Fórum Root.cz
Hlavní témata => Sítě => Téma založeno: darebacik 14. 09. 2025, 19:05:29
-
Mam maly rack v mesom objekte. Je tam asi 40 u/ftp ukonceni (cize rack - u/ftp cat6 - datova zasuvka). Do racku elekrikar dotiahol 6 cya. Rack planujem pripojit na zem (6 cya). Patch panely su urcene pre cat6 ftp. Kable som uz nakrimpoval do patch panelov. Patch panely su pospojene s rackom (taktiez switch pospojim s rackom) Medzi patch panelom a switchom su cat6 ftp patchcordy.
Zaujmaju ma datove zasuvky.
Kedze sa uvadza uzemnovat len na jednej strane, tak zasuvky uz nebudu spojene s uzemnenim (myslim drotik, ktory je v f/utp kably). Tak isto z datovej zasuvky pojdu klasicke utp kable do zariedeni.
Uzemnenie by sa malo robit len na jednej strane (v racku) aby pri roznych potencialoch na roznych koncoch kabloch sa neindukovalo zbytocne napatie.
Aj ked teoreticky jedna sa o novu budovu a pospojenie je celkom OK.
Je to tak spravne, alebo treba uzemnit aj datovu zasuvku a zaridenie zo zasuvkou prepojit tiez ftp patchcordom ?
-
Uzemnil bych to v racku, pokud je vsude rozvod stineny. A pak lidem na pripojeni ze zdi do pc rozdal izolovane patchkordy na ten posledni kousek (pokud to neni nejaky specialni provoz kde musi byt stineni kvuli odposlechu / emc).
-
Věčné téma, kde koluje spousta pověr. Ty nejčastěji vychází ze specifických (a často zastaralých) případů zabývajících se NF technikou, které nejsou pro high-speed rozhraní a rušení v řádu MHz až GHz relevantní. Přihodil bych pár odkazů k přemýšlení:
https://ris.utwente.nl/ws/portalfiles/portal/263929833/2019_EMC_Europe_Barcelona_Two_Sided_Earthing.pdf (https://ris.utwente.nl/ws/portalfiles/portal/263929833/2019_EMC_Europe_Barcelona_Two_Sided_Earthing.pdf)
The results show that STP cables with earthing at both-ends can withstand higher disturbance levels than all other tested configurations. The single-end earthed STP cables give similar results as an UTP cable.
https://www.emcstandards.co.uk/files/part_2_text_and_graphics_21_may_09.pdf (https://www.emcstandards.co.uk/files/part_2_text_and_graphics_21_may_09.pdf)
To obtain the full EM performance that a shielded cable is capable of, it is important to electrically bond the shield correctly at both ends of the cable. ... (Many people who are not EMC engineers and have never tried to get a product through EMC compliance tests will be horrified by the idea of the ‘ground loops’ that will result from bonding cable shields at both ends, but in fact if the good modern electronic design techniques described in this series are used, ground loops do not cause problems even with the most sensitive circuits, as discussed later.) As was mentioned earlier, correctly terminating a shield requires 360° shielding to be maintained right through all connectors or glands, to another shielded cable or a metal (or metallised) enclosure.
https://interferencetechnology.com/differential-transfer-impedance-of-shielded-twisted-pairs/ (https://interferencetechnology.com/differential-transfer-impedance-of-shielded-twisted-pairs/)
As important as a shield with low Zt is its low-impedance termination to the equipment metal boxes. The connection by which the shield itself is grounded to the equipment box (or PCB) has its own impedance, too. This impedance consist of the shield-to-backshell contact, the connector-to-receptacle impedance (that may include some seam leakage inductance) and the receptacle-to-chassis contact resistance.
https://ntrs.nasa.gov/api/citations/20080021261/ownloads/20080021261.pdf (https://ntrs.nasa.gov/api/citations/20080021261/ownloads/20080021261.pdf)
Numerous sources have shown that grounding the shield at one end will eliminate much of the capacitive coupling, but grounding it at both ends is required to reduce inductive coupling. ... Capacitive coupling: Note that for longer cables, the shield must be terminated periodically (e.g. every λ/10) to achieve this effect.
https://www.emcstandards.co.uk/cable-shield-grounded-at-one-end-only (https://www.emcstandards.co.uk/cable-shield-grounded-at-one-end-only)
An SPG (single point gnd) cable shield is a hi-pass filter to magnetic fields and a lo-pass filter to electric fields with amplification at the break frequency.
Ale možná to v síťařině funguje jinak ...
-
Je pravda že stínění zapojené jen na 1 straně je primárně nf záležitost a dělá se to tak proto, aby se omezil indukovaný brum (50 Hz) ze zemních smyček.
Ale není to úplně tak jednoduché. Pokud bude rack a připojené zařízení zemněné každé do jiného zemního bodu, bude mezi nimi pravděpodobně rozdíl potenciálů (napětí) a stíněním poteče vyrovnávací proud, který bude značně záviset na stavu sítě, aktuálním odběru, atd. Pokud jsou to dokonce rozdílné budovy, tak bych to galvanicky nespojoval v žádném případě. Už třeba jen kvůli ochraně před bleskem (viz. "krokové napětí").
TLDR: pokud nedokážeš zajistit že jsou všechna zařízení připojená do stejného rozvaděče nebo alespoň mají společný zemní bod, nespojuj to.
-
Ještě bych dodal, že asi záleží na uzemnovací soustavě, kterou daná budova používá. Pokud je to TN-S (resp. TN-C-S s jediným bodem rozdělení hned za elektroměrem), což asi novostavba bude, neměl být velký problém pokud bude datové vedení uzemněno na obou stranách - vzhledem k tomu, že jde o metalické vedení s limitem délky kolem 90 metrů, dá se předpokládat, že oba konce budou stejně uzemněny do stejné zemnicí soustavy a zemnícím vodičem teče za normálního provozu jen minimální proud. Jiná situace by nastala u soustavy TN-C, kde se vodič PEN používá jako zemnicí i pracovní zároveň, nebo v případě, kdy datový kabel propojuje dvě různé budovy se samostatnými zeměmi. V takovém případě asi oboustranné zemnění není úplně dobrý nápad.
-
Jiná situace by nastala u soustavy TN-C, kde se vodič PEN používá jako zemnicí i pracovní zároveň, nebo v případě, kdy datový kabel propojuje dvě různé budovy se samostatnými zeměmi. V takovém případě asi oboustranné zemnění není úplně dobrý nápad.
Jak se to pak řeší? (tedy kromě toho, že se tam natáhne optika :-) Protože, když se uzemní jen na jedné straně, tak zase hrozí, že si někdo sáhne na stínění (vzdálenou zem) a zároveň místní zem a pocítí rozdíl potenciálů…
-
Věčné téma, kde koluje spousta pověr.
....
Ale možná to v síťařině funguje jinak ...
Nejlepsi je hromada textu a odkazu, a k tomu naproste nechapani naprostych zakladu.
Ještě bych dodal, ...
Ano, rozdil potencialu je presne ten duvod, proc se to VZDY pripojuje jen na jedne strane (a to v racku pochopitelne). Ukonceni se dela nestinene = tak aby ani pripojeni stineneho patchcordu nepropojilo stineni.
Znam mista kde 5m kabel mezi podlazimi udela 100+V. Moc hezky to jiskri, ale elektronice to moc dobre nedela.
Obecne tahat stineny kabel tam, kde to neni nezbytne, je nesmysl samo o sobe. Genitalni zpusob jak si vyrobit problemy, ktere neni treba resit (stineni mimo dalsich uzasnych veci totiz narozdil od kroucenych paru nevyrusi naindukovane napeti ze soubezneho elektrickeho vedeni ...).
Jak se to pak řeší? (tedy kromě toho, že se tam natáhne optika :-) ...
Resi se to prave tak, ze se tam da ta optika ... na metalice bys to musel galvanicky oddelit, a to te vyjde levnejs tam nakoupit indy a nechat je s datama behat. A ano, videl sem i to galvaniciky oddeleni, naposled nekdy pred 30ti lety, na 10Mbitu.
-
A ano, videl sem i to galvaniciky oddeleni, naposled nekdy pred 30ti lety, na 10Mbitu.
Já myslel, že se galvanicky jenom oddělí napájení toho racku, tzn že jeho napájecí zdroj/upska má buď svůj tranďák anebo ho mu předřadím... nebo se to tak neodděluje?
-
Nejlepsi je hromada textu a odkazu, a k tomu naproste nechapani naprostych zakladu.
Já zase za nejlepší pokládám ničím nepodložené výkřiky, že takhle je to správně, protože to říká anonymní autor příspěvku. Rád se poučím. Jaké jsou ty nepochopené základy?
Znam mista kde 5m kabel mezi podlazimi udela 100+V. Moc hezky to jiskri, ale elektronice to moc dobre nedela.
No a podle rozbitého baráku se teda bude řídit všechno ostatní, nebo takový stav má být jako OK?
Obecne tahat stineny kabel tam, kde to neni nezbytne, je nesmysl samo o sobe. Genitalni zpusob jak si vyrobit problemy, ktere neni treba resit
...
Resi se to prave tak, ze se tam da ta optika
Jo tak s tím se dá souhlasit. Tahat v dnešní době metaliku mezi barákama či v jiných rozlehlých případech je nesmysl.
na metalice bys to musel galvanicky oddelit, a to te vyjde levnejs tam nakoupit indy a nechat je s datama behat. A ano, videl sem i to galvaniciky oddeleni, naposled nekdy pred 30ti lety, na 10Mbitu.
Co se dá na 10/100/1000Base-T galvanicky oddělit? To už snad je by design ne (requirement je tuším 1500Vrms a pulzně i víc)?
(stineni mimo dalsich uzasnych veci totiz narozdil od kroucenych paru nevyrusi naindukovane napeti ze soubezneho elektrickeho vedeni ...).
Když jeden konec stínění není zapojen, tak opravdu ne. Pokud jsou zapojeny oba, tak tam útlum bude.
-
Ty radsi nikde nic nezapojuj, nez nekoho zabijes ... ve volnych chvilich si pak nastuduj, jak funguje takova zazracna technologie, ktery se rika transformator. Dva soubezne vedeny draty nejsou nic jinyho.
-
Ani TN-S není zárukou že je všechno sluncem zalité. V 5 let staré novostavbě jsem měl na UPC koaxu uzemněném v racku hned vedle hlavního rozvaděče v přízemí, ve 4. patře na stínění oproti PE v zásuvce 70V naprázdno se zkratovým proudem 15 mA.
-
jak funguje takova zazracna technologie, ktery se rika transformator. Dva soubezne vedeny draty nejsou nic jinyho.
No a právě proto je úkolem stínění poskytnout indukovanému rušení jinou cestu, než jsou signálové vodiče. Když tam stínění není, tak ten proud nemá jinou možnost, než se uzavřít po signálových a tím vzniká rušení na straně přijímače signálu. Když tam stínění je a je na obou stranách nízkoimpedančně spojeno na šasi koncových zařízení, tak se proud uzavírá přes stínění (kolik poteče stíněním a kolik signálovou cestou je pak o poměru impedancí). Proto všechny EMC standardy vyžadují zapojení stínění na šasi koncových zařízení a aby to fungovalo i pro vysoké frekvence, tak s nízkou indukčností.
Při EMC testech se tato situace zkouší. Indukuje se signál do kabelového svazku injekční sondou, která tvoří primár zmíněného transformátoru. Viz. "Bulk Current Injection" pro komerční elektroniku dle ISO 11452-4 či military standard MIL-STD-461 (https://wll.com/wp-content/uploads/MIL-STD-461G.pdf). Podobné testy mimochodem dělali v prvním odkazovaném článku.
-
Ono se ani nemusí jednat o vyloženě poruchový stav (viz zmíněných 70 nebo 100V). Třeba starší barák ve kterém se pohybuju má TN-C z hlavního rozvaděče do podružných rozvodnic po chodbách, do zásuvkových okruhů už TN-S - a mezi ochrannými zeměmi vídám běžně něco jako 2 až 7 V rozdíl (špičková hodnota od nuly), jenom úbytky na vedeních. Soustava pravidelně prochází revizí, utahováním šroubků apod. Mimochodem ten rozdíl mezi větvemi není hezký sínus, ale jsou tam vidět ostré hrby, jak spínají usměrňovače do kapacitních zátěží bez PFC (= maličké spínané zdroje). Tzn. RMS něco jako 1-3 V. Ale pořádně tvrdé. Takže pokud tohle uzemníte na obou koncích, může se Vám stát, že skrz stínění CAT6 poteče část pracovního proudu (náhradní cesta nuláku), řekněme řádově 1A... ono to někdy i hezky jedovatě drnčí (akusticky) při náhodném lehkém dotyku :-) myslím kov na kov.
Postavil jsem si jednoduchý odposlechový přístrojek, analogový zesilovač se snímači na elektrostatickou a magnetickou složku pole. K tomu Koss Porta Pro. Snažím se tím hledat dráty ve zdech. Dává to přesnější informaci, než koupený indikátor s LEDkou nebo bzučákem - protože tu informaci mám analogovou hezky spojitou do uší. No a už mám trochu přehled, že statické pole je takové rozplizlé v prostoru, některé dráty se dají lokalizovat s přesností pár centimetrů, jinde slyšíte homogenní brum na ploše několika metrů čtverečních, v okolí rozvodnic NN zcela zaručeně... Znatelně lepší lokalizaci vodiče dává magnetická složka pole, ale aby tohle fungovalo, musí vodičem téct proud, nejlíp do žárovek (třeba LEDkové svítidlo není slyšet skoro vůbec). Takže ve výsledku některé dráty ve zdi jsou slyšet blbě nebo vůbec - ale jaké bylo mé překvapení, když jsem tuhle hledal dráty v místnosti s odhalenou konstrukční podlahou, a krásně mi bručel jeden konkrétní roxor protékajícím 50Hz proudem :-) přitom jiné roxory byly zticha... stavební archeologie s detektorem.
-
Souhlas. Hlavní myšlenka byla, že špatně zapojené stínění nefunguje jak má. V případě Ethernetu, který je sám o sobě dost odolný proti rušení, to bez rozumného důvodu a znalosti situace může způsobit víc problémů než užitku a jsou to vyhozené peníze, jak už zde padlo.
-
Ono dokonce může situaci výrazně zhoršit. Nikdo soudnej si nenechá okolo signálových vodičů dobrovolně protékat vyrovnávací proudy v řádových násobcích proudů tekoucích signálovými vodiči. EMC je docela komplexní disciplína daleko za obzory běžného elektrikáře, natož domácího kutila, který se pustil do síťařiny.
BTW pořád tu nezaznělo proč se používá SFP. Předpokládám že ten, kdo jeho použití předepsal, tak zná místní situaci a věděl proč to dělá. Takže doporučuji se spojit s tím, kdo dělal projekt na tu instalaci, protože on jediný může dát nějakou prakticky použitelnou radu.
-
Ani TN-S není zárukou že je všechno sluncem zalité. V 5 let staré novostavbě jsem měl na UPC koaxu uzemněném v racku hned vedle hlavního rozvaděče v přízemí, ve 4. patře na stínění oproti PE v zásuvce 70V naprázdno se zkratovým proudem 15 mA.
Tohle je podle mě hlavně unikající proud z neuzemněných spínaných zdrojů všech televizí všech sousedů, co jsou připojené na stejný koax.
Vlastně je to hezký příklad. Spousta televizí je kategorie II ochrany před nebezpečným dotykem, tedy dvojitou izolací a dvoupólovou síťovou šňůrou. Existuje ale i spousta televizí, které jsou v kategorii I, mají trojpólovou vidlici a jsou tedy uzemněné. Tam koaxiální kabel kabelovky tvoří krásnou zemní smyčku, zvlášť ve starých domech v TN-C. A evidentně to není velký problém.
-
Ani TN-S není zárukou že je všechno sluncem zalité. V 5 let staré novostavbě jsem měl na UPC koaxu uzemněném v racku hned vedle hlavního rozvaděče v přízemí, ve 4. patře na stínění oproti PE v zásuvce 70V naprázdno se zkratovým proudem 15 mA.
Tohle je podle mě hlavně unikající proud z neuzemněných spínaných zdrojů všech televizí všech sousedů, co jsou připojené na stejný koax.
Vlastně je to hezký příklad. Spousta televizí je kategorie II ochrany před nebezpečným dotykem, tedy dvojitou izolací a dvoupólovou síťovou šňůrou. Existuje ale i spousta televizí, které jsou v kategorii I, mají trojpólovou vidlici a jsou tedy uzemněné. Tam koaxiální kabel kabelovky tvoří krásnou zemní smyčku, zvlášť ve starých domech v TN-C. A evidentně to není velký problém.
Jako to mě taky napadlo a vídám to, ale nezapadá do toho informace, že ten koax je na patě baráku uzemněnej...