Fórum Root.cz
Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: Lojza 02. 09. 2017, 17:23:07
-
jsem absolutni laik, nikdy pajet ani vytvaret nejake obvody nebudu (nepajive obvody, rele, tranzistory, odpory atd. mi nic nerika, vim ze existuje Voltik ale nevim co bych se z nej naucil), je presto neco co bych z elektrotechniky (elektroniky)
mel v beznem zivote vedet ? Ohmuv zakon, Kirchhoffovy zakony atd. bude mi to k necemu ?
ja jsem napriklad ted odpalil USB port a USB flesku na mem ntbk protoze jsem usb napojil na 6V a pridal do nej flesku, takze jsem pochopil ze vic voltu nez 5 na usb hub a pripojeni k ntbk resp. flesky do nej ne .. jenze to jsou draze nabite zkusenosti
je to to same s ampery napriklad kdyz je predpokladano ze zarizeni dostane od zdroje (napr. AC adapter) 800 mA (je psana nejaka ochrana na urovni 900 mA u originalniho AC adapteru ktery bohuzel nemam) a ja pouziji jiny zdroj (ze stareho ntbk) ktery ma ve specifikaci napsano 3A (volty souhlasi) muzu tim dane zarizeni (opet ale jiny usb hub) poskodit ?
vim ze to asi zni smesne ale ani takove zaklady holt nechapu
treba mi neni jasne jak aspon odhadem zjistit kdyz mam kompresor do 12V (takovy ten za 300 co dofukuje pneu u auta rychlosti +1 bar za 10 min), kdyz bych ho chtel pouzit i doma z 220V jake parametry by mel mit ten DC 12V -> AC 220V konvertor (ampery, watty, neco jineho ?)
bez tehle znalosti se pak blbe hleda treba ne ebayi
zkratka zda existuje nejaky absolutni zaklad co bych mel vedet (pokud mozno ne moc teorie ale spis na praktickych prikladech resp. pripadna teorie uplatnena v praxi)
pripadne diky
-
Ach jo....
Ad ampery: Udaj znamena, jaky je maximalni proud, ktery ze zdroje lze zdimat a neznamena, ze z nej tolik vzdy potece. Pokud pripojene zarizeni pri danem napeti odebira X amper, bude odebirat X amper, i kdyz ho zapojim do zdroje se stejnym napetim, ale maximalnim proudem 3 MA. Ovsem kdyz tomu zarizeni dam zdroj s (o dost) vyssim napetim, nejspis se zacnou dit dost zajimave veci doprovazene kourovymi a jiskrivymi efekty.
A kompresor: Kdyz chci doma zivit kompresor do auta, musim mit zdroj 12 V a dostatecneho proudu (pri trose stesti je napsan na kompresoru). Patrne neni treba vic, jak 10 A, protoze na tolik jsou tusim jisteny zasuvky na zapalovac v aute. V pripade toho kompresoru by ten zdroj mohl byt i bez vystupniho filtru (pouze s usmernovacem), protoze v tom je komutatorovy motorek s permanentnimi magnety, ktery to rozdycha. Mozna za ceny zvyseneho jiskreni a rychlejsiho opotrebeni komutatoru, coz vam muze byt uplne putna, protoze vam daleko drive odejde to dementni plastove tesneni pistu, ktere se usoupe a nebude tesnit.
Ad absolutni zaklad: Kupte si neco ve stylu "Zaklady elektrotechniky", dost mozna by se dala nekde koupit ucebnice pro stredni skoly elektro. Kdysi byvala v Praze na nabrezi prodejna ucebnic. Predpokladam, ze uz ale neexistuje, nizmene zagooglovat muzete.
Ad oprazeny SB port: to jste pekne posral.
-
bohuzel na kompresoru neni vubec nic (za ty penize) akorat max. 18 bar (250 PSI).
docela mi je lito ze "nic neznam"a neumim, co jsem koukal na ruzne ucebnice zaklady elektrotechniky tak vsude sama teorie a zadne konkretni priklady uziti z realneho zivota (reseni konkretniho problemu)
jsem uz smirenej ze rozhlasovy prijimac si nebudu umet postavit
ale treba (priklad z relaneho zivota) mam tady powerbanku 20000 mAh (napeti regulovatelne mj. 12V) a ma na outputu takovou tu "kulatou zdirku" nevim jak to nazvat podobnou maji napajeni ntbk z 220V a tak mne (asi chytre) napadlo ze bych chtel kabel ktery by na jednom konci mel vstup do te zdirky a na druhem konci 2 krokodylky co by se pichli na autobaterii a powerbanka by se jednou vzepjala nastartoval motor dyz je autobaterie vybita dlouhym stanim .. bohuzel nic takoveho vyrobit neumim ani jsem nevidel jestli se prodava ... vim ze ges, gme .. jenze clovek jako ja co tomu nerozumi tak ani neumi polozit spravny dotaz do vyhledavaciho formulare na jejich strankach aby to pripadne nasel
jeste bych se kdyztak zeptal jaky je nazor na plynule regulovatelne DC menice napeti (nemaji "zarazky"na presne 3V, 4,5V, 5V, 6V, 9V, 12V atd..) je to risk ze kdyz tu sipecku nenastavim presne tak neco rozbiju ? treba tu co mam doma ma jen 500 mA tak stejne k napajeni neceho narocnejsiho nepouzitelne ?
-
jsem absolutni laik, nikdy pajet ani vytvaret nejake obvody nebudu
...
ja jsem napriklad ted odpalil USB port a USB flesku na mem ntbk protoze jsem usb napojil na 6V a pridal do nej flesku
Jakým způsobem se dá bez pájení dostat do USB portu 6V?
zkratka zda existuje nejaky absolutni zaklad co bych mel vedet (pokud mozno ne moc teorie ale spis na praktickych prikladech resp. pripadna teorie uplatnena v praxi)
Ta stavebnice voltík je právě takové minimum teorie a praktické příklady. Ale stavba napájení tam nebude, přece jenom je to cílené na děti. Zdroje jsou v některých aspektech celkem pokročilé téma (JardaP tady nakousl třeba zvlnění). Různá zařízení jsou obecně různě tolerantní k vlastnostem napájení. Postavit si jednoduchý přijímač může být výrazně jednodušší, než stavět napájení k nějakému obskurnějšímu a špatně zdokumentovanému stroji.
Trošku pokročilejší praxe s minimem teorie (občas až moc) jsou třeba knížky "Poznáváme elektroniku" od Václava Maliny.
Ten nápad s tou powerbankou mě celkem pobavil. Startovací proudy jsou ve stovkách ampér. Stačí porovnat průměr drátu u autobaterie s průměrem drátu u powerbanky (uvnitř to bude vypadat +- stejně). Powerbanky se AFAIK staví na napájení USB přístrojů. USB dá (papírově) max 0.5 A, takže od powerbanky bych o moc víc taky nečekal.
jeste bych se kdyztak zeptal jaky je nazor na plynule regulovatelne DC menice napeti (nemaji "zarazky"na presne 3V, 4,5V, 5V, 6V, 9V, 12V atd..) je to risk ze kdyz tu sipecku nenastavim presne tak neco rozbiju ? treba tu co mam doma ma jen 500 mA tak stejne k napajeni neceho narocnejsiho nepouzitelne ?
0.5A není zase tak málo. Cokoliv napájeného přes USB (snad s výjimkou velkých disků, které porušují normu a berou si víc) to utáhne. Ale radit takhle na dálku je o hubu, takže neberu zodpovědnost za žádný přístroj mizející po ninjovsku v oblaku dýmu. Prostě raději začni něčím jednodušším, nebo experimentuj s věcma které si můžeš dovolit spálit.
-
Preboha, na autobatériu nič nepripájaj, lebo zhorí tá pripojená vec a keď budeš veľmi kreatívny tak začne možno horieť aj to auto. Olovená batéria má dostatok výkonu na to, aby sa sama zničila, preto sú poistky na všetkom čo je k nej pripojené - nie na ochranu tých pripojených vecí, ale na to aby sa nestala epicentrom požiaru. S tým nie sú žarty!
-
jsem absolutni laik, nikdy pajet ani vytvaret nejake obvody nebudu
...
ja jsem napriklad ted odpalil USB port a USB flesku na mem ntbk protoze jsem usb napojil na 6V a pridal do nej flesku
Jakým způsobem se dá bez pájení dostat do USB portu 6V?
jednoduse najdes doma adapter ktery dava 5.7V od nejakeho pristroje co uz umrel a proste to zkusis :(
-
Myslím,že byme si rozuměli.
-
Bylo by fajn povědět, čeho se chce dosáhnout. Na ten malý kompresor stačí jakýkoli zdroj s výstupem aspoň 15A 12V. Jen je třeba říct, že když se nechá běžet nepřetržitě tak ten kompresor prostě shoří. Na základy jak už jsem tu kdysi psal je super učebnice základy elektrotechniky 1 a 2.
-
Totální základ:
Chápat následující:
- co je to napětí
- co je to proud
- co je to odpor
- co je to elektrický výkon
- jaké jsou vztahy mezi výše uvedenými jevy
- co je to zdroj, co je to spotřebič
- rozdíl mezi stejnosměrným a střídavým proudem
Naučit se znát základní typy akumulátorů a jejich chování
Dále by bylo dobré seznámit se s nejzákladnějšími součástkami - rezistor, kapacitor, induktor (hovorově nazývané odpor, kondenzátor, cívka), a jejich chování v obvodu stejnosměrného a střídavého proudu.
Základní polovodičové součástky (dioda, tranzistor) a k čemu cca. slouží.
Naučit se znát základní typy akumulátorů a jejich chování, rizika špatného nabíjení.
co je relé, co je stykač, možná jak zapojit ledku :-)
S tímhle minimem pravděpodobně budete umět sestavit smysluplný dotaz na váš problém - ať už do vyhledávače nebo do diskuse.
A za pomoci pochopení toho co píšu v prvních pěti řádcích že je nutné minimum, a pomocí ohmmetru, by jste dokázal snadno určit jaký zdroj by jste potřeboval k tomu vašemu kompresoru :-)
-
pokusim se tohle naucit
jedine mam problem ze vzdycky je to popsano teoreticky misto toho aby se reklo "vezmeme XY a tohle to dela ..."
ad kompresor
tady se chvastaj ze 5A by melo stacit
http://www.ebay.com/itm/60W-AC-to-DC-Power-Adapter-Converter-220V-12V-Car-Cigarette-Socket-Charger-BE/122232537097?_trkparms=aid%3D222007%26algo%3DSIM.MBE%26ao%3D1%26asc%3D20140131123730%26meid%3D2f62d4b4be5740bc978c1706f1c30131%26pid%3D100167%26rk%3D15%26rkt%3D15%26sd%3D222606340109&_trksid=p5411.c100167.m2940
nebo
http://www.ebay.com/itm/5A-Lighter-Socket-240V-Mains-Plug-to-12V-DC-Car-Charger-Power-Adapter-US-/222606340109?hash=item33d45f300d:g:wzUAAOSwrqlZiV5Q&autorefresh=true
-
Mimochodem, některé spotřebiče do zapalovačové zásuvky mají v tom konektoru pojistku. Pokud tam je, snadno zjistíte jak silný zdroj potřebujete
výkon spočítám
P=U*I kde P je výkon ve wattech, U napětí ve voltech a I proud v ampérech.
Takže, pokud by tam byla pojistka 10A, tak víme že víc než 10 ampér tam nikdy nepoteče, napětí nám je známý (12V), 12*10= potřebujeme stodvacetiwattový zdroj s napětím 12W - ale u zdroje spíš bude uvedeno právě to že umí 12V/10A ...
Tímhle způsobem je ovšem riziko že zdroj bude zbytečně moc silný - což by samo o sobě nevadilo, kdyby zároveň nebyl i patřičně dražší ...
-
Hele... zrovna k tomuto tématu a pro toto publikum jsem nedávno sesmolil pár řádek. (http://support.fccps.cz/industry/ss_napajeni/ss_napajeni.html#zaklady)
-
pokusim se tohle naucit
jedine mam problem ze vzdycky je to popsano teoreticky misto toho aby se reklo "vezmeme XY a tohle to dela ..."
Takhle to nefunguje. Na praktické problémy se použije teorie ne naopak. Příklad, ve škole jsme brali transformaci napětí, na praxi pak přišel mistr a řekl chci 10,5 V. Zbytek byl na tobě. Nebo se brali násobiče a pak se šlo na měření, kde jsme měli televizi a V metr a Osciloskop a opět zbytek na tobě.
Nějak nevidím pointu, v odkazech jsou jen nějaké adaptéry. To že oni prodávají 5A výstup ještě neznamená, že to utáhne ten tvůj kompresor.
-
Kdysi byvala v Praze na nabrezi prodejna ucebnic. Predpokladam, ze uz ale neexistuje, nizmene zagooglovat muzete.
Antikvariat SS a VS skript a ucebnic je v Myslikove a pokud vim, stale se tesi oblibe a je dobre zasoben.
-
ale treba (priklad z relaneho zivota) mam tady powerbanku 20000 mAh (napeti regulovatelne mj. 12V) a ma na outputu takovou tu "kulatou zdirku" nevim jak to nazvat podobnou maji napajeni ntbk z 220V a tak mne (asi chytre) napadlo ze bych chtel kabel ktery by na jednom konci mel vstup do te zdirky a na druhem konci 2 krokodylky co by se pichli na autobaterii a powerbanka by se jednou vzepjala nastartoval motor dyz je autobaterie vybita dlouhym stanim
Toto je o odhade a zdravom rozume, nie o vzdelani. Powerbanka mava baterky aj s 20Ah, ale dodat je schopna len malu cast. Bezne je to 6Ah, teda 3h nabijania pri prude 2A a predpokladanom napati 5V. Prikon je P=U*I=10W.
Autobaterka toci studenym motorom. Napatie 12V, prud je kludne 100A. Vypocitany prikon je 1.2kW. To nejaka powerbanka nezvladne.
Odhad sa ziska tak, ze si to sam skusis. Na nabijanie mobilu existuje aj mechanicka klucka, ktorou si natocis kolko treba. Pri startovani auta bez baterky je citit, kolko vykonu je treba na roztocenie motora. Roztlacis a ked ide auto pomalsim krokom a pustis spojku, tak sa ten tonovy kolos niekedy skoro aj zastavi. To uz ruka neda.
-
Autobaterka toci studenym motorom. Napatie 12V, prud je kludne 100A. Vypocitany prikon je 1.2kW.
Tak to přidej. Nejslabší autobaterie dají kolem 300A. Do většího dieselu to chce i 500 a víc.
Ty startovací kabely sice jenom pomáhají a nemusí nahrazovat baterii komplet. I tak by ale pomáhajícímu autu měl běžet motor a ty kabely a svorky se dost zahřívají tím obludným proudem.
-
I tak by ale pomáhajícímu autu měl běžet motor a ty kabely a svorky se dost zahřívají tím obludným proudem.
Bludnym proudem asi tezko: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bludn%C3%BD_proud Zahriva je odpor vodicu a prechodovy odpor krimpovani a svorek na kontaktech baterek. To by tak schazelo, aby mi v aute bloudili nejake proudy. Aby k tomu doslo, musel bych ho napred prinejmensim zakopat.
-
K omylu se startováním pomocí „powerbanky k mobilu“ došlo asi díky tomu, že existují i „startovací powerbanky“:
- Startovací zdroj a Power Banka v jednom (http://www.elancar.cz/novinky/31-novinka-startovaci-zdroj-a-power-banka-v-jednom.html) resp.
- STARTOVACÍ ZAŘÍZENÍ- SMART BOX6S (12V) (https://www.youtube.com/watch?v=5LOkh0nRnsQ)
Tyto powerbanky ovšem nelze zaměňovat (kdoví jakou technologii používají, možná nějaký superkondenzátor?).
-
USB dá (papírově) max 0.5 A, takže od powerbanky bych o moc víc taky nečekal.
USB IMHO má být papírově schopna zátěže 500 mA. Ne že to má být maximum. USB s vyšší schopnosti zátěže nejsou výjimkou a normu neporušují.
-
K omylu se startováním pomocí „powerbanky k mobilu“ došlo asi díky tomu, že existují i „startovací powerbanky“:
......
Tyto powerbanky ovšem nelze zaměňovat
Pokud ovsem nekomu nevadi vysoka vaha (s klidem 20 kg), muze tyto powerbanky, po aplikaci vhodneho stabilizatoru, pouzit k nabijeni telefonu a dalsiho USB harampadi pri prochazkach v prirode.
-
Autobaterka toci studenym motorom. Napatie 12V, prud je kludne 100A. Vypocitany prikon je 1.2kW.
Tak to přidej. Nejslabší autobaterie dají kolem 300A. Do většího dieselu to chce i 500 a víc.
Ty startovací kabely sice jenom pomáhají a nemusí nahrazovat baterii komplet. I tak by ale pomáhajícímu autu měl běžet motor a ty kabely a svorky se dost zahřívají tím obludným proudem.
100A alebo 300A, to je radovo rovnake. Ked uz rypes, tak si rypnem aj ja.
Jedna vec je kolko daju a druha vec je kolko je treba. Odhad bol z ludovej mudrosti, ze autobaterka zvlada dodavat dvojnasobok kapacity v Ah a v Skode 105 MB byvala 45Ah baterka. Nahodne hladanie na internete ukazuje startery osobakov vo vykonoch 1kW az 2kW (diesel), takze ten radovy odhad sedi.
Aky auto starter teda berie 500A?
-
Nějak nevidím pointu, v odkazech jsou jen nějaké adaptéry. To že oni prodávají 5A výstup ještě neznamená, že to utáhne ten tvůj kompresor.
[/quote]
napriklad u toho druheho linku je v popisu
Easily use your car device at home such as car perfume, car oxygen bar, car refrigerator, car air pump, car amplifier, car TV, car cleaners, car razor, cool box, LCD TV and other power under 60W supplies.
psal jsem nyni primo vyrobci toho kompresoru a odepsal mi
ze minimum je 2.5A, 20W
-
tady prodavaji "normalni"male powerbanky na startovani auta, treba
http://www.ebay.com/itm/20000mAh-Jump-Starter-Car-Emergency-Charger-Battery-Booster-PowerBank-Lawn-mower-/172515919383?var=&hash=item282ac00617:m:mpk8HxumwI7q42hXFS6fcTA
http://www.ebay.com/itm/PORTABLE-50800mAh-Car-Jump-Starter-Battery-Charger-Booster-Power-Bank-Emergency/332275746486?_trkparms=aid%3D555018%26algo%3DPL.SIM%26ao%3D2%26asc%3D41451%26meid%3D989757eafabb428b980145717f18c3ba%26pid%3D100005%26rk%3D3%26rkt%3D6%26sd%3D391805510567&_trksid=p2047675.c100005.m1851
http://www.ebay.com/itm/68800mAh-4USB-Car-Jump-Starter-Emergency-Charger-Booster-Power-Bank-Battery-SOS/381494287043?_trkparms=aid%3D222007%26algo%3DSIM.MBE%26ao%3D2%26asc%3D41451%26meid%3D989757eafabb428b980145717f18c3ba%26pid%3D100005%26rk%3D6%26rkt%3D6%26mehot%3Dag%26sd%3D391805510567&_trksid=p2047675.c100005.m1851
otazka je jestli lze tem deklarovanym popisum o kapacite v mAh verit, preci jen jsou to cinani ...
-
Kapacitě možná ano, ale ke startování je potřeba proud, a to minimálně v desítkách ampérů. To nedokáže ta powerbanka dodat ani ten kabel přenést, protože by se odpařil.
Takže tahle zařízení se dají použít pouze k tomu aby s nimi člověk půl hodiny nabíjel prázdný akumulátor, a pokud je ten schopný ještě nějakou energii aspoň krátký čas udržet, natočí motor a o zbytek se postará alternátor. Načež následuje urychlená návštěva servisu a výměna vadného akumulátoru.
-
Tady je názorný obrázek jak to funguje:
http://www.psaudio.com/wp-content/sp-resources/forum-image-uploads/gordon/2015/07/58LhizK.jpg
Co se týká oživení autobaterky, tak když se se mnou loučila baterka a potřeboval jsem v zimě ráno nastartovat, měl jsem zdroj s tímhle transformátorkem
https://www.elima.cz/obchod/images/Trafo.jpg
připojil jsem ho přes noc k autobaterce a na nastartování po oživení autobaterky to obvykle stačilo. Ale asi to není vhodná rada pro někoho kdo parkuje někde na ulici pod stromem.
A pokud tazatel je elektrikou nepolíbený, tak ať si raději na odbornou práci najme odborníka. Ty znalosti se nabývají í pomocí pěkných pár zařízení odeslaných do elektrického nebe a ve zdraví přežitých poranění elektrickým proudem.
-
Kapacitě možná ano, ale ke startování je potřeba proud, a to minimálně v desítkách ampérů. To nedokáže ta powerbanka dodat ani ten kabel přenést, protože by se odpařil.
Takže tahle zařízení se dají použít pouze k tomu aby s nimi člověk půl hodiny nabíjel prázdný akumulátor, a pokud je ten schopný ještě nějakou energii aspoň krátký čas udržet, natočí motor a o zbytek se postará alternátor. Načež následuje urychlená návštěva servisu a výměna vadného akumulátoru.
dik za vysveteleni on ten popis u tech powerbank budi dojem ze pripojis krokodylky, natocis a jedes ... o nejakem 20+ minutovem dobijeni se tam nikde v popisech nepise .. takze mateni zakaznika ...
jen pisou ze do 30s odpojit po natoceni
http://www.ebay.com/itm/68800mAh-4USB-Car-Jump-Starter-Emergency-Charger-Booster-Power-Bank-Battery-SOS/252685335185?_trkparms=aid%3D222007%26algo%3DSIM.MBE%26ao%3D2%26asc%3D41451%26meid%3D67ba9574b384408c92ccd1f40b2c9bce%26pid%3D100005%26rk%3D5%26rkt%3D6%26mehot%3Dpp%26sd%3D381494287043&_trksid=p2047675.c100005.m1851
-
Odpojit co nejdřív, protože se to pak pere s alternátorem a ten by nejspíš vyhrál.
Jsou i malé přenosné startovací zdroje, je to taková pětikilová kabelka, a jdou z ní kabely centimetr tlusté, s pořádnými čelistmi na konci.
Ono vlastně na takovéhle základní věci stačí znát P=U*I a U=R*I (což kdysi bylo učivo základní školy, za zlých komunistů), no a mít nějaké ty malé zkušenosti viz výše, získané pomocí spálenin a odpálenin ;D
-
jsem absolutni laik, nikdy pajet ani vytvaret nejake obvody nebudu (nepajive obvody, rele, tranzistory, odpory atd. mi nic nerika, vim ze existuje Voltik ale nevim co bych se z nej naucil), je presto neco co bych z elektrotechniky (elektroniky)
mel v beznem zivote vedet ?
Budete se to učit v 8. třídě.
-
No pokud se elektrine nechcete venovat tak bude asi bezpecnejsi a levnejsi pro vas a okoli drzet se navodu k pouziti a originalnich zdroju a nic nevymyslet. Nadruhou stranu pro zaklady bych doporucil socialistickou popularne naucnou knihu Elektřina kolem nás. Ma rekl bych idealni pomer teorie a ukazek reseni praktickych problemu. Je sice urcena spise pro deti, ale na druhou stranu to z toho musi pochopit kazdej pridavac na stavbe.
https://www.databazeknih.cz/knihy/elektrina-kolem-nas-102465
-
Hellraiser - jste mne predbehl kdyz sem psal prispevek, ponechavam v puvodnim zneni
to je vzhledem k memu veku bezpredmetne vyuka u nas na ZS probihala absolutne v teoreticke rovine (cili jsem se vubec nic nenaucil) a vrcholem bylo nakreslit jednoduchy obvod s baterii a zarovkou. Kdybych doma rozmontoval zasuvku a sahnul si na fazi dalo by mi to vic ...
Ten Malina (Poznavame elektroniku) uz v I. dile (je jich snad osm) je zcela mimo moje schopnosti
zatim nejbliz normalnimu cloveku mi prijde kniha "Elektrina kolem nas"byt je to taky cista teorie ale aspon polopate
jo kdyby vyuka na ZS probihala timto nebo obdobnym stylem
http://www.tahacky.cz/elektronikazs/pe1/Pozn%C3%A1v%C3%A1me_elektroniku_I_%C3%BAvodn%C3%AD_prezentace_pro_d%C4%9Bti_i_rodi%C4%8De.pdf
tak bych se byval neco naucil a mel na cem stavet
-
tak jsem si tu knihu Elektrina kolem nas znovu prolistoval a opet musim potvrdit
a) 336 stran, 32 let stara, neni pro deti ani pro pridavace na stavbe (uz tam chybi jen kodanska interpretace - Bohruv model atomu)
b) cista teorie, zjednodusena
c) jen popisuje aplikaci elektriny v zarizenich kolem nas abych si uvedoml kde vsude je elektrina ve vecech co pouzivam
4) nic praktickeho na zaklade teto knihy clovek nepostavi, bude umet jen teoretizovat
Zaver:
pokud clovek nema doma nekoho (nebo kamarada) ktery mu PRAKTICKY pomuze vybudovat pevne elektrotechnicke zaklady na kterych uz pak muzu stavet sam dal .... no way (ostatne to same plati o Linuxu, programovani atd..)
vsude sama teorie (uz chybi jen paradigmata jako v programovani) misto aby se clovek ucil na realnych predmetech na ktere si lze sahnout v realnem svete, konkretnich prikladech ...
-
Bludnym proudem asi tezko: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bludn%C3%BD_proud Zahriva je odpor vodicu a prechodovy odpor krimpovani a svorek na kontaktech baterek. To by tak schazelo, aby mi v aute bloudili nejake proudy. Aby k tomu doslo, musel bych ho napred prinejmensim zakopat.
Psal jsem obludný (podle obludy). Na bludné proudy jsem v tomhle kontextu ani nepomyslel :)
100A alebo 300A, to je radovo rovnake.
Řádově jo, ale pro rozdíl startuje x nestartuje je to už dost.
Jedna vec je kolko daju a druha vec je kolko je treba. Odhad bol z ludovej mudrosti, ze autobaterka zvlada dodavat dvojnasobok kapacity v Ah a v Skode 105 MB byvala 45Ah baterka. Nahodne hladanie na internete ukazuje startery osobakov vo vykonoch 1kW az 2kW (diesel), takze ten radovy odhad sedi.
Přiznám se, že konkrétní čísla nemám. Ale je to výkon, ne příkon. A špičkové proudy taky budou několikanásobně vyšší.
Co se té lidové moudrosti týče, čekal bych že se od dob MBčka baterie trochu změnily. U autobaterií se teď udává startovací proud za studena právě okolo 300A pro menší a 500 pro větší motory. Hledal jsem i nějaké proudy pro dlouhodobější zatížení, ale nic jsem nenašel. Startér taky není to jediné, co při startu žere. Docela mě překvapilo, že i cívka co zasouvá volnoběžku si vezme pár desítek ampér.
-
Ten Malina (Poznavame elektroniku) uz v I. dile (je jich snad osm) je zcela mimo moje schopnosti
Jestli je nad tvoje schopnosti i Malina, tak se bojím, že na elektřinu nemáš ani trochu buňky. Netroufám si odhadovat proč.
Když jím teď listuju, tak začíná zapojením žárovky včetně čistě praktických věcí typu "jak přišroubovat drát". A pak velice pozvolna pokračuje spojováním žárovek a na nich demonstruje jednotlivé zákony.
Upřímně si nedokážu představit, jak by mohlo vypadat něco ještě jednoduššího.
-
ja si cetl obsah knihy Poznavame Elektroniku I. a opravdu mi to nepripada jako zcela trivialni
http://www.kopp.cz/index.php?route=module/mmos_attachmanager/getfile&product_attach_file_id=793
-
edit
-
Ak nutne nehľadáš knihu a nerobí ti problém anglitčina, tak odporúčam voľnočasové sledovanie youtube, sú tam kanály ktoré sa venujú elektrotechnike.
K tvojim otázkam čo tu riešiš, odporúčam tohto komedianta, ktorý ukazuje ako sa veci nemajú robiť :)
https://www.youtube.com/watch?v=I0utNemFsl8 -> Ako naštartovať auto AA batériami
https://www.youtube.com/watch?v=wdgiTQffiwk -> Ako odpáliť USB zariadenie
-
ja si cetl obsah knihy Poznavame Elektroniku I. a opravdu mi to nepripada jako zcela trivialni
To je docela klidně možné. Přece jenom celý zbytek knihy slouží k tomu aby ty věci z obsahu vysvětlil. Pokud nějaká kniha vysvětluje nějaké netriviální téma, tak celkem logicky bude mít i netriviální obsah. Pokud by ti ten obsah přišel triviální, tak ji už přece nepotřebuješ číst. ::)
-
ja si cetl obsah knihy Poznavame Elektroniku I. a opravdu mi to nepripada jako zcela trivialni
http://www.kopp.cz/index.php?route=module/mmos_attachmanager/getfile&product_attach_file_id=793
Protoze na to jdes spatne. Samozrejme do sebe muzes nalit ucebnici a doufat, ze pak z toho nejak vyplyne, jak mas udelat X, ale je to hodne neefektivni, latka nema zadny kontext a stejne jako ses naucil, nepochopil a zapomnel Ohmuv zakon ve skole, naucis se, nepochopis a zapomenes ho i ted.
Muzes to ale prevratit, rict si chci udelat X a podivat se na web, jak a hlavne proc to tak vyresili jini. Pokud napriklad zacnes od toho, ze chces LEDku pripojit k baterii, hodnota te ucebnice se pro tebe posune nekam uplne jinam.
-
K omylu se startováním pomocí „powerbanky k mobilu“ došlo asi díky tomu, že existují i „startovací powerbanky“:
......
Tyto powerbanky ovšem nelze zaměňovat
Pokud ovsem nekomu nevadi vysoka vaha (s klidem 20 kg), muze tyto powerbanky, po aplikaci vhodneho stabilizatoru, pouzit k nabijeni telefonu a dalsiho USB harampadi pri prochazkach v prirode.
Ale na http://www.elancar.cz/novinky/31-novinka-startovaci-zdroj-a-power-banka-v-jednom.html píšou
Technické údaje zařízení:
Kapacita baterie: 33,3 Ah
Velikost: 180 mm (L) x 87 mm (š) x 30 mm (H)
Hmotnost: 415 g
Výstupní napětí: 12V
Výstupní port USB: 5V / 2A
Režim nabíjení: 14V / 1A
Plná doba nabíjení: 4 hodiny
Startovací proud: 200A
Špičkový proud: 400A
Provozní teplota: -20 ° C až 60 ° C
Jak jsem psal, samotného by mě zajímalo, jak to funguje.
-
tak jsem si tu knihu Elektrina kolem nas znovu prolistoval a opet musim potvrdit
a) 336 stran, 32 let stara, neni pro deti ani pro pridavace na stavbe (uz tam chybi jen kodanska interpretace - Bohruv model atomu)
b) cista teorie, zjednodusena
c) jen popisuje aplikaci elektriny v zarizenich kolem nas abych si uvedoml kde vsude je elektrina ve vecech co pouzivam
4) nic praktickeho na zaklade teto knihy clovek nepostavi, bude umet jen teoretizovat
Tyjo, vzdyt je to plne praktickych prikladu, ukazujou tam nazorne jak a proc veci funguji, davaji k tomu kontext, stovky nazornych obrazku. Fakt si myslim, ze pro zaklady ta knizka bohate staci (vyber si jen to co potrebujes, napriklad vyboje v plynech atd. asi ne, elektronky taky ne).
Pro decka to skutecne je - dukaz jsem ja a ted muj syn (kterej ji tedy jeste vic dorasoval :)
-
ja si cetl obsah knihy Poznavame Elektroniku I. a opravdu mi to nepripada jako zcela trivialni
http://www.kopp.cz/index.php?route=module/mmos_attachmanager/getfile&product_attach_file_id=793
Je to zcela triviální. Asi holt patříš k té populaci, kterou popisuje levá část Gaussovy křivky IQ.
-
Priblizne v rokoch 98-2000 odoberanie casopisu "Prakticka elektronika" internet som nemal, ani PC, bol to pre mna jediny zdroj informacii. Bol som este na ZS. A mam dojem ze to bolo hodnotnejsie ako dnesny internet. Z praktickej stranky som rozoberal stare TV, Video prehravace, radia... mal som z nich aj "suciastkovu zakladnu", skumal ako co funguje, experimentoval s kadecim.
Tak ako niekto vyssie spomenul, daj si za ciel poskladat nejake zariadenie podla hotovej schemy, idealne aj s popisom ako ten obvod funguje (Nieco z casopisov...). Pre zaciatok najlepsie blikace - tranzistorove, s cislicovimi obvodmi... ak ti budu fungovat podla "navodu" upravuj si ich, men hodnoty rezistorov, kondenzatorov, experimentuj, laboruj... a sleduj co sa bude diat. Moze sa stat, ze nieco aj "odpalis" ale aj to patri k skole... Takto sa najviac naucis.
-
Nez tazatel take zacne rozebirat stare TV, tak bych upozornil, ze z takove barevne obrazovky muze clovek dostat peknou ranu anodoveho napeti treba 25 kV, ktere tam jako v kondenzatoru muze prezit po urcitou dobu. Z cernobile TV muze dostat ranu take, ale mensi napeti a i kapacita obrazovky je mensi, takze by se mu zatmelo pred ocima, ale nejspis by ho to nezabilo.
-
Treba sa zmieriť s tým, že elektromagnetizmus je neintuitívny fenomén, ktorého základy nie sú zakódované v genofonde takým spôsobom ako napríklad gravitácia, kinetika, alebo optika - veci, s ktorými sa potýkali organizmy už od jednobunkovcov. Takže neexistuje jednoduchý spôsob, ako to do hlavy dostať. Chce to čas a chuť experimentovať, rozmýšľať a študovať. Žiadna skratka neexistuje.
-
Nez tazatel take zacne rozebirat stare TV, tak bych upozornil, ze z takove barevne obrazovky muze clovek dostat peknou ranu anodoveho napeti treba 25 kV, ktere tam jako v kondenzatoru muze prezit po urcitou dobu. Z cernobile TV muze dostat ranu take, ale mensi napeti a i kapacita obrazovky je mensi, takze by se mu zatmelo pred ocima, ale nejspis by ho to nezabilo.
Ona ho nezabije (pokud je zdravý a nestojí naboso v louži) ani ta barevná. A to většinou ani když je zapnutá a on si jen sáhne a ucukne. Ale prda to je, to zase jo.
-
ja si cetl obsah knihy Poznavame Elektroniku I. a opravdu mi to nepripada jako zcela trivialni
http://www.kopp.cz/index.php?route=module/mmos_attachmanager/getfile&product_attach_file_id=793
To víš, elektronika není triviální. Jinak nevím, cos jako čekal že tam bude. Ja ty knihy od Maliny mám (ne, že bych byl zrovna elektronik, spíš tak pro zajímavost, jak to funguje) a začíná opravdu pozvolna od žárovky. Zas nemůžeš čekat, že se bude celou knihu věnovat jenom žárovkám. Zase žádná těžká vysokoškolská matika tam neni.
IMHO je dobrý postupovat následovně :
Elektřina kolem nás
Od krystalky k modelum s tranzistory
Poznavame elektroniku
A pokud ti ten Malina příde těžkej, tak by asi bylo záhodno zvážit změnu oboru, protože problém nebude v těch materiálech.
-
ok zacnu pomalu tou knihou
Elektřina kolem nás
jinak ja bych nejradeji chodil do nejakeho krouzku (coz v mem veku zni docela smesne) kde bych se pod vedenim nekoho poustel do experimentovani prakticky (nejlepsi by byl asi osobni ucitel treba z pribuzenstva nebo kamarad nebo zdatny soused ale nikdo koho znam se tomu nevenuje prakticky)
-
ja si cetl obsah knihy Poznavame Elektroniku I. a opravdu mi to nepripada jako zcela trivialni
http://www.kopp.cz/index.php?route=module/mmos_attachmanager/getfile&product_attach_file_id=793
To víš, elektronika není triviální. Jinak nevím, cos jako čekal že tam bude. Ja ty knihy od Maliny mám (ne, že bych byl zrovna elektronik, spíš tak pro zajímavost, jak to funguje) a začíná opravdu pozvolna od žárovky. Zas nemůžeš čekat, že se bude celou knihu věnovat jenom žárovkám. Zase žádná těžká vysokoškolská matika tam neni.
IMHO je dobrý postupovat následovně :
Elektřina kolem nás
Od krystalky k modelum s tranzistory
Poznavame elektroniku
A pokud ti ten Malina příde těžkej, tak by asi bylo záhodno zvážit změnu oboru, protože problém nebude v těch materiálech.
Malina je dobrej akorat pro bastlire a decka ktere se chteji seznamit se zaklady elektroniky. Pokud se tomu clovek chce venovat seriozneji doporucuji sehnat Zaklady Elektrotechniky od A. Blahovce https://ucebnice.heureka.cz/elektrotechnika-1-blahovec-antonin/# (je potreba vsechny 3 dily). Dale se daji sehnat zajimave knihy u nakl. Ben
No a pokud si autor dotazu predstavuje ze bude sahat na elektriku a zaroven se vyhnul matematice a fyzice na urovni stredni prumyslove skoly pak ma smolika :)
-
jen tak pro zajimavost pro mne jako laika je zajimave ze nynejsi generace CPU ma kolem 7 miliard tranzistoru na single chipu (jine IC maji uz nyni 30 miliard ..)
uz se vidim jak to pajim jeden za druhym zvlast pri tech rozemerech jednotky nanometru (se to blizi velikosti atomu a dal uz nebude kam jit ?)
https://en.wikipedia.org/wiki/Transistor_count
-
Pěkné elektro knihy jsou aktuálně na Humble Bundle: https://www.humblebundle.com/books/electronics-programming-make-books
Pro hloubější pochopení, co se děje v polovodičích, doporučuji http://www.designinganalogchips.com/.
-
Docela slusny zaklad je v knize Kurs elektrotechniky - autor Vozenilek.
Predpokladam, ze bude nekde v antikvariatu...
-
Teď jsem koukal, že toho Blahovce maji na u.l.o.z.t.o. Určitě bych doporučil zkusit na ni mrknout. Pokud by se zalíbila, bylo by férové si ji normálně zakoupit.
-
Takže v kostce:
1) Elektrika teče drátama stejně, jako voda trubkama.
2) Ve vodě máš tlak, jejich rozdíl ji přinutí k pohybu. U elektriky máš potenciál, rozdíl potenciálů ji přinutí k pohybu.
3) Rozdíl potenciálů se nazývá napětí, značí se U a je ve Voltech. Je to jakáýsi síla, která tu elektriku drátama tahá.
4) Pokud je rozdíl tlaků u vody malý, nedostane se voda tam, kam má, a zařízení nefunguje, nebo funguje málo. U elektriky se pokles napětí projeví tím, že to nefunguje, nebo třeba málo svítí žárovka.
5) Pokud pustíš do trubky nebo hadice velký tlak, praskne. Pokud pustíš do spotřebiče velký napětí, tak se taky zničí.
6) Přesný napětí těžko udržíš, mění se se zátěží, délkou vodičů,... Proto je tam vždycky nějaká tolerance. U napájení je to obvykle +/-10% pro zdroj a +/-20% pro spotřebič (se jmenovitým napětím 10V by zdroj dával mezi 9V a 11V, spotřebič pracoval mezi 8V a 12V). pokud je to jinak, bývá to uvedeno.
7) Voda je tvořena atomy, elektrika elektrony (aspoň v elektrotechnice, v elektronice to je někdy jinak, ale to teď ignoruj, Maxwellovy rovnice, iontovu vodivost a polovodiče na téhle úrovni nepotřebuješ).
8) Voda má objem, ten říká, kolik je tam atomů. Elektrika má náboj, ten říká, kolik je tam elektronů (označení Q, jednotka Coulomb (C))
9) Když voda teče trubkou, máš tam průtok (litry/min.). Když elektrika teče drátem, máš tam proud (označení I, jednotka Ampér, 1A=1C/1s)
10) Pokud je průtok malý vody malý (třeba proto, že je nízký tlak), nepracuje. Stejně tak pokud je malý proud, nestačí udělat, co je potřeba.
11) Pokud vodu v trubce zrychluješ, dostávají se turbulence z povrchu do celýho objemu a potřebuješ větší tlak. Pokud chceš někudy protáhnout větší proud, potřebuješ vyšší napětí.
12) Poměr proudu a napětí se nazývá odpor (R), v Ohmech. Platí pro něho Ohmův zákon R = U/I.
13) Chceš, aby voda roztočilatřeba vodní kolo. Rozhoduje její tlak a rychlost, u elektriky napětí a proud. To je výkon, označení P, jednotka Watt. P=U*I.
14) Odpor mají i vodiče, takže na vodičích vznikne rozdíl napětí, který představuje ztráty (U = R vodiče * I). Když je proud moc velký, drát se přepálí a vyhoříš. Proto se tam dávají pojistky, který shoří jako první. Tohle omezení se uvádí na zdroji - maximum, co ti dovolí. Spotřebič si může vzít klidně míň, dokonce i nulu.
15) Když máš nějaký výkon, můžeš s jeho pomocí dělat práci W (v Joulech, 1 Joule = 1 W * 1s, watthodinách (1Wh = 3600J))
A to je tak zhruba základ, co je co. Nějaký dotazy?
-
No souhlasim s postupem knih co doporucuje Lama i kdyz tu posledni znam jen z doslechu.
No a pokud jse chces ucit praxí tak si kup Voltika II. Naucis se zaklady ledky,tranzistory, integrac 555, ruzny pisklatka a blikatka. Jen ty radia jsou vsude na strednich vlnach takze prijem zalezi na lokalite.
Priznam jse ze si uz nepamatuju jestli tam vysvetluji treba predradny odpor a pod. Ale vzdycky tam je krome schematka i seznam zdirek ktere mas propojit.
Samozrejme si po vyzkouseni vsech navodu muzes zkusit neco vlastniho.Pripadne znicene soucastky jsou vetsinou v cene do 10 korun.Navic vyrobce tvrdi ze mas 4 opravy kazde soucastky zdarma.
Na Voltika I bych se vykaslal protoze to jsou hlavne spinace a prepinace i kdyz na nej nektera zapojeni z dvojky odkazuji.
Konec koncu tady jsi muzes omrknout prirucku. http://voltik.cz/fotky/voltik/v2/prirucka_v2.pdf
No a prectenim tohoto se asi taky nic nezkazi https://cs.wikibooks.org/wiki/Praktick%C3%A1_elektronika
-
Takže v kostce:...
https://www.youtube.com/watch?v=05YnOAiOPYc&t=1m53s
;)
-
Takže v kostce:
1) Elektrika teče drátama stejně, jako voda trubkama.
2) Ve vodě máš tlak, jejich rozdíl ji přinutí k pohybu. U elektriky máš potenciál, rozdíl potenciálů ji přinutí k pohybu.
3) Rozdíl potenciálů se nazývá napětí, značí se U a je ve Voltech. Je to jakási síla, která tu elektriku drátama tahá.
4) Pokud je rozdíl tlaků u vody malý, nedostane se voda tam, kam má, a zařízení nefunguje, nebo funguje málo. U elektriky se pokles napětí projeví tím, že to nefunguje, nebo třeba málo svítí žárovka.
5) Pokud pustíš do trubky nebo hadice velký tlak, praskne. Pokud pustíš do spotřebiče velký napětí, tak se taky zničí.
6) Přesný napětí těžko udržíš, mění se se zátěží, délkou vodičů,... Proto je tam vždycky nějaká tolerance. U napájení je to obvykle +/-10% pro zdroj a +/-20% pro spotřebič (se jmenovitým napětím 10V by zdroj dával mezi 9V a 11V, spotřebič pracoval mezi 8V a 12V). pokud je to jinak, bývá to uvedeno.
7) Voda je tvořena atomy, elektrika elektrony (aspoň v elektrotechnice, v elektronice to je někdy jinak, ale to teď ignoruj, Maxwellovy rovnice, iontovu vodivost a polovodiče na téhle úrovni nepotřebuješ).
8) Voda má objem, ten říká, kolik je tam atomů. Elektrika má náboj, ten říká, kolik je tam elektronů (označení Q, jednotka Coulomb (C))
9) Když voda teče trubkou, máš tam průtok (litry/min.). Když elektrika teče drátem, máš tam proud (označení I, jednotka Ampér, 1A=1C/1s)
10) Pokud je průtok malý vody malý (třeba proto, že je nízký tlak), nepracuje. Stejně tak pokud je malý proud, nestačí udělat, co je potřeba.
11) Pokud vodu v trubce zrychluješ, dostávají se turbulence z povrchu do celýho objemu a potřebuješ větší tlak. Pokud chceš někudy protáhnout větší proud, potřebuješ vyšší napětí.
12) Poměr proudu a napětí se nazývá odpor (R), v Ohmech. Platí pro něho Ohmův zákon R = U/I.
13) Chceš, aby voda roztočilatřeba vodní kolo. Rozhoduje její tlak a rychlost, u elektriky napětí a proud. To je výkon, označení P, jednotka Watt. P=U*I.
14) Odpor mají i vodiče, takže na vodičích vznikne rozdíl napětí, který představuje ztráty (U = R vodiče * I). Když je proud moc velký, drát se přepálí a vyhoříš. Proto se tam dávají pojistky, který shoří jako první. Tohle omezení se uvádí na zdroji - maximum, co ti dovolí. Spotřebič si může vzít klidně míň, dokonce i nulu.
15) Když máš nějaký výkon, můžeš s jeho pomocí dělat práci W (v Joulech, 1 Joule = 1 W * 1s, watthodinách (1Wh = 3600J))
A to je tak zhruba základ, co je co. Nějaký dotazy?
Petre diky za skvele vysvetleni hlavne to podobenstvi s vodou je skvele pro nazornost, jsi jak Jezis v Bibli
jenze ja jsem ze skoly uz par (desitek) let tak si treba ani neumim predstavit jak se vlastne vytvari tlak v trubkach s vodou - ve vodarne je nejaky kompresor ktery vodovodni potrubi az ke mne do kuchyne "natlakuje" ?
pak mam trochu problem ...U elektriky máš potenciál, rozdíl potenciálů ji přinutí k pohybu
asi si neumi moc predstavit co je to potencial, jak vznika, nejlepe asi bych potreboval vedet jak to vznika od elektrarny az ke mne domu do zasuvky
a pak mam jeste problem s proudem
chapu ze napeti na zdroji musim hlidat jinak odpalim spotrebic
ale ty pises ze "odpalit spotrebic" se dela proudem proto ty jistice, chranice, pojistky
cili ne uplne chapu
Když je proud moc velký, drát se přepálí a vyhoříš - myslel jsem si ze proud mne nemusi zajimat spotrebic si veme jen co potrebuje i kdyby zdroj daval 900 Amper, ja si proste jenom hlidam napeti co dava zdroj ?
Stejně tak pokud je malý proud, nestačí udělat, co je potřeba. - k tomu mne napada je to pripad ze mi tady treba u staryho nbtk odesel zdroj co mel napsano 19V, 6A a ja tady mam zdroj 19V 3.16A - znamena to ze sice ho zapojim ale ntbk se stejne nebude napajet nebo nedostatecne tim zdrojem, natoz dobijet baterka v ntbk ?
-
jenze ja jsem ze skoly uz par (desitek) let tak si treba ani neumim predstavit jak se vlastne vytvari tlak v trubkach s vodou - ve vodarne je nejaky kompresor ktery vodovodni potrubi az ke mne do kuchyne "natlakuje" ?
pak mam trochu problem ...U elektriky máš potenciál, rozdíl potenciálů ji přinutí k pohybu
asi si neumi moc predstavit co je to potencial, jak vznika, nejlepe asi bych potreboval vedet jak to vznika od elektrarny az ke mne domu do zasuvky
Jasne, kompresor je vlastne cerpadlo, protoze vzduch je taky tekutina. No a kompresor nebo cerpadlo toci nejakou vrtuli a snazi se tak tekutinu z nadrze (rikejme, ze tam je "nulovy tlak", detaily jindy) natlacit do nejake roury, ktera pokracuje kdovikam. Takze cerpadlo vlastne na zacatku roury vytvari tlak a pokud roura neklade prilis velky odpor, tak i proud. (A kdyz bude odpor roury minimalni, tak bude velkej proud a minimalni tlak na vystupu cerpadla. Zalezi pouze na tom, jak mas silne cerpadlo a jak moc priskrtis tu rouru.)
A podobne to je s elektrikou. Sice se ve skole ucis o zdrojich proudu a zdrojich napeti, ale ve vysledku to je vlastne jedno a to samy. Proste je to neco, co generuje na vystupu nejake napeti a kdyz pripojis spotrebic, tak spotrebicem mozna i potece proud. A jde pouze o to, pri jak velkem proudu ten zdroj jeste udrzi pozadovane napeti. A jak velky proud ten zdroj vubec dokaze dodat.
Potencial si taky neumim predstavit, proto si radsi predstavuju ten tlak v trubce.
U spotrebice naopak zalezi, jak moc velkej tlak toleruje na vstupu. (Kdyz bude malej, tak se spotrebic neroztoci, kdyz velkej, tak spotrebic exploduje.) A kdyz k nemu pripojis spravne natlakovany trubky a zacne tyct proud, tak zalezi kolik vody spotrebic propusti skrz sebe. (A napeti krat proud, respektive tlak krat prutok je prace.) A jistic tam je proto, ze kdyz se nahodou stane, ze spotrebicem z nejakeho duvodu tece moc velky proud, tak radsi trubku automaticky zavreme, aby to nedelalo neplechu ve vodarne a v dalsich trubkach, nebo aby ten clovek, co stoji u zrejme vadneho spotrebice, nebyl moc zasazeny proudem (at uz postrikany vodou nebo popaleny elektrikou).
-
... Sice se ve skole ucis o zdrojich proudu a zdrojich napeti, ale ve vysledku to je vlastne jedno a to samy. ...
WTF?
Himbajs, lidi, přestaňte ty základy zjednodušovat ad absurdum, jsou prostě věci, které dotyčný prostě pochopit musí.
Aby pak nekladl tak naivní (eufeminismus) "otázky" a dostal se někam dál.
S těma příměrama se fakt nikam nedostane...
-
Ano, to je kvalitni vyukovy material. Tady je treba zase pro kovare: https://www.youtube.com/watch?v=_lz36BZkTBM
@Lojza: Voda vetsinou pouze tece z kopce dolu, tlak vznika rozdilem vysky, vysku dodava vodarenska vez. Nahore je voy hodne, dole malo, tak proste tece, staci ji vytvorit vodivou cestu (trubka). Potencial vznika tak, ze se mi na jednom dratu hromadi elektrony, ktere by nekam rady tekly. Teci zacnou tehdy, kdyz jim o cesty strcim vodivou cestu, napriklad lednicku nebo zarovku.
-
Tak jsem si se zájmem přečetl diskusi a musím uznat, že naše školství musí být naprostá tragédie. Až na tu analogii s vodou tu nedokázal nikdo rozumně vysvětlit (kdysi dávno jsem v Amatérským rádiu zahlídl i vysvětlení tranzistoru pomocí vodní analogie), co to teda to napětí a proud je.
Sám mám průmku a FEL, ale na tak tenký led bych se nepouštěl :)
Počítám, že i autor původního dotazu mohl mít klidně za 1 z fyziky na ZŠ/SŠ, protože si celou dobu vystačil s trojůhelníčkem UIR: http://palobastl.sweb.cz/ledky/SchUIRled.gif a jen ťukal číslíčka do kalkulačky...
-
Tak jsem si se zájmem přečetl diskusi a musím uznat, že naše školství musí být naprostá tragédie. Až na tu analogii s vodou tu nedokázal nikdo rozumně vysvětlit (kdysi dávno jsem v Amatérským rádiu zahlídl i vysvětlení tranzistoru pomocí vodní analogie), co to teda to napětí a proud je.
Sám mám průmku a FEL, ale na tak tenký led bych se nepouštěl :)
Počítám, že i autor původního dotazu mohl mít klidně za 1 z fyziky na ZŠ/SŠ, protože si celou dobu vystačil s trojůhelníčkem UIR: http://palobastl.sweb.cz/ledky/SchUIRled.gif a jen ťukal číslíčka do kalkulačky...
je to trapne ale na ZS a gymplu jsem mel z matiky a fyziky vzdy 1
bohuzel tenkrat mi nedoslo ze "tomu vlastne vubec nerozumim" delal jsem pouze co se mi reklo a co se po mne chtelo, cvicena opice a namemorovane poucky a zpusoby jak aplikovat vzorecek
-
Petre diky za skvele vysvetleni hlavne to podobenstvi s vodou je skvele pro nazornost, jsi jak Jezis v Bibli
jenze ja jsem ze skoly uz par (desitek) let tak si treba ani neumim predstavit jak se vlastne vytvari tlak v trubkach s vodou - ve vodarne je nejaky kompresor ktery vodovodni potrubi az ke mne do kuchyne "natlakuje" ?
pak mam trochu problem ...U elektriky máš potenciál, rozdíl potenciálů ji přinutí k pohybu
asi si neumi moc predstavit co je to potencial, jak vznika, nejlepe asi bych potreboval vedet jak to vznika od elektrarny az ke mne domu do zasuvky
a pak mam jeste problem s proudem
chapu ze napeti na zdroji musim hlidat jinak odpalim spotrebic
ale ty pises ze "odpalit spotrebic" se dela proudem proto ty jistice, chranice, pojistky
cili ne uplne chapu
Když je proud moc velký, drát se přepálí a vyhoříš - myslel jsem si ze proud mne nemusi zajimat spotrebic si veme jen co potrebuje i kdyby zdroj daval 900 Amper, ja si proste jenom hlidam napeti co dava zdroj ?
Stejně tak pokud je malý proud, nestačí udělat, co je potřeba. - k tomu mne napada je to pripad ze mi tady treba u staryho nbtk odesel zdroj co mel napsano 19V, 6A a ja tady mam zdroj 19V 3.16A - znamena to ze sice ho zapojim ale ntbk se stejne nebude napajet nebo nedostatecne tim zdrojem, natoz dobijet baterka v ntbk ?
1. To podobenství je jen lehké. V detailu se to liší dost zásadně.
2. Voda dost dobře natlakovat nejde (je nestlačitelná). V praxi se buď dá do vodojemu a využije se gravitační potenciál, který se vám ji snaží z výšky vodojemu protlačit do vašeho kohoutku, nebo se někam do cesty vrazí nádoba se vzduchem - ten už stlačit jde, takže kompresor vám to natlakovat umí. Vodojem je docela blízko příměru k elektrickému napětí.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Potenci%C3%A1ln%C3%AD_energie
3. Potenciál je odborný výraz pro rozdíl stavů. Vy si to představte tak, že abyste se dostal z jednoho stavu na druhý, tak musíte vykonat nějakou práci. Není nijak zvlášť důležité tomu rozumět.
4. Elektrické napětí vzniká řadou různých způsobů. Viz dynamo (elektrická indukce), Van de Graaffův generátor (elektrostatika) nebo Voltův článek (chemická reakce). Napětí je o tom, že na nějakém místě máte elektrický náboj a na jiném ne. Tenhle náboj by se rád rozdělil rovnoměrně a to je vyjádřeno tím napětím. Pokud náboji dáte nějakou cestu, která vede elektrony, tak se skrz tu cestu začne stěhovat. Rychlost stěhování je zmíněný proud I. Pokud náboj neobnovujete, tak ho za nějakou dobu vyčerpáte a proud se zastaví.
Za nejsnadnější zdroj napětí považuji chemické články, například Voltův. Tam si člověk snadno představí, jak chemická reakce na jednu elektrodu nacpe přehršel elektronů, které na té druhé pak chybí. Na konstrukci jsou nejjednodušší elektromagnetické zdroje. Nejčastější je setkání s elektrostatickým zdrojem - blesk asi viděl každý a ránu od rámu dveří také známe osobně.
5. Napětí na zdroji samo o sobě vodič neodpálí. Vodič má ale konstantní odpor, takže dvojnásobné napětí znamená dvojnásobný proud. Tedy i dvojnásobné tepelné zráty, což už ten vodič nemusí vydržet a může se spálit. Pokud je v přístroji polovodič, je to ještě riskantnější - PN přechody se v propustném směru chovají jako vodič s citelným odporem, takže i dost hřejí. A v závěrném směru je to ještě horší - udrží jen nějaké napětí, pokud to roste, tak se prorazí, obvykle navždy.
Řečeno zkrátka, napětí ničí dvěma způsoby:
a. Pokud to vede, tak větší napětí způsobí větší proud a větší tepelné ztráty - a pak se tam nějaký vodič spálí
b. Pokud to nevede, tak větší napětí může způsobit průraz izolace - blesk je hodně nadnesené přirovnání, ale v zásadě jde právě o to - napětí se propálí izolací a proud teče tudy, kudy nemá
6. Napětí a proud jsou svázány přes odpor. Většina elektrických strojů je poháněna proudem - proud drátem v elektromotoru vytváří magnetické pole, proud vláknem žárovky ho ohřívá na teplotu, kdy svítí, proud topnou spirálou vařiče ji ohřívá na teplotu vyšší než je bod varu. Proud procházející zařízením je dán podílem napájecího napětí a vnitřního odporu spotřebiče. Ten odpor je konstantní. Větší napětí tedy znamená větší proud. Motor bude mít větší sílu, vlákno bude svítit víc, spirála bude teplejší. Jenže my chceme motor rozumných rozměrů, vlákno se nám musí vejít do žárovky a nestojíme o varnou konvici velikosti automatické pračky. Proto jsou ty dráty, vlákna a spirály co nejmenší. Dost velké na to, aby při jmenovitém napětí zvládly svou práci, ale přitom co nejmenší. Takže je běžné, že znatelně vyšší napětí už nevydrží. A konstantní odpor je pak ten důvod, proč vám třebas žárovka na 220V nebude při 12V svítit, nebo jen trochu. Nižší napětí při stejném odporu bude menší proud. A ten už nebude stačit na nažhavení vlákna na tu správnou teplotu.
7. Bacha, u zdroje ty dva údaje znamenají něco jiného. Napětí je jeho nominální napětí. To je prostě napětí, které má a dodává spotřebiči. Spotřebič pak odebírá proud podle svého vnitřního odporu (Ohmův zákon, I = U/R). Kolik si vezme je tedy dáno konstrukcí přístroje. U komplexních přístrojů jako je Notebook je pak odběr velmi kolísavý, protože vevnitř je plno napájených komponent, které se zapínají a vypínají. Údaj o proudu na zdroji je pak horní hranicí - kolik proudu dokáže ten zdroj spolehlivě dodat. Pokud má přístroj příliš velký odběr (nízký odpor), pak podle konstrukce zdroje nastávají dvě situace:
a) zdroji klesá napětí na jeho vývodu - do zařízení jde menší napětí
b) vnitřek zdroje se zahřívá víc, než na kolik byl konstruován
No a pak je ještě třetí situace - že zdroj pozná, že je něco špatně (kleslo napětí, vzrostl proud, případně sepnula tepelná pojistka) a vypne se.
Takže ten váš zdroj s velkou pravděpodobností pracovat bude. Ale asi bude dost ošklivě hřát. A možná se vám bude sám od sebe vypínat ve chvíli, kdy notebook začne dělat něco složitějšího. Oblíbené bývá pozorovat, jak spustíte nějaký náročnější program, po chvíli se spustí větrák notebooku a vzápětí zhasne kontrolka napájení ze zdroje. Zdroj už neuměl dodat potřebný proud a buď on sám nebo ten notebook ho vypnul.
-
Karel - diky moc za vysvetleni
jeste mne zaujalo co jsem cetl ze rozhlasovy prijimac zalozeny na Krystalce nepotreboval zdroj - proste nejak zazracne se to napajelo z prijimaneho elektromagnetickeho vlneni ? pokud ano je skoda ze to nelze pouzit i ve vetsim meritku k napajeni neceho bez klasickeho zdroje (elektrina "zadarmo")
a pak taky jsem nekde cetl ze jako zdroj elektricke energie lze vyuzit treba obycejny citron ... taky zajimave pokud funguje ...
-
... Sice se ve skole ucis o zdrojich proudu a zdrojich napeti, ale ve vysledku to je vlastne jedno a to samy. ...
WTF?
Himbajs, lidi, přestaňte ty základy zjednodušovat ad absurdum, jsou prostě věci, které dotyčný prostě pochopit musí.
Aby pak nekladl tak naivní (eufeminismus) "otázky" a dostal se někam dál.
S těma příměrama se fakt nikam nedostane...
On asi naráží na Theveninovu a Nortonovu větu. Ale souhlasím, že dost matoucím způsobem.
-
tak jsem schvalne zkusil pripojit ten zdroj 19V 3.16A k ntbk co chce 19V a 6A a vubec to nenabijelo (zapnuty ntbk, uvnitr baterie) ani neslo ntbk spustit (s vyndanou baterkou)
-
jeste mne zaujalo co jsem cetl ze rozhlasovy prijimac zalozeny na Krystalce nepotreboval zdroj - proste nejak zazracne se to napajelo z prijimaneho elektromagnetickeho vlneni ? pokud ano je skoda ze to nelze pouzit i ve vetsim meritku k napajeni neceho bez klasickeho zdroje (elektrina "zadarmo")
No nejde. Problém je v tom, že to sluchátko v krystalce potřebuje jenom nepatrný příkon. Na větší věci už se nedá prakticky vysílat dost energie. Vzhledem k tomu, že intenzita pole klesá s druhou mocninou vzdálenosti, je přenos jakýchkoliv zajímavých výkonů možný jen někam hodně blízko.Co jsem četl naposled, tak dost energie pro mobil se dalo přenést tak na desítky centimetrů.
a pak taky jsem nekde cetl ze jako zdroj elektricke energie lze vyuzit treba obycejny citron ... taky zajimave pokud funguje ...
Je to vlastně úplně normální chemický článek. Jako zdroj energie tam vlastně nefunguje ten citron ale ty zapíchnuté kovové elektrody, které se v té citronové šťávě pomalu "rozpouštějí".
-
JSH - diky za vysvetleni
ja vim ze pro profiky musi byt tento thread utrpenim ale pro mne jako laika jsou asi nejprinosnejsi ta podobenstvi s necim co v realu aspon trochu znam (treba s tou vodou), lepe si to umim predstavit
-
jeste mne zaujalo co jsem cetl ze rozhlasovy prijimac zalozeny na Krystalce nepotreboval zdroj
Trochy vysvetleni, proc se tomu rikalo krystalka. Nazev pochazi z toho, ze se tam jako detekcni dioda pouzival kus krystalu galenitu s dratkovou elektrodou, kterou clovek musel naraficit na misto, kde zrovna dobre fungoval diodovy efekt. Tou dobou zadne jine diody nebyly, krome tedy vakuovych. Pozdeji se zacaly pouzivat diody germaniove.
Jak zmineno vyse, vykon z vystupu krystalky byl dost maly, byla tedy potreba vysokoohmova sluchatka (typicky se pouzivaly 2 k Ohmy) a to jeste ne ledacjaka. Zkousel jsem ceskoslovenska vojenska sluchatka a s temi to nechrochalo, zabrala az sovetska sluchatka z tankove prilby, ktere jsem nasledne pridelal na oblouk z tech ceskoslovenskych.
Dnes je ale krystalka dost na hovno. Byla dobra v dobe, kdy bylo malo vysilacu. Dnes clovek slysi zaroven hafo stanic. Krystalky s ladenym obvodem sice existovaly take, ale problem byl v tom, ze kvuli ztratam ladeneho obvodu clovek namisto patnacti stanic najednou mel stanici jen jednu, mozna dve.
-
ja vim ze pro profiky musi byt tento thread utrpenim ale pro mne jako laika jsou asi nejprinosnejsi ta podobenstvi s necim co v realu aspon trochu znam (treba s tou vodou), lepe si to umim predstavit
Jen bacha. Podobenství jsou dobrá k tomu, aby člověk získal příjemný pocit "Jo, to dává smysl". Pokud budeš chtít něco opravdu vyrobit, tak jsou ti podobenství celkem k ničemu. Musíš se to naučit pořádně bez těch podobenství, abys vůbec věděl kdy to podobenství ještě odpovídá a kdy už je mimo.
Příměr s vodou třeba přestává sedět i u obyčejné žárovky. Odpor žárovky silně závisí na tom, jak moc je rozžhavená (odpor roste s teplotou). Takže jí při zapnutí protéká mnohonásobně větší proud než později. Proto taky žárovky umírají (Bělobrádek promine) hlavně při zapnutí. Nevím o žádné trubce nebo něčem podobném, co by se takhle chovalo.
Sranda je, že Maxwellovy rovnice jsou výrazně jednodušší na práci, než Navier-Stokesovy rovnice pro popis kapalin. Na rozdíl od kapalin není na elektřinu vyhlášená milionová odměna. Pomáháš si podobenstvím s něčím výrazně složitějším. :D
-
jeste mne zaujalo co jsem cetl ze rozhlasovy prijimac zalozeny na Krystalce nepotreboval zdroj
Trochy vysvetleni, proc se tomu rikalo krystalka. Nazev pochazi z toho, ze se tam jako detekcni dioda pouzival kus krystalu galenitu s dratkovou elektrodou, kterou clovek musel naraficit na misto, kde zrovna dobre fungoval diodovy efekt. Tou dobou zadne jine diody nebyly, krome tedy vakuovych. Pozdeji se zacaly pouzivat diody germaniove.
Jak zmineno vyse, vykon z vystupu krystalky byl dost maly, byla tedy potreba vysokoohmova sluchatka (typicky se pouzivaly 2 k Ohmy) a to jeste ne ledacjaka. Zkousel jsem ceskoslovenska vojenska sluchatka a s temi to nechrochalo, zabrala az sovetska sluchatka z tankove prilby, ktere jsem nasledne pridelal na oblouk z tech ceskoslovenskych.
Dnes je ale krystalka dost na hovno. Byla dobra v dobe, kdy bylo malo vysilacu. Dnes clovek slysi zaroven hafo stanic. Krystalky s ladenym obvodem sice existovaly take, ale problem byl v tom, ze kvuli ztratam ladeneho obvodu clovek namisto patnacti stanic najednou mel stanici jen jednu, mozna dve.
to ze nyni je slyset vic stanic najednou muze mit vnimana i jako vyhoda :) neco jako "obraz v obraze" u modernich zarizeni :)
btw proc nakonec vyroba pro CPU, GPU zacla pouzivat kremik a ne treba to germanium ? cena nebo jine faktory ?
-
btw proc nakonec vyroba pro CPU, GPU zacla pouzivat kremik a ne treba to germanium ? cena nebo jine faktory ?
Germanium ma urcite nevyhody. Ma malou tepelnou odolnost - proto germaniove soucastky mely dlouhe fousy, aby se pri pajeni teplem neznicily. Kremik je asi levnejsi, uz proto, ze ho na Zemi jsou tri prdele. Germanium ma vetsi zpetny proud, coz asi samo o sobe bude duvodem nevhodnosti pro integrovane obvody, zejmena u vysokeho stupne integrace. Take z germania tusim nejdou udelat soucastky na vyssi napeti.
Germanium melo sve vyhody ve sve dobe. Pocatecnimi primitivnimi technologiemi z nej sly nasekat tranzistory v dobe, kdy o kremikovych jeste nikdo ani neslysel - bylo napred treba zvladnout vyrobu dostatecne cisteho kremiku. A kdyz uz byly k mani kremikove, tak germaniove se nadale pouzivaly na vysoke frekvence, kam kremikove jeste nedospely. BTW, kdyz se pak kremikove vysokofrekvencni tranzistory objevily, byly drahe jak svine. V CSSR stal OC170 stovky, mozna tisice korun. To tehdy bylo zatracene moc penez. Obycejny clovek se k nim ale stejne tezko dostal, co Tesla dokazala vyrobit, nacpali do radii a vic nezbylo.
BTW, germanium se stale jeste pouziva na specialni diody - tedy detekcni a mozna i jine, protoze ma napeti na prechodu pouze 0,2 V, zatimco kremik 0,6.
-
...
On asi naráží na Theveninovu a Nortonovu větu. Ale souhlasím, že dost matoucím způsobem.
No, zdroj napětí a zdroj proudu jsou dvě hodně odlišné věci.
A úplně jinak se s nimi pracuje.
-
...
On asi naráží na Theveninovu a Nortonovu větu. Ale souhlasím, že dost matoucím způsobem.
No, zdroj napětí a zdroj proudu jsou dvě hodně odlišné věci.
A úplně jinak se s nimi pracuje.
To naprosto souhlasím.
Jen je pravda, že čistě teoreticky se každý zdroj napětí dá nahradit zdrojem proudu (s úplně absurdními parametry) a naopak. Tu a tam se to dá i k něčemu použít. (nad tímhle Lojzo raději ani neuvažuj, než si to budeš schopný zařadit do kontextu)
-
...
On asi naráží na Theveninovu a Nortonovu větu. Ale souhlasím, že dost matoucím způsobem.
No, zdroj napětí a zdroj proudu jsou dvě hodně odlišné věci.
A úplně jinak se s nimi pracuje.
Tak tak. On člověk ani nemusí vědět parametry zdroje.
Pokud budu mít zdroj napětí, třeba 24V, tak se bude snažit držet na výstupu 24V stůj co stůj. S rostoucím odebíraným proudem poroste i dodávaný výkon, ale protože nemáme zdroj nekonečnýho výkonu, nakonec začne napětí klesat...
Když ale postavím zdroj, který se snaží dodávat třeba 5A stůj co stůj, tak s rostoucím odporem roste napětí na něm (U = I*R, R roste), při rozpojeným obvodu (nekonečně velký R) by se napětí dostalo k nekonečnu...
U zdrojů napětí je potřeba proudový omezení, aby ho nakonec ten velký proud při malým odporu na výstupu neupekl. Zdroj proudu je dobrý k LEDkám, protože jas je úměrný proudu a napětí se mění s teplotou, takže když jsem měl displej s LED podsvitem 20V/40mA z 5V, musel jsem do zdroje konstantního proudu dávat ještě obvod na monitorování výstupního napětí pro případ, že třeba vypadne kablík z výstupu. Jinak by pumpoval do kondíků na výstupu vyšší a vyšší napětí, dokud by kondíky nevyskočily ze zdroje ven...
-
Germanium ma urcite nevyhody. Ma malou tepelnou odolnost - proto germaniove soucastky mely dlouhe fousy, aby se pri pajeni teplem neznicily. Kremik je asi levnejsi, uz proto, ze ho na Zemi jsou tri prdele. Germanium ma vetsi zpetny proud, coz asi samo o sobe bude duvodem nevhodnosti pro integrovane obvody, zejmena u vysokeho stupne integrace. Take z germania tusim nejdou udelat soucastky na vyssi napeti.
Germanium melo sve vyhody ve sve dobe. Pocatecnimi primitivnimi technologiemi z nej sly nasekat tranzistory v dobe, kdy o kremikovych jeste nikdo ani neslysel - bylo napred treba zvladnout vyrobu dostatecne cisteho kremiku. A kdyz uz byly k mani kremikove, tak germaniove se nadale pouzivaly na vysoke frekvence, kam kremikove jeste nedospely. BTW, kdyz se pak kremikove vysokofrekvencni tranzistory objevily, byly drahe jak svine. V CSSR stal OC170 stovky, mozna tisice korun. To tehdy bylo zatracene moc penez. Obycejny clovek se k nim ale stejne tezko dostal, co Tesla dokazala vyrobit, nacpali do radii a vic nezbylo.
BTW, germanium se stale jeste pouziva na specialni diody - tedy detekcni a mozna i jine, protoze ma napeti na prechodu pouze 0,2 V, zatimco kremik 0,6.
Tady se člověk dozví věci. Zpětný proud je něco, co vás ohrozí na životě, když je rozvaděč napájen z více než jednoho místa a zapomenete to vypnout. Vy máte zřejmě na mysli závěrný proud (diody). Čeština má dost přesně definované technické termíny a je dobré je znát, když je chcete používat. Křemík se začal používat pro integrované obvody především proto, že je poměrně jednoduché vytvořit na jeho povrchu vrstvičku oxidu (nebo nitridu), kterou je možné selektivně odleptat a která umí účinně bránit difúzi příměsí. To umožňuje efektivně vyrábět složité planární struktury, které jsou základem integrovaných obvodů.
OC170 byl germaniový tranzistor pro kmitočty řádově desítky MHz a dal se normálně koupit za pár desítek korun.
-
Lidi tohle je opravdu kultivovaný a příjemný flame war :-) Radost to číst, a radost přispět... Utrousím pár postřehů a terminologických vysvětlivek.
Jak už jeden předřečník připomněl, žárovka má odpor všelijaký, jenom ne konstantní. Čím víc je vlákno rozžhavené, tím vyšší má odpor. Takže skoro stabilizuje proud. Odpor žárovky při jmenovitém napětí (= a proudu) a ustálené teplotě vlákna je tuším minimálně desetkrát vyšší, než ve studeném stavu. Proto taky žárovka při náhlém zapnutí pošle do napájecí sítě citelný proudový "kopanec". (Podobně jako elektromotor při rozběhu, ale tam je to jenom asi sedminásobek a má to jinou fyzikální podstatu.) Svého času jsem na testování zdrojů používal několik auto-žárovek spojených paralelně. Byla psina pozorovat, jak ve zdroji vybavuje elektronická ochrana proti zkratu, přestože žárovky měly citelně nižší jmenovitý výkon, než kolik měl zdroj teoreticky nakrmit :-) Pokud jsem chtěl zdroj vytížit ustáleným vyšším proudem, musel jsem žárovkám předřadit primitivní PWM regulátor s plynulým nájezdem.
Žárovka se dá při bastlení použít jako omezovač proudu. Při oživování nějakého výkonového obvodu, když není po ruce laboratorní zdroj se stavitelným omezením na konstantní proud.
V hydraulice odpor nějaké trubky, kterou protéká kapalina, rozhodně není konstantní. Odpor tuším roste s nějakou mocninou průtoku, snad cca se čtvercem. Na rozdíl od elektrického odporu - pokud nedojde na teplotní závislost, je elektrický odpor rezistoru skutečně konstantní, nezávislý na napětí a proudu.
Pokud se týče poškození přepětím, nadproudem, průrazem:
Spousta součástek (nejen polovodičů, ale tam je to klasika) mají nějakou poměrně konkrétní napěťovou/izolační pevnost. Udávaná jmenovitá hodnota maximálního napětí bývá nižší než skutečná, kvůli spolehlivosti. Pokud se napětí překročí, a zdroj napětí je dostatečně "tvrdý", začne při průrazu protékat nebohou součástkou vysoký nadproud, který překonává odpor součástky (asi celkem vysoký). Ztrátové teplo P=R*I^2 = roste se čtvercem proudu... A průraz bývá v materiálu "bodový", takže to teplo je dost ostře lokalizované. Pak není divu, pokud tepelnou destrukcí dojde k lokálním změnám materiálu, a průraz se stane trvalým :-) Pokud do série se zdrojem napětí dáte přiměřeně vysoký odpor, a omezíte tak protékající proud, můžete polovodič (nebo jinou součástku) přivést k průrazu, který ale nezanechá trvalé následky. Při průrazu poklesne napětí na testované součástce a jeho část na sebe převezme zmíněný sériový odpor, který jsme do obvodu naschvál zařadili...
Jako bleskojistky se často používají jiskřiště pouzdřená v porcelánu a plněná nějakým plynem, s napěťovou pevností jmenovitých asi 75 voltů nebo víc. Pokud na jiskřiště přiložíte mírné přepětí a omezíte protékající proud patřičně dimenzovaným odporem, donutíte jiskřiště krásně doutnat (http://support.fccps.cz/industry/izolace_a_prepeti/jiskriste.jpg). Mimochodem se v tomto stavu snadno doměříte, že zapálené jiskřiště drží nižší než jmenovité napětí. Jo plný testovací pulz, to je jinačí šleha (http://support.fccps.cz/industry/izolace_a_prepeti/snap.avi).
Pokud drát zatěžujeme protékajícím proudem, opět platí P=R*I^2. Odpor vodiče je samozřejmě pokud možno malý, ale i to je relativní, a pokud ztrátové teplo tvořené protékajícím proudem skrz odpor vodiče překročí schopnost vodiče vyzářit vzniklé teplo do okolí (tepelný odpor), bude se vodič zahřívat na stále vyšší teplotu - a pokud ani vyšší teplotní spád
proti okolí poměry nevyrovná (a naopak se uplatní rostoucí odpor drátu podle teploty), může dojít k "rozbíhavému" jevu, na jehož konci se drát odpaří a rozloučí se krásným elektrickým obloukem, který se ještě chvíli veze v obláčku ionizovaného plynu a kovových par :-)
Počítačové zdroje a jiné VF měniče mívají elektronickou ochranu proti zkratu (proudovému přetížení) na výstupu. Zdroj bez ochrany by byl prakticky velmi problematický - měl by sklon zapalovat požáry. U klasických měničů se stabilizací výstupního napětí jsou k vidění dva druhy ochrany: vypnutím výstupu (případně s opakovanými pokusy, tzv. "hiccup mode", škytavý režim) nebo omezením na konstantní proud.
Pokud notebooku nestačí zdroj 19V/3.5A ani k tomu, aby začal ve vypnutém stavu nabíjet, asi bych zkusil hledat voltmetrem, jestli skutečně zdroj dává napětí a jestli po zastrčení do notebooku proleze toto napětí i dovnitř na plošák. Od pantáty vedou dráty... Nemohu vyloučit, že ntb předpokládá silnější zdroj, zkusí si cucnout víc a když to zdroj vzdá, tak to vzdá i noťas - ale bylo by dobré vyloučit i jiné možné příčiny (polámaný kabel, nekompatibilní konektor apod.) Těch dutých napájecích konektorů je spousta a třeba už populární rozměry 5.5/2.5 vs. 5.5/2.1 mohou při vzájemné kopulaci skončit telepatickým spojem...
-
btw proc nakonec vyroba pro CPU, GPU zacla pouzivat kremik a ne treba to germanium ? cena nebo jine faktory ?
Z křemíku totiž můžeš jednoduše vytvořit i základ čipu (takzvaný substrát). Navíc můžeš nechat křemík oxidovat na SO2, což je fajn izolant získaný vlastně "zadarmo". Viz https://en.wikipedia.org/wiki/Planar_process
Ale řeknu to takto - to není pro pochopení základů elektroniky, ale například ani pro stavbu vlastních zařízení, vůbec důležité, já bych si s tím hlavu nelámal.
-
btw proc nakonec vyroba pro CPU, GPU zacla pouzivat kremik a ne treba to germanium ? cena nebo jine faktory ?
Z křemíku totiž můžeš jednoduše vytvořit i základ čipu (takzvaný substrát). Navíc můžeš nechat křemík oxidovat na SO2, což je fajn izolant získaný vlastně "zadarmo". Viz https://en.wikipedia.org/wiki/Planar_process
Ale řeknu to takto - to není pro pochopení základů elektroniky, ale například ani pro stavbu vlastních zařízení, vůbec důležité, já bych si s tím hlavu nelámal.
SiO2, sorry
-
Jo a ještě k těm potenciálům: Potenciál zhruba znamená, "jak moc jsou na jednom místě nahromaděné elektrony" (obecně nosiče náboje). Je to nějaká vlastnost bodu v prostoru, nebo vodiče/uzlu ve schématu. A protože neexistuje něco jako univerzálně platná vesmírná zem, samotný jeden potenciál se těžko měří, je takový těžko uchopitelný. Jedna ruka netleská. Zato rozdíl dvou potenciálů, to je jiná :-) Ten se měří ve Voltech. Čili potenciál je jenom taková obezlička, která nám pomáhá definovat, co je to napětí, umožňuje finty se sériovým řazením zdrojů napětí (když spojíte dvě tužkové baterky jedním plusem na jeden mínus, tak jak to že se nevybijou zkratem?) apod.
Mimochodem... ono to má i analogii s tím tlakem vody v trubkách. Tlak je síla na plochu, Pascal je Newton na metr čtvereční. (1 atmosféra = cca 100 kPa = 1 kg / cm2.) A řekněme, že ve vodovodním řadu je tlak 6 atmosfér. A to je snad nějaký absolutní tlak? Ne, není - ve skutečnosti je to rozdíl tlaku mezi vnitřkem trubky a okolím - přičemž okolní tlak na povrchu zemském je další 1 atmosféra :-) Tzn. "absolutní tlak oproti vakuu" je v tom vodovodu vlastně 7 atmosfér. A čerpadla se taky dají řadit do série pro zvýšení tlaku. Vlastně spousta čerpadel je dvoustupňových.
A není pravda, že čerpadlo potřebuje expanzní nádobu, aby mohlo do trubek dodávat tlak. Vezmete čerpadlo, na výstup mu připojíte trubku nebo hadici, na její konec kohout. Ten kohout zavřete. Pokud to bude rotační odstředivé čerpadlo, bude se spokojeně točit v maximálních otáčkách, bude odebírat relativně malý příkon ze svého pohonu (protože nemá průtok!) a na výstupu bude mít jakýsi tlak, trochu kolísavý, jak lopatky míjejí výtokový otvor. Když ten kohout otevřete, z trubky vytryskne voda, na výstupu čerpadla poklesne tlak, průtok stoupne na nenulovou hodnotu, a čerpadlo začne na hřídeli odebírat větší mechanický příkon (pokud je hnáno reálným motorem, patrně díky vyšší zátěži poklesnou otáčky). Expanzní nádoba (jako u Darlingu) funguje jako pružný element, akumulátor potenciální energie, v elektrické analogii kondenzátor - tradičně se Darling s mnoha desítkami litrů vzduchu používal proto, aby čerpadlo nemuselo běžet trvale (nebo kvůli každé skleničce vody). Přesto se v poslední době šíří móda čerpadel s rychlou regulací výkonu podle odběru, která pracují s minimální expanzní nádobou a skutečně spínají málem kvůli každé sklence vody.
-
Malé expanzní nádoby, třeba jen kus slepé trubky nastojato se vzduchovou bublinou, se také používaly k omezení rázů v potrubí, které vznikají při rychlém zavření kohoutu. Prodící voda má kinetickou energii a když se jí do cesty postaví překážka, dojde kvůli nestlačitelnosti k prudkému nárůstu tlaku, který může roztrhnout vodovodní trubky ve zdi. Místo toho stlačí tu bublinu. Bojler má nahoře také vzduch, sice z jiného důvodu, ale funkce je stejná.
Vysílání energie na dálku prováděl Nikola Tesla před víc než sto lety. Fungovalo to, ale účinnost je mizerná. To máš stejně jako s Wi-Fi, je to pohodlné ale kabel bude vždycky lepší. Navíc elektromagnetické vlnění má negativní zdravotní dopady.
Jakákoliv kyselina nebo zásada, do které strčíš dva dráty z různých kovů, začne vytvářet elektrický článek. Přitom se jedna z elektrod dost rychle rozežírá. Z toho důvodu je v bojleru vedle termostatu elektroda, která vůči železu vytváří malé napětí, přitom pomalinku ubývá, a ten bojler díky tomu neprorezne!
Germaniové součástky snáší teploty do 80°C, křemíkové až 300°C. Další, a hodně dobrý, důvod pro křemík.
-
Frantisek Rysanek, Radovan - diky Vam, ale uz to nabira obratky smerem k slozitosti kterou uz nedavam ... jinak ten zdroj 19V, 3.16A je v poradku, napaji mi stary ntbk. Stejne tak je v poradku i ten ntbk co potrebuje 19V, 6A - uz jsem sehnal zdroj, akorat je 20V ale jak se zda, ntbk to zatim nevadi .. muzu tim neco pokazit ?
-
Ad ampery: Udaj znamena, jaky je maximalni proud, ktery ze zdroje lze zdimat a neznamena, ze z nej tolik vzdy potece. Pokud pripojene zarizeni pri danem napeti odebira X amper, bude odebirat X amper, i kdyz ho zapojim do zdroje se stejnym napetim, ale maximalnim proudem 3 MA. Ovsem kdyz tomu zarizeni dam zdroj s (o dost) vyssim napetim, nejspis se zacnou dit dost zajimave veci doprovazene kourovymi a jiskrivymi efekty.
Tohle platí v 99% případů, ale existují výjimky - třeba nabíječka k robotickýmu vysavači roomba - je to zdroj s omezením proudu a ve vlastním vysavači se jen spínají FETy přímo do baterky - proud tedy řídí nabíječka a při připojení jiné s větším proudem by to nedopadlo asi úplně dobře...
Jinak jsem to tady jen proletěl - ještě napíšu něco k powerbankám - ona je marketingová sviňárna, že na powerbankách se uvádí kapacita vnitřní baterky v mAh. Což člověku může být totálně šumák. Správně by se měla uvádět ve Wh, nebo v mAh na výstupu. Ono totiž nejde ani tak o účinnost přeměny (ta může být klidně 90+%), ale prostě o úplně jiné napětí na baterce a na výstupu.
Ah a Wh bych přirovnal k analogii s vodou takto:
Ah jsou počet lahví na vodu co s sebou máte. Když někomu řeknete že máte 5flašek, tak ale vůbec netuší kolik vody s sebou máte, protože neví jak velké flašky jsou (tj napětí). Takže správně musíte říct mám 5flašek (Ah) s objemem (V) 2litry každá. Z toho pak kdokoliv může zjistit kolik vody nesete když si to vynásobí.
S flaškama můžete dělat takové věci jako jedné velké flašky (baterka s vysokým napětím) přelít do několika malých lahviček (baterky s malým napětím) nebo naopak. Třeba tužková baterka má celkem slušných 2Ah. Jenže při velmi malém napětí (1,2V), takže v ní není moc energie.
Třeba taková 20Ah powerbanka má vevnitř 20Ah baterku s napětím 3,6V (napětí Li-ion/Li-pol chemie). Jenže výstup má 5V...nebo dokonce 12V.
Takže když se udělá 20*3,6= 72Wh (to je energie co člověka zajímá). No a pokud z toho chci dostat zase zpátky Ah při nějakým jiným napětí, tak ty Wh vydělím výstupním napětím...takže 72/5=14,4Ah. A při výstupu 12V je to už o dost jinak: 72/12=6Ah
Úplně stejně by vypadalo že dvě 20Ah powerbanky mají +- stejnou kapacitu jako autobaterka. Což zase není pravda - jejich napětí je mnohem nižší, takže i výsledná energie je nižší.
Pokud vás něco zajímá, tak pište, elektronika mě baví od dětství a mám na to teď už i VŠ.
-
K tomu ntb adaptéru, 20V vs 19V je odchylka 5%, to je podle všeho úplně v poho, gratuluji k vyřešení problému. Elektronika na napájecím vstupu noťase mívá značnou napěťovou toleranci (klidně vysoké desítky procent směrem vzhůru), a pokud nebere míň než třeba 18V, je to spíš nějakým umělým omezením (hlídačem), než že by měnič z nižšího napětí nedokázal fungovat. Důvodem toho omezení zdola může být, kromě obchodních důvodů, také fakt, že při podpětí by se vstupní obvody ntb mohly přetížit nadproudem, což není úplně zdravé, viz ztráty na parazitních odporech vodičů apod. A další věc je, že vstupní měnič nabíjí baterku, a ten měnič konstrukčně bývá "snižující", takže pro dosažení konečného napětí na baterce může být potřeba z vnějšího adaptéru určitá minimální úroveň napětí.
-
na te knize od p. Opavy - Elektronika kolem nas z roku 1985 je videt jak ten vyvoj zrychluje, je to tam hezky popsane i historicky a ja si ne vzdy uvedomuji kde vsude na elektromagneticke vlneni a jeho ruzne aplikace v mem zivote narazim
ten vyvoj zhruba od Maxwella je teda exponencialni a neustale zrychluje
p. Opava treba jeste vubec v knize nema mobilni telefony, wifi, laserove operace oci, PET vysetreni atd. - pritom to bylo po par letech ...
predpokladal treba ze kolem roku 2010 bude na single chipu 10.000.000 soucastek pritom jich je 1000 x vice
na druhou stranu u termojaderne fuze byl prilis optimisticky, ocekaval prakticke vyuziti v elektrarnach po roce 2020, no asi to bude pozdeji
ale kniha je moc hezka ale pro mne prilis narocna ale na uvedomeni si kde vsude elektromagnetismus clovek muze potkat ve svem zivote je pro mne poucna ...
-
Elektronika na napájecím vstupu noťase mívá značnou napěťovou toleranci (klidně vysoké desítky procent směrem vzhůru)
Bacha na to, spínaný měnič uvnitř NTB sice zvládá desítky procent navíc oproti jmenovitému napětí s prstem v nose, ale je dost možné že se k němu takové napětí ani nedostane. Když jsem servisoval mobily, byla na vstupu většiny z nich pojistka (SMD) na kladném pólu od nabíjecího konektoru, a za pojistkou mezi póly transil - takže při vyšším napětí transil sepnul a upálil pojistku. A transil spínal už při napětí o 0,3 voltu vyšším než jmenovitém. Vůbec bych se nedivil kdyby něco podobného bylo i ve spoustě NTB. Je to pak krásnej důvod zamítnout reklamaci - "vy jste použil neoriginální příslušenství, to je v rozporu s návodem k použití, trhněte si nohou, tady máte neopravitelnej šrot a dlužíte nám pětikilo za neoprávněnou reklamaci ...".
-
@SPECZ: tak to je síla, díky za korekci :-) Sice si myslím, že 0.3 V je pro transil na 19V hodně těsná tolerance (transily mají dost velký výrobní rozptyl a poměrně pozvolné otvírací "koleno"), ale i kdyby tam byly třeba 3-4 V rezerva, tak je to na pováženou.
Transilem chráněnou větev +5V jsem viděl tuším v nějakém PVRku od Vestelu. Viděl jsem dvě varianty osazení motherboardu, v šasi od dvou různých "obchodních značek": na jedné variantě byl transil osazený, na druhé nikoli. Při poruše zdroje (vyschnutí elytů v sekundáru a následné zvlnění) ten transil zachránil motherboard. Sice při tom umřel do zkratu, ale stačilo ho vyměnit (a repasovat zdroj) a mašinka dál funguje.
-
OC170 byl germaniový tranzistor pro kmitočty řádově desítky MHz a dal se normálně koupit za pár desítek korun.
Hm, blbe si to pamatuju, myslel jsem, ze jiz byl kremikovy. Ale k te cene byste asi mel pridat nulu. Pozdeji to mozna byly ty desitky. Treba prvni LED z Tesly take moc zadarmo nebyla a pak sly ceny dost dolu.
-
OC170 byl germaniový tranzistor pro kmitočty řádově desítky MHz a dal se normálně koupit za pár desítek korun.
Hm, blbe si to pamatuju, myslel jsem, ze jiz byl kremikovy. Ale k te cene byste asi mel pridat nulu. Pozdeji to mozna byly ty desitky. Treba prvni LED z Tesly take moc zadarmo nebyla a pak sly ceny dost dolu.
V 70. létech jsem ho jako kluk kupoval z kapesného, takže zas tak drahý být nemohl. Ale je fakt, že první LQ100 dost připomínaly drahotu a jejich světlo bylo sotva vidět. V rámci RVHP (tedy co se dalo sehnat) snad vůbec žádné opravdové vysokofrekvenční (míněno pásmo UHF) křemíkové tranzistory nebyly. Do anténních zesilovačů a konvertorů pro 2. televizní program se používaly germaniové GFxxx (přesně si nepamatuji) nebo se pašovaly zvenku kvalitní křemíkové. Dalo se to koupit na inzerát.
-
ted jsem cetl
http://www.abclinuxu.cz/blog/squeaker/2010/5/hlasky-elektrotechnickych-odbornikov
a obavam se ze kdybych zacal experimentovat jen bych prispel dalsim radkem do textu blogu
proste dnes uz neni nic "jednoduche", to bylo mozna pred 300 lety
-
Přidám něco podobného, tentokrát lehce orientovaného na radiotechniku:
http://ok1ike.c-a-v.com/dotazy.htm
-
@František Ryšánek:
Když si coby výrobce zdrojů k NTB těch transilů odjednáte pár milionů kusů, asi nebude problém se s výrobcem dohodnout že vám bude dávat jen "ty lepší" (tzn. v pro vás výhodnější části rozptylu výrobních parametrů), a ty ostatní rozprodá těm co to berou po pár kusech ...
-
mel bych jeste jeden prakticky dotaz:
kdyz budu chtit u nas pouzit zarizeni urcene pro usa (V USA se používá napětí 110 – 120 V s frekvencí 60 Hz (v ČR 230 V, frekvence 50 Hz,) budu potrebovat nejaky transformator nebo neco podobneho (pokud zarizeni nebude podporovat od vyrobce napr. 100 - 230V, 50-60 Hz) ?
a naopak pokud tuzemske zarizeni co pozaduje 230V, 50 Hz budu chtit provozovat v USA budu opet potrebovat nejaky transformator ci neco podobneho (pokud zarizeni nebude podporovat napr. 100 - 230V, 50-60 Hz) ?
-
@Lojza: Jiste. Jaksi kdyz je zde oproti USA zhruba dvojnasobne napeti, tak jaksi nelze predpokladat, ze vsechno bude fungovat, jako by se nechumelilo. Ta ujeta frekvence by vetsinou az tak nevadila. Americka trafa by na evropske frekvenci sce mohla mit problem dodat potrebny vykon, pac jestli se spravne pamatuju, prurez jadra zavisi mimo jine na frekvenci a tak americka trafa nebudou mit dostatecne vypasene jadro.
Perlicka z praxe: Videl jsem Americana, co v Evrope provozoval sve americke PC tak, ze ho zapojil do trafa z 230 V na tech americkych 110 V nebo co to tam maji. Pritom stacilo vyhodit americky kabel a nahradit evropskym (nebo si na americky namontovat evropskou vidlici) a na zdroji prepnout prepinac na 230 V.
-
@Lojza: Jiste. Jaksi kdyz je zde oproti USA zhruba dvojnasobne napeti, tak jaksi nelze predpokladat, ze vsechno bude fungovat, jako by se nechumelilo. Ta ujeta frekvence by vetsinou az tak nevadila. Americka trafa by na evropske frekvenci sce mohla mit problem dodat potrebny vykon, pac jestli se spravne pamatuju, prurez jadra zavisi mimo jine na frekvenci a tak americka trafa nebudou mit dostatecne vypasene jadro.
Perlicka z praxe: Videl jsem Americana, co v Evrope provozoval sve americke PC tak, ze ho zapojil do trafa z 230 V na tech americkych 110 V nebo co to tam maji. Pritom stacilo vyhodit americky kabel a nahradit evropskym (nebo si na americky namontovat evropskou vidlici) a na zdroji prepnout prepinac na 230 V.
technická - udělal bych to naopak: napřed přepnout přepínač, podívat se, jestli je skutečně "nadoraz" (je to taková posuvná m...a), znovu zkusit, zkusit potřetí a potom teprve zapojit kabel. Už jsem viděl, jak dopadl zdroj (bohudík jen zdroj) po nedokonalém přepnutí, nic moc (hlavně ten neskutečnej smrad z vybuchlých elektrolytů...)
těch 50/60 Hz fakt u spínaných zdrojů nevadí, stejně se to nejprve usměrní a potom seká na vyšších frekvencích (ale nechci původního tazatele ještě víc mást, sorry).
-
těch 50/60 Hz fakt u spínaných zdrojů nevadí, stejně se to nejprve usměrní a potom seká na vyšších frekvencích (ale nechci původního tazatele ještě víc mást, sorry).
Vadi to prinejmensim u transformatoru a (a)synchronnich motoru.
-
Spousta spínaných zdrojů a adaptérů mají full-range vstup. U PC zdrojů to dost koreluje s aktivním PFC. Pak není potřeba ani hledat přepínač, stačí správná šňůra nebo pasivní redukce. Bejvaly doby, kdy nám tu sem tam zbyla nějaká počítačová šňůra s americkým konektorem do zdi, ale to se už dlouho nestalo.
-
Spousta spínaných zdrojů a adaptérů mají full-range vstup. U PC zdrojů to dost koreluje s aktivním PFC. Pak není potřeba ani hledat přepínač, stačí správná šňůra nebo pasivní redukce.
Jo, ale pred dvaceti lety...
-
Třeba se tazateli bude hodit česká wikikniha https://cs.wikibooks.org/wiki/Praktick%C3%A1_elektronika
-
Spousta spínaných zdrojů a adaptérů mají full-range vstup. U PC zdrojů to dost koreluje s aktivním PFC. Pak není potřeba ani hledat přepínač, stačí správná šňůra nebo pasivní redukce.
Jo, ale pred dvaceti lety...
mne by to zajimalo vzhledem k Apple produktum (iphone, macbook, iMac) jestli bude pri dovozu z USA stacit redukce nebo bude muset byt trafo
mozna ze Apple jako globalni firma dela sve produkty aby zaroven fungovaly na 110V i 230V ?
-
Informace o napájecím napětí musí být na štítku zařízení. Tak si nějakej zdroj vezmi do ruky a přečti si to na něm.
Nebo ho do ruky ani brát nemusšíš, stačí UTFG:
https://www.apple.com/power-adapters/ ...
-
diky, tak jsem se dival a opravdu ty starsi pristroje co mam od Applu vsechny maji 100-240V, takze nejspis vsechny, cili by stacila redukce z americke zastrcky na nasi zasuvku ... ne ze bych ted chtel neco kupovat ale ciste mne to zajimalo kdybych v budoucnu chtel
-
...Ta ujeta frekvence by vetsinou az tak nevadila...
Jak kdy a jak u čeho. Kdysi jsem měl v ruce americké digitální hodiny na síť. Majitel si na síťovou šňůru dal naší vidlici a připojil to do zásuvky. Transformátorek (tehdy nebyly běžné spínané zdroje) mu shořel a když jsem ho nechal převinout, tak se hodiny zpožďovaly, protože byly řízené síťovou frekvencí a ta naše je nižší. Současná elektronika asi nebude mít problém. Ale vzpomínám si, svého času nějaká dívenka hledala radu, jak u nás zapojit kulmu co si přivezla z USA. A tam asi nebude zdroj co by ji dovoloval připojit na napětí od...do.
-
Byl jsem v učebně plné IBM PC AT, dovezených z Ameriky, všechna byla přepnutá na 220. Ale všechna byla připojená do trafa na 120. U každého tiskárna štítkově jenom na 120, připojená přímo na 220. Fungovalo to takhle několik let. Zkuste pak někde něco vysvětlovat, když laici touží po jednoduchém, intuitivním zdůvodnění.
-
Na skole?
-
... se hodiny zpožďovaly, protože byly řízené síťovou frekvencí a ta naše je nižší.
Tak ony se zpozdovaly i ty z Nemecka. V CSSR totiz nikdy v zasuvce nebylo 50 Hz, ale spis tak 48.