Fórum Root.cz
Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: Milada K. 23. 11. 2013, 20:16:10
-
Jsem studentkou Slezské univerzity, Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné. V rámci předmětu Počítače v podnikatelské praxi máme seminární práci – vytvořit diskuzi na téma Budoucnost a vize v IT. Chtěla bych Vás tímto poprosit o Váš názor na moderní technologie, co z posledních novinek Vás zaujalo a kam si myslíte, že vývoj bude směřovat. Příklad : mobily v hodinkách http://www.mobilvhodinkach.net/
http://www.hodinky-mobil.cz/d-3-mobil-v-hodinkach-h106.html
http://www.here-shop.cz/dual-sim-mobil-v-hodinkach-s760-cerny-lem-p-484.html
Také bych poprosila o odpověď na otázku, jak jste při studiu na SŠ nebo VŠ byli spokojeni s vybavením učeben informatiky.
Všem, kteří si najdou chvíli času na diskuzi, předem velmi děkuji.
-
Aktuálně je budoucnost v neuronových sítích a umělé inteligenci. Otázkou je jak dlouho to bude trvat, než příjde něco dalšího. Ovšem v různých odvětvích informatiky by to mohlo vypadat jinak.
Co se týče vybavení tak nechť se klidně učí na starých 8bit Atari ale ať jsou k dispozici učitelé kteří umí učit, rozumí tomu co učí a nemají komplexy...
-
Aktuálně je budoucnost v neuronových sítích a umělé inteligenci.
To se říká nejméně od začátku devadesátých let. Teoreticky to jistě platí. Prakticky to ale je to podobné jako s jadernou fúzí - ta už je půl století ve stavu "už to máme skoro vyřešené, ještě posledních pár detailů a do pěti let tu máme nekonečný zdroj levné energie".
-
Nejbližší budoucnost je v roli dotykových a hlasových ovládání, rozšiřování internetu, aby každý mohl být online 24 hodin denně. Těším se na první recenze projektu Google Glass, což jsou brýle s integrovanými službami Google, jako jsou mapy, Google plus, gmail, kalendář.
Jinak jsem studoval VŠB, oceňuji celoškolní pokrytí wi-fi, místa s volným přístupem k PC "kiosky". Vybavení učeben standartní, dostačující.
-
Aktuálně je budoucnost v neuronových sítích a umělé inteligenci.
To se říká nejméně od začátku devadesátých let. Teoreticky to jistě platí. Prakticky to ale je to podobné jako s jadernou fúzí - ta už je půl století ve stavu "už to máme skoro vyřešené, ještě posledních pár detailů a do pěti let tu máme nekonečný zdroj levné energie".
Jo, zatim nemame ani umelou blbost. ;-)
-
V oblasti hardwarových vychytávej to budou asi tablety a podobná zařízení tenčí než klasická kniha. Budou se asi dále rozvíjet mobilní sítě umožňující stálé a rychlé připojení k internetu. Ale bude to spíš dotažení stávajících technologií ke koncovému uživateli. Nemyslím, že v horizontu 5 let přijde nějaký průlomový HW.
-
Vývoj IT je přínosný, důležité je ale vymezení zdravé hranice, kdy člověk není na IT zcela závislý. Líbí se mi usnadnění života v oblastech, kde je to vhodné – např. cloud, webové služby (vyhledávání dopravního spojení…) bezpečnost (např. vyvíjené zobrazování dopravních značek na HUD v automobilu…) atd.
U státních škol je vybavení učeben otázkou peněz. Učitelé by měli být kvalifikovaní a vzhledem k vývoji IT také stále vzdělávaní. Což u některých je problém ;)
-
Internet věcí.
Stále silnější snahy o šmírování, jak ze stran států (PRISM), tak ze stran firem, hezký příklad chytré televizory LG, bonzující názvy sledovaných programů a souborů na USM klíčence).
Zda je budoucnost v cloudových nebo v pekelných technologiích, netuším, ale je to jako s houpačkou, jednou je na jedné straně, pak na druhé.
Uměná blbost existuje, jeden příklad z mnoha: http://www.root.cz/zpravicky/programatorska-chyba-zpusobila-ztratu-460-milionu-usd/
-
Budoucnost je v drevu, teda v tom v topurku sekery a v tom co tim opracujes.
Co jako za vystup z toho mas mit? Doufam, ze nevezmes diskuzi a tim to konci, co je to za praci?
-
Budoucnost vidim v tesne spolupraci vypocetni techniky, materialoveho inzenyrstvi, vyvoji senzoru a robotiky. Jako prakticky vysledek si predstavuji umelou zenu u ktere bude napr. mozno pri sexu vypnout zvuk.
-
urcite si pozri veci od IBM
ako film A Boy And His Atom (http://www.youtube.com/watch?v=oSCX78-8-q0) a o pc co hral riskuj Watson
Napojenie mozgu na pc (zatial iba opica ale mozgom ovladala roboticku ruku neskor dokonca virtualnu je o tom TED talk (http://www.ted.com/talks/miguel_nicolelis_a_monkey_that_controls_a_robot_with_its_thoughts_no_really.html))
najviac sa tesim na to posledne tam ale su ale problemy pretoze sme "humanitna" spolocnost takze pchat daco take ofenzivne do hlavy nepojde tak lahko ale ked sa to stane a tak napr. casom bude mozne doslovne "dat hlavy dokopy" (internet mozgov skoro ako Matrix :D) tak ludstvo technologicky vyslovene poskoci
-
Internet věcí.
Doufam, ze ne. Uz ted je 99 % vyrobku ausus a jeste aby clovek mel internetovy interface i ve splachovadle od zachodu, aby tam byla dalsi vec navic, ktera se muze podelat. A co se podelat muze, se podela.
Uměná blbost existuje, jeden příklad z mnoha: http://www.root.cz/zpravicky/programatorska-chyba-zpusobila-ztratu-460-milionu-usd/
To je pravda, ale to je umela blbost znacne omezena a specializovana. Sice by se to dalo v jiste mire nasadit do ceske politiky a nahradit tim radu politiku v jejich cinnosti vyvolavani peneznich ztrat, ale jinak nic moc. Zatim to neumi ani krast. Opravdova umela blbost ale bude tehdy, az si s tim budete moci povida a ziskate pocit, ze jste stravil vecer s peknym hovadem.
Budoucnost je v drevu, teda v tom v topurku sekery a v tom co tim opracujes.
Neni, protoze dreva je malo. dokonce i spatneho dreva, ktereho mame nejvice, je malo. Budoucnost je ve skladkach odpadu, kde budouci generace budou vyhrabavat kovy a plasty.
-
Budoucnost je v drevu, teda v tom v topurku sekery a v tom co tim opracujes.
Co jako za vystup z toho mas mit? Doufam, ze nevezmes diskuzi a tim to konci, co je to za praci?
Musím zpracovat seminární práci, to znamená vyhodnotit odpovědi respondentů, vyvodit nějaký závěr. Ovšem jak si poradím například s topůrkem sekery, to opravdu nevím ;) Ale děkuju za názor ;D
-
Topurko sekery bude mit zabudovanou elektroniku. Bude pocitat pocet uderu, zrychleni a zpomaleni uderu, logovat GPS pozici, logovat frekvenci uderu za minutu v ruznych obdobich pracovnbiho dne.... Vysledkem budou zajimave statistiky, jako prumerna efektivita drevorubce v zavislosti na nadmorke vysce, denni dobe.... Tez bude mozno sestavit grafy podle geograficke polohy a konecne s jistotou urcit, kde maji nejlepsi drevorubce.
-
Pocitacem rizena auta (v beznem provozu)
Na nauronove site se ceka uz minimalne od poloviny 80. let a stale nic. Stejne tak se nejak nedari ovladani slovem.
-
Ok, je-li tedy toto téma myšleno vážně (což jsem nečekal :-D ), tak:
Budoucnost, alespoň na desktopu, je podle mne v paralelním programování - výkon 1 procesorového jádra není o moc vyšší než před řekněme 5 lety, ale běžně jich máme víc (před 7 lety jsem se rozmýšlel, jestli si draze připlácet za dvoujádro; teď jsem si postavil "nejlevnější počítač, na kterém rozběhnu Flight Simulator, Visual Studio a Intellij Ideu" a mám čtyřjádrák, ale ty jádra nejsou nijak brutálně vykonnější, než co byly v tom noťasu, co se před měsícem odebral do věčných lovišť (Core 2 Duo 2,2 GHz vs AMD A8 6600 na 3,9 GHz)). Zatím se paralelizace běžně řeší vláknama a zámkama, ale není to sranda, což asi víš, pokud se v IT pohybuješ. Už sám Einstein říkal, že "Problém nevyřešíš na stejné úrovni myšlení, která ho vytvořila" - proto je již dnes patrný posun k deklarativnímu programování, spíš než zůstávání u imperativního. Např. na JVM i na .Netu se objevují funkcionální či hybridní programovací jazyky, které získávají celkem dost pozornosti (Scala, Clojure, F#), což by se před 10 lety nestalo. Zároveň se objevují návrhové vzory a frameworky (Actor model, Software transaction memory), které Ti umožní se elegantně vyhnout práci s thready a locky a program se chová deterministicky a dá se odladit (což s Thread/Lock modelem moc nejde). Zmíněné modely samozřejmě nejsou nové, ale až nyní si získávají pozornost.
Zároveň je hodně patrno, že funkcionální programování čím dál víc prosakuje např. do C# (např. LINQ, Parallel LINQ, delegáty, anonymní funkce) a dokonce i do Javy (Lambda výrazy ... ehm ... snad už konečně někdy příští rok :-) ). V jazycích jako Groovy nebo Python jsou tyto vlastnosti již dlouho a získávají na popularitě.
-
Nicmene se da ocekavat, ze uvedeni umele zeny na trh se v pocatecni fazi neobejde bez problemu. Vzhledem k tomu, ze umela zena bude mit i umele posevni svalstvo a umele neuronum obdobne ovladaci obvody tak je potreba ocekavat, ze obcas se podari vyrobit zmetek. Da se proto predpokladat, ze v prvotni fazi uvedeni na trh se objevi nekolik pripadu selhani ovladani posevniho svalstva spojenych s uskripnutim a nekrozou zpusobenou kupci v zarucni lhute. Pak bude zalezet jen na proziravosti vyrobce, zda si vyhleda v archivu toto vlakno a pokusi se udrzet prodeje na nahradnim trhu. Zda tedy dojde k obchodni dohode vyrobcu inteligentniho topurka a umele zeny a budou prodavat tento "bundle" jako nadstandartni sluzbu s pridanou hodnotou drzaku a ohrivace topurka po dobu pracovnich prestavek. Posleze se da ocekavat, ze dojde k padu cen komodity dreva v dusledku nadprodukce, protoze celkem urcite dojde k rozsireni funkci na automatickou stipacku.
-
Zároveň se objevují návrhové vzory a frameworky (Actor model, Software transaction memory), které Ti umožní se elegantně vyhnout práci s thready a locky a program se chová deterministicky a dá se odladit (což s Thread/Lock modelem moc nejde).
Zrovna Actor model ani STM se deterministicky nechovají. Například u Actor modelu je využití paměti těžko předvídatelné.
-
> Nejbližší budoucnost je v roli dotykových
nack. viz zaveseni hovoru pri "no-hands" volani(uchop rameno-tvar). pri ovladani pak pozadavek na +1 ruku navic. nechtene aktivace funkci spojenych s nezadoucimi vydaji...
kudy chodim tudy slycham o tom, jak jsou dotykace priserne aniz bych se na to ptal. neni pred tim uniku.
-
jinak datamining je hitem soucasnosti. takze se da predpokladat, ze byznis zitrka bude datacrafting.
-
Já to vezmu z úplně jiné stránky. Podle mne budoucnost IT záleží na celkovém přehodnocení SW a HW patentů. Stávající situace je totiž pro jakýkoliv vývoj značně komplikující a brzdící. Jsou malé firmy, které dokáží velmi hodně, ale právě kvůli patentům na vývoj kašlou. Ono dokud vyvýjíte a používáte cizí patenty (mnohdy o tom nemusíte ani vědět), tak si Vás nikdo nevšimne. Ale jakmile dáte něco na trh a může to mít velký potenciál, tak vás během pár dnů sestřelí. A za několik málo měsíců s tím přijde nějaký gigant. Takže pokud se stávající postupy mají nějak závratně pohnout, musí se pro to udělat podmínky, ty v současné době jsou prostě nevyhovující.
-
Zrovna Actor model ani STM se deterministicky nechovají. Například u Actor modelu je využití paměti těžko předvídatelné.
S tímto jsem nenarazil na problém, pravda, že jsem to nějak nezkoumal. Je to obecná vlastnost toho modelu, nebo jenom jedné z implementací? Těžko by asi Ericsson dlouho stavěl telefonní ústředny na něčem, co by způsobovalo problémy s pamětí.
Jinak když si pustíš program v debuggeru, zjistíš, že se pokaždé "chová" stejně => žádné, že se Ti debugger zastaví na breakpointu o 100 cyklů dále nebo vznikají deadlocky atd. (deadlock u actorů může vzniknout pouze v 1 případě, kterému se lze vyhnout)
-
Zrovna Actor model ani STM se deterministicky nechovají. Například u Actor modelu je využití paměti těžko předvídatelné.
S tímto jsem nenarazil na problém, pravda, že jsem to nějak nezkoumal. Je to obecná vlastnost toho modelu, nebo jenom jedné z implementací? Těžko by asi Ericsson dlouho stavěl telefonní ústředny na něčem, co by způsobovalo problémy s pamětí.
Je to vlastnost modelu. Viz Actors are overly nondeterminstic (http://pchiusano.blogspot.cz/2013/09/actors-are-overly-nondeterminstic.html).
Jinak když si pustíš program v debuggeru, zjistíš, že se pokaždé "chová" stejně => žádné, že se Ti debugger zastaví na breakpointu o 100 cyklů dále
Tohle je ale problém konkrétního běhového prostředí, konkrétních knihoven a konkrétního debuggeru, ne?
-
Ok, může být, ale asi těžko můžeš ve firmě říct, že musíme C++, Java a .Net projekty přepsat do jiného prostředí.
Za článek díky, rád jsem si jej přečetl. Nicméně pokud bychom mohli měřit "míru nedeterminismu", stále je na tom Actor model lépe než Thread/Semaphore/Lock.
-
Spíš evoluce, než revoluce:
Big data 2.0
Web 4.0
//Vzdálená aktualizace firmware ve vibračních vagínách, vytěžené znalosti z nich na twitru a v datovém skladu BIS
Jednotný distribuovaný informační systém státní správy
Sémantický web
Přesun výroby z číny přes bangladéš do afriky
-
podla predchadzajucich prispevkov sa mi zda ze ludia bud nepochopili zadanie alebo nemaju ziadnu fantaziu...
vacsina ludi opisuje dnesne existujuce veci - to ze HTML bude 5.1, dotykove a hlasove ovladanie, tablet bude o 42g lahsi podla mna nie je zrovna 'buducnost ani vizia' , to je len kozmeticka uprava dnesnych technologii
podla mna najvacsie prielomy v IT budu nasledovne:
- vznik 'naozajstnej' umelej inteligencie
- rozsirenie biopocitacov ( a tym zaroven integracia pocitacov do ludskeho tela)
- kvantove pocitace
-
Spíš evoluce, než revoluce:
Big data 2.0
Web 4.0
//Vzdálená aktualizace firmware ve vibračních vagínách, vytěžené znalosti z nich na twitru a v datovém skladu BIS
Jednotný distribuovaný informační systém státní správy
Sémantický web
Přesun výroby z číny přes bangladéš do afriky
big data je hoax a big data v podstate neexistuju. Existuje len velka kopa bordelu a SW firmy, ktore su zodpovedne za ten bordel predaju zakaznikom dalsi SW a zarobia na nich 2x.
Web 4.0 - i web 2.0 je hoax a sposob ako nieco prifarbit predat 2x
jednotny IS statnej spravy - dalekaaaa vizia ,ktora ostane este dlho len snom
semanticky web - web nejde nijako usporiadat/zviazat alebo mu dat nejaky ramec/rovnaku strukturu. Ak sa to stane, tak prestane fungovat.
Presun vyroby vo velkom do Afriky nehrozi asi nikdy. Je tam prislis nestabilno a je tam uplne ina mentalita ludi ako v Azii. Nefungovalo by to tam.
Osobne blizku busucnost vidim len v dalsich a dalsich hoaxoch a prebalovanii starych veci do noveho obalu. IT preslapuje na jednom mieste.
Ako uz tu bolo spominane. tak sa to nezmeni dokial sa nezmeni patentove pravo. Je to najvecsia brzda pokroku.
-
Nemá moc smysl bavit se o budoucnosti IT jen tak, protože je to strašně široká záležitost a záleží na poptávce společnosti. De facto existují čtyři scénáře, jak bude společnost vypadat za několik :
- katastrofický 1: obdoba raného feudalismu, žádné IT nebude
- dystopický: 1984 říznuté cyberpunkem
- utopický: Star Trek + Down and Out in the Magic Kingdom
- katastrofický 2: zcela soběstačné městské státy s kdovíjakým společenským systémem
To všechno záleží na tom, jak se ke spoustě otázek postaví společnost, potažmo legislativa... Jak to bude s "intelektuálním vlastnictvím"? Ponesou vývojáři odpovědnost za průsery (namátkou náhlá akcelerace u toyoty)? Bude legální augmented reality? Co ochrana soukromí a anonymita? Bude v implantátech proprietární software? Podaří se opravdu prosadit open data? ...?
-
w4rr10r: lol, ještě jsi zapomněl na korporatokracii
Paralelní programování se zřejmě bude rozvíjet. Funkcionální programování a podobné deklarativní metody paralelního programování jsou ale vhodné jen pro paralelismus se sdílenou pamětí a na masivní paralelismus se prostě nehodí. A paralelismus na nějakých <64 zas tolik výkonu nepřidá, takže běžní vývojáři ho o moc víc než dnes používat nebudou. Metody masivně paralelního programování jsou zase moc programátorsky náročné na to, aby se dostaly to běžné elektroniky - ty zůstanou na velkých (super)počítačích. Ale rozhodně se bude hodně rozvíjet SIMP paralelismus. Takže předpokládám, že se grafické karty stanou součástí většího a univerzálnějšího čipu, který bude mít širší možnosti uplatnění (jak už se dnes začíná dít).
Dále bych to viděl na větší rozšíření vývoje a používání open-source software. Sice to potrvá ještě dlouho, než se s ním naučí zacházet i širší okruh lidí, ale je to podle mně nevyhnutelné. Čím jsou softwarové systémy větší, tím lepší návrh, kód i řízení projektu potřebují. A také konzervativnější přístup k vývoji. A v tom má open-source jasně navrch. S tím samozřejmě půjde i lepší standardizace komunikačních protokolů a rozhraní. IT je zatím mladé odvětví a je tedy plné bastlů a hype, ale časem dospěje a bude mnohem spolehlivější (jako se to stalo u ostatních odvětví).
Zda nás čekají nová Big data nebo Web 4.0 fakt nevím, protože to jsou jen buzzwordy, které vlastně nic neznamenají.
AI se zatím taky nikam moc neposune. Jasně, v 80. letech kdy se zásadně zrychlily počítače a byly vynalezeny nové metody umělé inteligence se zdálo nadějné, že AI bude mít brzkou slavnou budoucnost. Ale od té doby se již prověřilo, že to tak není. Neuronové sítě by zřejmě fungovaly hodně dobře, kdyby jsme měli k dispozici absurdně větší množství výpočetního výkonu než dnes. Až se ukáže, co všechno dovedou kvantové počítače, tak se možná dostaví i ta očekávaná revoluce v oblasti AI, ale na běžných počítačích nás ještě hodně dlouho nic zajímavého v oboru AI nečeká.
-
Jednotný distribuovaný informační systém státní správy
Technicky asi mozne, v praxi tezke. V CR nemozne.
Přesun výroby z číny přes bangladéš do afriky
Proboha! Kvalita horsi, jak za Causesca v Rumunsku.
w4rr10r: lol, ještě jsi zapomněl na korporatokracii
Feudalismus se jevi jako docela pravdepodobna varianta usporadani spolecnosti po rozpadu statu, ke kteremu muze dojit, az nebude nafta. V nasledujici krizi stat nebude schopen uzivit ani kone pro policii. Ten feudalismus muze byt jeste vylepsen otroctvim, ktere v CR v podstate jiz existuje, i kdyz se tomu rika jinak, napriklad prescasova prace (samozrejme zadara).
-
Budoucnost IT je ve patapufu, fytopufu, strouhance, kobercovce, WéDéčku (WD40) a rezervoáru.
-
Podle mě by se měl v budoucnu začít používat jiný konektor pro nabíjení mobilů (micro usb). Sice je fajn, že EU nařídila výrobcům jednostný konektor, bohužel pro nabíjení hodně nevhodný. Navíc se už několikrát měnily specifikace USB co se maximální velikosti proudu procházejícího konektorem týče a prý se má měnit i v budoucnu (kdesi jsem četl, že až na 1.5A).
Krom toho, specifikací se spousty výrobců neřídí a libovolně si přes USB přenáší i 3A! (http://www.ebay.com/bhp/5v-3a-usb)
Není divu, že vše pak končí takto:
(http://devel.no-ip.org/mirrors/members.datafast.net.au/dft0802/usb2.jpg)
či:
(http://cdn2.ubergizmo.com/wp-content/uploads/2013/08/gs4-usb-charger.jpg)
V budoucnu se zkrátka novému konektoru nevyhneme.
-
podla predchadzajucich prispevkov sa mi zda ze ludia bud nepochopili zadanie alebo nemaju ziadnu fantaziu...
Tak jo: Dalkove ovladani lidi. Pocitac je bude ridit pomoci mozkovych implantatu, aby vykonavali praci, ktera se po nich chce. Zaroven jim ten implantat bude generovat pocit stesti, asociovany s tou praci. Budou tak cistit kanalizaci nebo soustruzit debilni krouzky s tak blahym vyrazem na tvari, jako by se prave sjeli herakem.
-
To je taky bez fantazie, vždyť už se to praktikuje, jen na implantáty zatím nedošlo.
http://ekonomika.idnes.cz/prace-ve-skladu-amazonu-je-na-hlavu-dtd-/ekoakcie.aspx?c=A131126_102321_ekoakcie_fih
-
Těžko by asi Ericsson dlouho stavěl telefonní ústředny na něčem, co by způsobovalo problémy s pamětí.
To je otázka definice "problémů s pamětí". I v erlangu musí člověk na některé věci myslet a i v erlangu se dá např. udělat memory leak (podobným způsobem jako v javě).
Plus samozřejmě existují takové ty klasické provozní problémy: http://www.youtube.com/watch?v=G0eBDWigORY
Erlang je super a jsem jím nadšenej od doby, co jsem se s ním seznámil, ale všechnyproblémyřešící nástroj to samozřejmě taky není.
-
Je to vlastnost modelu. Viz Actors are overly nondeterminstic (http://pchiusano.blogspot.cz/2013/09/actors-are-overly-nondeterminstic.html).
Ten článek mi po letmém přečtení přijde trochu zvláštní. Konstatuje, že klasické řešení má problém, který jde obejít explicitní kontrolou fronty:
Yes, there are workarounds: we can build an ad-hoc protocol specific to P and C, or we can have the actor scheduler implement some global policy for congestion control (like making message send cost a function of the target's current mailbox size), and so on, but approaches like these are band-aids that don't scale.
...a že to je špatné... a potom předkládá řešení založené na kontrole fronty...
This is fully deterministic--we repeatedly read an element from src, send it to snk, and await a response from snk, halting if either src or snk halts
Asi bych to musel prostudovat detailněji, ale na první pohled mi ta argumentace přijde slabá na to, jak silné tvrzení se snaží podpořit.
-
Děkuji Vám za ohlasy a názory. Mám dotaz, který se týká hlavně středoškoláků, ale můžou se zapojit i studenti již vysokých škol nebo pracující za což budu také vděčná. Předmětem dotazu je ICT vybavenost vašich škol a zkušenosti s tímto vybavením. Já vám zase na oplátku napíšu něco o svoji Alma Mater, což by se mohlo hodit případným zájemcům o studiu na této škole. :-) Studuji na Slezské univerzitě v Opavě, Obchodně podnikatleksé fakultě v Karviné obor Marketing a management. Výuka je prováděna kvalifikovanými pedagogy a odborníky z praxe, jejichž individuální přístup ke studentům je skvělý. Profil absolventa oboru Marketing a management je naplňován tak, aby mohl rozvíjet programové znalosti a znalosti základních ekonomických disciplín, a aby mohl aktivně působit v řízení organizací všech typů i předmětů podnikání. Obor se zaměřuje na odborné znalosti, které jsou nezbytné v marketingovém řízení firmy a rozvíjeny v souvisejících marketingových disciplínách, jako jsou např. marketingová komunikace, marketing malých a středních firem, marketing měst a obcí, nákupní marketing apod. Další profilující předměty oboru vycházejí z logistiky, řízení jakosti všech procesů a orientují se na zvládnutí ekonomiky podniku, finanční analýzy včetně problematiky zakládání podniků a investování a tvorby projektů, které jsou důležité pro praktickou rozhodovací činnost manažerů podniku, která nezbytně vyžaduje kvalitní informace a odpovídající výpočetní techniku. Studenti mají možnost si sehnat téměř všechny studijní materiály přes internet a nebo si zajít do knihovny, která má v nabídce nejnovější tuzemskou a zahraniční odbornou literaturu. Velmi se mi také líbí příjemné prostředí školy, která je po čerstvé rekonstrukci. Samozřejmostí je také bezdrátové připojení k Internetu přes síť Eduroam s přístupovými body po celém objektu. Studenti můžou využít dále služeb jako vzdálený přístup k aplikacím přes službu Citrix a také vzdálený přístup k linuxovým aplikacím, messenger služba Jabber (podporované konektory na OPF jsou ICQ a IRC), služba IPTV pro zkrácení dlouhých chvil při čekání na další seminář, licenční program společnosti Microsoft MSDN AA. Velmi dobrá je také velká škála používaného softwaru na jednotlivých učebnách jako například různé verze Microsoft Windows, Microsoft Office, Project, Visio, Visual Studio, WinQSB, Adobe C3 Web Premium, spousta grafických editorů a mnoho dalšího. Celkově rozdíl mezi touto fakultou a mnou studovanou střední školou je opravdu velký a budoucím zájemcům tuto školu doporučuji.
-
celosvětový vývoj IT jde neúprostně kupředu a to ve všech možných vědních oborech. Velký význam má tento vývoj obvzláště v medicíně. V dnešní době je veškerá péče o pacienty a dokonce i boj o jejich život závislý nejen na znalostech lékařů, ale především na možnostech nejnovějších technologií. V dnešních dobách již známe zařízení, které dokáží lidský život nejn zachránit, ale dokonce ho i prodloužit. Jako student oboru biomedicínský technik je mou náplní studium právě těchto technologií, které mají jeden hlavní úkol, pomáhat a hlavně jakkoliv škodlivě neovlivnit zdravotní stav pacientů. Veškeré zdravotnické zařízení je založeno na invazivním nebo neinvazivním kontaktu s pacientem a tím může ovlivnit jeho stav. Často se jedná o velice citlivé zařízení, které jsou velice poruchové. Dle mého názoru by měl být vývoj zaměřen na 2 okruhy. Tím prvním je vývoj zařízení, které dokáží plnit svou danou fuknci bez toho, aniž by jakkoliv ovlivňovaly jeho stav, či omezovaly jeho pohyb. Druhým okruhem je vývoj zařízení, které mají široký záběr působení a mohou tak zajistit nejen aktuální informace o zdravotním stavu pacienta, ale i v případě nutnosti správně zasáhnout. Mezi poslední velké projekty našeho oboru patří tzn. inteligentní textílie, která na pohled připomíná klasické triko z bavlny, ovšem jedná se o síť senzorů, které mohou např. snímat aktuální tepovou frekvenci, teplotu, atd...Vývoj v této oblasti ale trvá několik let, ale i dnes můžeme být hrdí na to, kam až jsme dokázali dojít ve vývoji IT.
-
Za UPOL: srovnávat se to příliš nedá, každá fakulta je na tom jinak. Naštěstí (co se týče investic a možností) jsme na tom nejlépe my. Myslím, že nechybí nic, co nemají ostatní (od informačního portálu, u nás konkrétně STAG až po vysokorychlostní internet, veřejné PC apod.) Každopádně se teď vše mění, jelikož nám postavili novou fakultu. Takže se nedá přesně říct jak na tom jsme, ale určitě skvěle.
-
Jsem studentem druhého ročníku na VŠB-TU, fakulty FEI a myslím, že můžu říct, že se už vyznám v infrastuktuře této školy. První dojmy po nástupu byly, že tato škola je monstrózní a není možné se zde plně vyznat. Dokonce na mě působila malou vesničkou pro studenty, kde najdete vše co hledáte. Nejvíc co oceňuji, je celoškolní pokrytí wifi a četnost míst, kde máte volný přístup k PC (tzv.kiosky). Dostupnost studijních materiálů je, alespoň pro můj obor biomedicínský technik, žalostná, jelikož skripta nejsou v knihovně ani na internetu a navíc na většinu stránek, které jsou určeny k získání materiálu ke studiu nejsou dostupné z domu...čím jsem byl ale mile překvapen, tak je přístup kantorů, který je hodně pozitivní, neodmítnou pomoci (dle mých osobních zkušeností) a dokonce se dá říci, že to jsou i lidé. Dalším plusem je množství technicky vybavených učeben z fondů EU a jiných sponzorů, což je pro můj obor velmi důležité do budoucí praxe a navíc se nyní dokončuje úplně nová budova fakulty FEI za víc jak 1 miliardu. Sečteno a podtrženo, VŠB je jedna z největších a nejzvučnějších škol v ČR, která má ale ještě co dohánět.
-
VŠB-TU: Osobně oceňuji dostupnost softwaru pro studenty, ať už od MS nebo od IBM. Pokryji s ním většinu svých potřeb. Kvůli vlastní pohodlnosti a lhostejnosti uklízeček většinou pracuji na vlastním noťasu, takže hodnotit školní PC nemá smysl. Pokrytí WI-FI je slušné v celém areálu. Ocenil bych větší elektrifikaci přednáškových sálů, ale možná nás jen chtějí přinutit věnovat pozornost přednášejícímu. Učební materiály tvoří především volně dostupné tutoriály na netu, takže není problém a pro zbytek si zajdu do vědecké knihovny.
-
Informačním technologiím se dnes již nevyhneme. Vývoj v této oblasti je samozřejmě přínosný, důležité je ale vymezení zdravé hranice, kdy člověk ještě není na IT zcela závislý. Líbí se mi usnadnění života v oblastech, kde je to vhodné - například cloud, webové služby (vyhledání dopravního spojení...), bezpečnost (např. vyvíjené zobrazování dopravních značek na HUD v automobilu...) atd.
Naopak se mi nelíbí značné podléhání IT modním vlnám a nadužívání technologií tam, kde je pro to jediným vážným důvodem lenost.
-
Těžko porovnávat s jinými školami když jsem studuji pouze jednu. Takže pouze za VŠB - vybavenost učeben pokud jde o hardware tak je snad dostačující. Pokud jde o internetové připojení, přístup k MSDN AA a klasické programy od MS office až po Visual studio tak si myslím, že toto vybavení má dnes snad již každá VŠ. Studijní materiály jsou k sehnáni většinou na internetu a co tam není je v knihovně. Já si myslím, že jediný problém je specifický software - resp. software který se používá pouze pro jeden účel. Jelikož školy nechtějí většinou investovat do něčeho co bude použito pouze u jednoho předmětu používají se levné případně i free varianty. A to je pak někdy doslova katastrofa. Např. uvedu z letošního roku IBM testry SW - ať již manuální nebo funkční. Práce která by měla být hotova za cca hodinu se protáhla mnohdy i na 7 hodin práce. Otázka pak je jestli takovéto předměty má pak vůbec smysl absolvovat. Možná by bylo lepší použít adekvátnější nástroj a nechat studenty ať projekt vypracují někdy sami v učebně. Rozhodně je lepší toto než mít sice free sw na svém notebooku ale dělat projekt 6x déle. Co se týče uplatnění zastávám ten názor, že když se někdo něco naučit chce vyučující i profesoři mu zde vyjdou velmi rádi vstříc. Pokud však student neprojevuje zájem, a nemusí se jednat o látku z hodin ale i obecný zájem, pak si myslím, že ani vyučující se kvůli nikomu nepřetrhne.
-
Vývoj IT se dotýká i studentů, jaké možnosti si myslíte, že budou mít studenti za pár let vývoje a inovací informačních technologií? Jak by mohla probíhat výuka na PC v budoucnosti na středních a vysokých školách?
-
Vývoj IT se dotýká i studentů, jaké možnosti si myslíte, že budou mít studenti za pár let vývoje a inovací informačních technologií? Jak by mohla probíhat výuka na PC v budoucnosti na středních a vysokých školách?
Podle mě je vývoj IT v tomto ohledu velice důležitý. Nedají se srovnat možnosti, jaké měli studenti jednu-dvě generace zpátky s možnostmi, jaké máme nyní dnes. Vývoj a pokrok IT neustále usnadňuje a ulehčuje naše studium. Ovšem jak bude probíhat výuka na PC v budoucnosti se neodvážím posuzovat, protože podle mě nebudou mít všechny školy dostatek financí, aby udržely tempo s pokrokem...
-
Vývoj IT se dotýká i studentů, jaké možnosti si myslíte, že budou mít studenti za pár let vývoje a inovací informačních technologií? Jak by mohla probíhat výuka na PC v budoucnosti na středních a vysokých školách?
Myslím si, že v budoucnu (snad,možná,někdy, jednou i u nás, v daleké budoucnosti...) se většina výuky a přednášek přizpůsobí IT. Proč si psát poznámky do sešitu, když jdou technologie kupředu a už dnes má téměř každý student svůj ntb nebo pc. A bylo by fajn, kdybychom se někdy dočkali výuk na SŠ a VŠ na vyspělých technologiích s dotykovými displeji, které nás asi stejně neminou... Jsem skeptická - tohle je pro naši zem hodně vzdálené, toho se nejdřív dočkají podle mě ve vysoce technicky rozvinutých zemích, jako je třeba Japonsko...
-
To tedy nevím ale tady už si do prace nosi tablety i elektrikáři. Zažil jsem i auto elektrikáře který si notebook nosil misto sešitu do školy. Jde spíše o to kdo očekáváte, že to bude finacovat.
-
Tablety a notebooky jsou těžko použitelné na některé věci. Když chcete psát matematické rovnice, zlatý papír. LaTeX je bolest :)