo na 12V, takže bych ji připojil přímo, ta baterka bude mít 11-14 podle stavu nabití, to je v pohodě. Pokud je na jiné napětí, tak si zase otevři katalog meanwellu a najdi si tam vhodný zdroj
- Jetson nano je podle rychlého googlení taky na 5V, takže stejně jako RPi.
- Pokud bys chtěl šetřit, kup si místo toho Mean Wellu co stojí pětikilo tenhle modul za 40 Kč: https://www.hadex.cz/m406-napajeci-modul-step-down-menic-3a-s-lm2596-uinmax35v/, bude to taky fungovat v pohodě.
-
Souhlas s Jendou, nižší napětí vyrábět nejlépe prostým snižujícím měničem - účinnost můžete mít přes 90%. S ohledem na účinnost je třeba hledat měniče se "synchronním usměrněním" = jako usměrňovač slouží řízený FET, nikoli dioda.
Jenda odkázal na konkrétní měnič u Hadexu, tady je ten samý:
https://dratek.cz/arduino/1303-stepdown-nastavitelny-menic-s-lm2596-dc-dc.html
Osobně nemám rád měniče, kde se napětí konfiguruje trimrem. Trimr je první součástka, která začne časem chrastit a vaklat. Tady je trimr sice víceotáčkový, což je obecně kvalitnější varianta, ale pokud celý měnič stojí 40 Kč, tak je mi otázkou, zač stojí samotný trimr.
Osobně mám rád tenhle měnič:
https://dratek.cz/arduino/1740-step-down-synchronni-napajeci-zdroj-dc-dc-buck-9-35v-na-5v-5a.html
Pokud sundáte/přemostíte schottky diodu na vstupu, která chrání proti přepólování, ušetříte pár procent účinnosti a trochu tepla. Schottky dioda má v otevřeném směru úbytek asi 0.3V (0.2-0.4 podle zátěže).
Nebo na nižší zátěže tento:
https://dratek.cz/arduino/1738-step-down-modul-napajeni-mini-buck-nastavitelny.html
Ano je tam prašivý jednootáčkový trimr, ale všimněte si z rubu, že jde škrábnutím spoje trimr vyřadit, a kapkou cínu nastavit pevné výstupní napětí.
Všimněte si, že všechny levné měniče obsahují mizerné vodnaté elyty. Posledně jmenovaný dokonce jenom keramiku - jako moderní MLCC keramika má super nízké ESR a i relativně zajímavou kapacitu, ale pořád ta kapacita není úplně srovnatelná s elytem, zejména pokud má měnič pokrýt širší rozsah napětí na vstupu a výstupu.
Proto originální prašivé elyty preventivně vyhazuji a nahrazuji vhodným "solid polymerem". Ke keramice přidám polymer zvenčí. Polymerní kondíky si dimenzuji na napětí podle svých potřeb - u polymeru stačí "nejbližší vyšší" jmenovitá hodnota nad skutečné provozní napětí.
https://www.tme.eu/cz/katalog/polymerove-kondenzatory-tht_113763/?productListOrderBy=1000014&onlyInStock=1
I po náhradě koďanů polymerní variantou je vhodné, nehnat měnič na hranu jmenovité zatížitelnosti. Tyhle levné destičky na tom bývají špatně s chlazením. Nechte si rezervu. Prodloužíte životnost.
Pozor na jištění, baterka dá na výstupu veliký proud. Doporučuji před každý snižující měnič vložit tavnou pojistku, na 12 nebo i 24V stačí automobilní:
https://www.tme.eu/cz/katalog/automobilni-pojistkova-pouzdra_113593/?productListOrderBy=1000014&onlyInStock=1
https://www.tme.eu/cz/katalog/automobilove-pojistky_100198/?productListOrderBy=1000014&onlyInStock=1
https://www.tme.eu/cz/katalog/pojistky-a-jistice-chranice_42/
Všimněte si, že levné měniče neobsahují žádné VF filtry na vstupu ani na výstupu.
Pokud bude měnič připojen k delšímu kabelu buď k baterce nebo ke spotřebiči, zvažte nějakou tlumivku či LC filtr.
https://www.tme.eu/cz/katalog/odrusovaci-filtry_100342/?productListOrderBy=1000014&onlyInStock=1
https://www.tme.eu/cz/katalog/komponenty-emi-emc_113557/?productListOrderBy=1000014&onlyInStock=1
https://www.tme.eu/cz/katalog/tlumivky_100406/?productListOrderBy=1000014&onlyInStock=1
A pak ještě moje oblíbená pohádka o inrushi... pokud plánujete, spínat měnič proti baterce nějakým mechanickým vypínačem, je mi líto kondíků na vstupu měniče. Případná odrušovací tlumivka v sérii maličko pomůže. Košer se to dá externě řešit "DC soft-start" udělátkem, ale tato se nedají koupit hotová, a bastl vyjde nejspíš dráž, než samotný snižující měnič :-) Viz např.:
http://support.fccps.cz/download/adv/frr/inrush/inrush.html#intelligent
Mimochodem snad všechny PWM kontroléry ve zmíněných DC/DC měničích mají "enable vstup" = napěťový vstupní signál, kterým lze měnič zapnout/vypnout. Ve vypnutém stavu má měnič mizivou spotřebu. Dá se tím zařídit dálkové ovládání, a taky se tím obejde opakovaný tvrdý kapacitní inrush. Bohužel hotové levné měniče nemají tento vstup vyvedený na svorku či pájecí plošku = znamená to, přiletovat si drát na nožičku SMD švába. To chce lupu a mikropáječku s hrotem v dobrém stavu / umět trochu pájet a o ten hrot se starat...
Tzn. ten "levný snižující měnič" vede potenciálně na dost hnusné vrabčí hnízdo, pokud se chce člověk postarat o detaily.
Občas dumám, že bych měl navrhnout a vyrábět nějakou vícekanálovou "distribuční jednotku DC napájení" (a konkurovat výrobcům jako Murr) ale to by nikdo nekupoval, protože by to vycházelo v malých sériích hrozně draho i na průmyslové poměry.
-
Z té odkazované stránky:
Not sure exactly why the design engineer at TI has chosen an N-FET over a P-FET
Protože se podívej jaké parametry (proud, odpor v sepnutém stavu, cena, …) mají P-FETy a jaké N-FETy. Prej to nějak souvisí s tím, že děrová vodivost je horší než elektronová, protože se díry hůř hýbou.
-
Z té odkazované stránky:
Not sure exactly why the design engineer at TI has chosen an N-FET over a P-FET
Protože se podívej jaké parametry (proud, odpor v sepnutém stavu, cena, …) mají P-FETy a jaké N-FETy. Prej to nějak souvisí s tím, že děrová vodivost je horší než elektronová, protože se díry hůř hýbou.
Souhlas, P-FETy mají horší parametry, a souhlas, bude to jeden z důvodů, proč je čipem TPS2492 řízen externí N-FET (nikoli P-FET). Je to k vidění často.
Jako další důležitý důvod vidím, že ten TPS2492 umí odpojit zátěž při přepětí (na vstupu snese 100V abs.max.), což by už pohledem na blokové schéma vycházelo s P-FETem možná trochu víc o ústa / mohlo by to být méně stabilní apod.
Když není úspora počtu tranzistorů a plochy čipu na prvním místě, dají se zařídit ledajaké psí kusy, typu nábojová pumpa celá na čipu bez externích kondíků (pro buzení hradla N-FETu nad napájecí větví) apod. Ono je v datasheetu vidět, že tady ta nábojová pumpa nepotřebuje utáhnout ostré proudové pulzy pro rychlé sepnutí externího FETu, ale stačí jí posílat do hradla asi 22uA patrně pro zmíněný pozvolný náběh...
-
Osobne som pouzival meanwhell na viacere podobne aplikacie... Zvacsa ale suche olovenne clanky s 2 az 6 Ah...
https://www.meanwell.sk/napajacie-zdroje/zalohovane-zdroje/seria-ad/
Pripadne mrknite inu seriu, ale ak si dobre pamatam, tato bola vhodna.