Fórum Root.cz
Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: kojot4 08. 02. 2018, 19:27:17
-
Chci teď odejít od svého zaměstnavatele, je to zajímavé místečko, nikdo tam nic moc nedělá, dost se politikaří, a management když mluví včetně mého šéfa, tak to je jenom hromada "prázdných keců", všichni vidí dokončený projekt někde jako úspěšný mrakodrap v Abu Dhabi, přičemž je to spíše svařená ocelová konstrukce v bažině nafintěná ve stylu vesničky "Slunce, Seno, ..." s hezkými kulisami, která nikdy fungovat nebude, projekt už má asi rok zpoždění, a není moc viditelné, že by se hnul tento rok někam dál.
Přiznám se, že to, že se u zaměstnavatele nic nenaučím mě po dobu co tam jsem (2 roky) moc netrápilo, hlavně že mám pohodičku a home office, ale v poslední době si zaměstnavatel vymýšlí čím dál víc ptákovin, a jak projekt klesá do bažin, tak vidí řešení, že se budu účastnit různých meetingů a dávat ocelové trámy do bažiny, což už je i na mě moc, navíc se mi za 2 roky nezvedli prachy, přičemž se platy zvedly o 20%, tak jsem už se zaměstnavatelem začal probírat to, že zvednu kotvy, protože status quo (flákárna) mu přestává vyhovovat, a já ty ptákoviny opravdu realizovat nechci.
Teď dotaz, uvažuji co při dalších pohovorech říct, proč jsem odešel z předchozího zaměstnání. Četl jsem si různé rady na internetu od redaktorů, že je potřeba to doplnit dostatečně prázdnými keci "víte můj zaměstnavatel je super, ale já se prostě potřebuji v kariéře posunout o stupínek dál", ale moc mi tyhle rady od pochybných redaktorů nesedí. Přijde mi to omšelé a prázdné, ale možná se mýlím, a je to prostě standard na pohovorech nakvákat co nejvíc prázdných líbivých slov, ale nakonec si říkám, že to stejně skončí u technických znalostí, a tam se nebojím, jen to nechci vysloveně posrat a zase tam nechci kvákat jak vypatlanej manažer.
-
z jakyho jsi mesta? Jen me napadlo, jestli ciste nahodou nejsme kolegove :)
-
A co třeba odpovědět pravdu? Ne tak emočně zabarvenou, jako v tomhle postu, ale prostě pravdu.
-
dej si nejaky pivka, ubal špeka, vopíchej svoji starou nebo nejaký jiný mařky a prosim te hlavne uz neres tyhle picoviny tady. to fakt dneska mlady nemaji nic lepsi na praci?
-
Ses v IT... 10 volnych mist na 1 cloveka. Myslis, ze nekdo bude resit duvod odchodu? Pokud ses aspon prumernej, utrhnou ti vsude ruce, jen abys tam sel.
Proste rekni, ze projekt spadnul do sracek, ztratil jsi duveru v management a je to. Pokud to nekomu bude vadit, tak dalsi volnej spot je par metru vedle.
-
A co třeba odpovědět pravdu? Ne tak emočně zabarvenou, jako v tomhle postu, ale prostě pravdu.
Tak budoucí zaměstnavatel nemůže vědět jestli je to pravda a "házet na někoho špínu", to se nedělá. Byl by to velký důvod proč u pohovoru vyhořet.
-
Povedz to narovinu, ale bez emocii a slusne. Moze sa stat, ze to v tej novej firme bude podobne :D
-
Nejlepsi je tradicni zvast o hledani dalsiho profesniho rustu, ne? To nejde napadnout. O tom, ze stagnovala mzda bych se radsi moc nerozpatlaval, aby si to potencialni zamestnavatel nevylozil tak, ze uchazec predchozimu zamestnavateli za to nestal, protoze treba za moc nestoji. Nebo ze je to nekdo, s kym muzou orat i hlubokou zimni orbu.
-
Pouzil jsem s uspechem “Na danou vec mam subjektovni nazor.” nebo “Povazujete danou otazku za relevantni?” nebo “Hledam takovy a makovy bedefit”
-
Tahle otazka je nahodou skvela. S oblibou vhodnou formou vyjmenuji, co me na predchozi praci sralo. Nema smysl diskutovat o praci se zamestnavatelem, ktery vakazuje stejne pro vas negativni parametry ne?
-
dal jsem si pár pivek, musím se uklidnit... největší sranda na celé věci je fakt, že beze mě se v tom budou další rok potápět jak v bahně, ale vůbec si to neuvědomují a nepřipouštějí, si říkám jo, nechám je v tom žít...
V jedné z prací, kde jsem odešel se v tom tak utopil šéf, že ho nakonec vyhodili, takže si říkám, vlastně fajn.
-
dal jsem si pár pivek, musím se uklidnit... největší sranda na celé věci je fakt, že beze mě se v tom budou další rok potápět jak v bahně, ale vůbec si to neuvědomují a nepřipouštějí, si říkám jo, nechám je v tom žít...
V jedné z prací, kde jsem odešel se v tom tak utopil šéf, že ho nakonec vyhodili, takže si říkám, vlastně fajn.
S Tebou se v tom ale zjevně budou potápět taky, nebo ne?
-
dal jsem si pár pivek, musím se uklidnit... největší sranda na celé věci je fakt, že beze mě se v tom budou další rok potápět jak v bahně, ale vůbec si to neuvědomují a nepřipouštějí, si říkám jo, nechám je v tom žít...
V jedné z prací, kde jsem odešel se v tom tak utopil šéf, že ho nakonec vyhodili, takže si říkám, vlastně fajn.
S Tebou se v tom ale zjevně budou potápět taky, nebo ne?
oni se potápí sami, já je jen držím, aby nenarazili na dno, což teď skončí
-
Po pravde/uprimne? Nechapu, jak muzes ocekavat, pokud si budes sam vymyslet, ze se k tobe bude jinej chovat uprimne.
-
Po pravde/uprimne? Nechapu, jak muzes ocekavat, pokud si budes sam vymyslet, ze se k tobe bude jinej chovat uprimne.
jo, přesně nad tímhle jsem taky uvažoval. Asi řeknu pravdu, to je, že hledám práci kde bych se mohl technologicky více rozvíjet a odcházím i kvůli různým jiným náhledům na práci. A nebudu se v tom dál šťourat ani se k tomu víc vyjadřovat.
-
Pouzil jsem s uspechem “Na danou vec mam subjektovni nazor.” nebo “Povazujete danou otazku za relevantni?” nebo “Hledam takovy a makovy bedefit”
“Na danou vec mam subjektovni nazor.” ... to vůbec nedává smysl.
“Povazujete danou otazku za relevantni?” ... no vzhledem k faktu že hledáš práci tak je docela relevantní vědět proč tu starou opustils
“Hledam takovy a makovy bedefit” ... docela by mě zajímalo co doplníš za "takovy a makovy" aby ti uvěčily, že kvůli tomu měníš práci
-
Pouzil jsem s uspechem “Na danou vec mam subjektovni nazor.” nebo “Povazujete danou otazku za relevantni?” nebo “Hledam takovy a makovy bedefit”
S úspěchem? To se docela divím. Všechny tři odpovědí jsou podle mě dost hloupé. Řekl bych si – hloupé odpvědi = hloupý člověk. A nepřijal vás.
-
Pouzil jsem s uspechem “Na danou vec mam subjektovni nazor.” nebo “Povazujete danou otazku za relevantni?” nebo “Hledam takovy a makovy bedefit”
S úspěchem? To se docela divím. Všechny tři odpovědí jsou podle mě dost hloupé. Řekl bych si – hloupé odpvědi = hloupý člověk. A nepřijal vás.
V čem jsou hloupé? Jsou to prostě zastírací odpovědi. Nejsou hloupé. Hloupé může být zastírat důvody, proč jsem odešel. Anebo to naopak může být velmi chytré (resp. že přiznat pravdu by bylo mnohem hloupější).
Na danou věc mám subjektivní názor: Tím je ve zkratce, ale i tak docela jasně řečeno, že můj subjektivní názor na věc se neshoduje se subjektivním názorem mého dosavadního šéfa. A já jsem dost inteligentní a slušný na to, abych se nepustil do praní špinavého prádla.
Považujete danou otázku za relevantní: Ostře řečeno, že se o tom nechci bavit. To se určitě dá říct i lépe, ale pointa zůstává stejná - prostě se o tom nechci bavit, nalož si s tím, jak chceš.
Hledám takový a makový benefit: To je velmi seriozně a přímo řečeno, že ten člověk něco chce, co v minulé práci nedostal. Kéž by všichni lidé řekli, co vlastně opravdu chtějí.
Je to můj subjektivní názor (zde to ale neznamená, že je negativní, zkus pozorovat rozdíl), že první a třetí odpovědí si žadatel u pohovoru nepohorší. Tou prostřední odpovědí si určitě nepolepší, IMHO není taktická. Jenom o této odpovědi bychom se mohli bavit, jestli je přímo hloupá.
Ale znáte to: pro hlupáka každý hloupý :-) Nic osobního, jenom popíchnutí.
-
A k pravdě.
IMHO by si kojot pravdou nepohoršil. Podle mě, je to celkem dobrý důvod, proč odejít. Samozřejmě to chce zabalit do nějaké diplomatické mluvy jako: Klíčový projekt firmy, na kterém jsem pracoval se dostával do větších a větších potíží, ale vedení si to neuvědomovalo a odmítalo si ti přiznat, takže ani nejsou schopni ty potíže řešit. Já ze své pozice nemám sílu něco změnit a nechci se podílet na úpadku něčeho, co čeho jsem dal kus svého životního elánu. Chci raději dělat někde jinde něco, co má smysl.
Ale upřímně - tohle je černá magie. To, co jeden personalista považuje za dobré, považuje druhý za odstrašující příklad.
Já tuhle řešil, jestli si mám dát na vizitku do závorky výslovnost svého jména. Zatímco jeden se tvářil, že je to výborný nápad jako vyniknout z šedi a průměru a otisknout se do paměti zákazníka, tak druhý kroutil hlavou, že to není obvyklé a když to není obvyklé, tak je to špatné a nemá to tak být. A třetí mě varoval, že si tím dávám na čelo nálepku - pozor na něj, je háklivý na to, když mu špatně vyslovíte jméno, urazí se a bude to eskalovat. :-)
-
Pouzil jsem s uspechem “Na danou vec mam subjektovni nazor.” nebo “Povazujete danou otazku za relevantni?” nebo “Hledam takovy a makovy bedefit”
S úspěchem? To se docela divím. Všechny tři odpovědí jsou podle mě dost hloupé. Řekl bych si – hloupé odpvědi = hloupý člověk. A nepřijal vás.
Na danou věc mám subjektivní názor: Tím je ve zkratce, ale i tak docela jasně řečeno, že můj subjektivní názor na věc se neshoduje se subjektivním názorem mého dosavadního šéfa. A já jsem dost inteligentní a slušný na to, abych se nepustil do praní špinavého prádla.
Tak pokud to podas i s takovym vysvetlenim co si predstavujes pod subjektivni ... to bude perla z pohovoru ktere se budou smat dlouho. Proc proboha nereknes ze ses neshodl v nazorech na praci?
Považujete danou otázku za relevantní: Ostře řečeno, že se o tom nechci bavit. To se určitě dá říct i lépe, ale pointa zůstává stejná - prostě se o tom nechci bavit, nalož si s tím, jak chceš.
Ale jestli v tom bude chtit stourat tak ti odpovi neco jako ... domnivam se, ze to relevantni je a ty budes nahranej.
Hledám takový a makový benefit: To je velmi seriozně a přímo řečeno, že ten člověk něco chce, co v minulé práci nedostal. Kéž by všichni lidé řekli, co vlastně opravdu chtějí.
Ale pak musis mit pripraveno co ze to chces cos nedostal a pro co se ti vyplatilo odejit.
-
jo, přesně nad tímhle jsem taky uvažoval. Asi řeknu pravdu, to je, že hledám práci kde bych se mohl technologicky více rozvíjet a odcházím i kvůli různým jiným náhledům na práci. A nebudu se v tom dál šťourat ani se k tomu víc vyjadřovat.
Taky si myslim, ze je nejlepsi rict presne (bez zbytecnych plivancu), co te tam stvalo, a to vcetne toho problemu se mzdou. Kdyz si budou chtit najit duvod te nevzit, tak si ho vzdycky najdou. Navic priznejme si, mzda je casto jeden z duvodu, proc menime praci. Mne se posledne uprimnost celkem vyplatila. Ale jak jsem psal, slusna uprimnost.
-
Tyhle diskuse na téma "co mám odpovědět u pohovoru na otázku ..." fakt nechápu. Snad je každý u toho pohovoru sám za sebe, ne za diskutéry na Rootu. A pohovor opravdu není soutěž, ve které se mám prolhat k pracovnímu místu nějakými univerzálními "jedinými správnými" odpověďmi. Docela by mě zajímalo, kolik je tazateli let, moc dospěle na mě teda tím svým dotazem nepůsobí.
-
ja bych rekl, ze chci zmenit zamestnani, abych se dostal k zajimavejsi praci a projektu.
ze misto, ktere jsem opustil uz me nenaplnovalo.
-
Tyhle diskuse na téma "co mám odpovědět u pohovoru na otázku ..." fakt nechápu. Snad je každý u toho pohovoru sám za sebe, ne za diskutéry na Rootu. A pohovor opravdu není soutěž, ve které se mám prolhat k pracovnímu místu nějakými univerzálními "jedinými správnými" odpověďmi. Docela by mě zajímalo, kolik je tazateli let, moc dospěle na mě teda tím svým dotazem nepůsobí.
To neni o veku, ale o pokrocilem stadiu zoufalstvi. Dneska pokud chces opravdu dobre misto proti tobe casto stoji tym specialistu, a uspet u nich neznamena rozumet dobre technice, ale proklickovat HR slalomem. Proto se tu pta.
-
jo, přesně nad tímhle jsem taky uvažoval. Asi řeknu pravdu, to je, že hledám práci kde bych se mohl technologicky více rozvíjet a odcházím i kvůli různým jiným náhledům na práci. A nebudu se v tom dál šťourat ani se k tomu víc vyjadřovat.
Taky si myslim, ze je nejlepsi rict presne (bez zbytecnych plivancu), co te tam stvalo, a to vcetne toho problemu se mzdou.
A jak ma personalista poznat jestli mluvis pravdu nebo hazis na byvaleho zamestnance spinu? To se proste nedela. A mluvit o platech? Na to jsou nekteri zamestnavatele haklivi uvnitr firmy a kdyz tu informaci nekdo vynasi ven ... . Podle me to bude konec pohovoru. Cilem pohovoru neni mluvit stoprocentne pravdu, ale vyjednat podminky.
-
Tyhle diskuse na téma "co mám odpovědět u pohovoru na otázku ..." fakt nechápu. Snad je každý u toho pohovoru sám za sebe, ne za diskutéry na Rootu. A pohovor opravdu není soutěž, ve které se mám prolhat k pracovnímu místu nějakými univerzálními "jedinými správnými" odpověďmi. Docela by mě zajímalo, kolik je tazateli let, moc dospěle na mě teda tím svým dotazem nepůsobí.
To neni o veku, ale o pokrocilem stadiu zoufalstvi. Dneska pokud chces opravdu dobre misto proti tobe casto stoji tym specialistu, a uspet u nich neznamena rozumet dobre technice, ale proklickovat HR slalomem. Proto se tu pta.
Ja diskuzi chapu. Spousta lidi tady je nesvepravnych. To je jak tema co mate v batohu, jakou mate zidli na programovani, co programovat, mam jit delat do lydlu .... .
A druha cast. Kazdej zdrave a o zdravi uvazujici clovek se nebude ptat tady na radu. Ctes ty diskuze a byls u pohovoru?
Ti perzonaliste jsou skoleni mit otazku na kazdou odpoved. Jak si muzes trochu pomoct je, jit na stejne skoleni jako chodi oni. Ja na takovym skoleni byl a stejne, kdyz je sikovnej tak te univerzalni otazkou zatlaci do kouta.
-
A jak ma personalista poznat jestli mluvis pravdu nebo hazis na byvaleho zamestnance spinu? To se proste nedela. A mluvit o platech? Na to jsou nekteri zamestnavatele haklivi uvnitr firmy a kdyz tu informaci nekdo vynasi ven ... . Podle me to bude konec pohovoru. Cilem pohovoru neni mluvit stoprocentne pravdu, ale vyjednat podminky.
Muze se to stat, psal jsem jen svuj nazor na zaklade vlastnich zkusenosti. Ja jsem s tim treba uspel. Je to asi i o forme, jakou se to rekne, ale urcite to muze i vest ke konci pohovoru. Jestli mluvim pravdu samozrejme nezjisti.
-
Ja diskuzi chapu. Spousta lidi tady je nesvepravnych. To je jak tema co mate v batohu, jakou mate zidli na programovani, co programovat, mam jit delat do lydlu .... .
A druha cast. Kazdej zdrave a o zdravi uvazujici clovek se nebude ptat tady na radu. Ctes ty diskuze a byls u pohovoru?
Ti perzonaliste jsou skoleni mit otazku na kazdou odpoved. Jak si muzes trochu pomoct je, jit na stejne skoleni jako chodi oni. Ja na takovym skoleni byl a stejne, kdyz je sikovnej tak te univerzalni otazkou zatlaci do kouta.
Zazil jsem pohovoru myslim dost. Na nekolik vzpominam dodnes. Reagoval jsem spis na to, ze u urcitych pozic kde jde o hodne to rozhodne neni situace jedinec vs. HR. Ten jedinec si necha zrevidovat zivotopis u nejakeho personalisty, skoci si k psychologovi pro par rad, projde nejakymi treninky; pak uz to ale rozhodne neni jedinec, ale pretahovana dvou tymu. Kdo to nezazil, muze se divat i na diskusi na rootu jako na kravinu, ale sem tam tu muzou padnout uzitecne nazory a uz jsem je tu parkrat i videl.
-
Na danou věc mám subjektivní názor: Tím je ve zkratce, ale i tak docela jasně řečeno, že můj subjektivní názor na věc se neshoduje se subjektivním názorem mého dosavadního šéfa. A já jsem dost inteligentní a slušný na to, abych se nepustil do praní špinavého prádla.
Tak pokud to podas i s takovym vysvetlenim co si predstavujes pod subjektivni ... to bude perla z pohovoru ktere se budou smat dlouho. Proc proboha nereknes ze ses neshodl v nazorech na praci?
Zřejmě ti uniklo, že já nejsem autorem dané věty. Já jenom obhajuji, že to dává smysl. A že to neni principiální hloupost.
To vysvětlení bylo pro zdejší diskutéry, kteří si myslí, že to nedává smysl a že je to hloupost.
Můj názor je subjektivní - právě říká přesně to, co navrhuješ ty, tedy že nebyla shoda v názorech na práci. Ta forma je možná šroubovaná, ale tou formou dává uchazeč právě najevo, že o tématu chce mluvit co nejkorektněji.
Považujete danou otázku za relevantní: Ostře řečeno, že se o tom nechci bavit. To se určitě dá říct i lépe, ale pointa zůstává stejná - prostě se o tom nechci bavit, nalož si s tím, jak chceš.
Ale jestli v tom bude chtit stourat tak ti odpovi neco jako ... domnivam se, ze to relevantni je a ty budes nahranej.
A žadatel řekne, že to za relevantní nepovažuje a že to tom nebude mluvit. Není nahranej.
To je velmi pravděpodobné, že se v tom bude personalista šťourat. Pokud se někdo rozhodne, že nechce mluvit o tom, proč skončil v minulé práci, tak to začne personalistu začínat o to více.
Pokud jsou důvody pro odchod z práce takové, že je to pro žadatele objektivně silné mínus, tak je věcí jeho taktiky, jestli chce mít mínus za to, že mlčí, nebo mínus za to, že řekne pravdu. Anebo mínus za to, že zalže (a ten personalista si tu lež odhalí ověřením u bývalého zaměstnavatele).
Samozřejmě to, že nechci mluvit o těch důvodech, to se dá říct lépe. Psal jsem, že u této odpovědi by se dalo diskutovat, jestli je přímo hloupá, nebo není.
Hledám takový a makový benefit: To je velmi seriozně a přímo řečeno, že ten člověk něco chce, co v minulé práci nedostal. Kéž by všichni lidé řekli, co vlastně opravdu chtějí.
Ale pak musis mit pripraveno co ze to chces cos nedostal a pro co se ti vyplatilo odejit.
No a to má být nějaký problém? Říct, co jsem nedostal a co chci? Např. říct: Chci tolik peněz, tolik homeoffice a pracovat na projektu, který má smysl?
-
Ti perzonaliste jsou skoleni mit otazku na kazdou odpoved. Jak si muzes trochu pomoct je, jit na stejne skoleni jako chodi oni. Ja na takovym skoleni byl a stejne, kdyz je sikovnej tak te univerzalni otazkou zatlaci do kouta.
No já teď zrovna diskutuji s různými HR/zaměstnavateli, protože je super doba na změnu práce. Moje zkušenost je spíš taková, že většinu těch nabiflovaných panáků z HR nakonec zatlačím do úzkých vhodně zvolenou otázkou já. Asi je to o tom, že jako potenciální zaměstnanec na 20 tém pohovoru člověk slyší pořád ty samé klišé otázky, kdežto personalista není na vybočení ze stansarsu průměrného Franty uchazeče vůbec zvyklý.....
Je to zcela k neuvěření, ale třeba taková oblíbené otázka: "Co by měla vaše práce splňovat a nesplňovat?" hned na začátku pohovoru, kdy cílem je zjistit jestli se představy uchazeče nerozcházejí s aspekty pozice, je ideální příklad. Když dojde na vaše otázky, zkuste ji otočit: "Jaké elementární vlastnosti nebo dovednosti by měl uchazeč mít, abyste o něm vůbec uvažovali?" 80% personalistů se v tohle zamotá, není schopno dát dohromadu kloudnou větu, nebo blekotá něco způsobem, který s oblibou každý rok publikují v bulvárních článcích "co byste něměli dělat na pohovoru"
Takže by mě fakt zajímala ta univerzální otázka, kterou skoleny pesonalista zatlaci uchazece do kouta.
Kdyz se mi to stalo naposled, pozadoval ten idiot z HR (zrejmě nevědomky) poruseni zakona.
-
Ja diskuzi chapu. Spousta lidi tady je nesvepravnych. To je jak tema co mate v batohu, jakou mate zidli na programovani, co programovat, mam jit delat do lydlu .... .
A druha cast. Kazdej zdrave a o zdravi uvazujici clovek se nebude ptat tady na radu. Ctes ty diskuze a byls u pohovoru?
Ti perzonaliste jsou skoleni mit otazku na kazdou odpoved. Jak si muzes trochu pomoct je, jit na stejne skoleni jako chodi oni. Ja na takovym skoleni byl a stejne, kdyz je sikovnej tak te univerzalni otazkou zatlaci do kouta.
Zazil jsem pohovoru myslim dost. Na nekolik vzpominam dodnes. Reagoval jsem spis na to, ze u urcitych pozic kde jde o hodne to rozhodne neni situace jedinec vs. HR. Ten jedinec si necha zrevidovat zivotopis u nejakeho personalisty, skoci si k psychologovi pro par rad, projde nejakymi treninky; pak uz to ale rozhodne neni jedinec, ale pretahovana dvou tymu. Kdo to nezazil, muze se divat i na diskusi na rootu jako na kravinu, ale sem tam tu muzou padnout uzitecne nazory a uz jsem je tu parkrat i videl.
Hmm, konečně rozumná myšlenka, nechat se na to vyškolit, a pak z toho udělat přetahovanou dvou týmů. Na naučmese jsem viděl nějaké kurzy a přípravy, tak se někam přihlásím, nacvičím, a pak uvidíme kdo z koho.
Díky za tip.
-
Zazil jsem pohovoru myslim dost. Na nekolik vzpominam dodnes. Reagoval jsem spis na to, ze u urcitych pozic kde jde o hodne to rozhodne neni situace jedinec vs. HR. Ten jedinec si necha zrevidovat zivotopis u nejakeho personalisty, skoci si k psychologovi pro par rad, projde nejakymi treninky; pak uz to ale rozhodne neni jedinec, ale pretahovana dvou tymu. Kdo to nezazil, muze se divat i na diskusi na rootu jako na kravinu, ale sem tam tu muzou padnout uzitecne nazory a uz jsem je tu parkrat i videl.
Hmm, konečně rozumná myšlenka, nechat se na to vyškolit, a pak z toho udělat přetahovanou dvou týmů. Na naučmese jsem viděl nějaké kurzy a přípravy, tak se někam přihlásím, nacvičím, a pak uvidíme kdo z koho.
Díky za tip.
[/quote]
OMG. Pokud nejdete dělat CEO nějaké banky, tak to fakt nebude váš případ..... ;D
-
Co takhle: "Pracoval jsem na větším projektu a ten teď ne mou vinou ale změnou okolností končí". A na další dotazy odmítat odpovědět a zdůvodnit to tím, že další informace by tu firmu mohly poškodit.
-
Popravde nechapu proc bych nemohl rict, ze z meho pohledu bylo nezvladnute projektove rizeni a dostalo se to do stavu, na kterem se nechci dal podilet. Navic to podle toho, co tu dotycny psal, nejspis bude pravda - zvlast pokud se kopal pulku pracovni doby do zadku a projekt se pritom nehejbal....
To se obcas u nejakeho projektu stane kazde firme :-))
-
Bol som na pohovoroch v niekoľkých firmách a všade som mal pohovor buď s manažérom alebo členom týmu do ktorého hľadali človeka. To čo sú za firmy, kde sa hlásite? Ja som nezažil pohovor s niekým s HR a s takými kokotnými otázkami. Všade kde som bol sa išli posrať aby som ich prácu vzal lebo je nedostatok ľudí.
IMHO toto su čistokrvné troll vlákna a s realitou nemajú za mak spoločné. Ak by sa ma niekto spýtal, že prečo odchádzam od súčasného zamestnávateľa tak by som sa asi pozrel štylom "wtf" a spýtal sa, či teda hľadajú nového zamestnanca a v tom prípade im je hovno do toho prečo ja odchádzam alebo neodchádzam alebo o čo im vlastne ide?
A čo sa týka peňazí, tak nepochopím tú zvrátenú logiku vyhýbať sa tejto téme na pohovore, keďže do práce chodím v prvom rade kvôli prachom a keď človek s ktorým robím pohovor nie je mentálne retardovaný, tak je mu to úplne jasné a nebude robiť cáviky. To si naozaj necháte tak srať na hlavu, že sa klepete debatovať normálne ako dospelí ľudia o peniazoch na pracovnom pohovore? Dúfam, že nie a toto je skutočne milionty nick Javamana a jeho epické trollenie.
-
To neni o veku, ale o pokrocilem stadiu zoufalstvi. Dneska pokud chces opravdu dobre misto proti tobe casto stoji tym specialistu, a uspet u nich neznamena rozumet dobre technice, ale proklickovat HR slalomem. Proto se tu pta.
Netrep nezmysly. Zúfalí sú dnes zamestnávatelia. Ešte raz sa pýtam, kde chodíte na pohovory? Do akých hovnofiriem? Lebo aj mierne podpriemerná firma už dnes si dvakrát rozmyslí, či bude potencionálneho kandidáta odradzovať nejakým HR nezmyslami. Dobré miesto predpokladám znamená miesto, kde sú ozaj kvalitní, vzdelaní a skúsení ľudia a tam si neviem predstavíť, že by nového člena tými nepreklepli priamo oni alebo ich manažér a že by to nechali na nejakú HR pipku. Kde to žijete?
-
Netrep nezmysly. Zúfalí sú dnes zamestnávatelia. Ešte raz sa pýtam, kde chodíte na pohovory? Do akých hovnofiriem? Lebo aj mierne podpriemerná firma už dnes si dvakrát rozmyslí, či bude potencionálneho kandidáta odradzovať nejakým HR nezmyslami. Dobré miesto predpokladám znamená miesto, kde sú ozaj kvalitní, vzdelaní a skúsení ľudia a tam si neviem predstavíť, že by nového člena tými nepreklepli priamo oni alebo ich manažér a že by to nechali na nejakú HR pipku. Kde to žijete?
Nejdriv bych ti doporucoval vychladnout, kdyz uz chces zadat o informace. Pak neni od veci promyslet, jak se vlastne zeptat, a mozna prestat zbytecne urazet vsechno ceho se tvoje veta jen dotkne. Kdyz uz se teda chces neco dozvedet.
Jmeno firmy ti nereknu, nebyla ceska ale mela/ma tu mensi pobocku. Kontaktovali me bez meho pricineni pres tady zavrhovany linkedin. 4 kola celkem, s techniky az to posledni.
-
Pouzil jsem s uspechem “Na danou vec mam subjektovni nazor.” nebo “Povazujete danou otazku za relevantni?” nebo “Hledam takovy a makovy bedefit”
S úspěchem? To se docela divím. Všechny tři odpovědí jsou podle mě dost hloupé. Řekl bych si – hloupé odpvědi = hloupý člověk. A nepřijal vás.
Na danou věc mám subjektivní názor: Tím je ve zkratce, ale i tak docela jasně řečeno, že můj subjektivní názor na věc se neshoduje se subjektivním názorem mého dosavadního šéfa. A já jsem dost inteligentní a slušný na to, abych se nepustil do praní špinavého prádla.
Inteligentní? Takto by odpovědělo dvanáctileté dítě, které chce nějak použít nové cizí slovo, kterému se právě naučilo, ve snaze říci něco inteligentního. A když dospělý, údajně studovaný člověk odpovídá stylem dvanáctiletého dítěte, tak mentální věk děleno skutečný věk krát sto nevychází zrovna do té inteligentnější části populace.
Samozřejmě, že se vás personalista ptá na vaše subjektivní názory! Kvůli tomu tam právě spolu sedíte, aby zjistil vaše subjektivní názory na věci, jež považuje za důležité pro posouzení, zda s vámi uzavřít pracovní poměr. Kdyby dotyčný odpověděl, že odešel z objektivních důvodů, tak by to dávalo větší smysl, protože tím říká, že to nezáleželo tak úplně na něm, že si to vynutily okolnosti, jako třeba rodinné důvody, stěhování apod. Říci na rovinu, že o tom nechce hovořit, je taky naprosto korektní odpověď. Personalista si pomyslí, že tam asi byly nějaké osobní důvody, a jde dál. Ale odpovědět, že na to má subjektivní názor, to je snad ta nejhloupější věc, která se dá vymyslet. Přesně ten trapas, kdy ze sebe chcete vysoukat něco hrozně inteligentního, ale ve výsledku ze sebe uděláte naprostého blba.
Stejně tak odpovídat na otázky otázkami není u pohovoru vůbec vhodné. Kdyby tu otázku personalista nepovažoval za relevantní, tak by ji asi vůbec nepokládal, nemyslíte? Takovou odpověď otázkou si personalista v hlavě přeloží na „nemyslíš, že jsi tak trochu debil, když se mě vyptáváš na takové věci?“ Což asi není úplně vhodné, protože v moci toho „debila“ je vás přijmout nebo odmítnout. Opět – odpovědět, že se domníváte, že ty důvody rozhodně nejsou ve vztahu k práci, o níž se ucházíte, relevantní, tedy normální odpovědí bez otazníku, je mnohem vhodnější. Personalista si opět pomyslí, že šlo o nějaké konkrétní, asi osobní důvody, o nichž nechcete mluvit, a bude vám asi věřit, že vy sám to posoudíte lépe.
Ovšem ta personalistova otázka sama o sobě samozřejmě relevantní je – na každého nového zaměstnance připadají nějaké fixní náklady a když po roce dáte z těch svých tajných „subjektivních důvodů“, nejlépe z těch samých, jako u předchozího zaměstnavatele, výpověď, tak za toho špatného bude ten personalista, že vás vůbec bral. Protože vám třeba býval mohl říci už před rokem, že v tom případě nejspíš nebudete spokojený ani zde.
A u benefitů by asi záleželo, o co by konkrétně šlo. Dá se to použít jako motivace, když se někdo rozhoduje mezi více srovnatelnými místy. Ale odpověď, že z předchozího zaměstnání odešel a na to nynější se hlásí kvůli benefitům, to taky nepůsobí úplně nejlépe. Benefity jsou obvykle věci, které s vykonávanou prací tak úplně nesouvisejí – týden dovolené navíc, indispoziční dny, poukazy do akvaparku, na dovolenou v Alpách, home office, služební mobil i pro soukromé záležitosti... Vlastně tím vysíláte určitý signál, že vám jde hlavně o ty aktivity, které vás od práce spíše zdržují a zaměstnavatele stojí peníze, než o práci samotnou.
Zkrátka všechny ty odpovědi, jež „tazatel“ doporučuje jako vhodné, bych označil za nevhodné. Tu první nejen nevhodnou, ale přímo hloupou.
To neni o veku, ale o pokrocilem stadiu zoufalstvi. Dneska pokud chces opravdu dobre misto proti tobe casto stoji tym specialistu, a uspet u nich neznamena rozumet dobre technice, ale proklickovat HR slalomem. Proto se tu pta.
Netrep nezmysly. Zúfalí sú dnes zamestnávatelia. Ešte raz sa pýtam, kde chodíte na pohovory? Do akých hovnofiriem? Lebo aj mierne podpriemerná firma už dnes si dvakrát rozmyslí, či bude potencionálneho kandidáta odradzovať nejakým HR nezmyslami. Dobré miesto predpokladám znamená miesto, kde sú ozaj kvalitní, vzdelaní a skúsení ľudia a tam si neviem predstavíť, že by nového člena tými nepreklepli priamo oni alebo ich manažér a že by to nechali na nejakú HR pipku. Kde to žijete?
Zas tak zoufalí nejsou. Lepší žádný zaměstnanec než takový, s kterým budou jen potíže a zaměstnavatele ve výsledku bude stát víc peněz, než kolik mu dotyčný vydělá.
-
Zas tak zoufalí nejsou. Lepší žádný zaměstnanec než takový, s kterým budou jen potíže a zaměstnavatele ve výsledku bude stát víc peněz, než kolik mu dotyčný vydělá.
A na základe týchto idiotských otázok ako chce niekto rozlíšiť prínosného zamestnanca od takého čo bude len príťaž? Na prvom mieste sú vždy hard skills.
-
Na prvom mieste sú vždy hard skills.
Jenze to neni dneska vubec pravidlo. Jsou spolecnosti, ktere radeji vezmou cloveka ktery snadno zapadne do kolektivu a pak ho zbytek douci.
-
Na prvom mieste sú vždy hard skills.
Jenze to neni dneska vubec pravidlo. Jsou spolecnosti, ktere radeji vezmou cloveka ktery snadno zapadne do kolektivu a pak ho zbytek douci.
Tak si poloz sam otazku, ci chces v takej firme pracovat. Ale opakujem, bol som na niekolkych pohovoroch a nestalo sa mi, aby som robil pohovor s HR panakom, vzdy to bol manazer a/alebo priamo clen tymu, kde hladali cloveka.
-
Otazku u nas tiez kladieme. Teda HR, ja vediem odbornu cast. Ma zmysel, aj podla reakcie sa da posudit, nakolko je clovek profik.
a) Kandidat povie, ze chce odborne rast, hlada nove vyzvy, atd. Nic nepokazil, standardna otazka, standardna odpoved. Bezne u kandidatov na senior pozicie, na zaklade tohoto sa nijak nerozhodujem.
b) Povie profesionalny alebo osobny dovod, ktory ma hlavu a patu. Ma plusko, zda sa, ze to ma v hlave upratane.
c) Zacne kydat na predchadzajuceho zamestnavatela. Mozno ma pravdu, ale ma minusko za soft skills (ako profik by mal min. vediet, ze to nemusi byt pozitivne prijate). Nehovorim, ze ho automaticky skrtnem, ale ked mam dvoch kandidatov s porovnatelnymi znalostami a platovymi ocakavaniami, tak celkovy dojem moze zavazit.
Urcite radsej a) ako c). Som tiez len clovek a ked si mam vybrat medzi dvomi porovnatelnymi ludmi, z ktorych mi je jeden sympaticky a druhy nie...
-
Tak si poloz sam otazku, ci chces v takej firme pracovat. Ale opakujem, bol som na niekolkych pohovoroch a nestalo sa mi, aby som robil pohovor s HR panakom, vzdy to bol manazer a/alebo priamo clen tymu, kde hladali cloveka.
No, zavisi na situaci. Minimalne je na tom fajn, ze nekoho ve firme zajimaji i vnitrni vztahy lidi v kolektivu, a ne jen tabulky poctu zamestnancu.
Zazil jsem i pohovor o kterem pises, jednokolovy teda asi pravda jen jednou. Jen rikam, ze jsou i jine zpusoby, jakym nabiraji firmy lidi.
-
Přiznám se, že to, že se u zaměstnavatele nic nenaučím mě po dobu co tam jsem (2 roky) moc netrápilo, ...
zvednu kotvy, protože status quo (flákárna) mu přestává vyhovovat, a já ty ptákoviny opravdu realizovat nechci.
Ak som to správne pochopil, zamestnávateľ chce od vás aby ste pridali, a ty preto chceš zdrhnúť?
Nič v zlom, ale ľudia, ktorí sú dobrí vývojári, analytici, grafici atď sú pracovití. Jednoducho povedané, makajú.
Navyše človeka nedostatok práce ubíja.
Si skutočne prínosom pre firmu?
-
1. pokus so zamestnavatelom o zmenu (vysledok - bez zmeny)
2. pokus so zamestnavatelom o zmenu (problem ten isty alebo podobny) (vysledok - bez zmeny)
hladanie si prace
odchod
Pri pohovore si treba uvedomit rozdiel medzi odpovedou na otazku a kydanim.
Uprimnost (nie vulgarnost) je na mieste.
Zamestnavatelovi sa alebo zapacis alebo nie.(bud sa sa zlaka, alebo to oceni).
Ak nie, nemam dovod strkat hlavu do zadnice, a idem dalej.
Akekolvek manevrovacky na pohovore je hra na macku a mys, a strata casu a zvycajne to skonci opustakom v kratkej dobe (1 rok ?).
Veci si treba vykonzultovat hned.
-
Říct pravdu tím nejjednodušším a nejobecnějším způsobem, který ještě má hlavu a patu. Když se v tom někdo začne stourat, tak říct že sdělovat nějaké podrobnosti ti přijde nepatricné a kontrovat otázkou, o co přesně tazateli jde. Většinou upřesnění vede na podstrcene odpovědi A nebo B a pokud to mají ty A/B trochu smysl, stačí zvolit. Pokud je tazatel úplně mimo, nabídnout pravdivou C. Většinu lidí změna paradigmu (modelu) vyvede natolik z míry, že už dají pokoj. Pokud ne, je třeba přepnout z template autopilota na kreativní mód :)
-
Přiznám se, že to, že se u zaměstnavatele nic nenaučím mě po dobu co tam jsem (2 roky) moc netrápilo, ...
zvednu kotvy, protože status quo (flákárna) mu přestává vyhovovat, a já ty ptákoviny opravdu realizovat nechci.
Ak som to správne pochopil, zamestnávateľ chce od vás aby ste pridali, a ty preto chceš zdrhnúť?
Tohle bych si s dovolením okopíroval a ukazoval jako učebnicový příklad poruchy funkčního čtení.
-
Otazku u nas tiez kladieme. Teda HR, ja vediem odbornu cast. Ma zmysel, aj podla reakcie sa da posudit, nakolko je clovek profik.
a) Kandidat povie, ze chce odborne rast, hlada nove vyzvy, atd. Nic nepokazil, standardna otazka, standardna odpoved. Bezne u kandidatov na senior pozicie, na zaklade tohoto sa nijak nerozhodujem.
b) Povie profesionalny alebo osobny dovod, ktory ma hlavu a patu. Ma plusko, zda sa, ze to ma v hlave upratane.
c) Zacne kydat na predchadzajuceho zamestnavatela. Mozno ma pravdu, ale ma minusko za soft skills (ako profik by mal min. vediet, ze to nemusi byt pozitivne prijate). Nehovorim, ze ho automaticky skrtnem, ale ked mam dvoch kandidatov s porovnatelnymi znalostami a platovymi ocakavaniami, tak celkovy dojem moze zavazit.
Urcite radsej a) ako c). Som tiez len clovek a ked si mam vybrat medzi dvomi porovnatelnymi ludmi, z ktorych mi je jeden sympaticky a druhy nie...
To c) ale muze byt prinosnejsi. Samozrejme zalezi na tom, jak moc jde o kydani hnoje, ale odpoved ve stylu "nesouhlasil jsem se zpusobem vedeni projektu, ale nedokazal jsem to ze sve pozice nijak zmenit" by pro Tebe mohla byt prinosnejsi nez nicnerikajici odpoved a). Aspon mas jasno, ze ten clovek nebude ani v novem teamu lakovat veci na ruzovo (pred vedenim), coz je fakt, ktery spoustu projektu zabil.
-
Stejně tak odpovídat na otázky otázkami není u pohovoru vůbec vhodné. Kdyby tu otázku personalista nepovažoval za relevantní, tak by ji asi vůbec nepokládal, nemyslíte? Takovou odpověď otázkou si personalista v hlavě přeloží na „nemyslíš, že jsi tak trochu debil, když se mě vyptáváš na takové věci?“ Což asi není úplně vhodné, protože v moci toho „debila“ je vás přijmout nebo odmítnout.
.............................
Ovšem ta personalistova otázka sama o sobě samozřejmě relevantní je – na každého nového zaměstnance připadají nějaké fixní náklady a když po roce dáte z těch svých tajných „subjektivních důvodů“, nejlépe z těch samých, jako u předchozího zaměstnavatele, výpověď, tak za toho špatného bude ten personalista, že vás vůbec bral. Protože vám třeba býval mohl říci už před rokem, že v tom případě nejspíš nebudete spokojený ani zde.
.....................................
Zas tak zoufalí nejsou. Lepší žádný zaměstnanec než takový, s kterým budou jen potíže a zaměstnavatele ve výsledku bude stát víc peněz, než kolik mu dotyčný vydělá.
To ale platí i naopak. Já si o něm pomyslím úplně to stejný - nemyslíš, že jsi tak trochu debil, když se mě vyptáváš na takové věci? Samozřejmě, že je v jeho moci mě neprijmout, stejně tak je v mé moci se na takovýho debila vykálet a varovat ostatní (potenciální) uchazeče na různých fórech jako je třeba toto, aby se te firmě vyhnuli obloukem a nakonec to bude především ona firma, kdo spláče nad výdělkem.
.............
To je holt riziko povolání HR náborářů. Dělat to nemusí. Ty subjektivní důvody pravděpodobně úzce souvisí s bývalým zaměstnavatelem a nového zaměstnavatele týkat nemusí. Nehledě na to, že ten budoucí zaměstnavatel nemusí být schopen objektivně posoudit, zdali ty důvody mého odchodu byly dostatečně relevantní a správné, protože prostě do toho nevidí a ty důvody mohou být složité.
No a krom toho, existují vhodnější otázky jak zjistit, jestli tam budu spokojen či nikoliv.
...............
Souhlas, otázka je, jak tomu pomohou takové stupidní otázky. Když jsem odešel (byl nucen odejít) kvůli svým chybám, tak to nepřiznám, pokud jsem odešel kvůli chybám zaměstnavatele, tak to taky raději nebudu rozebírat, protože si o mě zas může pomyslet, že házím na bývalého zaměstnavatele špínu. A když odpovím standardně nejakou neutrální frází - už mě to nebavilo, chtě bych se posunout dál, etc. - tak z toho se protistrana mnoho nedozví, protože to odpoví asi většina nehledě na to, že to může být pravda, ale taky nemusí.
Prostě jak už jsem psal, existují vhodnější otázky jak zjistit, jestli tam budu spokojen či nikoliv.
-
jo, přesně nad tímhle jsem taky uvažoval. Asi řeknu pravdu, to je, že hledám práci kde bych se mohl technologicky více rozvíjet a odcházím i kvůli různým jiným náhledům na práci. A nebudu se v tom dál šťourat ani se k tomu víc vyjadřovat.
Taky si myslim, ze je nejlepsi rict presne (bez zbytecnych plivancu), co te tam stvalo, a to vcetne toho problemu se mzdou.
A jak ma personalista poznat jestli mluvis pravdu nebo hazis na byvaleho zamestnance spinu? To se proste nedela. A mluvit o platech? Na to jsou nekteri zamestnavatele haklivi uvnitr firmy a kdyz tu informaci nekdo vynasi ven ... . Podle me to bude konec pohovoru. Cilem pohovoru neni mluvit stoprocentne pravdu, ale vyjednat podminky.
Hmmm a plat jako neni součástí podmínek? Že je někdo haklivej o něčem mluvit, je jeho problém.
Jak pozná jestli mluvím pravdu? Těžko. I proto jsou takový otázky zbytečný. Nebo mi musí prostě věřit. A pokud mi nevěří už od začátku, tak je asi něco špatně. Vztah, i ten pracovní, by měl být založen na důvěře. Já taky musím věřit, že dodrží co mi naslibovali.
To se proste nedela. - Drogy jsou špatné, áno!
-
jo, přesně nad tímhle jsem taky uvažoval. Asi řeknu pravdu, to je, že hledám práci kde bych se mohl technologicky více rozvíjet a odcházím i kvůli různým jiným náhledům na práci. A nebudu se v tom dál šťourat ani se k tomu víc vyjadřovat.
Taky si myslim, ze je nejlepsi rict presne (bez zbytecnych plivancu), co te tam stvalo, a to vcetne toho problemu se mzdou.
A jak ma personalista poznat jestli mluvis pravdu nebo hazis na byvaleho zamestnance spinu? To se proste nedela. A mluvit o platech? Na to jsou nekteri zamestnavatele haklivi uvnitr firmy a kdyz tu informaci nekdo vynasi ven ... . Podle me to bude konec pohovoru. Cilem pohovoru neni mluvit stoprocentne pravdu, ale vyjednat podminky.
Hmmm a plat jako neni součástí podmínek? Že je někdo haklivej o něčem mluvit, je jeho problém.
Fakt je, že když je ve firemní politice a zvycích zakotveno že se o platech nemluví a ty o tom začneš žvanit tak ti to moc nepomůže ...
To se proste nedela. - Drogy jsou špatné, áno!
-
To ale platí i naopak. Já si o něm pomyslím úplně to stejný - nemyslíš, že jsi tak trochu debil, když se mě vyptáváš na takové věci? Samozřejmě, že je v jeho moci mě neprijmout, stejně tak je v mé moci se na takovýho debila vykálet a varovat ostatní (potenciální) uchazeče na různých fórech jako je třeba toto, aby se te firmě vyhnuli obloukem a nakonec to bude především ona firma, kdo spláče nad výdělkem.
Jednak pokud chci někde pracovat protože je pro mě práce zajímavá tak nevidim jediný důvod proč se stavět na zadní při výběrovém řízení. Taktické a logické je chovat se slušně, něco překousnout a odpovídat tak aby byl výsledek pro člověka co nejlepší - říkat co chce slyšet. Stejně, toho člověka co to řízení dělá už pravděpodobně nikdy neuvidíš tak proč si dělat zle? Naopak když začneš chytračit tak v jeho očích klesneš a třeba díky tomu nedostaneš práci kterou chceš dělat. A to jen kvůli tomu že ses nedokázal dohodnout s člověkem kterého vidíš 5 minut.
A pak myslím, že hodně predceňuješ svůj vliv na komunitu. To, že nějaký zhrzený účastník výběrového řízení anonymně kope do nějaké firmy? To nemůže nikdo brát vážně. A na fora jako je root chodí podle mě tak deset procent lidí které neovlivníš a zbytek jsou trollové.
-
Přiznám se, že to, že se u zaměstnavatele nic nenaučím mě po dobu co tam jsem (2 roky) moc netrápilo, ...
zvednu kotvy, protože status quo (flákárna) mu přestává vyhovovat, a já ty ptákoviny opravdu realizovat nechci.
Ak som to správne pochopil, zamestnávateľ chce od vás aby ste pridali, a ty preto chceš zdrhnúť?
Tohle bych si s dovolením okopíroval a ukazoval jako učebnicový příklad poruchy funkčního čtení.
Príspevok som nepochopil o nič horšie ak ty. Akutát, že ja automaticky neuverím všetkému, čo niekto
napíše o svojom chlebodarcovi. Na hodnotenie by som potreboval vyjadrenie aj druhej strany.
Nič proti nemu, nepoznám ho, ale jeho hodnotenia sú subjektívne.
Čomu verím, a čo sám dobrovoľne napísal je, že sa za 2 roky nič nenaučil a flákareň mu vyhovovala.
Toto mi udrelo do očí a nepáči sa mi to.
Je pochopiteľné, že to manažment chce riešiť situácie, keď má projekt sklz a chcú mítingy a viac pracovného
nasadenia (ptákoviny?). Takže keď bola flákareň tak to bolo OK, ale keď sa má pridať, tak sa ide zdrhať!?
Preto tá otázka.
-
Takže keď bola flákareň tak to bolo OK, ale keď sa má pridať, tak sa ide zdrhať!?
Preto tá otázka.
Je to asi opravdu tak jak tu bylo popsáno, nedokážete pochopit psaný text. Bylo tu jasně uvedeno, že kokotiny zaměstnavatele neřeším, věnuji se sobě. Ve chvíli, kdy se začnu věnovat naplno práci, si logicky najdu něco smysluplnějšího.
Pochopíte třeba tento text: "Mám auto Škoda Favorit, ale stál mě jen 2.000 Kč, tak mě to nepohodlí tak neštve", nebo k tomu bude vaše reakce opět ve stylu: "Takže kdyby tě ten Favorit stál 700.000 Kč, tak to nepohodlí nesneseš?".
Ano, kdybych měl naplno pracovat za tyhle prachy pro tohoto zaměstnavatele, tak mi to nedává smysl, proto odcházím jinam.
-
největší sranda na celé věci je fakt, že beze mě se v tom budou další rok potápět jak v bahně, ale vůbec si to neuvědomují a nepřipouštějí, si říkám jo, nechám je v tom žít...
V jedné z prací, kde jsem odešel se v tom tak utopil šéf, že ho nakonec vyhodili, takže si říkám, vlastně fajn.
Nejaky cas by som v tvojom pripade obetoval na uvahu ci mozno chyba nebude aj v tebe, potapis nejak moc projektov a to nebude nahoda...
-
Takže keď bola flákareň tak to bolo OK, ale keď sa má pridať, tak sa ide zdrhať!?
Preto tá otázka.
Je to asi opravdu tak jak tu bylo popsáno, nedokážete pochopit psaný text. Bylo tu jasně uvedeno, že kokotiny zaměstnavatele neřeším, věnuji se sobě. Ve chvíli, kdy se začnu věnovat naplno práci, si logicky najdu něco smysluplnějšího.
Pochopíte třeba tento text: "Mám auto Škoda Favorit, ale stál mě jen 2.000 Kč, tak mě to nepohodlí tak neštve", nebo k tomu bude vaše reakce opět ve stylu: "Takže kdyby tě ten Favorit stál 700.000 Kč, tak to nepohodlí nesneseš?".
Ano, kdybych měl naplno pracovat za tyhle prachy pro tohoto zaměstnavatele, tak mi to nedává smysl, proto odcházím jinam.
Osobné narážky si prosím odpustite.
Ja by som to neprirovnal ku škodovke. Prirovnal by som to k tomuto (také reči občas počúvam): „Keby mi niekto dal desať miliónov tak rozbehnem taký biznis že až.” Problém v takomto rozmýšľaní je ten, že človek najprv musí rozbehnúť menší biznis a až potom si môže trúfať na niečo väčšie. Vo vašom prípade je to: „Budem viac pracovať, ak mi dajú viac peňazí.” Toto je podľa mňa dosť rozšírený omyl. Človek dostane zaplatené viac, ak dokáže, že vie pracovať, ukáže výsledky aj keď ešte nezarába veľké peniaze a nemá ešte vysoké postavenie. Takých, čo tvrdia že budú viac pracovať, ak dostanú viac peňazí je veľmi veľa...
Nepoznám Vás, Nehodnotím Vás. Len reagujem nato, čo ste o sebe prezradili samy.
-
@jaro
Americký přístup máte vy, evropský váš oponent. Hádejte proč tomu tak je. Civilizačně pak existuje ještě třetí přistup, asijský, ukradnout výsledky práce někoho jiného.
-
Ja myslim, ze pokud nepouzijete nejakou "otrepanou frazi", tak to bude HR specialista od HR specialisty co na to rekne. Nemyslim si, ze tady existuje kouzelna veta, ktera otevre vrata kazde firmy dokoran. Proste reknete (diplomaticky) pravdu. Nicmene na tech frazich neni nic spatneho, je to kodifikovany zpusob komunikace -- urcite si vyberete nejakou, ktera chodne odpovida vasi situaci ("jsem pripraven na nove/vetsi vyzvy" a podobne) -- stejne jako napriklad reknete "dobry den" misto "nazdar tyvole".
-
jeste: proste je to v mnoha ohledech takovy spolecensky tanecek. Casto se vas bude ten HR specialista snazit zbavit toho "brneni" naucenych frazi, ve vetsine pripadu ne proto, ze je psychopat a tyran, ale proto, ze veri (nesoudim opravnenost), ze az teprve pak je schopen vas skutecne posoudit. Na to jsou samozrejme protihmaty a muzete cely pohovor strhnout v tezkou konfrontaci -- v tom pripade si nemyslim, ze i kdyz vyhrajete hadku, tak vam nabidnou misto (pokud se nehlasite na misto nejakeho krizoveho manazera nebo podobne). Proste odpovidejte slusne, pravdive a vzdycky mate moznost rict, ze na otazku nebudete odpovidat, protoze vam prijde prilis osobni, nebo ji zodpovezte obecne. Casto jsou pokladany hloupe otazky jen proto, ze HR se neumi zeptat obratneji. Je to jen rozhovor. Neni potreba z toho delat svetovou valku. Z meho pohledu nejde o to vyhrat, ale zachovat si osobni integritu.
V mnoha ohledech je to podobne jako namlouvani si/dvoreni se vyhlednutemu potencialnimu partnerovi. Neexistuje preci kouzelna veta, ktera vam otevre kazdy klin nebo srdce a kdyz se budete vy nebo druha strana prilis pretvarovat, tak nakonec budete oba dva (pravdepodobne) nestastni.
-
@jaro
Americký přístup máte vy, evropský váš oponent. Hádejte proč tomu tak je. Civilizačně pak existuje ještě třetí přistup, asijský, ukradnout výsledky práce někoho jiného.
No v mojom prípade ste sa trafili. Ja som dosť ovplyvnený Brianom Tracym, ktorého vrele odporúčam každému.
Uvedený princíp funguje aj pri iných sférach: kto nevie dať z mála, nebude vedieť dať ani z hojnosti. Kto neušetrí z mála, neušetrí ani keď bude mať veľa.
-
c) Zacne kydat na predchadzajuceho zamestnavatela. Mozno ma pravdu, ale ma minusko za soft skills (ako profik by mal min. vediet, ze to nemusi byt pozitivne prijate). Nehovorim, ze ho automaticky skrtnem, ale ked mam dvoch kandidatov s porovnatelnymi znalostami a platovymi ocakavaniami, tak celkovy dojem moze zavazit.
A teď si přestavte, že jste svědkem porušování zákona, nějakých nepřijatelných praktik ve vztahu zákazníkovi a podobně a ten dement z HR se nenechá odbýt odpovědí, že konkrétní důvody je zcela neetické prezentovat.
BTW už jsem zažil i případ, kdy se ta HR slepice dožadovala předložení části projektové dokumentace z předcházejícího zaměstnání, aby uchazeč doložil erudici. Na to nemůžete odpovědět nic jiného, než "právě jsmě spolu skončili".
-
A co třeba odpovědět pravdu? Ne tak emočně zabarvenou, jako v tomhle postu, ale prostě pravdu.
Pokud znate aplikovanou teorii relativity, tak vite ze vase pravda je pouze pohled z vaseho pozorovaciho mista.
Takze po nekolika minutach zvatlani na pohovoru potecionalni zamestanavatel muze nabyt dojmu, ze pred nim stoji clovek s nasledujicimi vlastnostmi:
Dostanu se do problemu, muj zamestanec utece.
Dostanu se do problemu, muj zamestnavatel me pomluvi.
Dostanu se do problemu, mu zamestanavatel utece a potencialni konkurenci vyklopi, ze jsem na tom zle a ti me potopi.
-
Pokud znate aplikovanou teorii relativity,
To má být jako co?
Dostanu se do problemu, muj zamestnavatel me pomluvi.
Dostanu se do problemu, mu zamestanavatel utece a potencialni konkurenci vyklopi, ze jsem na tom zle a ti me potopi.
Proč by měl zaměstnavatel utíkat? Jako ze zoufalství před svými zaměstnanci? Pravda, někdy bych i to chápal.
-
Pokud znate aplikovanou teorii relativity,
To má být jako co?
Stoji vlak na nadrazi. V nem sedi na ruznych mistech 2 pozorovatele (cestujici). Pruvodci zapiska a vlak se rozjede. A pak se ti cestujici potkaji a strhne se mezi nima hadka.
Jeden tvrdi ze pruvodci piskl az byla zelena, druhy kdyz jeste byla cervena. A oba maji pravdu. Zkuste se zamyslet, kde ve vlaku musi byt umisteni, aby to byla pravda (fyzika zakladni skoly).
Tento priklad jsem cetl v casopise ABC takovych 25-30 let dozadu.
To co si myslite, ze je pravda neni dulezite. Vzdycky je to vas postoj.
Dostanu se do problemu, muj zamestnavatel me pomluvi.
Dostanu se do problemu, mu zamestanavatel utece a potencialni konkurenci vyklopi, ze jsem na tom zle a ti me potopi.
Proč by měl zaměstnavatel utíkat? Jako ze zoufalství před svými zaměstnanci? Pravda, někdy bych i to chápal.
Zamestnanec samozrejme...
-
Nemůžu prostě říct, když bude chtít podrobnosti, že důvody mého odchodu nemohu uvést, protože mi to smlouva s minulým zaměstnavatelm zakazuje? To by asi dobrá smlouva i měla dělat, já mám ve smlouvě cosi že i po ukončení nebudu informovat o interních věcech firmy.
-
Nemůžu prostě říct, když bude chtít podrobnosti, že důvody mého odchodu nemohu uvést, protože mi to smlouva s minulým zaměstnavatelm zakazuje? To by asi dobrá smlouva i měla dělat, já mám ve smlouvě cosi, že i po ukončení nebudu informovat o interních věcech firmy.
Tomuto bych se vyhnul. Vyvolalo by to pochybnosti a ze neco skryvate. Pokud za mnou prijde kamarad a rekne mi ze chce utect z domu, ale nechce mi rict proc, tak mam strach, ikdyz duvody neznam. O to tady jde, o ten dojem, o ty pocity. Pravda neni dulezita.
Ja bych to zkusil jinak, jako treba:
Odchazim, protoze potrebuji se dostat dale a zamestnavatel mi neumoznuje ...
Citim potrebuju zkusit neco noveho.
Chci se naucit i jine postupy.
Chci vyzkouset, jak to funguje v jinych kolektivech.
Pokud ze zeptaji, jestli bylo neco jineho zle, tak bych tvrdil ze je vse ok. Zadne babrani se v detailech o predchozi praci. Zapadnete do toho a uz nebude cesta ven.
-
Pokud znate aplikovanou teorii relativity,
To má být jako co?
Stoji vlak na nadrazi. V nem sedi na ruznych mistech 2 pozorovatele (cestujici). Pruvodci zapiska a vlak se rozjede. A pak se ti cestujici potkaji a strhne se mezi nima hadka.
Jeden tvrdi ze pruvodci piskl az byla zelena, druhy kdyz jeste byla cervena. A oba maji pravdu. Zkuste se zamyslet, kde ve vlaku musi byt umisteni, aby to byla pravda (fyzika zakladni skoly).
Tento priklad jsem cetl v casopise ABC takovych 25-30 let dozadu.
To co si myslite, ze je pravda neni dulezite. Vzdycky je to vas postoj.
Narážel jsem na ten pojem "aplikovaná". Teorie relativity je fyzikální teorie, takže nedává vůbec žádný smysl její výsledky aplikovat na mezilidské vztahy. Ničím takovým se teorie relativity nezabývá. Pojem "aplikovaná" má u vědeckých teorií význam "s přesahem do praxe" - u fyzikálních teorií obvykle s přesahem do technické praxe, takže např. aplikovaná speciální teorie relativity jsou třeba technické výpočty nutné ke konstrukci relativistického urychlovače částic, aplikovaná mechanika je např. teorie pružnosti a pevnosti nebo třeba stavební statika. Jinými slovy, "aplikovaná" má povahu určité podmnožiny dané teorie, určené k řešení konkrétních problémů praxe. Ale vaše použití toho spojení je tak na udělení Bludného balvanu.
Fyzika je založena na objektivních pravdách, i ve fyzice a v samotné teorii relativity se vyskytují tzv. absolutní skutečnosti, neboli relativistické invarianty. Jestliže první postulát speciální teorie relativity tvrdí, že rychlost světla ve vakuu je ve všech vztažných soustavách stejná, rovna konstantě c, tak to opravdu není žádný můj postoj, ale předpoklad, na němž ta teorie stojí, který bere za objektivní, absolutní fakt. Jestliže budu mít těleso s elektrickým nábojem Q, tak z pohledu speciální teorie relativity půjde o absolutní fakt, bez ohledu na to, který pozorovatel z které vztažné soustavy se na to těleso bude dívat - každý z nich naměří ten samý náboj, bez ohledu na to, jaký k tomu zaujímá postoj. Hodnota toho náboje je absolutní objektivní pravda.
Tedy tvrzení, že pravda je vždycky jen můj postoj, není pravdivé. Jsou pravdy, které s mým postojem nemají vůbec nic společného. Když definuji, co je logický výrok, co jsou čísla, co sčítání a co rovnost, tak tvrzení "jedna plus jedna rovná se dvě" je pravda - vždycky a za všech okolností. Bez ohledu na postoj můj či kohokoli jiného. Když řeknu, že na Měsíci dosud nebyl pozorován žádný výskyt dinosaurů, tak je to opět pravda, bez ohledu na můj postoj.
Jinak pokyn k vypravení vlaku dává výpravčí. Průvodčí provází vlak na jeho cestě, štípe lístky, poskytuje cestujícím informace, dbá na dodržování přepravních podmínek a signál k odjezdu dává leda tak na nějaké zastávce na širé trati, kde žádné návěstidlo není.
-
Ale to vite, ze se da aplikovana fyzika pouzit na mezilidske vztahy.
Skoda, ze v tom zapase adjektiv jste nepoznal pripad modrozeleneho balonu. Ja tvrdim ze balon je zeleny. Vy tvrdite ze balon je modry. A ve skutecnosti mic je z pulky modry a z pulky zeleny.
Ja jsem tim prikladem "aplikovane fyziky" reagoval na komentar, kdy uchazec o praci si mysli, ze je nejlepsi rict pravdu. Vzdycky, kdyz toto vidim, tam se smeji. Muj jeden vyrecny kamarad ze Slovenska, se kterym jsem pracoval v Anglii dokonce tvrdil, ze pravda neexistuje. Jak se podle Vas bude kolektiv lidi divat na cloveka, ktery svou pravdou pomluvi firmu, aby se mel lip? Treba pravda je takova, ze ten nespokojeny zamestnanec je chybnym clankem projektu, protoze svym negativnim postojem tahne projekt dolu. A co treba, az prijde na jeho misto nekdo novy, vytahne projekt nahoru a pak se firma dozvi, co jste pravdive rekl konkurenci, ktera to mezitim roztroubila ostatnim.
-
Otazku u nas tiez kladieme. Teda HR, ja vediem odbornu cast. Ma zmysel, aj podla reakcie sa da posudit, nakolko je clovek profik.
a) Kandidat povie, ze chce odborne rast, hlada nove vyzvy, atd. Nic nepokazil, standardna otazka, standardna odpoved. Bezne u kandidatov na senior pozicie, na zaklade tohoto sa nijak nerozhodujem.
b) Povie profesionalny alebo osobny dovod, ktory ma hlavu a patu. Ma plusko, zda sa, ze to ma v hlave upratane.
c) Zacne kydat na predchadzajuceho zamestnavatela. Mozno ma pravdu, ale ma minusko za soft skills (ako profik by mal min. vediet, ze to nemusi byt pozitivne prijate). Nehovorim, ze ho automaticky skrtnem, ale ked mam dvoch kandidatov s porovnatelnymi znalostami a platovymi ocakavaniami, tak celkovy dojem moze zavazit.
Urcite radsej a) ako c). Som tiez len clovek a ked si mam vybrat medzi dvomi porovnatelnymi ludmi, z ktorych mi je jeden sympaticky a druhy nie...
To c) ale muze byt prinosnejsi. Samozrejme zalezi na tom, jak moc jde o kydani hnoje, ale odpoved ve stylu "nesouhlasil jsem se zpusobem vedeni projektu, ale nedokazal jsem to ze sve pozice nijak zmenit" by pro Tebe mohla byt prinosnejsi nez nicnerikajici odpoved a). Aspon mas jasno, ze ten clovek nebude ani v novem teamu lakovat veci na ruzovo (pred vedenim), coz je fakt, ktery spoustu projektu zabil.
Toto je podla mna zaciatok profesionalnej odpovede, ktora ma hlavu a patu. Urcite by som sa spytal, co a ako by zmenil, ak by na to mal pravomoc. A tam by sa uvidelo viac. V kazdom pripade je to priklad ako sa aj z generickej otazky da prejst k rozhovoru, ktory obom stranam nieco da. Nemam problem ani povedat: ,,priatelu, s tymto sa borime aj my”.
-
Ale to vite, ze se da aplikovana fyzika pouzit na mezilidske vztahy.
Skoda, ze v tom zapase adjektiv jste nepoznal pripad modrozeleneho balonu. Ja tvrdim ze balon je zeleny. Vy tvrdite ze balon je modry. A ve skutecnosti mic je z pulky modry a z pulky zeleny.
Ja jsem tim prikladem "aplikovane fyziky" reagoval na komentar, kdy uchazec o praci si mysli, ze je nejlepsi rict pravdu. Vzdycky, kdyz toto vidim, tam se smeji. Muj jeden vyrecny kamarad ze Slovenska, se kterym jsem pracoval v Anglii dokonce tvrdil, ze pravda neexistuje. Jak se podle Vas bude kolektiv lidi divat na cloveka, ktery svou pravdou pomluvi firmu, aby se mel lip? Treba pravda je takova, ze ten nespokojeny zamestnanec je chybnym clankem projektu, protoze svym negativnim postojem tahne projekt dolu. A co treba, az prijde na jeho misto nekdo novy, vytahne projekt nahoru a pak se firma dozvi, co jste pravdive rekl konkurenci, ktera to mezitim roztroubila ostatnim.
Stále nechápete význam slova "aplikovat". To není totéž, jako vidět v něčem "analogii". Aplikace něčeho a analogie s něčím jsou dvě různé věci. Když budu někomu vysvětlovat Ohmův zákon a Kirchhoffovy zákony na příkladu vody, tak ty zákony neaplikuji - to by jaksi nedávalo smysl. Jen poukazuji na analogii. Navierovy-Stokesovy rovnice nejsou žádnou aplikací Ohmova zákona, ani naopak. V určitých případech je možné tam vidět nějaké analogie, toť vše.
Takže jestli vidíte nějaké analogie zákonitostí mezilidských vztahů se zákonitostmi teorie relativity... Já teda ne. Ve vámi uvedeném příkladu s vlakem mi uniká i konkrétní spojitost s teorií relativity - pokud bych ji na ten příklad aplikoval (bavíme se o fyzikálních veličinách - poloha, rychlost, délka, čas, tudíž mohu aplikovat), tak žádný důvod k hádce mít nebudou, protože všechno bude z pohledu obou cestujících v pořádku. Hádat by se mohli jedině při aplikaci klasické nerelativistické fyziky (konečná rychlost světla, ale nekonečně velká rychlost šíření změny hybnosti vlaku). Nadto teorie relativity neřeší žádnou relativitu pravdy.
-
Ale to vite, ze se da aplikovana fyzika pouzit na mezilidske vztahy.
Skoda, ze v tom zapase adjektiv jste nepoznal pripad modrozeleneho balonu. Ja tvrdim ze balon je zeleny. Vy tvrdite ze balon je modry. A ve skutecnosti mic je z pulky modry a z pulky zeleny.
Ja jsem tim prikladem "aplikovane fyziky" reagoval na komentar, kdy uchazec o praci si mysli, ze je nejlepsi rict pravdu. Vzdycky, kdyz toto vidim, tam se smeji. Muj jeden vyrecny kamarad ze Slovenska, se kterym jsem pracoval v Anglii dokonce tvrdil, ze pravda neexistuje. Jak se podle Vas bude kolektiv lidi divat na cloveka, ktery svou pravdou pomluvi firmu, aby se mel lip? Treba pravda je takova, ze ten nespokojeny zamestnanec je chybnym clankem projektu, protoze svym negativnim postojem tahne projekt dolu. A co treba, az prijde na jeho misto nekdo novy, vytahne projekt nahoru a pak se firma dozvi, co jste pravdive rekl konkurenci, ktera to mezitim roztroubila ostatnim.
Stále nechápete význam slova "aplikovat". To není totéž, jako vidět v něčem "analogii". Aplikace něčeho a analogie s něčím jsou dvě různé věci. Když budu někomu vysvětlovat Ohmův zákon a Kirchhoffovy zákony na příkladu vody, tak ty zákony neaplikuji - to by jaksi nedávalo smysl. Jen poukazuji na analogii. Navierovy-Stokesovy rovnice nejsou žádnou aplikací Ohmova zákona, ani naopak. V určitých případech je možné tam vidět nějaké analogie, toť vše.
Takže jestli vidíte nějaké analogie zákonitostí mezilidských vztahů se zákonitostmi teorie relativity... Já teda ne. Ve vámi uvedeném příkladu s vlakem mi uniká i konkrétní spojitost s teorií relativity - pokud bych ji na ten příklad aplikoval (bavíme se o fyzikálních veličinách - poloha, rychlost, délka, čas, tudíž mohu aplikovat), tak žádný důvod k hádce mít nebudou, protože všechno bude z pohledu obou cestujících v pořádku. Hádat by se mohli jedině při aplikaci klasické nerelativistické fyziky (konečná rychlost světla, ale nekonečně velká rychlost šíření změny hybnosti vlaku). Nadto teorie relativity neřeší žádnou relativitu pravdy.
Analogie kvantového světa v chování lidského společenství existují. Představují je například peníze. Jejich hodnota se mění i v uzamčeném trezoru, aniž by s nimi někdo něco dělal. Peníze jsou propletené. Směna jedné koruny ovlivní hodnotu všech ostatních korun.
-
Analogie kvantového světa v chování lidského společenství existují. Představují je například peníze. Jejich hodnota se mění i v uzamčeném trezoru, aniž by s nimi někdo něco dělal. Peníze jsou propletené. Směna jedné koruny ovlivní hodnotu všech ostatních korun.
To je tezky nesmysl. Hodnota penez urcuje spolecensky koncensus. Koruna jako objekt nema hodnotu sama o sobe (resp. ma, ale to je jina hodnota nez hodnota penez), koruna ma hodnotu jako symbol. Zadna quantum entanglement v tom neni.
-
Analogie kvantového světa v chování lidského společenství existují. Představují je například peníze. Jejich hodnota se mění i v uzamčeném trezoru, aniž by s nimi někdo něco dělal. Peníze jsou propletené. Směna jedné koruny ovlivní hodnotu všech ostatních korun.
To je tezky nesmysl. Hodnota penez urcuje spolecensky koncensus. Koruna jako objekt nema hodnotu sama o sobe (resp. ma, ale to je jina hodnota nez hodnota penez), koruna ma hodnotu jako symbol. Zadna quantum entanglement v tom neni.
Elektron taky nemá hodnotu sám o sobě, má ji, jen v interakci s ostatními částicemi, co je mezitím, není známo. Jaký je substrát (v případě peněz, lidské společenství) elektromagnetického pole, taky není známo. A vlastně ani známo být nemůže, už z principu.
-
Muj jeden vyrecny kamarad ze Slovenska, se kterym jsem pracoval v Anglii dokonce tvrdil, ze pravda neexistuje.
Vyrok "pravda neexistuje" je ze sve podstaty nepravdivy.
-
Analogie kvantového světa v chování lidského společenství existují. Představují je například peníze. Jejich hodnota se mění i v uzamčeném trezoru, aniž by s nimi někdo něco dělal. Peníze jsou propletené. Směna jedné koruny ovlivní hodnotu všech ostatních korun.
Tohle je spíš snaha vidět někde analogii za každou cenu, podobně jako kolega s tou relativitou. Na vysvětlení těch obtížně představitelných fyzikálních jevů fungují podobné rádoby-analogie spíš negativně, protože podstata těch fyzikálních jevů je zcela odlišná. A obráceně - jejich použití k objasnění nefyzikálních jevů spíš dokládá, že dotyčný nechápe ty fyzikální.
Někdy se k vysvětlení použije příměr něčeho všem známého, ale aby se naopak ukázala odlišnost a ne analogie. Tak je tomu třeba u slavné Schrödingerovy kočky, na níž Schrödinger nechtěl demonstrovat analogii mezi makrosvětem a mikrosvětem, ale právě jejich odlišnosti, protože kočka nemůže být zároveň živá a zároveň mrtvá, a to ani když je v krabici izolována od okolního světa a její život závisí na kvantovém systému, který ve smíšeném stavu být může a který je spolu s ní v té krabici.
S penězi je to stejné - samozřejmě, že u peněz nelze hovořit o žádném kvantovém propletení! To, že hodnotu něčeho neznám nebo že závisí na hodnotě něčeho jiného neznamená, že by se daný objekt nacházel ve smíšeném stavu.
-
Ja si toho nevsiml, kdyz jsem reagoval, ale moje rada je, abyste si toho cloveka nevsimal, to je pan Novy, ten zachazi s realitou a fakty hodne kreativne.
-
Analogie kvantového světa v chování lidského společenství existují. Představují je například peníze. Jejich hodnota se mění i v uzamčeném trezoru, aniž by s nimi někdo něco dělal. Peníze jsou propletené. Směna jedné koruny ovlivní hodnotu všech ostatních korun.
Tohle je spíš snaha vidět někde analogii za každou cenu, podobně jako kolega s tou relativitou. Na vysvětlení těch obtížně představitelných fyzikálních jevů fungují podobné rádoby-analogie spíš negativně, protože podstata těch fyzikálních jevů je zcela odlišná. A obráceně - jejich použití k objasnění nefyzikálních jevů spíš dokládá, že dotyčný nechápe ty fyzikální.
Někdy se k vysvětlení použije příměr něčeho všem známého, ale aby se naopak ukázala odlišnost a ne analogie. Tak je tomu třeba u slavné Schrödingerovy kočky, na níž Schrödinger nechtěl demonstrovat analogii mezi makrosvětem a mikrosvětem, ale právě jejich odlišnosti, protože kočka nemůže být zároveň živá a zároveň mrtvá, a to ani když je v krabici izolována od okolního světa a její život závisí na kvantovém systému, který ve smíšeném stavu být může a který je spolu s ní v té krabici.
S penězi je to stejné - samozřejmě, že u peněz nelze hovořit o žádném kvantovém propletení! To, že hodnotu něčeho neznám nebo že závisí na hodnotě něčeho jiného neznamená, že by se daný objekt nacházel ve smíšeném stavu.
Ano, souhlas, ale svět peněz se od toho makroskopického taky dost liší a je podobně neuchopitelný jako svět kvantový. To co je nemožné v makrosvětě a naší představivosti, která je na něj navázána, je ve světě peněz možné. A s kvantovým světem je právě ta analogie, že existují taky zdánlivé paradoxy z hlediska našeho vědomí utvářeného makrosvětem. Málo kdo si to uvědomuje.
O přesnou analogii mi vůbec nejde. Ale nabízí se zde možnost utvářet vlastní vědomí na základě jiné zkušenosti, přitom mnohem přístupnější než kvantový svět.
A analogie? Vezměte si, že oblak "prachu" ve vesmíru o rozměrech mnoha parseků, či dokonce světelných let, má stejné makroskopické chování, jako oblak vodní páry na Zemi. viz http://st.gde-fon.com/wallpapers_original/431041_tumannost-orla_stolpy-tvoreniya_zvyozdy_gazovoe_1680x1050_www.Gde-Fon.com.jpg
Jaké vlastnosti musí mít soubor prvků, aby vytvářel podobné geometrické struktury? A bude-li je mít, bude podobné struktury vytvářet nezávisle na substrátu, na jakém bude generován. A klidně to může být simulace v simulaci.