Fórum Root.cz
Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: jakubt 30. 01. 2023, 21:15:59
-
Vyberám si vysokú školu na štúdium informatiky a narazil som na túto školu. Čo si o nej myslíte? Chcel by som nejakú ľahšiu školu, ale zas nie tak, že mi zamestnávateľ povie, že to je na rovnako, ako keby som nevyštudoval nič.
-
nic proti tomu, abys jako slovak sel do jihlavy, dokonce uz mozna v jihlave bydlis, ale pokud ne, tak na slovensku nemate odpovidajici skolu blize?
(doporucuji synkovi, aby sel do ziliny na vysku, jsme ve slezsku)
-
Prečo práve do Žiliny?
-
Lebo to maju blizko do Ziliny zo Sliezska :) Inak Zilina je dobra skola.
-
https://www.vspj.cz/eprihlaska/rozcestnik/detail-oboru/obor/aplikovana-informatika/tab/studijni-plany/plan/66/predmet/1612#tabs
Doporučená literatura
RUEST, D., RUEST, N. Virtualizace: podrobný průvodce. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2010, 408 s. ISBN 978-80-251-2676-9.
LACKO, L. Mistrovství v SQL Server 2012. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012. ISBN 978-80-251-3773-4.
STANEK, W. R. Mistrovství v Microsoft Windows Server 2008. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2009, 1364 s. ISBN 978-80-251-2158-0.
WALTERS, R. aj. Mistrovství v Microsoft SQL Server 2008: [kompletní průvodce databázového experta]. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2009, 864 s. ISBN 978-80-251-2329-4.
Mrkni na ty datumy, literatura přibližně 10 let stará, ještě tištěná, reálně technologicky 20 let nazpět, a neříkám, že na jiných školách je to lepší, bohužel.
Co jsem ty předměty procházel, na rovinu, dnes je doba jinde. Až tu školu dostuduješ, bude se 90% programování odehrávat pomocí AI a ty budeš jen určovat co chceš, mezitím ty přijdeš na pracovní trh se znalostmi z doby pravěku, ale titul mít budeš, to jo.
-
https://www.vspj.cz/eprihlaska/rozcestnik/detail-oboru/obor/aplikovana-informatika/tab/studijni-plany/plan/66/predmet/1612#tabs
Doporučená literatura
RUEST, D., RUEST, N. Virtualizace: podrobný průvodce. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2010, 408 s. ISBN 978-80-251-2676-9.
LACKO, L. Mistrovství v SQL Server 2012. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012. ISBN 978-80-251-3773-4.
STANEK, W. R. Mistrovství v Microsoft Windows Server 2008. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2009, 1364 s. ISBN 978-80-251-2158-0.
WALTERS, R. aj. Mistrovství v Microsoft SQL Server 2008: [kompletní průvodce databázového experta]. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2009, 864 s. ISBN 978-80-251-2329-4.
Mrkni na ty datumy, literatura přibližně 10 let stará, ještě tištěná, reálně technologicky 20 let nazpět, a neříkám, že na jiných školách je to lepší, bohužel.
Co jsem ty předměty procházel, na rovinu, dnes je doba jinde. Až tu školu dostuduješ, bude se 90% programování odehrávat pomocí AI a ty budeš jen určovat co chceš, mezitím ty přijdeš na pracovní trh se znalostmi z doby pravěku, ale titul mít budeš, to jo.
ja myslim ze to nebude tak zhave :-)
i kdyz tam maji knihy o starych verzich, tak ms i jine sql funguji stejne. ai muze pomoci, ale zatim to neprevezme.
-
Mrkni na ty datumy, literatura přibližně 10 let stará, ještě tištěná, reálně technologicky 20 let nazpět, a neříkám, že na jiných školách je to lepší, bohužel.
Co jsem ty předměty procházel, na rovinu, dnes je doba jinde. Až tu školu dostuduješ, bude se 90% programování odehrávat pomocí AI a ty budeš jen určovat co chceš, mezitím ty přijdeš na pracovní trh se znalostmi z doby pravěku, ale titul mít budeš, to jo.
Ten seznam literatury mě tedy dost vyděsil, co se aktuálnosti týká, to je pravda, to si člověk opravdu říká, zda to myslí vážně. Ale že se bude 90 % programování za čtyři pět let odehrávat pomocí AI je velice nepravděpodobné. Možná tak větší část otravné tisíckrát se opakující práce na věcech, co už milionkrát napsal někdo jiný, což je ostatně princip celé současné mediální "AI" bubliny, která reálně žádnou inteligencí není ale to nebrání o tom masmédiím takhle nesmyslně psát protože to přece vypadá cool a dá se to použít ke skládání reálně vypadajících textových i obrazových kompozic. Problém ale je, že ty jsou z principu fuzzy. Drobné odchylky od žádoucího stavu tedy minimálně na první pohled nevadí. A často nejen drobné.
AI bude programovat až v okamžiku, kdy bude skutečně schopna chápat a nikoliv jen statisticky skládat podobné jevy pomocí neuronové sítě. Kdy to nastane netuším nemaje křišťálovou kouli. Ano, pravda, možná se programování bude postupně dostávat na o něco vyšší úroveň než dnes z hlediska jeho vysokoúrovňovosti, ale principielně se zatím nijak zvlášť lišit nebude.
-
Až tu školu dostuduješ, bude se 90% programování odehrávat pomocí AI a ty budeš jen určovat co chceš.
Už dneska se snad 90% programovaní odehrává v Indii, takže to vyjde na stejno...
Programování je způsob, jakým počítači říkáme, co po něm chceme. A to je i největší slabinou všech AI - pochopit, co po ní chceme. Komplexní problémy zatím stále moc řešit neumí.
Je třeba se na programování podívat i jako na další oblast lidské činnosti, která bude postupně nahrazována technologií. Je naivní si myslet, že tu nějaká profese bude věčně.
-
Už dneska se snad 90% programovaní odehrává v Indii, takže to vyjde na stejno...
Programování je způsob, jakým počítači říkáme, co po něm chceme. A to je i největší slabinou všech AI - pochopit, co po ní chceme. Komplexní problémy zatím stále moc řešit neumí.
Je třeba se na programování podívat i jako na další oblast lidské činnosti, která bude postupně nahrazována technologií. Je naivní si myslet, že tu nějaká profese bude věčně.
Hele, to že 90% kódování bude dělat AI je téměř jisté, ale já už třeba dneska tolik neprogramuji, ono je tam hodně věcí kolem, nějaké řízení projektu, vymyšlení co je třeba udělat, vykomunikování atd.
Jako mě kolikrát přijde takové totálně neurčitě zadání, typu jednou větou požadavek na měsíc práce, kde není řečeno nic, a nevěřím, že AI to v dohledné době vyřeší.
Ale prostě už v oboru nebude místo pro kodéry co mrskají kód. Stejně jako se dneska člověk neuživí skládáním počítačů nebo děláním webovek se za pár let neuživí ťukáním kódu, přejde to víc high-level.
Člověku v budoucnu vyjede 90% kódu z AI, jen to projde, trošku doupraví, odladí a půjde to. Jenomže právě těch 10% práce bude vyžadovat ještě kvalifikovanější lidi, než jsou dnes.
Bude to stejné jako se samoobslužnými pokladnami v obchodech, stále je tam potřeba člověk, co těch 10 pokladen obsluhuje, a paradoxně na obsluhu těch automatických pokladen se dávají top pokladní, ty nejvíc kvalifikované. Ta lidská práce nevymizí, na to bych si vsadil.
A i kdyby AI vyprodukovala vše na co si člověk vzpomene, tak si budeme chodit sednout do poslanecké sněmovny nebo nějaké firmy, a budeme vlastně vymýšlet, co chceme udělat. To nikdy nezmizí. AI za nás nevyřeší otázku toho co chceme.
-
Hele, to že 90% kódování bude dělat AI je téměř jisté [...]
Což o to, jednou to asi nastane, ale za čtyři roky skoro určitě ne.
[...] ale já už třeba dneska tolik neprogramuji, ono je tam hodně věcí kolem, nějaké řízení projektu, vymyšlení co je třeba udělat, vykomunikování atd.
To ale není umělou inteligencí nýbrž tím, že vás postihla klasická nemoci nižších IT manažerů, co dřív programovávali a teď už řeší jenom tohle. To je ostatně přesně důvod, proč jsem všechny snahy všech mě do těchhle pozic tlačit odmítal a odmítám dál.
Ale prostě už v oboru nebude místo pro kodéry co mrskají kód. Stejně jako se dneska člověk neuživí skládáním počítačů nebo děláním webovek se za pár let neuživí ťukáním kódu, přejde to víc high-level.
Zrovna "děláním webovek" se klidně uživíte i když to není žádné terno. Ale to nebylo nikdy. Záleží, co si pod tím přesně představujete. A skládáním počítačů se neuživíte nikoliv proto, že by to dělala umělá inteligence ale proto, že o ně není zájem. Ostatně ono je nesmyslné už to rozdělování světa na kodéry a programátory, to je taková klasická demence (asi) některých korporátů a některých snobů, ale ani v těch korporátech to tak zdaleka není. Je to podobný nesmysl, jako že se 90 % programování odehrává v Indii. Dost ano, většina fakt ne.
Člověku v budoucnu vyjede 90% kódu z AI, jen to projde, trošku doupraví, odladí a půjde to. Jenomže právě těch 10% práce bude vyžadovat ještě kvalifikovanější lidi, než jsou dnes.
V čem by měli být přesně kvalifikovanější? Lidí, co píší kód a jinak na projektu nerozumí ničemu jsem v životě moc nepotkal.
-
vetsina fakt jo.
mene okateho intelektualniho nezajmu a vice styku s realitou.
Je to podobný nesmysl, jako že se 90 % programování odehrává v Indii. Dost ano, většina fakt ne.
-
doporucuji synkovi, aby sel do ziliny na vysku, jsme ve slezsku
Šlonzáci většinou studují v Polsku, ale pro gustu...
-
greenlinux uz zase mudruje? :D doporucuji precist moji reakci na jeho zvasty zde: https://forum.root.cz/index.php?topic=27090.msg382651#msg382651 (https://forum.root.cz/index.php?topic=27090.msg382651#msg382651)
-
greenlinux uz zase mudruje? :D doporucuji precist moji reakci na jeho zvasty zde: https://forum.root.cz/index.php?topic=27090.msg382651#msg382651 (https://forum.root.cz/index.php?topic=27090.msg382651#msg382651)
Tenhle odkaz by měl být automaticky u každého jeho příspěvku :)
-
To ale není umělou inteligencí nýbrž tím, že vás postihla klasická nemoci nižších IT manažerů, co dřív programovávali a teď už řeší jenom tohle. To je ostatně přesně důvod, proč jsem všechny snahy všech mě do těchhle pozic tlačit odmítal a odmítám dál.
Tak techničtí lidé budou vždy potřeba, je dobře, že jsou i takoví jako ty, kteří nechtějí být manažery. Jde hlavně o základní principy, na kterých se staví společnosti, že každý v nich je potřebný a každý přispívá tomu, aby to fungovalo. Bez lidí by společnost nebyla nic, ani manažeři, ani majitelé.
greenlinux uz zase mudruje? :D doporucuji precist moji reakci na jeho zvasty zde: https://forum.root.cz/index.php?topic=27090.msg382651#msg382651 (https://forum.root.cz/index.php?topic=27090.msg382651#msg382651)
Děkuji ti za podnětný příspěvek, myslím, že každý má právo na svůj názor. A osobně jsem rád, že se najde i opozice proti mým názorům, co by to bylo za svět, kde by jeden člověk měl univerzální pravdu, nechť se každý rozhodne sám, kým se chce řídit. Od toho tu přeci to fórum je, abychom diskutovali a porovnávali myšlenky.
Mimo to, můžeš mi prosímtě ještě zhodnotit to s tou AI, tvůj názor na to by mě zajímal.
-
Děkuji ti za podnětný příspěvek, myslím, že každý má právo na svůj názor. A osobně jsem rád, že se najde i opozice proti mým názorům, co by to bylo za svět, kde by jeden člověk měl univerzální pravdu, nechť se každý rozhodne sám, kým se chce řídit. Od toho tu přeci to fórum je, abychom diskutovali a porovnávali myšlenky.
Oceňuji inteligentní reakci (bez ironie). Teď se můžeme bavit normálně.
Mimo to, můžeš mi prosímtě ještě zhodnotit to s tou AI, tvůj názor na to by mě zajímal.
Teď se mi nechtějí dohledávat zdroje, ale údajně ve složitějších případech klesá přesnost/úspěšnost ChatGPT apod. až k 50%, což je IMO zoufale málo.
Dále bych pak chtěl zdůraznit, že ML a AI je, dle mých znalostí, "pouze" druh algoritmů (ano, dejme tomu velmi pokročilých, ale pořád jen algoritmů). Tj. algoritmus nikdy nemůže překročit hranice "sám sebe" a vygenerovat tzv. insight, myšlenku.
Podle mě je ChatGPT prostě jen gargantuovská databáze/automatizovaný search engine s dobře nastavenými statistickými/lingvistickými metodami, jak "matchovat" výstup.
Čili na "dej mi kód v Pythonu, co přečte data z databáze" je v podstatě jen automatizace vyhledání téhož na stackoverflow. Viděl jsem i research na vyhledávání podobností ve velkých codebase (public projekty na GitHubu), takže tohle samo o sobě zas až taková novinka není.
V podstatě souhlasím s tím, co napsal Martin Poljak: "statistické skládání podobných jevů pomocí neuronové sítě".
-
Tam zbývá ta odvěká otázka, v čem se liší ta naše neuronová síť v mozku od umělé a proč jedna kreativní být může a ta druhá ne (a jak se vlastně kreativita měří)...
-
Tam zbývá ta odvěká otázka, v čem se liší ta naše neuronová síť v mozku od umělé a proč jedna kreativní být může a ta druhá ne (a jak se vlastně kreativita měří)...
Přesně. V Life 3.0 (Max Tegmark) je hezky vysvětleno, že principálně se neliší vlastně v ničem. Jen v té fázi u AI prozatím nejsme. Nazývat AI soustavou ifů, anebo search enginem nepovažuji za vhodné. Pokud se to děje, tak to není AI postavená na neuronové síti.
Souhlasím, že současná funkčnost může připomínat jenom chytrý výběr a lepení ze stackoverflow, ale podstatné je, jak to "přemýšlí" uvnitř.
-
Tam zbývá ta odvěká otázka, v čem se liší ta naše neuronová síť v mozku od umělé a proč jedna kreativní být může a ta druhá ne (a jak se vlastně kreativita měří)...
myslim jen v poctu neuronu a jejich spoju, nemyslim, ze by v cloveku byla nejaka duse navic.
-
Podle mě je ChatGPT prostě jen gargantuovská databáze/automatizovaný search engine s dobře nastavenými statistickými/lingvistickými metodami, jak "matchovat" výstup.
Taky mi to v podstatě přijde takové lepší Google. Co do kvantity mi to generuje 90% kódu, co do složitosti je těch 10% kódu co tam dopíšu 90% té těžké práce.
Ale strašně mi to pomáhá s tím, že chci něco naprogramovat, nechce se mi nad tím přemýšlet, dám tam zadání a vyjede mi nějaká kostra, která sice není optimální, ale vymyslí mi to základ skriptu, který jen doladím.
Osobně si myslím, že to zlikviduje juniorní programátory, které už kort nikdo nebude chtít.
K původní otázce, vzhledem k tomu, že autor hledá nejlehčí cestu do IT, bych doporučil mojí cestu - praxe na půl úvazek někde ve firmě á 200 Kč / hodina + půl úvazku jazykovka. Musím říct, že hodně výběrových řízení vyhrávám právě díky mé C2 angličtině a zaměstnavatelé po tom sakra koukají.
-
Možná k tomu kolektivu i hledání přítelkyně si přeci jenom myslím, že jazykovka je vyšší šance si najít holku než technická vysoká ;D pokud bychom toto brali jako měřítko.
-
Podle mě je ChatGPT prostě jen gargantuovská databáze/automatizovaný search engine s dobře nastavenými statistickými/lingvistickými metodami, jak "matchovat" výstup.
Osobně si myslím, že to zlikviduje juniorní programátory
A jak budou vznikat senioři, když ne z juniorů? Nebo vznikne "seniorní ChatGPT"?
-
Tam zbývá ta odvěká otázka, v čem se liší ta naše neuronová síť v mozku od umělé a proč jedna kreativní být může a ta druhá ne (a jak se vlastně kreativita měří)...
Ta umela nema vlastnu volu, alebo aspom je to neziaduce. Chova sa v dopredu vymedzenych mantineloch.
Ludska neuronova siet tie mantinely moze preskocit a spravnost riesenia vyargumentovat.
-
Tam zbývá ta odvěká otázka, v čem se liší ta naše neuronová síť v mozku od umělé a proč jedna kreativní být může a ta druhá ne (a jak se vlastně kreativita měří)...
Klíčový rozdíl je v té objective, jakou mají umělé NN vs člověk. Člověk optimalizuje na přežití a rozšiřování svého rodu. Aby šlo vytěžit příležitosti, který náš konkrétní složitý svět nabízí, je potřeba bezbřehá kreativita, která se ani na ten základní cíl neohlíží, jen nám umožňuje objevovat další a další zlepšováky, které kotví naší civilizaci (a naráží to až na nedostatek zdrojů). Umělá inteligence se pohybuje v rámci omezených světů - jazyk, obrázky, nějaké umělé světy vytvořené člověkem. Všechno jsou to jen deriváty reality a umělá inteligence v nich optimalizuje na zadaný cíl, kterého když dosáhne, tak nemá důvod nějakou kreativitu mít (maximálně může k dosažení cíle využít čím dál tím pokročilejší strategie).
-
vetsina fakt jo.
Je to podobný nesmysl, jako že se 90 % programování odehrává v Indii. Dost ano, většina fakt ne.
Určitě k tomu máte nějaký spolehlivý primární zdroj, že?
-
Taky mi to v podstatě přijde takové lepší Google. Co do kvantity mi to generuje 90% kódu, co do složitosti je těch 10% kódu co tam dopíšu 90% té těžké práce.
To vám závidím. Mně tedy příslušné nástroje občas něco užitečného generovaly, ale často byl evidentní problém už s tím, že čerpají z existující codebase a ta zcela zjevně z velké části neodpovídá požadavkům na kvalitu, které mám já, takže generovaný kód se mi z různých důvodů často nijak zvlášť nelíbil a až překvapivě často působil z mého pohledu vyloženě zpraseně.
Osobně si myslím, že to zlikviduje juniorní programátory, které už kort nikdo nebude chtít.
Bude. Protože nějak se ti juniorní programátoři seniorními stát musí ;)
K původní otázce, vzhledem k tomu, že autor hledá nejlehčí cestu do IT, bych doporučil mojí cestu - praxe na půl úvazek někde ve firmě á 200 Kč / hodina + půl úvazku jazykovka. Musím říct, že hodně výběrových řízení vyhrávám právě díky mé C2 angličtině a zaměstnavatelé po tom sakra koukají.
Rada je to zajímavá, jen mě to překvapuje. Anglicky sice umím celkem slušně, ale kupodivu to vždy zajímalo málokoho a každý to vždy považoval za standard v té míře, nakolik je to potřeba pro práci (ta zase tak vysoká není) a dál to bylo víceméně všem jedno.
-
Podle mě je ChatGPT prostě jen gargantuovská databáze/automatizovaný search engine s dobře nastavenými statistickými/lingvistickými metodami, jak "matchovat" výstup.
Taky mi to v podstatě přijde takové lepší Google. Co do kvantity mi to generuje 90% kódu, co do složitosti je těch 10% kódu co tam dopíšu 90% té těžké práce.
Ale strašně mi to pomáhá s tím, že chci něco naprogramovat, nechce se mi nad tím přemýšlet, dám tam zadání a vyjede mi nějaká kostra, která sice není optimální, ale vymyslí mi to základ skriptu, který jen doladím.
Osobně si myslím, že to zlikviduje juniorní programátory, které už kort nikdo nebude chtít.
K původní otázce, vzhledem k tomu, že autor hledá nejlehčí cestu do IT, bych doporučil mojí cestu - praxe na půl úvazek někde ve firmě á 200 Kč / hodina + půl úvazku jazykovka. Musím říct, že hodně výběrových řízení vyhrávám právě díky mé C2 angličtině a zaměstnavatelé po tom sakra koukají.
Neviem najst ziadnu ponuku, kde by som nepotreboval titul, co by bolo v mojom velkom meste. Juniorov remote vacsinou nikto nechce. Myslim si, ze prave teraz je pre juniorov dost zla doba. Mal som par pohovorov a som sa spytal ze kolko ludi sa hlasi a mi povedali ze 30. Robim zatial nejake projekty, nech mam aspon daco, co by som ukazal. Mozno s nimi sa mi zadari. Vysoku skolu beriem ako rezervu keby ze si dovtedy nic nenajdem.
Co sa tyka C2, tak myslim ze to vtedy bola frajerina, ale teraz uz je uroven anglictiny medzi ajtakmi lepsia. Podla mna to az tak neohuri ako v tej dobe.
-
tak udej tu vysku a zlepsi si anglictinu.
-
Neviem najst ziadnu ponuku, kde by som nepotreboval titul
Pravda, na posledních několika pozicích kde jsem byl byla VŠ vyžadována, vlastně je i nyní na mé pozici vyžadována, ale nikdo se po ní neptal a já jí nemám ;D
Naopak mi bylo několikrát řečeno, že měli víc uchazečů, ale někteří neuměli tak dobře anglicky, tak vzali mě.
A jak budou vznikat senioři, když ne z juniorů? Nebo vznikne "seniorní ChatGPT"?
Vezmou je ti, co chtějí "ušetřit", jako nyní. Ani dnes se junior nevyplatí, ale tak jsou lidi co si myslí, že když někdo bude dělat za 30k, místo za 100k, že je to dobrej deal, já si to nemyslím a spousta velkých IT firem taky ne.
-
Vezmou je ti, co chtějí "ušetřit", jako nyní. Ani dnes se junior nevyplatí, ale tak jsou lidi co si myslí, že když někdo bude dělat za 30k, místo za 100k, že je to dobrej deal, já si to nemyslím a spousta velkých IT firem taky ne.
To je velmi krátkozrakej pohled na věc. Kdyby všichni brali jenom seniory, tak ti postupně umřou věkem a žádní noví je nenahradí, protože je nikdo nevychová. Byl bys rád, kdyby tě tehdy po SŠ ze všech pohovorů vyrazili, že chtějí rovnou seniora?
-
Vezmou je ti, co chtějí "ušetřit", jako nyní. Ani dnes se junior nevyplatí, ale tak jsou lidi co si myslí, že když někdo bude dělat za 30k, místo za 100k, že je to dobrej deal, já si to nemyslím a spousta velkých IT firem taky ne.
To je velmi krátkozrakej pohled na věc. Kdyby všichni brali jenom seniory, tak ti postupně umřou věkem a žádní noví je nenahradí, protože je nikdo nevychová. Byl bys rád, kdyby tě tehdy po SŠ ze všech pohovorů vyrazili, že chtějí rovnou seniora?
souhlasím, je to krátkozraký pohled, a ano, nebyl bych rád, nicméně korporace takto prostě fungují, je nezajímá, jestli si pod sebou podřežou větev, je zajímá čtvrletní výkaz pro investory z wall streetu.
Určitě to neznamená, že tohle schvaluji či podporuji, pouze konstatuji skutečnost.
-
Chcel by som nejakú ľahšiu školu, ale zas nie tak, že mi zamestnávateľ povie, že to je na rovnako, ako keby som nevyštudoval nič.
Pokud někteří jedinci mají takové tendence, nebude jim dobrá žádná lehčí škola.
Pro většinu to bude OK, odškrtnuto, víc je tak jako tak budou zajímat jiné věci.
Někdo výše zmiňoval seznam literatury u předmětů. To bych jako kritérium úplně ignoroval. Často se ta literatura vůbec nepoužívá, jede se podle skript a slajdů přednášek, je to tam podle mě hlavně kvůli akreditační komisi, navíc poplatné času kdy se ta žádost o akreditaci oboru podávala.
V Jihlavě mám dojem je hodně málo matematiky, v tom to požadavek na lehkost splňuje určitě.
-
nic proti tomu, abys jako slovak sel do jihlavy, dokonce uz mozna v jihlave bydlis, ale pokud ne, tak na slovensku nemate odpovidajici skolu blize?
(doporucuji synkovi, aby sel do ziliny na vysku, jsme ve slezsku)
Pokud už jde potomek na vysokou školu, existují prakticky dvě cesty.
1) Potomek z nějakého důvodu nechce opouštět rodinné zázemí a vybudované sociální vztahy, případně z jiných rodinných důvodů musí být rodinně na dosah a proto zvolí školu v místě bydliště. Potom v pořádku, ale pokud nebude v dojezdové vzdálenosti 1 hodina denně, a nebo nebude přímo v místě bydliště, pak to bude těžko realizovatelné. A nese to s sebou samozřejmě i oběti, ale třeba i benefity dle typu člověka.
2) Potomek jde na vysokou jinam. V tom případě je už úplně jedno zdali je to 30km nebo 300km, protože potomek si bude muset vybudovat nový sociální život, sžít se s novým městem, a na víkend až pojede domů (pokud vůbec, a jak často) , tak je jedno zdali to budou 4 hodiny vlakem, nebo 40 minut. V takovém případě se pak samozřejmě vyplatí jít někam, kde to bude dávat a) univerzitně smysl, b) pracovně smysl, c) sociální smysl. Ideální případ je, pokud jde na vysokou v místě, kde bude později i pracovat, protože sociální kapitál z vysoké je k nezaplacení a naopak začínat odznova ve třetím jiném městě po vysoké z jiného města je už velmi těžké, a jste ve velké nevýhodě.
Konkrétně já jsem se stěhoval z vesnice/malého města do většího krajského města na vysokou, a následně jsem pracovně stejně končil v Praze a dodnes považuji za chybu, že jsem nešel na vysokou do Prahy rovnou, protože začátky byly tehdy krušné. Pak jsem se odstěhoval úplně jinam, ale to už je jiná věc, v jiné životní a kariérní etapě.
Samozřejmě životní priority se mění, a někdo se třeba po vysoké vrátí do místa bydliště, a dokonce to často může dávat i kariérně smysl, pokud je člověk placen státem přímo či nepřímo (obvodní doktor, advokát a tak dále), a i to je možnost.
Pokud ale člověk ví co chce dělat, a je to soukromý sektor, a zároveň chce budovat kariéru, tak je obrovská škoda ztratit sociální kapitál z vysoké, protože právě kamarádi z vysoké vám ve finále často nejvíce pracovně pomohou a vy jim.