Fórum Root.cz
Hlavní témata => Hardware => Téma založeno: Wasper 01. 09. 2025, 17:54:12
-
Zdravím, měl bych rychlou otázku na bastlíře. Když hypoteticky vezmu "běžný ATX zdroj" do PC se vstupem 110-240V AC, a připojím to na ~200V DC, tak to bude OK, nebo se stane něco nehezkého?
Nebo jinak formulované to samé - jaká je šance, že "náhodně vybraný zdroj" má na vstupu cokoli jiného než pojistku/odrusovaci kondenzator a můstek? Stačí prostě něco koupit a jen zkontrolovat?
-
O ac moc nevim ,ale jsou 3 typy:
S přepínačem
Duální
Na jedno napětí
Mám s zkušenost s DC jen :) elektronika na 12V poběží i na 9V, občas i na 5V(užitečné), naopak 12V neodkouří 5V desku a ale jen nenaběhne
Ale záleží případ od případu, třeba inverze 19V poslala noťas do pekla(věřim, že schopný člověk by zjistil že tam odešla jen nějaká část)
-
Mezi usměrňovačem a hlavním kondezátorem je ještě nabíjecí obvod, cívka, spínací tranzitor a PFC controller.
-
Zdravím, měl bych rychlou otázku na bastlíře. Když hypoteticky vezmu "běžný ATX zdroj" do PC se vstupem 110-240V AC, a připojím to na ~200V DC, tak to bude OK, nebo se stane něco nehezkého?
Nebo jinak formulované to samé - jaká je šance, že "náhodně vybraný zdroj" má na vstupu cokoli jiného než pojistku/odrusovaci kondenzator a můstek? Stačí prostě něco koupit a jen zkontrolovat?
Pokud to chápu správně, tak ten zdroj chceš připojit přímo na solární panel. Teoreticky by to mohlo fungovat, ale záleží na konstrukci konkrétního zdroje. Je tam však nepříjemná zpětná vazba, která by ten systém mohla rozkmitat, pokud by vstupní napětí nebylo dostatečně tvrdé.
-
Mel bys na pokusy vybrat nejlevnejsi/nejobycejnejsi zdroj, at zvysis sve sance.
Ty, co maji velikou efektivitu totiz maj (1) aktivni PFC a tomu set HVDC nemusi libit. A pak dalsim vyvojovym krokem jsou zdroje s boost obvodem (2) na primaru, kdy se eliminuje jedna z diod v mustku. Ale je dost mozny ze s HVDC se nedostanes nikam a nerozjede se to, protoze zdroje potrebuji urcity bootstrap a ten muze zalezet na kmitajicim napeti.. toz problem (3).
Zkus a uvidis.. max to bouchne a zacmoudi :D
Kup si legitimni telco zdroj (na -48V), nebo zdroj ktery je certifikovan na HVDC rozvody (nevim zda se delaj 200V.. videl jsem treba na 400V, nvidia smeruje na 800V topologii).
A samozrejme musim dat varovani.. HVDC je dost nebezpecna vec - bez AC slozky nemas sanci uniknout z nestesti.
-
Rozhodně se dají sehnat zdroje, co jsou navržené na 12 V DC. Například mi tady leží jeden https://www.chieftec.eu/products-detail/193/Adapter___DC_to_DC_SERIES
-
Pro: Wasper
Vykašli se na to!!!
A místo naivních otázek si dodělej elektro vzdělání.
Kromě toho ač to sice není přímo laikovi zakázáno, máš zákaz pracovat pod napětím vyšším než 50V/60V.
-
A místo naivních otázek si dodělej elektro vzdělání.
Kromě toho ač to sice není přímo laikovi zakázáno, máš zákaz pracovat pod napětím vyšším než 50V/60V.
Díky za velmi podnětnou odpověď k tématu konstrukce pulsních zdrojů. Mám oprávnění samostatně pracovat na zařízení do 1kV přes 30 let.
Když už chcete psát co se týče safety concerns, tak si vezměte příklad z RDa, ten alespoň napsal rozumnou odpověď a doplnil varování (ohledně jištění DC, které je o dost problematičtější než AC, je třeba použít na to konstruované jističe apod.) na věc, o které se tak moc neví.
Kit jo přesně, něco na způsob čistě low budget ostrovního systému do "server roomu" (s pár levnejma staršíma nVidiema s odběrem jak prase) a vyhnout se té oklice se střídačem a krmit to podle slunce buď solárem, nebo výstupem 3F můstku (popř z baterek...).
Takže projít alzu, projít fóra na schema a pak to zkusit.
-
ak by si zdroj prepol na 110v ac a pustil don 200v dc, tak by si s tym emi, ntc a pfc mohlo poradit. ja by som sa ale pozrel na kondiky ci su aspon na 450v a viac. bude to na hrane, ale teoreticky to pojde.
-
ak by si zdroj prepol na 110v ac a pustil don 200v dc, tak by si s tym emi, ntc a pfc mohlo poradit. ja by som sa ale pozrel na kondiky ci su aspon na 450v a viac. bude to na hrane, ale teoreticky to pojde.
Možná ani to není nutné, před týdnem tady byl výpadek, těsně před ním běžela jedna fáze (shodou okolností ta, na které mám komp) na zhruba 70V asi 4 minuty (stačil jsem dojít k rozvaděči, pak pro měřák, teprv pak to schodila trafačka) a počítač celou dobu vesele fungoval jako by se nic nedělo i když grafika běžela naplno, takže rezervu to má. 200V proto, že mám 10 plonkovejch panelů, na které se práší)
-
Většina kvalitních spínaných zdrojů je z principu schopna fungovat i na DC. A to i ty, které na to nemají certifikát. Jak průmyslové zdroje tak laboratorní jsem několikrát na DC připojoval, vždy ale s vyžádáaným potvrzením výrobce.
Co u vaší aplikace může dělat problémy jsou vstupní pomocné obvodu jako aktivní kompenzace účiníku. Nebývá uvedeno, jak je provedena, takže se nedá zjistit zda v obvodu něco bude vadit nebo ne.
Pokud do toho skutečně chcete jít, doporučuji koupit nějaký server zdroj slušného výrobce co má nejméně "píčovinek". Tam je šance, že by to o mohlo fungovat. Zkusil bych otevřít kryt a podívat se na vstupní obvody. Síťová část je většinou dělaná z diskrétních součástek, takže se bude dát zkontrolovat, zda je v obvodu něco, co by nepřežilo DC.
Kdysi jsem sháněl PC zdroj na 24VDC, takové se sehnat dají
-
Kit jo přesně, něco na způsob čistě low budget ostrovního systému do "server roomu" (s pár levnejma staršíma nVidiema s odběrem jak prase) a vyhnout se té oklice se střídačem a krmit to podle slunce buď solárem, nebo výstupem 3F můstku (popř z baterek...).
A nebylo by resenim koupit DC nabijecku baterek, trocha ji domluvit nabijeci napeti - a kompy provozovat v rezimu 12VO (12V only) s PicoPSU ?
(jasne, na 12V ta nabijecka s 20-30A nebude zadne terno, nevim zda se dela neco vice nez 400W.. pak to spis jede na 24V, ale plus by byla varianta to pouzit jak je mineno - baterii nabijet ze solaru a pouzit "stabilizovany a zalohovany" 12V vystup, na ktery se pak treba pripojuje menic v aute/karavanu, bez konverze do AC)
-
A nebylo by resenim koupit DC nabijecku baterek, trocha ji domluvit nabijeci napeti - a kompy provozovat v rezimu 12VO (12V only) s PicoPSU ?
Jop, tohle mě kdysi taky napadlo (a pro původní serveřík někde doma ten PicoPSU i mám v šuplíku až se dokopu :) ale to je microITX co žere 10W. Teď jsem dostal blbej nápad a na eBay objednal 24GB Tesla M40 (za čtyrku no neber to...) a tam už jsme s proudy trochu jinde.
U tohodle přesně jak píšete, ty proudy jsou prostě na domácí hraní si moc, měděné šíny ze staré ústředny nemám
Edit: Zrovna prolejzám schemata u Dannyka, část z nich vypadá nadějně, ale ty schemata nejsou nejnovější. No holt se vezme klasika, regulované autotrafo na 0-220V ještě snad od Křižíka, do série 200W žárovka (studená má dost malej odpor a dokáže testované zařízení ochránit od pyrotechnických efektů) a asi to zkusím s nějakým starším kompem z půdy...
-
Zdravím, měl bych rychlou otázku na bastlíře. Když hypoteticky vezmu "běžný ATX zdroj" do PC se vstupem 110-240V AC, a připojím to na ~200V DC, tak to bude OK, nebo se stane něco nehezkého?
Nebo jinak formulované to samé - jaká je šance, že "náhodně vybraný zdroj" má na vstupu cokoli jiného než pojistku/odrusovaci kondenzator a můstek? Stačí prostě něco koupit a jen zkontrolovat?
Já si myslím že by to nemusel být problém. Přes usměrňovač přeleze DC bez překážek. Nedíval jsem se jak je řešen pohotovostní stav. U starých zdrojů po vypnutí zůstal na AC připojený obvod přes malý kondenzátor a přes diodu, a stabilizátor, který zajišťoval DC napětí pro pohotovostní stav. V tom případě by DC na vsupu nefungoval. Ale v nových zdrojích je to možná řešeno jinak.
-
Škoda že invertory jsou tak drahé: https://www.dwe-oss.eu/product/220v-to-230v-inverter-1500w/
-
Škoda že invertory jsou tak drahé: https://www.dwe-oss.eu/product/220v-to-230v-inverter-1500w/
Jo, mezikus za 5 tisíc, který s účinností 92% (při jmenovité zátěži? to není v datasheetu bohužel uvedeno) z toho udělá sinusovku, která se vzápětí (podle hypotézy) hned zase usměrní. https://www.gadget-manual.com/pc-power-supply/
(Jo, jeden takovej mám, na oběhové čerpadlo je to neocenitelná věc, ale tady mi to moc smysl nedává)
-
Škoda že invertory jsou tak drahé: https://www.dwe-oss.eu/product/220v-to-230v-inverter-1500w/
Jo, mezikus za 5 tisíc, který s účinností 92% (při jmenovité zátěži? to není v datasheetu bohužel uvedeno) z toho udělá sinusovku, která se vzápětí (podle hypotézy) hned zase usměrní. https://www.gadget-manual.com/pc-power-supply/
(Jo, jeden takovej mám, na oběhové čerpadlo je to neocenitelná věc, ale tady mi to moc smysl nedává)
Pokud na vstupu místo toho invertoru budou jen solární panely bez nějakého mppt, tak těch 92% bude proti tomu přímému zapojení soláru úžasně vysoké číslo. A pokud tam bude krabička co dělá mppt, tak tam může být i rovnou kabička co na výstupu udělá 230V a půjde to třeba využít i na něco víc než napájení PC.
-
Pokud na vstupu místo toho invertoru budou jen solární panely bez nějakého mppt, tak těch 92% bude proti tomu přímému zapojení soláru úžasně vysoké číslo. A pokud tam bude krabička co dělá mppt, tak tam může být i rovnou kabička co na výstupu udělá 230V a půjde to třeba využít i na něco víc než napájení PC.
To jo, ale tady se dostáváme do problému slepice a vejce. Bejt to budget na kompletní solární ekosystém včetně baterek, tak jasně že máte pravdu. Ale situace je "elektrika je drahá, soláry navíc se válej v garáži, nová hračka má spotřebu jak karma a novej elektroměr je z těch nových, co i krátkodobé zpětné přetoky okamžitě bonzuje s tučným penále, takže levnější solární střídač je risk."
Těch 92 procent z panelů mě netrápí (to je zadarmo), to spíš těch 92 procent, když to na panely nepojede...
-
Těch 92 procent z panelů mě netrápí (to je zadarmo), to spíš těch 92 procent, když to na panely nepojede...
Jsou i střídače s bypassem, třeba Victron MultiplusII…
-
nestrkej tam DC, je těžké odhadnout a zjistit, co to ve výsledku udělá.
Kub si DC ATX měnič, dá se sehnat toho docela hodně, např. https://www.exasoft.cz/eurocase-90w-dc12v-dc-atx-pico_d314444.html, strčit se to dá do krabičky od zdroje, případně si to můžeš nechat někoho sestavit dohromady.
Mně takhle běží domácí servery, nechtěl jsem už provozovat UPS se střídačem a tak vše předělal na DC, teď to jede z baterky přímo, UPS nepotřebuje extra velké chlazení. Průmyslové ATX DC zdroje jsou, ale stojí raketu.
-
Měl jsem podobný problém, který jsem vyřešil pomocí sestavy solární_panel -> MPPT_regulátor -> akumulátor_12V -> PD_nabíječka_do_auta -> notebook. Funguji tak už několik let.
-
No a kdyz se akumulator vybije? On tim nechce napajet "jen" notebook.
Lidi porad nechapou, ze solarni panely jeste elektrarnu nedelaji. Chapu, ze pokud tim nekdo chce ohrivat vodu v bazenu, tak nevadi, ze se neohriva v noci a kdyz tyden prsi, ale mit takto napajeny server/pocitac?
Nakonec se stejne clovek dopocita k tomu, ze nejlevnejsi je to strcit do zasuvky.
-
Ahojte, už tu spousta věcí padla. Taky si přisadím :-)
Nám se v práci takovéhle požadavky vyskytují pravidelně - stavíme počítače pro "průmysl" a 220V DC je oblíbené napájecí napětí v silnoproudé automatizaci: rozvodny a trafačky VN/VVN. V techto provozech je SS napájení vybaveno baterkami. Ano jsou na to hotové ATX zdroje určené jmenovitě pro tuto hladinu, trochu těžko se hledají.
Obvyklí podezřelí Emacs/Zippy a Fortron/FSP umí ledacos, jejich veřejný katalog na webu není kompletní. Pro velké stálé zákazníky samozřejmě rádi vyrobí zakázkovou variantu (to není můj zaměstavatel v ČR, ale výrobci průmyslových počítačů už ano).
Pro "bezpečná malá" stejnosměrná napětí je výběr podstatně širší - kromě výše uvedených dvou značek třeba ještě německý Bicker, zřejmě mají svůj vlastní vývoj nebo přinejmenším hodně silnou technickou podporu, výroba předpokládám v Číně. Pár modelů má Sunpower (TW) a jsou i další čínské značky.
Jasné je, že na hladině 12V člověk mnoho kilowattů nenažene, protože odpor a ohřev vodičů - ale třeba na 48V už to tolik nebolí, a výběr je. Taky je třeba si uvědomit, že primár na malé DC napětí bude mít mizivou schopnost překlenovat výpadek, protože elyty na hladinu okolo 400V vycházejí energetickou hustotou na objem a váhu překvapivě dobře, oproti nízkým hladinám. Na bezpečném malém napájení se proto baterka může hodit i z tohoto důvodu.
Ohledně nápadu, provozovat standardní ATX zdroj se stejnosměrným vstupem bych upřesnil následující:
Když si vezmete, na kolik Voltů se usměrní standardní síťové napětí (V(ef) * 1,41) tzn. 110V AC => 155V DC , 240V AC => 340V DC, tak 220V DC je někde uprostřed. Pokud tímhle zkusíte krmit klasický počítačový zdroj (spíš AT než ATX), tzn. ten s přepínačem napěťové hladiny, tak 220V DC bude pro vyšší rozsah málo, pro nižší rozsah moc. Na vyšším rozsahu, pokud se zdroj rozběhne a nebude se vypínat, hrozí přetížení primáru nadproudem. Na nižším rozsahu hrozí zničení zdroje přepětím (kondíky, tranzistory, co já vím co všecko). Tzn. klasícký AT zdroj nebo ATX s mechanickým přepínačem rozsahů bych vůbec nezkoušel. Teoreticky také hrozí, že takový zdroj očekává střídavinu, a na stejnosměr by mohl jít do zkratu = unikne dým...
Pak jsou ATX zdroje bez přepínače, s tzv. "pasivním PFC". Poznají se podle toho, že mají na primáru nápadně velkou tlumivku s jádrem z trafo-plechů. Tzn. podle hmotnosti vnějším ohmatáním by člověk řekl "hm, asi poctivá konstrukce" ale jenom než si posvítíte baterkou skrz lopatky ventilátoru a najdete ty trafo-plechy. Obvykle mají také poměrně úzký rozsah okolo jmenovitého napětí (v našich končinách něco jako 200-250V AC). Opět bych si nebyl jistý, zda nemají nějakou závislost na střídavině, a hlavně podpětí hrozí trvalým nadproudem, což té tlumivce nemusí dělat dobře.
Naopak relativně doboru šanci máte s kvalitním ATX zdrojem, který má aktivní PFC (https://www.google.com/search?q=PFC+controller+chip) - odkaz je jenom dotaz do Googlu, který vysype mraky datasheetů a appnotes od výrobců PFC controller čipů. Aktivní PFC je vlastně zvyšující switch-mode předstupeň (vysokofrekvenční měnič). VF PWM střída je modulována usměrněnou sínusovkou 50 Hz. Na vstupu hned za Graetzem je relativně maličký kondík s nízkým ESR a velkou proudovou odolností, který "se veze na sínusu" = má za úkol ten VF obdélníkový odběr PFC měniče ofiltrovat do vstupního sínusového tvaru proudu. Proud (PWM střída) se moduluje tvarem vstupního sínusového napětí, jakýmsi "zrcadlovým obvodem". Výstup PFC předstupně se láduje do hlavního akumulačního kondenzátoru primární strany, ze kterého je následně živ hlavní snižující měnič. Vtip je v tom, že tenhle primární kondík je nabíjen PFC stupněm až na nějakých 400V DC (stabilních) - čili ještě o pár desítek Voltů nad úroveň usměrněného vstupního sínusu. Takže hlavní měnič má na vstupu stabilních 400V, při vstupu klidně okolo 100V AC nebo DC :-) S tím souvisí, že tyto zdroje mají širokánský jmenovitý rozsah vstupu - a i při nízké úrovni vstupního napětí si zachovávají prakticky konstantní energii pro překlenutí krátkých výpadků vstupu. Alespoň teoreticky by měly snést (relativně vysoký) proud odpovídající jmenovité wattáži a dolní hranici rozsahu vstupního napětí (prakticky jsem u některých zdrojů měl podezření na systematickou designovou vadu / kompromis v tomto bodě). Snad ještě zmíním, že tento PFC předstupeň má zřejmě relativně pomalou smyčku zpětné vazby, která stabilizuje napětí na zmíněném velikém kondíku (asi 400V) - jeho veliká akumulovaná energie spolu-funguje ve stabilizaci této relativně pomalé smyčky, která z druhé strany musí dovolit feed-forward modulaci PWM střídy 50Hz sínusem (resp. spektrálními složkami 50 Hz a rychlejšími). Ono by PFC bez tohoto velikého "mezikondíku" (např. rovnou na výstup nízkého napětí) zřejmě moc nefungovalo, protože by zdroj mohl mít problém, ustabilizovat výstup při kolísání zátěže. Protože na nějakých 12V mají elyty mnohem horší energetickou hustotu (na objem, váhu a cenu) a ten výstup už má být stabilní v mezích +/- 5%. Asi proto jsou konstrukce s PFC kontrolérem a přímým "flyback transformátorem" poměrně vzácné, a omezují se na relativně maličké měniče (desítky W).
Výše zmíněné "modulační zrcadlo", které ze vstupní usměrněné sinusoidy odvozuje proudový odběr, zřejmě obecně funguje i pro napájení DC vstupem :-) Protože dotyčný slaboproudý vstup PWM controller chipu je stejnosměrně vázaný. Prostě se PWM střída PFC nemoduluje střídavinou, ale jede na cca konstantní šířce - řízena pomalou regulační smyčkou, která podle nějaké reference hlídá napětí na velkém primárním kondíku.
Tzn. moderní ATX zdroj se širokým rozsahem (110-240V AC bez manuálního přepínání) bude mít velmi pravděpodobně aktivní PFC (což bývá hrdě zmíněno v datasheetu) a v tom případě je velmi slušná šance, že mu něco jako 160-200V DC neublíží.
Takže se nabízí nápad, použít běžný trochu kvalitní ATX zdroj se stejnosměrným krmením, v rozsahu třeba 90-350V. Konkrétně SunPower nám svého času dokonce posvětil konkrétní starší model "střídavého" ATX zdroje (s konektorem C14) pro stejnosměrný vstup. Jiní výrobci se tomu brání.
Důvody, proč tohle nedělat, jsou nenápadné, ale zřejmě docela pádné.
A nejde zdaleka jenom o byrokratické umytí si rukou "toto nebylo součástí specifikací, ani typové zkoušky".
Jsou tam bezpečnostní aspekty s návazností na konstrukci.
A nedávný update norem pro napájecí zdroje zřejmě ještě o něco utáhl šrouby / utěsnil skuliny.
Jak už tu několik lidí zmínilo, stejnosměr je problém odpojit mechanickým vypínačem. Čím větší proud protéká, tím horší problém - protože vytažený oblouk je o to lépe ionizovaný a má větší výdrž. Už při provozu relátek na napětí 12 nebo 24V ss je problém s ohoříváním kontaktů (čímž na nich postupně narůstá přechodový odpor). Jističe i tavné pojistky musí být na stejnosměr o konkrétním napětí zvlášť konstruované - aby dokázaly uhasit oblouk! Důležitým parametrem vedle jmenovitého napětí obvodu je také přípustný zkratový proud. A teď si uvědomte, že na stejnosměru jsou oblíbené velké kondenzátory a baterie...
Toto je zcela konkrétní důvod, proč zdroje určené pro stejnosměrné napájení mívají vstup řešený nikoli konektorem, ale šroubovací svorkovnicí, s pečlivými přepážkami mezi šroubovacími svorkami. Úkolem šroubovací svorkovnice je zabránit uživatelům / obsluze ve vypnutí zařízení vytažením kabelu ze zdroje. Třeba klasický konektorový spoj C13+C14 má sice dostatečnou izolační pevnost ve smyslu statického napětí, ale při vytažení pod napětím hrozí vytažení hořícího oblouku na napájecím kabelu - čím větší proud, tím větší riziko.
Další problém s tvrdostí stejnosměrných napájecích soustav představuje inrush při zapnutí. Intuitivně by člověk prostě sepnul ss napájecí větev spínačem, jako na "střídavině". I na relativně měkké střídavé síti musí mít zdroje zabudované omezení inrushe, ve zdrojích pro nižší stovky W na to většionu stačí termistor se zápornou závislostí (NTC). Pro konkrétní hladinu napětí by měl teoreticky tentýž termistor stačit i na stejnosměr... teoreticky. Jenom tipuji, že i v dimenzování této součástky (co do nedestruktivně absorbovatelné energie) bude pro DC provoz potřeba určitá velkorysost. Nákladově o něco dráž vychází inteligentní omezovač inrushe s aktivní součástkou (patrně tranzistorem), který při sepnutí napřed nabije vstupní kondíky spotřebiče nějakým relativně normálním proudem (během třeba pár milisekund) = řízeně absorbuje energii vyrovnávacího děje, a následně sepne natvrdo, aby nehřál a nemařil energii za běžného provozu. Viděl jsem to kombinováno s ochranou proti přepólování. Samozřejmě je vhodné, aby navazující snižující měnič nezačal nabíhat zbytečně dřív, než dojde k nabití primáru (vyrovnání potenciálů).
Obtížně uhasitelný oblouk je problém i v dalších aspektech návrhu primární strany zdrojů. Třeba plošný spoj v oblasti vstupu "univerzálního" zdroje pro AC i DC napájení (EMC filtr, graetz, inrushový termistor, tavná pojistka) bude muset být navržen se zvýšenou pozorností k izolační pevnosti i v případě nějakého destruktivního jiskřivého děje... nejsem ale odborník na návrh a schvalování zdrojů, toto si cucám z palce.
Pokud chcete experimentovat, sám říkáte, že odborné vzdělání a praxi máte... takže si odpovědnost nesete sám :-)
Zazněl tu nápad, "použít nějaký levný zdroj co mi zbyl na půdě a na kterém mi nezáleží" - před tím bych osobně spíš varoval: je značné riziko, že takový kousek nebude mít aktivní PFC, a tedy že mu stejnosměr "někde mezi" nebude dělat dobře. Chcete-li si hrát, jak již zmíněno na Vaši vlastní zodpovědnost (rizika jsem popsal):
- sáhněte po zdroji s aktivním PFC a jmenovitě širokým rozsahem vstupu bez mechanického přepínače
- při prvním pokusu zařaďte do obvodu žárovku. Něco jako 240V / 100W. Jednoduchý a účinný omezovač proudu.
- nevypínejte zařízení vytažením konektoru! Daleko vhodnější jako "improvizovaný odpojovací prvek" by byl jistič specifikovaný pro SS provoz. Nebo třeba nějaký vypínač pro solární použití.
-
Paráda, vysvětlené, podpořené argumenty a zkušenostmi. Klobouk dolů.
-
No a kdyz se akumulator vybije? On tim nechce napajet "jen" notebook.
Není přece problém mít hlídač napětí baterie a při poklesu napětí zapnout síťovou nabíječku.
-
No a kdyz se akumulator vybije? On tim nechce napajet "jen" notebook.
Není přece problém mít hlídač napětí baterie a při poklesu napětí zapnout síťovou nabíječku.
V rychlosti:
šlo by to udělat něčím takovým https://www.zajic.cz/odpojprog/odpojprog.pdf, ale dal bych tam nějaký výkonový relé (např. na alegru se dají koupit na DC autonaviják)
pak, jak už někdo psal dělají se mini atx zdroje, číňan má i na 300W, napájení 12V (cena cca 15USD), průmyslový zdroj 12V/20A stojí cca 400kč
Na FVE panely je třeba mít speciální pojistky, dají se koupit v Aspeře např....
Jinak děkuji panu Ryšánkovi za skvělý příspěvek.
-
Pánové já se červenám... a mám ještě jednu poznámku už mírně off topic:
Nezmínil jsem redundantní zdroje. Běžně 1+1. Dělají se např. ve formátech PS/2 "mini-redundant" nebo "2U" a v několika dalších. Klec se dvěma moduly se chová do značné míry jako dva ATX zdroje s paralelně spřaženými výstupy. Backplane v hloubi klece bývá téměř pasivní, ačkoli v novějších konstrukcích jsem viděl třeba dva moduly co dělají jenom 12V a větve +5V a +3.3V dělá backplane snižujícími měniči... opět uhýbám od tématu.
Zpátky k věci: většina redundantních zdrojů má nezávisle volně plovoucí vstupy napájení. Každý modul má svůj primár, oddělený od kostry klece a od spřažených sekundárních sekcí. Takže jmenovitá fáze a jmenovitý nulák nejsou ukotvené k nějakému očekávanému potenciálu, smí se beztrestně navzájem prohodit apod.
Ale pozor: svého času nám prošlo rukama pár kusů redundantních zdrojů (1+1 ve formátu PS/2), kde vstupní silové kolíky (L+N) byly mezi moduly propojené skrz backplane! Možná dokonce ten propoj vznikl až ve chvíli, kdy aspoň jeden modul dostal napájení, jako že to nešlo změřit "za studena"... zjistil to zákazník tím způsobem, že připojil každý vstup na jinou fázi. A letěly jističe.
Už si nepamatuju, co to bylo za výrobce a model. Každopádně vím určitě, že Zippy MRW series (možná i další rodiny) měly/mají pro tohle přípravu v backplanu. Akorát že ty kousky od Zippyho, co jsem viděl otevřené, nemají na dotyčných pozicích v backplanu osazené propojovací můstky.
Jiné redundantní zdroje už tohle nemají vůbec, ani náznak.
V našem historickém případě nebylo možné, zapojit takový zdroj na dvě fáze.
V souvislosti se stejnosměrným napájením by třeba mohlo někoho napadnout, připojit redundantní zdroj jedním vstupem na střídavinu a druhým na stejnosměr z panelů/baterky. V tom případě bacha, aby zdroj neměl zmíněnou geniální vlastnost :-)
(Ohledně bezpečnostních aspektů provozu na stejnosměr jsem psal prve a přede mnou druzí...)
-
No a kdyz se akumulator vybije? On tim nechce napajet "jen" notebook.
Není přece problém mít hlídač napětí baterie a při poklesu napětí zapnout síťovou nabíječku.
V rychlosti:
šlo by to udělat něčím takovým https://www.zajic.cz/odpojprog/odpojprog.pdf, ale dal bych tam nějaký výkonový relé (např. na alegru se dají koupit na DC autonaviják)
pak, jak už někdo psal dělají se mini atx zdroje, číňan má i na 300W, napájení 12V (cena cca 15USD), průmyslový zdroj 12V/20A stojí cca 400kč
Na FVE panely je třeba mít speciální pojistky, dají se koupit v Aspeře např....
Jinak děkuji panu Ryšánkovi za skvělý příspěvek.
Tak problémem není nic. Když se nějaký další problém vyskytne, zase se tam přidá nějaký další bazmek za pár korun z alíku, dokud to někoho nezabije nebo to nevyhoří. Chápu, pokud bychom byli v indii, a tohle byl jediný způsob jak napájet počítač, ale ve střední evropě?
Já si jen myslím, že už jen náklady na baterii, nabíječku, nějaký odpojovač, jištění, zdroj, čas, ... stejně přesáhnou náklady na elektřinu ze sítě.
Fakt se má někdo tak špatně, že tohle potřebuje reálně řešit, nebo se má někdo tak dobře, že tohle řeší z nudy?