Fórum Root.cz
Hlavní témata => Hardware => Téma založeno: Exe 26. 02. 2018, 16:08:06
-
Přijde vám, že se zátěží CPU (75-99%) CPU nepoškozuje? Že když je správná pasta a čištění, že nedochází k poškození? Kamarád se mě o tom snaží přesvědčit, ale já stejný názor nesdílím. Díky za názory
-
Proc by se CPU mel poskozovat? Pokud mas spravnej chladic muze bezet na 100% klidne furt.
-
Jak již napsal kolega, ono je to spíše o teplotách, než o zátěži. Pokud je dobré chlazení, 100% zátěž nevadí.
-
Procesor není kůň 8)
-
No, protože tu máme partičku negramotů, uvedu celý problém na pravou míru.
Vadí procesoru zátěž a poškozuje se tím?
ANO!
Zbývá doplnit proč:
- Křemíkový čip je umístěný na destičce, zované interposer. Změny teploty působí nepříznivě na spoje mezi interposerem a čipem/mezi interposerem a pouzdrem. Problematická je tedy střídavá zátěž. Doba poškození >5 let velmi proměnlivé zátěže.
- V případě Intelu je mezi rozvaděč tepla a jádro nakydána hnědá patlanina pochybné kvality, která bohužel není netečná a časem se vyhřeje. Teploty procesoru tak pomalu stoupají a zhoršuje se přenos tepla, tohle umělé životní omezení se dá odstranit Delidem. Jedná se o zhoršení provozních vlastností čipu, nikoliv o jeho definitivní zničení, byť většina pologramotů toto nezvládne.
- V zátěži se dnes hřejí především kondenzátory na základní desce, která časem ztrácí kapacitu a čip postupně dostává větší a větší proudové rázy. Tyto rázy VŽDY nakonec prorazí usměrňovače, ať už jsou provedeny jakkoliv, mohu dodat foto. Tomu lze zabránit včasnou výměnou kondenzátorů. Doba zničení desky: ~3 roky laciný Gigabyte, ~5 let kvalitní ASUS.
- Zátěž vyhřeje desku, zatímco jádro je poměrně kvalitně chráněno, teploty okolo 70-ti stupňů aktivně poškozují základní desku, můžete si všimnout zahnědnutí za výkonnými čipy například u základních desek a grafik. Doba zničení ~5 let.
- Zátěž má vliv na kondenzátory v napájecím zdroji, které poměrně rychle degradují, následně víc namáhají desku. U kvalitních sestav se vyplatí co čtyři roky vyměnit napájecí zdroj, dokud se dá starý ještě prodat na Aukro.
Z výsledků je jasné, že zátěž, především střídavá, procesor poškozuje.
Jsou tam i další vlivy, které ovšem způsobí chybu v rozmezí desetiletí.
Nicméně, hlavní problém není ve výdrži procesoru, ale v základní desce a zdroji, které při trvalé zátěži odejdou jako první.
-
Zapomněl jsi na zvýšení difuze v křemíku při zvýšené teplotě.
Tyto rázy VŽDY nakonec prorazí usměrňovače, ať už jsou provedeny jakkoliv, mohu dodat foto.
Tohle nepozoruju, po vyschnutí kondenzátorů systém nenabíhá či padá kvůli napěťovým poklesům směrem dolu, po výměně kondenzátorů je zase v pohodě.
-
Zapomněl jsi na zvýšení difuze v křemíku při zvýšené teplotě.
Tyto rázy VŽDY nakonec prorazí usměrňovače, ať už jsou provedeny jakkoliv, mohu dodat foto.
Tohle nepozoruju, po vyschnutí kondenzátorů systém nenabíhá či padá kvůli napěťovým poklesům směrem dolu, po výměně kondenzátorů je zase v pohodě.
Ano, v lepším případě začne být systém natolik nestabilní, že to na sebe upozorní.
Ad difuze v křemíku: O tom jsem slyšel, ale neviděl, nikdo to neviděl, je to bílá díra ;)
-
No, protože tu máme partičku negramotů, uvedu celý problém na pravou míru.
Vadí procesoru zátěž a poškozuje se tím?
ANO!
Nicméně, hlavní problém není ve výdrži procesoru, ale v základní desce a zdroji, které při trvalé zátěži odejdou jako první.
Jak se zdá, odporuješ sám sobě. Na začátku píšeš, že zátěž procesoru škodí ale na konci připustíš, že procesoru až tak neškodí, protože jako první i tak odejde hlavně zdroj a základní deska. Tomu odpovídají i mé zkušenosti, že PC málokdy odcházejí pro pokazený procesor.
-
Jak se zdá, odporuješ sám sobě. Na začátku píšeš, že zátěž procesoru škodí ale na konci připustíš, že procesoru až tak neškodí, protože jako první i tak odejde hlavně zdroj a základní deska. Tomu odpovídají i mé zkušenosti, že PC málokdy odcházejí pro pokazený procesor.
Vyhřátá pasta dokáže procesor poškodit velmi spolehlivě. Nechápu, co ti na tom není jasného.
-
Při dobrém chlazení je to jedno a cpu dokáže na vysoké vytížení běhat roky. Vem si těžební karty na bitcoin které běhají na 100 procent 24/7.
-
Jak se zdá, odporuješ sám sobě. Na začátku píšeš, že zátěž procesoru škodí ale na konci připustíš, že procesoru až tak neškodí, protože jako první i tak odejde hlavně zdroj a základní deska. Tomu odpovídají i mé zkušenosti, že PC málokdy odcházejí pro pokazený procesor.
Vyhřátá pasta dokáže procesor poškodit velmi spolehlivě. Nechápu, co ti na tom není jasného.
Právě proto jsem napsal, že je to hlavně o teplotách, než o zátěži. Jistě, pokud odejde pasta, není splněná podmínka dobrého chlazení a tím pádem nízkych teplot ale potom je možné udělat delid a přepastovat chladič ne a procesor funguje dál.
-
je možné udělat delid a přepastovat chladič ne a procesor funguje dál.
To ano, ale to mamlas neumí. Proto je to "nedestruktivní" porucha.
Jinak ze zkušenosti, deska obvykle přežije jednu výměnu kondíků, tím se její životnost protáhne na 5-6 let a může jít do koše.
-
Přijde vám, že se zátěží CPU (75-99%) CPU nepoškozuje? Že když je správná pasta a čištění, že nedochází k poškození? Kamarád se mě o tom snaží přesvědčit, ale já stejný názor nesdílím. Díky za názory
Čím větší zátěž, tím větší počet elektronů musí protékat spoji v křemíkovém substrátu a tím víc dochází k obrušování hran* polovodičových přechodů a tedy i k jejich postupné degradaci. Až se nakonec obrousí hrany a polovodič už nepolovodičuje...
*Viz např. Geat Crayon.
-
Čím větší zátěž, tím větší počet elektronů musí protékat spoji v křemíkovém substrátu a tím víc dochází k obrušování hran* polovodičových přechodů a tedy i k jejich postupné degradaci. Až se nakonec obrousí hrany a polovodič už nepolovodičuje...
*Viz např. Geat Crayon.
Zajímavý názor. To slyším prvně, že elektrony obrušují hrany.
-
To ano, ale to mamlas neumí.
Mimochodem není mi jasné, proč diskutující tak znevažuješ. Diskutují tu lidé i jiných profesí. Ty taky zřejmě nevíš jak se vyrábí hexachlorcyklotrifosfazen a na co je dobrý. A nikdo tě nenazývá mamlasem, či negramotou.
-
Zajímavý názor. To slyším prvně, že elektrony obrušují hrany.
Dělá si zadek ;)
To bude podobné jako s tou difuzí v křemíku.
Pokud to vůbec může nastat, tak to nastane dávno po smrti všech ostatních komponent.
-
https://www.muni.cz/vyzkum/publikace/574102
-
https://www.muni.cz/vyzkum/publikace/574102
Tento článek popisuje jeden zpúsob polymerizace hexachlorcyklotrifosfazenu a ne jeho výrobu. Takže ses netrefil. Ale je vidět, že hledat na internetu umíš.
-
Hele prakticky ale není vidět moc mrtvých čipů, i když mají nalítáno strašně let.
Obvykle odejde zdroj, napájecí kaskády, ale čip jako takový spíš ne. Kde mi to vždycky vrtá hlavou je GPU, protože to je hodně přešponované, 100C žádná teplota a přesto žijou docela dlouho - permoníci by mohli vyprávět.
Na tom přenosu tepla z die na chladič určitě něco je, ale taky jsem vlastně nezažil vyloženě nepoužitelnej kus.
Asi je třeba se spíš bát toho okolí CPU (chladiče, napájení).
-
Při dobrém chlazení je to jedno a cpu dokáže na vysoké vytížení běhat roky. Vem si těžební karty na bitcoin které běhají na 100 procent 24/7.
Kde mi to vždycky vrtá hlavou je GPU, protože to je hodně přešponované, 100C žádná teplota a přesto žijou docela dlouho - permoníci by mohli vyprávět.
Pocul som o mnohých grafickach ktore odisli a historky o dopekaní v peci a pod.
-
... Jak je přece psáno v Elektronické bibli: „Vlak bude pobývat s větrákem.“ To dá přece rozum. Kdybychom se nemohli těšit na něco lepšího, proč by proboha přístroje celý život tak oddaně sloužily lidem? To by byla opravdu hloupost!...
-
Jo asi se teplotní roztažností vyrvou z BGA, přesto jich většina přežije i při tak nesmyslných teplotách.
Jinak je tedy lepší normálně čip odletovat a znovu připájet pomocí kuliček a nástroje na pájení BGA čipů.
Mě tohle znervózňovalo, takže u CPU mám limit 60C a v GPU jsem do BIOSu flashnul 80C max / 90C se vypne.
Takhle to asi bude nesmrtelné :-) a je fakt, že je to jedno... stejně to pak vyhodím.
Vlastně je spíš opačný problém, jak donutit CPU nebo GPU non-stop běžet na 100%, to je docela oříšek.
Téměř vždy to začne systém škrtit.
Typický problém přetaktovaných systémů, kde to je pouze na papíře/obrazovce nikoliv ve skutečnosti.
Jako krásný příklad je CPU co mám doma v desktopu, AMD FX8300 kde mám v benchmarcích o 20% vyšší výkon jak ostatní co to točili až do alelujá. Je to právě tím, že mě dokáže jet na 100% kontinuálně, zatímco ty přetočené se neustále podtaktovávají. A pokud vypnou Turbo-Core, tak zase škrtí jednovláknové aplikace.
Prostě přetaktovávačům to ukazuje 6GHz, ale vůbec jim nedochází, že ten výkon vůbec neodpovídá frekvenci.
Takže zatížit na 100% není triviální úloha, u GPU je to podobné šou.
Dnešní CPU a GPU nejsou stavěné na to držet permanentní výkon, obvykle je třeba je i mírně podtaktovat aby byl výkon vyšší. Nebavím se tedy o serverových edicích (Xeony, Tesly). Tam obvykle je dimenzováno na plnou zátěž za jinou cenu.
Při dobrém chlazení je to jedno a cpu dokáže na vysoké vytížení běhat roky. Vem si těžební karty na bitcoin které běhají na 100 procent 24/7.
Kde mi to vždycky vrtá hlavou je GPU, protože to je hodně přešponované, 100C žádná teplota a přesto žijou docela dlouho - permoníci by mohli vyprávět.
Pocul som o mnohých grafickach ktore odisli a historky o dopekaní v peci a pod.
-
https://www.muni.cz/vyzkum/publikace/574102
Tento článek popisuje jeden zpúsob polymerizace hexachlorcyklotrifosfazenu a ne jeho výrobu. Takže ses netrefil. Ale je vidět, že hledat na internetu umíš.
Umím hledat líp!
https://en.wikipedia.org/wiki/Hexachlorophosphazene
;D ;D ;D
-
je možné udělat delid a přepastovat chladič ne a procesor funguje dál.
To ano, ale to mamlas neumí. Proto je to "nedestruktivní" porucha.
Jinak ze zkušenosti, deska obvykle přežije jednu výměnu kondíků, tím se její životnost protáhne na 5-6 let a může jít do koše.
Jedinej mamlas seš tady ty. Dělat delid na současných procesorech od intelu je dost obtížný, musíš mít vybavení a riziko ztráty záruky nebo zničení je velký.
-
No, protože tu máme partičku negramotů, uvedu celý problém na pravou míru.
To se ti moc nepovedlo.
Každý procesor dneska umí jet i bez chladiče, umí se podtaktovat, případně vypnout. Neměl by se poškodit.
Elektrolytické kondenzátory jsem na mb neviděl tak 10 let. Takže tam nemá co vyschnout. Navíc, pokud se osazují elektrolyty dobrého výrobce, tak stejně vydrží déle, než je morální životnost takového stroje. Btw v průmyslu musí zařízení fungovat spolehlivě při 100% zátěži i při teplotě 60°C okolního (a tedy chladícího) vzduchu. Pro průmyslové zdroje (tam už elity, na rozdíl od mb, jsou), to není nejmenší problém.
Souhlasím s tím, že prudké změny teplot mohou vadit. Dřív bylo normální, že chladič udržovat na CPU konstantní teplotu (třeba 60°C). Potom nastala doba "čím menší teplota, tím víc adidas", takže se na cpu dávaly "mrazáky", v idle to zvládlo uchladit na teplotu okolí (tj třeba 22°C), ale v zátěži, k vůli nízké teplotní vodivosti, teplota vyletěla třeba na těch 60°C. To při dlouhodobém provozu může být problém. (Otázkou je jak velký a zda to stejně dřív nezastará morálně.)
Zajímavé je, že CPU bylo zvykem mrazit na 20°C, zatímco grafiky měly shutdown teploty nastavené od výrobce na 140°C. Prostě marketing s chladiči na cpu.
Takže, trvalý provoz CPU na 100% ničemu nevadí a pokud ano, alespoň víte, kterého výrobce máte pro příště ignorovat. Totéž ostatně platí pro jakoukoliv jinou komponentu, pokud nějaký výrobce tvrdí, že jeho výrobky nemáte používat (třeba GPU na 100%), tak mu vyhovte a nepoužívejte je.
-
Jedinej mamlas seš tady ty. Dělat delid na současných procesorech od intelu je dost obtížný, musíš mít vybavení a riziko ztráty záruky nebo zničení je velký.
Předpokládám, že nikdo nebude dělat delid na procesoru v záruce. Spíš bych to viděl jak snahu o oživení mrtvoly.
-
Čím větší zátěž, tím větší počet elektronů musí protékat spoji v křemíkovém substrátu a tím víc dochází k obrušování hran* polovodičových přechodů a tedy i k jejich postupné degradaci. Až se nakonec obrousí hrany a polovodič už nepolovodičuje...
Hele mozna vas na zakladce ucili ze elektrony jsou kulicky a tedy si myslis ze litaji jako broky v hlavni brokovnice ale skutecnost je trosicku jina. Je to superstruna kde se "poloha" elektronu v "case" jenom projevi "vicerozmernym klubkem" na jistem miste. V zadnem pripade u elektrickeho proudu nikam nevrazi a jenom plynou po superstrune.
-
Elektrolytické kondenzátory jsem na mb neviděl tak 10 let.
Takže se dnes místo elytů používají MP?
-
Elektrolytické kondenzátory jsem na mb neviděl tak 10 let.
Divné, já je vidím na každé běžné PC desce nejen za posledních 10 let, ale i dnes, nevím jak by se bez toho mohla základovka obejít, ono totiž kondezátory s tuhým elektrolytem jsou taky elektrolytické kondenzátory. :D Více viz:
https://en.wikipedia.org/wiki/Polymer_capacitor
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kondenz%C3%A1tor
Takže tam nemá co vyschnout.
To už je pravda, tuhý elektrolyt nevysychá, ale jak píšu výše, pořád je to elektrolyt.
-
Dělat delid na současných procesorech od intelu je dost obtížný, musíš mít vybavení a riziko ztráty záruky nebo zničení je velký.
Delid jsem nikdy prakticky neprováděl (ani neviděl), ale šlo by to třeba s tímto nástrojem https://www.thingiverse.com/thing:2684510 ? Ukázka použití https://www.youtube.com/watch?v=OmlvD9MRmWU
-
To už je pravda, tuhý elektrolyt nevysychá, ale jak píšu výše, pořád je to elektrolyt.
Jasně. Z textu je to asi patrno, ale mohl jsem to napsat explicitněji. :)
-
Zajímavé je, že CPU bylo zvykem mrazit na 20°C, zatímco grafiky měly shutdown teploty nastavené od výrobce na 140°C. Prostě marketing s chladiči na cpu.
Běžně používaným chladičem na procesor určitě nešlo CPU mrazit. Pokud měl v idle procesor odběr cca 10W a chladič tepelnou vodivost 1°C/W, tak byl procesor minimálně o 10 °C teplejší než teplota okolí. Nízké teploty v idle byly přirozeným dúsledkem nízkeho tepelného vyzařování a výkonného chladiče. A protože bylo nutné i při maximální zátěži udržet teplotu procesoru v přijatelných mezích, používaly se výkonné chladiče. U grafik to nastavení vysokých teplot byla z nouze ctnost. Protože grafiky měly tak vysoké tepelné vyzařování, že byl problém běžnými chladiči je dostatečně uchladit, tak zvedli maximální přípustné teploty, aby je vúbec bylo možné uchladit. To z dúvodu, že množství odvedeného tepla závisí od plochy a rozdílu teplot. Ne že by jim to dělalo dobře.
-
Ty jsi vždycky naprosto vedle.
Kondenzátory odchází dnes víc než dřív, dřív začal vytékat a upozornil na sebe, že mu není dobře. Stačilo se do počítače podívat a obvykle bylo na první pohled jasné, co se děje.
Dnes kondík vypadá vizuálně dobře, dokonce i s minimální kapacitou nebo proražený.
Neměl bys Budlíkovi tolik nahrávat, nebo tě oprávněně setře ;-)
-
Tomáš Crhonek
No, Tomášovi se daří mrazit při 20 stupních a to má v pokoji teplotu 21 stupňů, ale to si zvykneš.
-
Tomáš Crhonek
No, Tomášovi se daří mrazit při 20 stupních a to má v pokoji teplotu 21 stupňů, ale to si zvykneš.
No! Zrovna včera jsem nad tím uvažoval, jestli lze prouděním vzduchu dosáhnout nižší teploty chlazeného, než je teplota okolí. A dospěl jsem k závěru, že ano. Protože ten vzduch, co proudí, nemá teplotu okolí, ale nižší, že.
-
No! Zrovna včera jsem nad tím uvažoval, jestli lze prouděním vzduchu dosáhnout nižší teploty chlazeného, než je teplota okolí. A dospěl jsem k závěru, že ano. Protože ten vzduch, co proudí, nemá teplotu okolí, ale nižší, že.
No, takhle to sice nefunguje, ale pokud daný povrch pokapeš třeba lihem nebo jinou těkavou látkou, tak se dají dosáhnout (skupenskou přeměnou) hodně nízké teploty. Ostatně stačí voda, mnoho lidí se mylně domnívá, že vítr je studený, což není, jen se z povrchu těla odpařuje voda a vítr unáší páry pryč.
Tolik současně i ke zbytku diskuse. Asi je každému jasné, že jsem neměl na mysli, že obyčejný chladič chladí pod teplotu okolí. Jen jsem chtěl připomenout dobu, kdy čistě z marketingových důvodů bylo uživatelům vtloukáno do hlavy to, že jediná správná teplota CPU je 20°C a cokoliv vejš už je moc a procesor hoří (nebylo problém najít diskuse, kde se někteří děsili i 35°C) a to prostě jen proto, aby něco vydělal na ještě větším a ještě dražším chladiči.
Přitom účinnost přenosu tepla závisí i na teplotě zdroje a chladiče, takže pokud by procesor měl mít konstantní teplotu třeba 80°C, tak se z něj teplo odvede mnohem menším chladičem, než když má někdo požadavek na teplotu o 50°C nižší.
-
No! Zrovna včera jsem nad tím uvažoval, jestli lze prouděním vzduchu dosáhnout nižší teploty chlazeného, než je teplota okolí. A dospěl jsem k závěru, že ano. Protože ten vzduch, co proudí, nemá teplotu okolí, ale nižší, že.
No, takhle to sice nefunguje, ale pokud daný povrch pokapeš třeba lihem nebo jinou těkavou látkou, tak se dají dosáhnout (skupenskou přeměnou) hodně nízké teploty. Ostatně stačí voda, mnoho lidí se mylně domnívá, že vítr je studený, což není, jen se z povrchu těla odpařuje voda a vítr unáší páry pryč.
Tolik současně i ke zbytku diskuse. Asi je každému jasné, že jsem neměl na mysli, že obyčejný chladič chladí pod teplotu okolí. Jen jsem chtěl připomenout dobu, kdy čistě z marketingových důvodů bylo uživatelům vtloukáno do hlavy to, že jediná správná teplota CPU je 20°C a cokoliv vejš už je moc a procesor hoří (nebylo problém najít diskuse, kde se někteří děsili i 35°C) a to prostě jen proto, aby něco vydělal na ještě větším a ještě dražším chladiči.
Přitom účinnost přenosu tepla závisí i na teplotě zdroje a chladiče, takže pokud by procesor měl mít konstantní teplotu třeba 80°C, tak se z něj teplo odvede mnohem menším chladičem, než když má někdo požadavek na teplotu o 50°C nižší.
Sakra, si budu muset ten větrák zavřít do sklenice s teploměrem a uvidím :D
Jinak ono to tlačení na ty nízké teploty mělo celkem svoji jednoduchou logiku. Tak nějak se předpokládalo, že když je to v klidu na třiceti, že v zátěži se to uchladí. A mám dojem, že to přišlo s architekturou core, protože předtím ta Pentium 4 zvládala fakt hodně vysoké teploty a core nikoliv. That´s all folks.
-
Jinak ono to tlačení na ty nízké teploty mělo celkem svoji jednoduchou logiku. Tak nějak se předpokládalo, že když je to v klidu na třiceti, že v zátěži se to uchladí. A mám dojem, že to přišlo s architekturou core, protože předtím ta Pentium 4 zvládala fakt hodně vysoké teploty a core nikoliv. That´s all folks.
Nevím odkud máš tyto informace, protože pokud se dívám na údaje z datasheetu např. core i5 8400, tak Tjunction je 100°C a u pentia 4 Prescot je maximální teplota pouzdra jenom 70,8 °C. Podle toho to spíš vypadá, že i5 vydrží vyšší teplotu i když Tjunction a teplota pouzdra není ten samý údaj.
-
No! Zrovna včera jsem nad tím uvažoval, jestli lze prouděním vzduchu dosáhnout nižší teploty chlazeného, než je teplota okolí. A dospěl jsem k závěru, že ano. Protože ten vzduch, co proudí, nemá teplotu okolí, ale nižší, že.
Zákony termodynamiky hovoří, že teploty se šíří směrem od teplejšího ke chladnějšímu a mají tendenci se vyrovnat. Proto vzduch po velmi krátke době vyrovná svou teplotu s okolím. To, že při proudění vzduchu má člověk pocit, že je chladněji, je skutečně jenom pocit, který vzniká díky tomu, že dochází k intenzivnějšímu odebírání tepla vlivem odfouknutí izolační laminární vrstvy a přísunu nového vzduchu, který se nestačil oteplit kontaktem s povrchem těla či jiného chlazeného objektu.
-
Jinak ono to tlačení na ty nízké teploty mělo celkem svoji jednoduchou logiku. Tak nějak se předpokládalo, že když je to v klidu na třiceti, že v zátěži se to uchladí. A mám dojem, že to přišlo s architekturou core, protože předtím ta Pentium 4 zvládala fakt hodně vysoké teploty a core nikoliv. That´s all folks.
Nevím odkud máš tyto informace, protože pokud se dívám na údaje z datasheetu např. core i5 8400, tak Tjunction je 100°C a u pentia 4 Prescot je maximální teplota pouzdra jenom 70,8 °C. Podle toho to spíš vypadá, že i5 vydrží vyšší teplotu i když Tjunction a teplota pouzdra není ten samý údaj.
Kdyby byly maximální teploty u toho Prskota tak nízké, tak by to snad muselo odcházet po prvním zapnutí. Já si to období moc dobře pamatuji. Na ty z dnešního pohledu sranda chladiče, co se tam montovaly.
-
Ale teď jsem si vzpomněl, jak u těch Pentií 4 přišel Intel s tím, že to musí mít speciální tunel z boku skříně na procesor a plno dalších vyfikundací, jako třeba odtahový větráček dozadu, atd.
-
Prescotty byly známé jako hodně topící, je možné že Intel změnil metodiku meření pro ten Tjunction. Na druhou stranu 1vs4 jádra se teplotně taky projeví.
-
... Pentium 4 zvládala fakt hodně vysoké teploty a core nikoliv. That´s all folks.
Ale o tom to vubec neni ...
Musis si uvedomit, ze cim slozitejsi CPU je, tim mensi sanci mas zmerit realnou teplotu vsude kde by to bylo treba. Takze pokud ti interni cidlo "nekde" ukazuje 80, tak o fous vedle to klidne bude 100+. Kremik jako takovej ma ty hranice v zavislosti na provedeni nekde kolem 130+. Specielne kdyz mas v ty krabce ve skutecnosti hromadu pameti, vedle toho GPU, a k tomu jeste hromadu jader CPU. Takze se urci nejaka zarucene bezpecna teplota, kterou budem "nekde" merit a ktera indikuje, ze jinde to taky neprekroci unosny meze.
Ve finale vubec nejde o teplotu ale teplo - jinak receno ty W ktery je treba odebrat. Kdyz ma dneska CPU TDP 60-90W, proti P4 ktera mela 150W ... tak to je celkem velkej rozdil.
-
Ve finale vubec nejde o teplotu ale teplo - jinak receno ty W ktery je treba odebrat. Kdyz ma dneska CPU TDP 60-90W, proti P4 ktera mela 150W ... tak to je celkem velkej rozdil.
Podle https://ark.intel.com/products/27508/Intel-Pentium-4-Processor-supporting-HT-Technology-3_00E-GHz-1M-Cache-800-MHz-FSB (https://ark.intel.com/products/27508/Intel-Pentium-4-Processor-supporting-HT-Technology-3_00E-GHz-1M-Cache-800-MHz-FSB) měl P4 TDP jenom 89W.
-
150W uz radsi nevydali, ale meli ho tenkrat normalne v seznamu. Melo se to jmenovat Tejas. Ostatne, se podivej, jak je dimenzovana LGA-775. To byly ty casy, kdy "za 2 roky mame 10GHz".
-
deska ze vydrzi sotva 5 let?
vsechny moje pocitace jsou naproste drzaky 10 i vice let, nektere 24/7 s tunou prachu jedine co se mi kdy sralo jsou disky