Fórum Root.cz
Ostatní => Odkladiště => Téma založeno: mensinamlcici 02. 11. 2025, 06:50:34
-
Ahoj všem,
Máte prosím někdo přesné zdůvodnění, proč musí OSPOD v komunikaci s OSVČ (tj. DS FO) používat datovou schránku? Nemůžu to (zatím) nikde najít,pan Peterka to kdysi psal na lupě, to pamatuju, dokonce se to probíralo v diskusi ... Ještě jsem to nenašel.
OSPOD tvrdí, že mi něco posílat nemusí (a ani nemůžou), soud s tím potíže nemá.
ISDS je pro komunikaci s OVM ... Což je jak soud tak i OSPOD ...
Děkuji za případné konstruktivní komentáře.
MM
-
Existuje více druhů datových schránek. Pokud podnikáte jako fyzická osoba (OSVČ), máte povinně zřízenou datovou schránku podnikající fyzické osoby (DS PFO). Přes tu s vámi budou úřady komunikovat v souvislosti s podnikáním.
Vedle toho si jako občan můžete dobrovolně založit datovou schránku fyzické osoby (DS FO). Přes tu s vámi budou úřady komunikovat v případech souvisejících s vámi jako občanem – např. byste tam dostal pokutu za překročení rychlosti.
Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) s vámi bude komunikovat jako s občanem (nedovedu si představit důvod, proč by s vámi komunikoval jako s podnikatelem), takže pokud máte datovou schránku fyzické osoby (DS FO), bude s vámi komunikovat přes datovou schránku.
Obecně pro orgány veřejné moci platí, že pokud má subjekt, se kterým chtějí komunikovat, zřízenou datovou schránku, musí mu úřední dokumenty zasílat prostřednictvím datových schránek – pokud to povaha dokumentu nevylučuje.
Tj. pokud máte příslušnou datovou schránku, OVM je vždy musí použít (pokud to nevylučuje povaha dokumentu, že by do datové schránky poslat nešel). Záleží ale na tom, zda máte odpovídající datovou schránku, tedy pro občanské záležitosti datovou schránku fyzické osoby (DS FO).
-
Napíšu to jednodušeji: OSPOD je povinen s vámi komunikovat na občanské adrese (pokud máte datovou schránku jako "fyzická osoba" tak na ní) a neměl by na adrese provozovny (datová schránka "podnikající fyzické osoby"). Prostě vám dopisy posílají na adresu bydliště, a ne do práce.
Důvod toho oddělení těch schránek v principu je že k té schránce podnikající osoby mohou mít oprávněný přístup další autorizované osoby (účetní), zatímco ta osobní je z principu věci jenom vaše.
-
A není to jenom OSPOD. Pokud máte auto registrovat na FO (a nikoli na PFO/OSVČ), tak pokuty taky budou chodit poštou nikoli do datovky, atd...
-
Důvod toho oddělení těch schránek v principu je že k té schránce podnikající osoby mohou mít oprávněný přístup další autorizované osoby (účetní), zatímco ta osobní je z principu věci jenom vaše.
To je ale řádně blbej důvod. Mělo by existovat právo na zřízení dvou schránek pokud o to požádám -- z tohohle důvodu. Ale to je tak vše. Ovšem v podání českých úředníků a lidí jako je pan Jirsák (který to tehdy nejen tady zuřivě obhajoval) je to ve výsledku zase jenom bazmek.
-
To je ale řádně blbej důvod. Mělo by existovat právo na zřízení dvou schránek pokud o to požádám -- z tohohle důvodu. Ale to je tak vše. Ovšem v podání českých úředníků a lidí jako je pan Jirsák (který to tehdy nejen tady zuřivě obhajoval) je to ve výsledku zase jenom bazmek.
Aneb proč byste to dělal jednoduše, když to jde i složitě. Co kdybyste chtěl schránku jen pro FO (dříve nebyly PFO povinné) nebo jen pro PFO? Musel byste mít u té schránky nějaký příznak, zda je pro FO, PFO nebo obojí. Takže by byly čtyři varianta – jedna schránka FO, jedna schránka PFO, jedna schránka FO+PFO a dvě schránky (jedna FO, jedna PFO). Výhodu by to nepřineslo žádnou, zato by to bylo komplikovanější.
-
Málokdo má tak veliké rozdvojení osobnosti, aby se z něj staly dvě fyzické osoby...
OSVČ, která ze zákona musí mít datovou schránku PFO, je jedna a ta samá fyzická osoba, která může mít dobrovolně také datovou schánku FO. A je to pořád ta stejná fyzická osoba, které se také může stát, že musí mít ze zákona profesní datovou schránku. To už jsou tři datové chránky pro jednu fyzickou osobu. Do datové schránky PFO ještě něco sem tam přijde, ale do profesní datové schránky nechodí tedy vůbec nic.
A to, komu kdo dává přístup do své datové schránky, je pouze jeho problém. Když ho dá někomu nedůvěryhodnému, musí si nést následky sám.
-
Jsou to různé právnické subjekty. Fyzická osoba je identifikovaná (obvykle) rodným číslem, podnikající fyzická osoba je identifikovaná IČO. Ta fyzická osoba si může založit třeba také s. r. o., může jich mít několik, může být 100% vlastníkem akciovky. Všechny je plně ovládá, ale pořád jsou to různé subjekty, s různým okamžikem vzniku a zániku…
Není mi jasné, proč by to pořád někdo chtěl spojovat do jednoho, když jsou to evidentně různé subjekty a každý v každou chvíli ví, zda komunikuje s občanem nebo s firmou, a každý vždy ví, zda jedná jako občan nebo firma.
Jediný, kdo to spojuje dohromady, je Finanční úřad, ale tam je jedno, která datová schránka se použije, zda schránka FO nebo PFO.
-
Fyzická osoba i OSVČ je pořád stejná fyzická osoba. Zatímco s.r.o. a akciovka jsou něco jiného. Takže když ta fyzická osoba založí s.r.o. nebo akciovku, budou mít ta s.r.o i akciovka svoji datovou schránku. A dost dobře se to nedá splést.
-
Fyzická osoba i OSVČ je pořád stejná fyzická osoba. Zatímco s.r.o. a akciovka jsou něco jiného. Takže když ta fyzická osoba založí s.r.o. nebo akciovku, budou mít ta s.r.o i akciovka svoji datovou schránku. A dost dobře se to nedá splést.
Fyzická osoba je občan, OSVČ je podnikatel. Dost dobře se to nedá splést.
-
Fyzická osoba je občan, OSVČ je podnikatel. Dost dobře se to nedá splést.
Na první pohled se tedy nijak neliší. A pokud si člověk dopisuje s jedním, dopisuje si zároveň i s druhým. Což jaksi u s.r.o. a akciovky neplatí.
-
A není to jenom OSPOD. Pokud máte auto registrovat na FO (a nikoli na PFO/OSVČ), tak pokuty taky budou chodit poštou nikoli do datovky, atd...
Děkuji, to by odpovídalo tomu, čeho jsem byl svědkem ... proto pátrám po autoritativním výkladu nebo potvrzení.
-
Na první pohled se tedy nijak neliší.
Jestli nepoznáte rozdíl mezi občanem a firmou…
A pokud si člověk dopisuje s jedním, dopisuje si zároveň i s druhým.
Nikoli. Když vám přijde pokuta za rychlou jízdu, přijde vám jako řidiči-občanovi. Nebudou zároveň psát ještě do žádné vaší firmy, aby tu pokutu zaplatila také. Když vám do firmy přijde dopis, že vám finančák bude dělat kontrolu účetnictví, budou chtít vidět firemní účetnictví. Jestli si v domácnosti evidujete příjmy a výdaje jim bude úplně jedno. Pokud se budete ženit či vdávat, vstupujete do manželství jako občan, nevstupuje do něj vaše firma. Volíte jako občan, ne jako firma. Nevím, jak je možné nevidět v tom rozdíl.
-
Jednim z mist, kde se FO a PFO dost mixuje je zdravotni pojisteni, od toho se taky odviji ten OSVC paskvil.. kdyz v nem platite zdravotko, tak to jaksi plati "oba" (vyse se urcuje z obratu PFO, ale jde to k tizi FO, stejne jako u OBZP).
-
Jestli nepoznáte rozdíl mezi občanem a firmou…
Když je někdo OSVČ, tak je pořád občan. A když něco prošustruje, tak ručí celým majetkem.
Když vám přijde pokuta za rychlou jízdu, přijde vám jako řidiči-občanovi. Nebudou zároveň psát ještě do žádné vaší firmy, aby tu pokutu zaplatila také.
Pokutu bude vybírat Policie na místě od řidiče. A pokud to nebude přímo na místě, bude potřeba oslovit majitele vozidla. A ten postup bude úplně stejný, ať už je majitelem kdokoliv.
Když vám do firmy přijde dopis, že vám finančák bude dělat kontrolu účetnictví, budou chtít vidět firemní účetnictví.
Jistě. Finančák osloví onu "firmu", např. onu s.r.o., akciovku nebo tu fyzickou osobu, která je zároveň OSVČ. Je v tom nějaký problém?
-
Podnikající fyzická osoba je pořád jedna a tatáž fyzická osoba. Akorát je to zároveň podnikatel. Stejně jako např. když máte svatbu, tak jste pořád ta samá osoba, ale zároveň jste manžel, což Vám - té jedné a té samé osobě - přidělí další práva a povinnosti.
Pokud to chcete jazykem práva, tak viz §420-§422 OZ: podnikatel je fyzická osoba zapsaná v rejstříku a/nebo ta, která podniká.
Zákon zná pojem "obchodní firma" ( Viz §423 OZ a dál). To ale podle zákona není nic jiného, nežli "registrované jméno". Obchodní firma tedy není právním subjektem, nemůže tedy činit žádné právní kroky, nemůže mít žádná práva, ani tedy nemůže disponovat datovou schránkou.
-
(...)
Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) s vámi bude komunikovat jako s občanem (nedovedu si představit důvod, proč by s vámi komunikoval jako s podnikatelem) (...)
Já jo. Stačí vzít nezletilého brigádníka nebo firemní kamerou natočit dětský porno ROFLMAO
-
Nejdriv mi to taky prislo absurdni, pak pri pouzivani uz ne a nejlepsi priklad pro logiku veci je sdileni podnikaci datovky s ucetnim.
A treba i s financakem komunikujes ze dvou schranek - dan z prijmu jako OSVC z jedne zatimco dan z nemovitosti z te soukrome (asi malokdo si dava hypo do nakladu, to by pak bylo jinak)
Jinak by me zajimala ta "povaha dokumentu" kvuli ktere mi nase mesto dorucuje slozenku na odpady papirove do postovni schranky :(
-
Jednim z mist, kde se FO a PFO dost mixuje je zdravotni pojisteni, od toho se taky odviji ten OSVC paskvil.. kdyz v nem platite zdravotko, tak to jaksi plati "oba" (vyse se urcuje z obratu PFO, ale jde to k tizi FO, stejne jako u OBZP).
Nikoli, uvádíte obojí, jak příjmy ze zaměstnání (FO), tak příjmy z podnikání (PFO).
Když je někdo OSVČ, tak je pořád občan.
A když je vlastník nebo statutár s. r. o., tak je také pořád občan. Ale to pořád neznamená, že občan, vlastník s. r. o. nebo živnostník jsou ty samé právní subjekty.
Jistě. Finančák osloví onu "firmu", např. onu s.r.o., akciovku nebo tu fyzickou osobu, která je zároveň OSVČ. Je v tom nějaký problém?
Neosloví fyzickou osobu. Osloví podnikající fyzickou osobu, pošle to datové schránky podnikající fyzické osoby, dříve by to poslal poštou na adresu sídla podnikající fyzické osoby, na obálce bude uveden název firmy podnikající fyzické osoby a nejspíš i IČO.
Podnikající fyzická osoba je pořád jedna a tatáž fyzická osoba. Akorát je to zároveň podnikatel. Stejně jako např. když máte svatbu, tak jste pořád ta samá osoba, ale zároveň jste manžel, což Vám - té jedné a té samé osobě - přidělí další práva a povinnosti.
Ne, podnikající fyzická osoba je jiný právní subjekt.
Pokud to chcete jazykem práva, tak viz §420-§422 OZ: podnikatel je fyzická osoba zapsaná v rejstříku a/nebo ta, která podniká.
Přesně tak, zápisem do rejstříku vznikne nový právní subjekt.
Podnikající fyzická osoba má svou identifikaci (IČO), má své jméno (které nemusí být totožné se jménem fyzické osoby) a má svou samostatnou existenci v čase – vzniká zápisem do rejstříku a nemusí zaniknout se smrtí fyzické osoby. A evidentně má svou datovou schránku, jinak by neexistovaly schránky typu PFO.
-
Jinak by me zajimala ta "povaha dokumentu" kvuli ktere mi nase mesto dorucuje slozenku na odpady papirove do postovni schranky :(
Zrovna u toho se to dá pochopit, protože poštovní poukázka existuje pouze v papírové podobě. Datovou schránkou by vám mohli poslat nanejvýš výzvu k platbě.
-
Ale to pořád neznamená, že občan, vlastník s. r. o. nebo živnostník jsou ty samé právní subjekty.
Neosloví fyzickou osobu. Osloví podnikající fyzickou osobu...
Ne, podnikající fyzická osoba je jiný právní subjekt.
Ale pořád se jedná o tu stejnou fyzickou osobu, na kterou jsou ty další věci navázané.
Nepokládám další diskusi za přínosnou. Právní stav je takový, jaký je. Ale klidně se to dalo vyřešit i jinak.
-
Určitě by to šlo vyřešit i jinak, např. že by zprávy do schránky fyzické osoby byly označeny pro kterou “roli” dané fyzické osoby jsou určeny. Když o tom ale přemýšlím (mám schránky obě) tak mi současné řešení přijde přímočaře robustní a nakonec, pokud člověk chce a má empatii se na to podívat z pohledu různých use cases (třeba ten účetní pro OSVČ) i celkem pochopitelné.
-
Určitě by to šlo vyřešit i jinak, ...
Neslo, to bys nesmel zit v CR ... jinak z datovky OSVC samozrejme muzes konat ukony fyzicke osoby, je to v souladu s legislativou, ono se totiz vi, kdo se do te datovky prihlasuje.
Ostatne, presne proto to nikdo pouzivat nechce, zivnostnikum se to muselo vnutit a prave proto tu mame pokud si pamatuju 200k+ datovek, do kterych se nikdo nidky ne prihlasil.
A je to tak uzasny, ze i statni organi ti davaji na vyber 10 ruznych moznosti(vcetne papirove) ... s tim, ze kdyz teda jinak nedas, tak to teda posli do te datovky. Oni si to pak vytisknou a roztridej mezi lidi ... protoze ten ourad ... ma JEDNU datovku. Uzasny ne?
(napr VoZP to mela v presne nasledujicim poradi ... dojit na pobocku a zridit si extra login u nich, abys moh vyplnit webovej formular, dorucit to papirove postou, dorucit to papirove na pobocku, a kdyz jinak nedas, tak teda do datovky).
A to vubec nezminuju 148 ruznych zpusobu jak se muzes k ruznych kokotarnam prihlasovat, samozrejme nikoli vsude vsema ... tohle prece nebude dobrovolne pouzivat vubec nikdo.
-
Přesně tak, zápisem do rejstříku vznikne nový právní subjekt.
Prosím, Jirsáku, nešiř bludy kazící právní povědomí ostatních. Podnikající fyzická osoba je pořád ten stejný právní subjekt jako ta daná fyzická osoba. Stejně jako registrovaným partnerstvím nevznikne žádný nový subjekt "registrovaný partner", tak registrací do živnostenského rejstříku také žádný nový právní subjekt nevznikne.
Jakýkoli právní úkon, který uděláš jako podnikatel, je pořád právní úkon jedné a té samé fyzické osoby, ne jiného právního subjektu. To co vznikne je obchodní firma, ta ovšem NENÍ právní subjekt. To je jen státem "garantované" označení té podnikající osoby.
Pro to co tvrdíš není v zákoně jediná opora, a je to nesmysl - kdyby PFO a FO byly dva právní subjekty, měly by např. oddělené jmění a OSVČ by neručil za podnikání celým svým majetkem. Protože v zákoně není jediné ustanovení, které by jakkoli stanovovalo, že ty Tvé dva hypotetické subjekty mají společné jmění. To, že OSVČ ručí celým svým majetkem je právě důsledek toho, že jde o jednu a tu samou osobu - a proto to ani zákon neřeší, protože to implicitně plyne z toho, že to je jedna a ta samá osoba a tedy jeden právní subjekt.
-
jinak z datovky OSVC samozrejme muzes konat ukony fyzicke osoby, je to v souladu s legislativou, ono se totiz vi, kdo se do te datovky prihlasuje.
Úkony konat můžeš, ale druhá strana je nemusí akceptovat, protože vystupuješ v roli PFO a nikoliv v roli FO, a to bez ohledu na to, kdo se kam kde přihlašuje (což v podstatě ví akorát OVM, ale nikoliv třeba jiná soukromá firma, které z datovky PFO přijde zpráva jménem FO - typicky se tak děje při odstoupení od smlouvy, která je uzavřená na RČ FO, ale odstoupení posílá PFO s IČ, což pak druhá strana obvykle neakceptuje).
-
Přesně tak, zápisem do rejstříku vznikne nový právní subjekt.
Prosím, Jirsáku, nešiř bludy kazící právní povědomí ostatních. Podnikající fyzická osoba je pořád ten stejný právní subjekt jako ta daná fyzická osoba. Stejně jako registrovaným partnerstvím nevznikne žádný nový subjekt "registrovaný partner", tak registrací do živnostenského rejstříku také žádný nový právní subjekt nevznikne.
Jakýkoli právní úkon, který uděláš jako podnikatel, je pořád právní úkon jedné a té samé fyzické osoby, ne jiného právního subjektu. To co vznikne je obchodní firma, ta ovšem NENÍ právní subjekt. To je jen státem "garantované" označení té podnikající osoby.
Pro to co tvrdíš není v zákoně jediná opora, a je to nesmysl - kdyby PFO a FO byly dva právní subjekty, měly by např. oddělené jmění a OSVČ by neručil za podnikání celým svým majetkem. Protože v zákoně není jediné ustanovení, které by jakkoli stanovovalo, že ty Tvé dva hypotetické subjekty mají společné jmění. To, že OSVČ ručí celým svým majetkem je právě důsledek toho, že jde o jednu a tu samou osobu - a proto to ani zákon neřeší, protože to implicitně plyne z toho, že to je jedna a ta samá osoba a tedy jeden právní subjekt.
PFO a FO opravdu nejsou jeden subjekt, protože PFO se identifikuje IČ a FO pak RČ.
A pokud jde o ručení celým svým majetkem, tak třeba společníci Veřejné obchodní společnosti nebo komplementář Komanditní společnosti jím také ručí, takže to bych do diskuze vůbec netahal, protože to nijak nesouvisí s rozdílem mezi PFO a FO.
-
PFO a FO opravdu nejsou jeden subjekt, protože PFO se identifikuje IČ a FO pak RČ.
A pak jsou tam ještě takové "drobnosti" jakože FO má nějakou adresu trvalého pobytu a PFO(OSVČ) může mít sídlo někde úplně jinde.
kdyby PFO a FO byly dva právní subjekty, měly by např. oddělené jmění
Ale vždyť to tak samozřejmě je, PFO a FO mají oddělený majetek. FO může vlastnit auto a PFO může vlastnit auto, a pak se při prodeji liší jakým způsobem se daní příjmy z prodeje. Stejně tak, když vám dědeček odkáže starožitné hodiny, tak je nebudete přiznávat do příjmů PFO.
Ditto právní úkony - pokud budu mít plnou moc na zastupování PFO, tak vůči úřadům nebudu moci zastupovat FO.
nešiř bludy kazící právní povědomí ostatních.
Umm, možná byste neměl dělat to, co vyčítáte ostatním.
-
PFO a FO opravdu nejsou jeden subjekt, protože PFO se identifikuje IČ a FO pak RČ.
Ale stát to samozřejmě vůbec neulehčuje tím, že DIČ je u PFO ve formátu "CZ<RČ>", což je jednak naprosto matoucí a jednak demence na druhou, protože jako OSVČ vytrubujete svoje RČ úplně všem.
-
Ale pořád se jedná o tu stejnou fyzickou osobu, na kterou jsou ty další věci navázané.
Je to stejný princip, jako když ta fyzická osoba vlastní s.r.o. V případě podnikání na živnostenský list je ta vazba těsnější, ale pořád jsou to oddělené subjekty.
Podnikající fyzická osoba je pořád ten stejný právní subjekt jako ta daná fyzická osoba. Stejně jako registrovaným partnerstvím nevznikne žádný nový subjekt "registrovaný partner", tak registrací do živnostenského rejstříku také žádný nový právní subjekt nevznikne.
Netvrdil jsem, že každou registrací do rejstříku vznikne nový právní subjekt. Jak to může být jeden subjekt, když občan jako subjekt práva přestane existovat smrtí, zatímco subjekt podnikající fyzická osoba může i po smrti pokračovat?
kdyby PFO a FO byly dva právní subjekty, měly by např. oddělené jmění a OSVČ by neručil za podnikání celým svým majetkem.
Společné jmění mají i manželé, což ale neznamená, že jsou jeden právní subjekt.
Protože v zákoně není jediné ustanovení, které by jakkoli stanovovalo, že ty Tvé dva hypotetické subjekty mají společné jmění. To, že OSVČ ručí celým svým majetkem je právě důsledek toho, že jde o jednu a tu samou osobu - a proto to ani zákon neřeší, protože to implicitně plyne z toho, že to je jedna a ta samá osoba a tedy jeden právní subjekt.
Kdyby to byl jeden subjekt, není potřeba explicitně řešit, že fyzická osoba ručí za podnikání celým svým majetkem, včetně soukromého majetku. Celým svým majetkem ručí fyzická osoba i v jiných případech, což ale neznamená, že fyzická osoba je tím, za co ručí.
Podstatné je, že právní úkony jsou oddělené – buď jednáte jako občan, nebo jako podnikající fyzická osoba. Proto jsou oddělené i ty datové schránky.
Neslo, to bys nesmel zit v CR ... jinak z datovky OSVC samozrejme muzes konat ukony fyzicke osoby, je to v souladu s legislativou, ono se totiz vi, kdo se do te datovky prihlasuje.
Pokud se do datové schránky přihlásí fyzická osoba, pak ISDS opravdu ví, která fyzická osoba to je. Jenže do ISDS se může přihlásit i systém. Kdo odeslal datovou zprávu v té zprávě je uvedeno jako doplňková informace, a odesílatel dokonce předání této informace může zakázat. A pořád zprávu může odeslat i systém, ne konkrétní osoba.
Datové schránky jsou zkrátka navržené tak, že rozhodující je to, komu datová schránka patří, a za něj se jedná úkony prováděnými z datové schránky. A je to logické – dalo by se to řešit i jinak, nějakými příznaky, ale bylo by to zbytečně komplikované. Způsob za koho jednám == jedna datová schránka je jednoduchý a srozumitelný.
Určitě by to šlo vyřešit i jinak, např. že by zprávy do schránky fyzické osoby byly označeny pro kterou “roli” dané fyzické osoby jsou určeny. Když o tom ale přemýšlím (mám schránky obě) tak mi současné řešení přijde přímočaře robustní a nakonec, pokud člověk chce a má empatii se na to podívat z pohledu různých use cases (třeba ten účetní pro OSVČ) i celkem pochopitelné.
Přesně tak, je to nejjednodušší možné řešení. Fakt by mne zajímalo, kdy měl někdo nějaký problém s tím, že nevěděl, zda jedná jako občan nebo jako podnikatel.
-
PFO a FO opravdu nejsou jeden subjekt, protože PFO se identifikuje IČ a FO pak RČ.
Ale stát to samozřejmě vůbec neulehčuje tím, že DIČ je u PFO ve formátu "CZ<RČ>", což je jednak naprosto matoucí a jednak demence na druhou, protože jako OSVČ vytrubujete svoje RČ úplně všem.
To je ten zmiňovaný problém, že Finanční úřad řeší fyzické osoby (občany) a podnikající fyzické osoby (živnostníky), jako by to byl jeden subjekt. Což je pravděpodobně i důvod, proč v tom má spousta lidí zmatek a myslí si, že je to jeden subjekt – protože podnikající fyzická osoba přichází nejčastěji do styku se státem právě v podobě FÚ. Jenže když se na to člověk podívá detailně, i FÚ to rozlišuje. Rozlišuje třeba majetek používaný k podnikání a soukromý majetek (nesloužící k podnikání). Jestli pak není jednodušší chápat to jako majetek podnikatele (PFO) a majetek občana (FO)…
-
Ach jo. Prosím, fakt nešiřte bludy a zeptejte se na to nějakého právníka, když Vám nestačí citace zákonů. To, co zde tvrdíte jsou vyloženě nebezpečné věci, které někoho (i Vás) mohou stát hodně peněz.
PFO a FO opravdu nejsou jeden subjekt, protože PFO se identifikuje IČ a FO pak RČ.
A? Já se mohu identifikovat pomocí RČ, nebo pomocí jména a bydliště. Jsem tedy dvakrát?
A pokud jde o ručení celým svým majetkem, tak třeba společníci Veřejné obchodní společnosti ...
VOS je samostatný objekt práva dle §1 ZOK. Dle následných ustanovení ZOK pak je to nutně i subjekt. To, že společník ZOK ručí celým majetkem je pak stanoveno v §95. Takže tímto jste jen podpořil můj argument: evidentně u samostatných PO, za které ručí FO celým svým majektem, je toto explicitně stanoveno zákonem. U PFO to nikde uvedeno není, protože to samostatná osoba prostě není.
FO má nějakou adresu trvalého pobytu a PFO(OSVČ) může mít sídlo někde úplně jinde.
A? Představte si, že já mám telefon a email. Bydliště a pracoviště. Kolik jsem osob?
Ale vždyť to tak samozřejmě je, PFO a FO mají oddělený majetek
NE NEMAJÍ. Toto je vyloženě nebezpečná nepravda - až někomu kiksne podnikání, tak se bude divit, že nepřijde jen o "obchodní majetek", ale zbyde mu "holej zadek". To, že se eviduje "druh" majetku pro potřeby daní, což není nic neobvyklého. Např. společnost musí evidovat zvlášť investiční majetek, u kterého se daňové povinnosti liší od neinvestičního (odpisují se). Ale to fakt neznamená, že je majetek oddělen, a že existují dva subjekty, kdy každý vlastní něco.
I obchodní majetek je pořád majetek tebe jako FO. A naopak i svým neobchodním majetkem ručíš za své podnikání. Protože podnikáš jako fyzická osoba, a ručíš majetkem té osoby. Nejsou tam žádné dvě osoby a dva majekty.
Znovu: V zákoně je, že podnikatel je osoba, která se zapíše do rejstříku. Pokud se tam zapíše fyzická osoba, je ta fyzická osoba podnikatel. Podniká ta fyzická osoba, žádná jiná. Nikde v zákoně není, že by nějaká osoba vznikla, a kdyby vznikla, mělo by to dalekosáhlé právní důsledky, např. právě by neplatilo to ručení majetkem.
-
Ještě poznámku.
Když se odesílá elektronické hlášení o nějaké dani - například DPH, tak je třeba nějakým způsobem ověřit, že to odesílá ten správný subjekt. A když to odesílá OSVČ, tak to ověření může provést asi "miliónem" způsobů, které všechny fungují, ale jenom ten jeden, datová schránka PFO, souvisí s tím "podnikáním". Takové MojeID nebo soukromé bankovní identity o tom vůbec nic netuší, ale přesto to státu stačí, aby se "hmotná" fyzická osoba identifikovala i jako "nehmotná" podnikající fyzická osoba.
-
Když se odesílá elektronické hlášení o nějaké dani - například DPH, tak je třeba nějakým způsobem ověřit, že to odesílá ten správný subjekt. A když to odesílá OSVČ, tak to ověření může provést asi "miliónem" způsobů, které všechny fungují, ale jenom ten jeden, datová schránka PFO, souvisí s tím "podnikáním". Takové MojeID nebo soukromé bankovní identity o tom vůbec nic netuší, ale přesto to státu stačí, aby se "hmotná" fyzická osoba identifikovala i jako "nehmotná" podnikající fyzická osoba.
Mícháte dohromady dvě věci. Právní jednání (právní úkon) může provádět pouze fyzická osoba. Proto se třeba do NIA vždy přihlašujete jako fyzická osoba (třeba přes MojeID nebo BankID), nikdy ne jako firma. A ta fyzická osoba případně může jednat za (jménem) nějaké právnické osoby. Právnická osoba nemá svou vůli, nemůže se rozhodnout něco udělat – to musí vždy člověk, fyzická osoba. To, že fyzická osoba jedná za nějakou entitu, ale ještě neznamená, že je tou entitou. Za s. r. o. bude jednat třeba nějaký statutární zástupce, což ale neznamená, že dotyčný je s.r.o.
-
Aha, takže chcete říct, že datová schránka "nehmotné" podnikající fyzické osoby a "hmotné" fyzické osoby jsou vlastně datové schránky jednoho a téhož člověka?
-
Aha, takže chcete říct, že datová schránka "nehmotné" podnikající fyzické osoby a "hmotné" fyzické osoby jsou vlastně datové schránky jednoho a téhož člověka?
Ona je docela zajímá představa už ta, že jsem právně jakási "nehmotná osoba". Osoba jsem v realitě vždy a zásadně pořád jenom jedna jediná i kdyby se tady pan Jirsák postavil na hlavu a chodil po uších a celá nesmyslná legislativa s ním.
-
A? Já se mohu identifikovat pomocí RČ, nebo pomocí jména a bydliště. Jsem tedy dvakrát?
Fyzická osoba je identifikovaná rodným číslem, jménem, příjmením, adresou trvalého bydliště, datem narození, místem narození. Neznamená to, že se vždy musí použít všechny údaje. Podnikající fyzická osoba má IČO a adresu sídla.
U PFO to nikde uvedeno není, protože to samostatná osoba prostě není.
Všimněte si, že já jsem se záměrně vyhýbal použití pojmů „osoba“ nebo „právní subjektivita“, protože to jsou legislativní termíny. Proto jsem použil slovo „subjekt“ a rozlišoval jsem „občan“ a „podnikatel/OSVČ“.
Podnikající fyzické osoby jsou takový paskvil, chová se to jako právnická osoba, ale právnická osoba to není. Takže nemají právní subjektivitu, nejsou to samostatné osoby. A každou chvíli se to musí někde pracně opisovat jako „majetek sloužící k podnikání“, „podnikatel“ apod. A každý si musí vymýšlet, jak označit to, že jsou to dvě různé role – já jsem to tady v diskusi nazýval subjektem.
Z toho pak plynou takové nesmysly, jako že máme Registr osob, kde jsou právnické osoby a vedle nich také fyzické osoby, ale jenom ty, které mají tu roli „podnikatel“ a jsou tam jen identifikační údaje týkající se podnikání, ne fyzické osoby. Nepodnikající fyzické osoby tam ovšem nejsou. Škoda že to nenazvali tak, jak to doopravdy je, tedy „Registr skoro všech osob“.
Proto pak máme termíny jako „podnikající fyzická osoba“ nebo „osoba samostatně výdělečně činná“, které se do značné míry překrývají. Oč jednodušší by to celé bylo, kdyby „podnikající fyzická osoba“ byla i z hlediska právní terminologie právnickou osobou, když jí je fakticky.
-
az ted jsem si precetl celou diskuzi a je to tu jak v zidovske skole.
ale i pako jako ja dokazu odlisit k cemu mam svou datovku jako fyzicka osoba, druhou datovku pro osvc a jeste treti datovku jako predseda srps :-)
a navzajem bych ty datovky nemichal :-)
-
rmrf:
Ne, obě datové schrány jsou datové schránky té jedné a samé fyzické osoby. Žádná "nehmotná" PFO ani žádná jiná entita, která by mohla mít DS, prostě neexistuje. Existuje jen něco, čemu zákon říká "firma", což je jen další státem garantovaná identifikace té jedné a samé osoby. "firma" je jen a pouze "nálepka: na tuto osobu jde odkazovat jako na ....." nalepená na Tvé osobě. Nic více. A nemá a nemůže mít žádnou datovou schránku, protože tu může mít jen právní subjekt. Datovou schránku má PFO, což je naprosto ta samá osoba, jako FO.
To, že tu "firmu" někdo zaměňuje s PFO je nesmysl - to jsou povahou naprosto odlišné věci. Firma nemá právní subjektivitu, PFO právní subjektivitu má. Navíc člověk může být PFO, i když nemá žádnou firmu: když máš firmu, jsi nutně PFO, ale opačná implikace neplatí. Viz odkazované paragrafy.
To, jak se identifikuješ není pro to, jestli jednáš jako PFO, relevantní: když uzavřeš smlouvu, která se bude týkat tvého podnikání, tak i když v ní neuvedeš své ičo, tak to "podnikatelská" smlouva bude - tedy např. FO jako zákazník bude vůči Tobě bude v postavení spotřebitele. Akorát porušíš zákon, protože při podnikání je identifikace IČ povinné - ale na faktu, že jsi v tu chvíli byl v postavení podnikatele, to nic nemění. Stejně jako na tom, že podnikáš a jsi PFO, nic nemění, když budeš podnikat, aniž by ses nechal zapsat do rejstříku.
a6b:U toho SRPS je to jasné. Ale u datovky až tak ne. Protože když podáváš daňové přiznání, tak ho podáváš jako jedna osoba. Která je podnikatel, ale je i fyzickou osobou. V tu chvíli si můžeš svobodně vybrat, z které z těch dvou datovek to pošleš. Ale nemůžeš to poslat z datovky toho SRPŠ. To by bylo právní jednání jiné osoby, a tedy by Tvá osoba DP nepodala.
-
obě datové schrány jsou datové schránky té jedné a samé fyzické osoby
No však jo. To jiní se tady tvářili, jakoby DSFO a DSPFO patřily každá někomu jinému.
-
Jenomže jedna datovka patří PFO a slouží k podnikatelským záležitostem, zatímco druhá patří FO a naopak slouží ke všemu mimo podnikání, byť do obou může mít přístup jedna a ta samá osoba. Tak snadné na pochopení to je :-)
-
obě datové schrány jsou datové schránky té jedné a samé fyzické osoby
No však jo. To jiní se tady tvářili, jakoby DSFO a DSPFO patřily každá někomu jinému.
Tohle je zavádějící. Pokud to chcete brát takhle, tak ale musíte dodat, že DS FO slouží pro úkony fyzické osoby, které nesouvisí s podnikáním, a DS PFO souvisí pro úkony související s podnikáním.
Jednodušší, než to takhle opisovat, je napsat, že DS FO patří občanovi, DS PFO patří OSVČ (podnikající osobě).
Protože když podáváš daňové přiznání, tak ho podáváš jako jedna osoba. Která je podnikatel, ale je i fyzickou osobou. V tu chvíli si můžeš svobodně vybrat, z které z těch dvou datovek to pošleš. Ale nemůžeš to poslat z datovky toho SRPŠ. To by bylo právní jednání jiné osoby, a tedy by Tvá osoba DP nepodala.
To není tím, že daňové přiznání podáváte jako jedna osoba. Je to tím, že na formuláři daňového přiznání se uvádějí i příjmy z podnikání i příjmy nepodnikající fyzické osoby. Firma také podává daňové přiznání nebo přehledy zdravotní pojišťovně a ČSSZ za zaměstnance, podává to najednou, ale neplyne z toho, že všichni její zaměstnanci jsou jedna osoba. Akorát se to prostě za více osob podává na jednom papíře / jednou datovou větou. Na a u DPFO jsou to také jen příjmy z podnikání a ostatní příjmy na jednom papíře, akorát shodou okolností a divné legislativy jsou obě dvě činnosti sdružené pod jednu osobu.
-
obě datové schrány jsou datové schránky té jedné a samé fyzické osoby
No však jo. To jiní se tady tvářili, jakoby DSFO a DSPFO patřily každá někomu jinému.
Tohle je zavádějící. Pokud to chcete brát takhle, tak ale musíte dodat, že DS FO slouží pro úkony fyzické osoby, které nesouvisí s podnikáním, a DS PFO souvisí pro úkony související s podnikáním.
Jednodušší, než to takhle opisovat, je napsat, že DS FO patří občanovi, DS PFO patří OSVČ (podnikající osobě).
Já přece vím, k čemu ty datové schránky teoreticky slouží. A doufám, že i vy uznáte, že ty schránky, o kterých se bavíme, patří jedné konkrétní fyzické entitě - nějakému člověku.
Mně tedy ale šlo především o to, že všechny ty různé DS pro jednoho člověka se ani prakticky nepoužívají. Ale opečovávat se přesto musejí.
-
Jinak by me zajimala ta "povaha dokumentu" kvuli ktere mi nase mesto dorucuje slozenku na odpady papirove do postovni schranky :(
Zrovna u toho se to dá pochopit, protože poštovní poukázka existuje pouze v papírové podobě. Datovou schránkou by vám mohli poslat nanejvýš výzvu k platbě.
Napsal jsem spatne "slozenku". Je to papir, na nem udaje pro bankovni prevod (nastesti uz se naucili tam dat QR kod)
-
A doufám, že i vy uznáte, že ty schránky, o kterých se bavíme, patří jedné konkrétní fyzické entitě - nějakému člověku.
Podle mne je v tomhle případě irelevantní, jestli je to nějaká fyzická entita nebo něco jiného. Snad se shodneme, že třeba datová schránka spolku žádné fyzické entitě nepatří. A je to úplně jedno. Datové schránky slouží pro to, aby bylo možné skrze ně právně jednat – doručovat dokumenty.
Když budete jediný vlastník a statutár s. r. o., můžete být jediný, kdo bude mít přístup do datové schránky toho s. r. o. Ale asi kvůli tomu nebudete tvrdit, že ta datová schránka patří jedné konkrétní fyzické osobě. Nezáleží na tom, ke kolika schránkám má jedna fyzická osoba přístup. Podstatné je, že ty schránky slouží k různým účelům.
Mně tedy ale šlo především o to, že všechny ty různé DS pro jednoho člověka se ani prakticky nepoužívají. Ale opečovávat se přesto musejí.
Co znamená „nepoužívají se“? Když máte na baráku poštovní schránku a nepřijde vám do ní žádný dopis, také „se nepoužívá“? Ale není to žádná chyba – prostě jen nikdo neměl důvod vám psát.
(Profesní schránky bych nechal stranou. Pokud je pro někoho obtížné rozlišit FO a PFO, v profesních schránkách se už úplně ztratí. A pořád je to jen důsledek toho, že máme v právu „něco“, co se chová jako právnické osoby, ale podle práva to nejsou právnické osoby.)
-
Jenomže jedna datovka patří PFO a slouží k podnikatelským záležitostem, zatímco druhá patří FO..
To je právě ale omyl. Neexistuje žádná PFO, která by se jakkoli lišila od FO. To Vaše "zatímco" nedává smysl. Existuje jen JEDNA A TA SAMÁ OSOBA, která je (v daném případě) fyzická a která je podnikající. To fyzická a podnikající jsou jen případky toho stejného subjektu, které pak v konkrétním případě mohou a nemusí být podstatné. Každá osoba pak může mít zřízeno více DS.
Zákon ve skutečnosti vůbec neřeší, kterou z více DS máte komunikovat. Dokonce tuto problematiku řešil i soud, který stanovil, že se dá dovodit, že by soud "měl" komunikovat do té "správné", ale že taková povinnost vlastně stanovena není a že poslání do nepříslušné datové schránky na platnosti doručení nic nemění. Viz https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/plsn-1-2015 (https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/plsn-1-2015)
odst. 64 a 65. Doporučuji všem, kdo se chtějí k tématu vyjadřovat, si danou judikaturu nejprve přečetli....
Snad se shodneme, že třeba datová schránka spolku žádné fyzické entitě nepatří
Datová schránka (P)FO patří nějaké konkrétní fyzické osobě. Datová schránka spolku patří nějaké konkrétní právnické osobě. Každá datová schránka patří nějaké konkrétní OSOBĚ.
Doručení do jakékoli schránky osoby je doručením té osobě. Stejně jako Vám úřad může něco doručit více fyzickými způsoby (doručením na adresu, fiktivním doručením, doručením policií), tak Vám může úřad/kdokoli doručit cokoli do jakékoli Vaší datové schránky a bude to platné doručení.
Stejnětak na poslání z jakékoli schránky dané osoby je zákonem považováno za autorizované odeslání zprávy danou osobou. I když pošlete zprávu ze "špatné" DS, na platnosti provedeného právního aktu to nic nemění.
-
To je právě ale omyl. Neexistuje žádná PFO, která by se jakkoli lišila od FO. To Vaše "zatímco" nedává smysl. Existuje jen JEDNA A TA SAMÁ OSOBA, která je (v daném případě) fyzická a která je podnikající. To fyzická a podnikající jsou jen případky toho stejného subjektu, které pak v konkrétním případě mohou a nemusí být podstatné. Každá osoba pak může mít zřízeno více DS.
Nikoli. To, jestli je osoba podnikající nebo ne, není vlastností osoby, nýbrž vlastností konkrétních úkonů. Např. pokud si budete kupovat notebook jako osoba podnikající, je na prodejci, zda a jakou vám poskytne záruku. Pokud si ten samý notebook budete v tu samou chvíli v druhé záložce prohlížeče kupovat jako osoba nepodnikající, jste spotřebitel a prodejce vám musí poskytnout minimálně dvouletou záruku.
Dokonce tuto problematiku řešil i soud, který stanovil, že se dá dovodit, že by soud "měl" komunikovat do té "správné", ale že taková povinnost vlastně stanovena není a že poslání do nepříslušné datové schránky na platnosti doručení nic nemění. Viz https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/plsn-1-2015 (https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/plsn-1-2015)
odst. 64 a 65. Doporučuji všem, kdo se chtějí k tématu vyjadřovat, si danou judikaturu nejprve přečetli....
Zapomněl jste zmínit takovou „drobnost“. Že bude rozdíl v případě nedoručení. Kdyby to soud poslal do chybné schránky a adresát by se do ní nepřihlásil, nedojde k doručení. Ale nedojde pak ani k fikci doručení a bude se čekat, až se ta správná osoba do schránky přihlásí, aby došlo k doručení. To samé by platilo i v případě, kdy se do datové schránky přihlásí někdo jiný. Pokud budete mít datovou schránku FO a PFO, do schránky PFO dáte přístup účetní, a obecní úřad vám pošle pokutu za parkování soukromého auta do schránky PFO, kde si to přečte účetní, nebude zpráva doručena podle zákona. Protože si to nepřečetl ten, komu byla zpráva určena.
Platí tam totiž úplně stejná procesní pravidla, jako při doručování dopisů. Pokud vám úřad pošle dopis špatně, ale z následných vašich kroků bude zřejmé, že jste dopis četl, nemůžete se pak domáhat toho, že nebyl doručen. Pokud vám třeba úřad pošle rozhodnutí na špatnou adresu a vy se proti rozhodnutí odvoláte, nemůžete se pak domáhat zneplatnění doručení. (Teda domáhat se můžete, ale úřad vám to nepřizná.)
Doručení do jakékoli schránky osoby je doručením té osobě.
Má to ovšem dvě podmínky – opravdu musí dojít k doručení (tj. neplatí fikce doručení), a to doručení musí vyvolat osoba, které to mělo být doručeno.
Stejnětak na poslání z jakékoli schránky dané osoby je zákonem považováno za autorizované odeslání zprávy danou osobou. I když pošlete zprávu ze "špatné" DS, na platnosti provedeného právního aktu to nic nemění.
To je ovšem něco jiného, tam funguje procesní ochrana slabší strany a to, že je z daného podání zřejmé, o co se jedná, a odeslání z chybné DS je jen bagatelní procesní nedostatek. Je to podobné, jako když pošlete podání na pobočku úřadu, která není místně příslušná – stejně se to považuje za podané.
Kdybyste ale takhle poslal něco ze špatné datové schránky jinému soukromoprávnímu subjektu, zdaleka tak jednoduché to nebude.
-
Mě by třeba, ať zůstaneme v kontextu komunikace s OSPOD, docela zajímalo co se bude dít, když třeba v nějakém úředním řízení, řekněme třeba při sporu o dítě, budu se soudem komunikovat z DS PFO. Protože těžko moje živnost bude mít rodičovská práva.
Dejme tomu, že při použití DS PFO jsem identifikován dostatečně, a moje podání se bude považovat za doručené. Ale když OSPOD pošle úřední dokument ve věci sporu o opatrovnictví dítěte do DS PFO, tak to přijde do schránky subjektu, který nějenže s věcí nesouvisí, ale především je v té věci zcela irelevantní, protože se jedná (aspoň pokud to chápu správně) o fiktivní subjekt, který rodičovská práva nemá, a tedy v dané věci vůbec nemůže vystupovat. Takže by se IMO měl dokument považovat za vinou úřadu nedoručený.
-
Mě by třeba, ať zůstaneme v kontextu komunikace s OSPOD, docela zajímalo co se bude dít, když třeba v nějakém úředním řízení, řekněme třeba při sporu o dítě, budu se soudem komunikovat z DS PFO. Protože těžko moje živnost bude mít rodičovská práva.
Dejme tomu, že při použití DS PFO jsem identifikován dostatečně, a moje podání se bude považovat za doručené. Ale když OSPOD pošle úřední dokument ve věci sporu o opatrovnictví dítěte do DS PFO, tak to přijde do schránky subjektu, který nějenže s věcí nesouvisí, ale především je v té věci zcela irelevantní, protože se jedná (aspoň pokud to chápu správně) o fiktivní subjekt, který rodičovská práva nemá, a tedy v dané věci vůbec nemůže vystupovat. Takže by se IMO měl dokument považovat za vinou úřadu nedoručený.
Já už psal, že ... OSPOD tvrdí, že mi něco posílat nemusí (a ani nemůžou), soud s tím potíže nemá.
Nevim, zda všechny OSPODy nebo jen tenhle s tim má potíže. A soudy mi vesele doručují ...
-
Já už psal, že ... OSPOD tvrdí, že mi něco posílat nemusí (a ani nemůžou), soud s tím potíže nemá.
Nevim, zda všechny OSPODy nebo jen tenhle s tim má potíže. A soudy mi vesele doručují ...
Doufám, že celá ta čtyřstránková diskuse je užitečná alespoň pro někoho jiného, když vy jste si z ní nevzal vůbec nic…
Z dotazu plyne, že nemáte datovou schránku FO. OSPOD s vámi bude určitě jednat v občanských záležitostech, tudíž je pro něj datová schránka PFO irelevantní. Ani nemá, jak by ji našel – dokáže vás identifikovat jako fyzickou osobu, ne jako firmu.
Pokud s vámi komunikuje soud ve věcech podnikání, je naprosto v pořádku že s vámi komunikuje přes schránku PFO. Pokud s vámi soud komunikuje v občanských věcech, ale podnět jste poslal ze schránky PFO nebo jste schránku PFO uvedl jako svou datovou schránku, je také v pořádku, že ji soud používá. (Ale pokud byste uvedl nějakou datovou schránku PO, soud by nemohl přijmout ani takové podání jako podání učiněné vaším jménem, ani by vám do té schránky nemohl zasílat dokumenty pro vaši osobu.)
Pokud by nic z toho neplatilo a soud by vám svévolně posílal dokumenty týkající se občanských věcí do schránky PFO, bylo by to ze strany soudu špatně. Pokud byste tu zprávu přečetl, bylo by její doručení platné. Pokud byste ji nepřečetl a soud by ji považoval za doručenou fikcí, mohl byste namítat, že doručena nebyla, a pravděpodobně byste uspěl. Pokud by vám soud dokumenty i přes upozornění dál posílal dokumenty týkající se občanské věci do schránky PFO, krátil by vás na vašich právech a pravděpodobně byste zase v případném sporu uspěl.
-
Mě by třeba, ať zůstaneme v kontextu komunikace s OSPOD, docela zajímalo co se bude dít, když třeba v nějakém úředním řízení, řekněme třeba při sporu o dítě, budu se soudem komunikovat z DS PFO. Protože těžko moje živnost bude mít rodičovská práva.
Musí se to vykládat ve váš prospěch. Tj. soud by si v ideálním případě ověřil, že jste to podání poslal opravdu vy, a pak by ho považoval za správné a jako datum podání by se použilo to, kdy jste to podání poslal (byť ze schránky PFO). To, že jste to podal ze špatné schránky, je nepatrná vada podání, která se dá snadno napravit tím, že se ověří, že jste to podal opravdu vy. To ověření je tam potřeba proto, aby se vyloučilo, že vás tím podáním někdo jiný chce poškodit. Což je zrovna u podání na OSPOD docela představitelné – do schránky PFO bude mít přístup i účetní, ta na vás bude mít zálusk, tak vaším jménem podá udání na OSPOD na vaši manželku.
Ale když OSPOD pošle úřední dokument ve věci sporu o opatrovnictví dítěte do DS PFO, tak to přijde do schránky subjektu, který nějenže s věcí nesouvisí, ale především je v té věci zcela irelevantní, protože se jedná (aspoň pokud to chápu správně) o fiktivní subjekt, který rodičovská práva nemá, a tedy v dané věci vůbec nemůže vystupovat. Takže by se IMO měl dokument považovat za vinou úřadu nedoručený.
Pokud by OSPOD poslal dokument do datové schránky PFO, bude to obdobné, jako kdybyste měl DS FO, ale OSPOD vám to poslal poštou. Tj. pokud bude mít OSPOD vámi podepsanou papírovou doručenku (kdyby to poslal poštou), nebo doručenku z ISDS, že jste se vy osobně přihlásil, bude to považováno za doručené. Protože OVM sice udělal procesní chybu, ale tím, že jste dopis převzal / přihlásil se do DS, chyba byla spravena, protože jste se o tom úředním dokumentu dozvěděl (a to je smysl doručování). Ale s uplatněním fikce doručení už by měl OSPOD problém, protože by těžko dokazoval, že jste si ten dokument nakonec přečetl, i přes procesní chybu OSPODu. Pokud by OSPOD doručoval špatně opakovaně, i kdybyste je na to upozornil, krátil by vás na vašich právech a pravděpodobně byste vyhrál spor o to, že vám doručeno nebylo. Pokud byste ale OSPOD neupozornil a dál byste od nich přebíral zásilky/zprávy zasílané chybně, asi byste neuspěl, pokud byste se pak rozhodl u nějaké zásilky reklamovat nedoručení. Bylo by to nejspíš považováno za obstrukci – celou dobu jste bez problémů přebíral i ty špatně zasílané zásilky/zprávy, neupozornil jste na to, tak co vám na tom teď vadí?
-
Marek: De jure je úplně jedno, z které to pošleš DS. Akorát, když to pošleš ze špatné, tak riskuješ, že tam bude "prudibaba", co nezná zákon, a některým lidem je velmi těžké vysvětlit, že jsou mimo. Příklad vidíme i v této diskusi. Takže pro "hladké vyřízení" doporučuji to posílat z té správné. Pokud ale DS FO nemáš, klidně to můžeš dle zákona ze schránky PFO poslat. To, jak Filip tvrdí, že poslat to z jiné DS stejné osoby je vada podání, je nesmysl. Máš právo to poslat z kterékoli datové schránky, zákon nikde nepředpisuje použití nějaké konkrétní schránky a soud explicitně konstatoval, že je možné posílat z kterékoli (viz např. bod 43 rozsudku odkazovaného v minulém postu).
Lišit se to bude při odpovědi úřadu: pokud nemáš DS FO, OSPOD ti to do DS PFO nemusí a ani by neměl. Ale když to udělá, bude to platně doručené (dle pravidel doručování do DS).
DS PFO, tak to přijde do schránky subjektu, který nějenže s věcí nesouvisí
Ne! DS PFO je úplně stejně TVOJE datová schránka, jako když si zřídíš DS FO. Žádný jiný právní subjekt, který by reprezentoval tebe-podnikatele, prostě NEEXISTUJE, tedy cokoli doručené do tvé DS PFO je doručené TOBĚ. Ne nějakému fiktivnímu subjektu.
Z hlediska doručení se ničím neliší, do které schránky ten dopis přijde.
================
Filip: Filipe, tím, že si něco rychle zjistíš pomocí AI a pak tím poučuješ druhé, aniž by sis zkontroloval, zdali AI nefabuluje, je poněkud trapné. A to, že s prominutím tapetuješ diskusi nesmysly, aniž by sis prostudoval postované argumenty a zkontroloval, jestli náhodou to, co tvrdíš, není nesmysl, to je vyloženě hloupé.
To o nedoručení tvrdí AI, s kterou jsi to evidentně konzultoval, ale prostě to není pravda. Viz mnou linkované rozhodnutí soudu, které sis evidentně neobtěžoval přečíst, protože samozřejmě znáš právo lépe nežli Nejvyšší soud a nějakými judikáty se evidentně nemusíš obtěžovat. I pokud pošleš druhému něco do "špatné" datové schránky, na fikci doručení to nic nemění. Viz v minulém postu linkované rozhodnutí soudu.
PS: To už je detail ale stejnětak na definici podnikatele dle zákona jsem už také odkazoval, cituji tedy speciálně pro Tebe znovu:
§421 OZ "Za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku.".
Tvé tvrzení, že " To, jestli je osoba podnikající nebo ne, není vlastností osoby," je tedy evidentně lež. Zákon jasně říká, že podnikající je OSOBA. Nikoli konání, jak mylně tvrdíš.To, s čím to pleteš, je fakt, že ne ve všech právních vztazích se status podnikatele projeví. To je pravda, ale na faktu, že "být podnikatel" je vlastnost osoby, nic nemění. Podnikatel je osoba, a je podnikatelem celou dobu, co je v rejstříku, i když třeba spí, nebo zrovna jedná jako nepodnikatel,
-
To, jak Filip tvrdí, že poslat to z jiné DS stejné osoby je vada podání, je nesmysl. Máš právo to poslat z kterékoli datové schránky, zákon nikde nepředpisuje použití nějaké konkrétní schránky a soud explicitně konstatoval, že je možné posílat z kterékoli (viz např. bod 43 rozsudku odkazovaného v minulém postu).
Nevím, jestli tu chcete lidi záměrně uvést v omyl, nebo jste ten rozsudek jenom absolutně nepochopil.
Vadou podání ze špatné DS není to, že by to bylo podané ze špatné DS, jak mi podsouváte. Vadou takového podání je to, že není podepsané oprávněnou osobou. A o tom jsou odstavce 38–43 vámi odkazovaného rozsudku.
Podstatou těch odstavců je to, že fikce podpisu uplatňovaná v datových schránkách, nahrazuje podpis vlastníka datové schránky. Ještě jednou – fikce podpisu nenahrazuje podpis toho, kdo zprávu skutečně odeslal, ale podpis toho, pro koho byla datová schránka zřízena.
Podání tedy skutečně můžete odeslat z úplně libovolné datové schránky, ale bude to, jako kdybyste ho poslal obyčejným e-mailem. Pokud uvnitř toho podání budou dokumenty podepsané vaším uznávaným elektronickým podpisem, pak je to v pořádku a podání bude platné. Pokud však nebude opatřeno uznávaným elektronickým podpisem, uplatní se fikce podpisu – toho, pro koho byla schránka zřízena. Takže pokud budete mít v dokumentu napsáno, že František Novák žádá o něco, ale pošlete to z datové schránky Julie Černé, bude to vadné podání, protože tam bude špatný podpis. Bude to úplně stejné, jako kdyby ten dokument od Františka Nováka podepsala Julie Černá uznávaným elektronickým podpisem nebo vlastnoručním podpisem.
Podstatné je pro to je ale také to, že samotný systém datových schránek dává uživateli možnost dát jiným osobám různá oprávnění pro přístup do datové schránky. (A to je to, co řeší odstavec 43.) Nebo-li pokud někomu nechcete dát možnost posílat datové zprávy, u kterých bude uplatněna fikce podpisu, že byly podepsány vámi, nedávejte mu právo odesílat z vaší datové schránky zprávy. Můžete mu dát právo zprávy číst, ale nedáte mu oprávnění zprávy odesílat.
Až potud to bylo jen vysvětlení rozhodnutí soudu. Jak je to s podáním ze „špatné“ datové schránky fyzické osoby soud v rozhodnutí neřeší. Nicméně v onom odstavci 43 říká, že pověření k odesílání datových zpráv z dané schránky se uděluje přímo příslušným nastavením oprávnění v ISDS:
Proto ustanovení § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech přiznává oprávnění činit takové úkony jen pověřené osobě, které to dovoluje rozsah jejího pověření (tj. pokud k tomu byla pověřena).
Tj. já můžu dát jiné osobě pověření zacházet s mou datovou schránkou, včetně odesílání zpráv s fikcí mého podpisu. Ale prostředky datových schránek mohu toto pověření omezit – třeba jen na čtení zpráv nebo jen na odesílání zpráv.
A já z toho dovozuju, že úplně stejně lze chápat i rozlišení datových schránek FO a PFO. To mi umožňuje omezit pověření další osoby – pověřit třeba účetní odesíláním zpráv z mé podnikatelské datové schránky, ale už jí neumožňovat odesílat zprávy z mé osobní/občanské datové schránky. Stejně jako mi přístupová práva v datových schránkách umožňují omezit to, jakým úkonům dávám někomu pověření (ve smyslu čtení×odesílání), rozlišení schránek FO×PFO mi umožňuje omezit to pověření věcně (zda se to týká podnikání × nepodnikatelských činností).
Můžete si přitom všimnout, že to je přesně ten důvod, který pokaždé uvádím jako příklad, proč se rozlišují schránky FO a PFO – aby bylo možné nechat se zastupovat jen v podnikání nebo jen v nepodnikatelských činnostech. Protože je běžné, že se lidé nechávají zastupovat jednou osobou v jednom ale ne v druhém.
Pokud tedy podání týkající se občanských věcí podáte z PFO, zprávu odešlete tak, že v ní bude zaznamenané, že jste to poslal vy osobně (tj. nebude to třeba přes nějakou spisovku), adresát zprávy si to může ověřit a měl by vaše podání přijmout jako podání bez vad. Nicméně už adresátovi trochu komplikujete práci a riskujete, že to podání bude považovat za nepodepsané – byť třeba neoprávněně, ale přiděláváte tím práci jemu i sobě. Takže je lepší to prostě posílat z té správné datové schránky.
Filip: Filipe, tím, že si něco rychle zjistíš pomocí AI a pak tím poučuješ druhé, aniž by sis zkontroloval, zdali AI nefabuluje, je poněkud trapné. A to, že s prominutím tapetuješ diskusi nesmysly, aniž by sis prostudoval postované argumenty a zkontroloval, jestli náhodou to, co tvrdíš, není nesmysl, to je vyloženě hloupé.
To o nedoručení tvrdí AI, s kterou jsi to evidentně konzultoval, ale prostě to není pravda. Viz mnou linkované rozhodnutí soudu, které sis evidentně neobtěžoval přečíst, protože samozřejmě znáš právo lépe nežli Nejvyšší soud a nějakými judikáty se evidentně nemusíš obtěžovat. I pokud pošleš druhému něco do "špatné" datové schránky, na fikci doručení to nic nemění. Viz v minulém postu linkované rozhodnutí soudu.
Je mi líto, ale právě jste se sám usvědčil z toho, že neváháte za pravdu vydávat své ničím nepodložené výmysly, které neodpovídají realitě. Já jsem to tiž nic z této diskuse nekonzultoval s AI. No a napodruhé jste se usvědčil tím rozhodnutím soudu. Obviňujete mne, že jsem ho nečetl – opět nepravdivě. Četl jsem ho, a evidentně pečlivěji, než vy.
Co v tom rozhodnutí stojí?
Lze tedy shrnout, že má-li fyzická osoba zřízeno více datových schránek (např. datovou schránku fyzické osoby a datovou schránku podnikající fyzické osoby, nebo advokát datovou schránku podnikající fyzické osoby – advokáta, ale též insolvenčního správce nebo daňového poradce), je třeba jí doručovat písemné vyhotovení rozhodnutí, jiných úkonů a další písemnosti do té datové schránky, která odpovídá povaze doručované písemnosti.
Tedy žádné, že se nemusí doručovat do té správné – naopak, je třeba doručovat do té správné schránky.
Pokračujme dále:
Za podmínek uvedených v § 17 odst. 3 zákona o elektronických úkonech však nastanou účinky doručení písemnosti i jejím doručením do jiné („nepříslušné“) datové schránky téže fyzické osoby.
Uznávám, tady to bylo trošku těžší, je potřeba vědět, co říká § 17 odst. 3 zákona o elektronických úkonech:
Dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu.
Odst. 3 pojednává o doručení přihlášením. Doručení fikcí je odstavec 4. A o odstavci 4 se rozhodnutí soudu co? O odstavci 4 se rozhodnutí soudu v této části nezmiňuje.
Pokud by vám to stále nebylo jasné, tak se vrátíme ještě k bodu 64 rozsudku:
V případě, že písemnost byla adresátu doručována do „nepříslušné“ datové schránky, lze ji pokládat – také s přihlédnutím k tomu, že držení více datových schránek nemá být prostředkem k pouze dodatečnému a účelovému zpochybňování pravomocných soudních rozhodnutí – za doručenou tehdy, jestliže do „nepříslušné“ datové schránky byla doručena (způsobem uvedeným v ustanovení § 17 odst. 3 zákona o elektronických úkonech) osobě, která by měla s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k doručované písemnosti též v „příslušné“ datové schránce, popřípadě adresátu, který je fyzickou osobou, nebo osobám oprávněným jednat (vystupovat) ve sporu nebo v jiné právní věci před soudem za adresáta, který je právnickou osobou, státem, obcí nebo vyšším územně samosprávným celkem.
Nebo-li když je ta zpráva dodána do špatné datové schránky, posuzuje se to, zda si ji přečetla osoba, která by si ji mohla přečíst i v té správné datové schránce.
Stále je to tedy ten stejný princip, jako u špatně poslaného doporučeného dopisu. Pokud nakonec máte podpisem na dodejce stvrzeno, že si dopis převzal ten, kdo si ho měl převzít, je jedno, že předtím došlo k nějakým chybám. Prostě účel toho dopisu byl splněn, adresát měl prokazatelně možnost se seznámit s nějakým dokumentem. To, že se k němu ten dokument dostal nějakou strastiplnou ne zcela správnou cestou nevadí, protože nakonec prokazatelně doručen byl.
Úplně stejně to platí i pro datové schránky. Tedy pokud se do schránky prokazatelně přihlásil (to je považováno za doručení) někdo, kdo by se mohl přihlásit i do správné datové schránky a tam způsobit doručení toho dokumentu, bude považován za doručený. Opět je to stejné jako u toho dopisu – cesta dokumentu sice nebyla správná, ale nakonec byl prokazatelně doručen té správné fyzické osobě.
Pokud by ale nebyl prokazatelně doručen té správné fyzické osobě, u papírového dopisu třeba proto, že byl doručen vhozením do schránky, u datové schránky proto, že se žádná ze správných fyzických osob do schránky nepřihlásila (resp. nejde to prokázat – přihlásil se třeba jen systém), pak dokument nemůže být považován za doručený. Protože úřad nedokáže prokázat ono „nakonec se s tím stejně seznámil“. (Druhý způsob, jak to seznámení se s dokumentem prokázat, je to, že dotyčný bude jednat tak, že zjevně musel znát obsah toho dokumentu – třeba se vůči němu odvolá.)
Podstatou toho, že doručení do špatné datové schránky může být za určitých okolností platné, není v tom, že je jedno, do jaké datové schránky se doručí, jak se mylně domníváte. Podstatou je to, že za určitých okolností lze i tak prokázat, že se s dokumentem měl možnost seznámit ten, jemuž byl adresován.
-
je ted jsem si koupil postsignum certifikat, abych mohl elektronicky podepisovat a stalo me to neco pres 4 stovky.
tohle bude taky dobry byznys.