Fórum Root.cz
Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: JurajP 20. 08. 2024, 21:26:02
-
Pre tych, ktori pracujete na 100% HO a mate doma rodinu (male deti), manzelku na materskej, ako fungujete? Mate nastavene nejake mantinely? Vyrusuju vas pocas prace?
Ja mam v dome vyhradenu pracovnu pre seba. Mne sa stava, ze manzelka pride, ci postrazim syna nachvilu, alebo ci mozem ist spravit nieco. Akoze niekedy mi to neprekaza, ale ked mam nieco rozrobene a premyslam nad niecim a do pracovne mi niekto pride uz tretikrat po sebe, tak ma to dokaze poriadne vytocit. A potom je ohen na streche.
-
Tohle mají všechny vrozené a jen ty nejsilnější to v sobě umi popřít (je jich tak 8 na celém světě). Když je chlap doma, tak je potřeba ho zaměstnat a využít toho, ze tam je - nezávisle na tom co dělá, nebo jestli byl před tím venku v lomu 12 hodin roztloukat kameni…
Doma jsi něco jako vysavač, hadr na podlahu, v lepším případě mixer…
-
Keďže bývam sám v byte tak jediný problém s vyrušovaním je z dôvodu že pracovňa ma zdieľanú stenu so susedkou. Bežne pracujem pri hudbe pri ktorej sa viem sústrediť a zároveň to prekrýva ostatné ruchy. Ale zas keď som v dome u rodičov, tak mi zvykne vtrhnúť do izby mamka, vtedy len zamávam rukou "heš" gesto a vie že nemá vyrušovať. Až budem mať rodinu a deti, bude to zrejme iné ale pripravým sa na to. Navyše v kancelárii je tých vyrušení omnoho viac.
-
kolega chodi do kanclu i kdyz nemusi, jen aby mel klid na praci.
tak se tam zamkni a za rodinou jdi jen o prestavkach.
-
To si musíš vyhodnotit, jestli jsi ty i tvoje rodina dostatečně vyspělí na HO. Vlastní pokoj/kancelář je základ. Následně musí fungovat zcela jasná pravidla (např. pracovní hodiny), kdy nemohou vyrušovat.
Pokud nejste schopni se domluvit a následně dodržovat ani tato základní pravidla, HO není pro tebe vhodný.
-
Zkoušel jsem mít kancelář v jiném patře budovy (činžák), ale to stejně nefungovalo, protože rodina vyrušovala několikrát za den.
Dokonvergoval jsem k vlastní kanceláři několik ulic od mého bydliště. Ano, stojí to raketu, ale s dětmi to jinak nešlo.
Jedeme 100% remote ještě z doby před covidem a z toho, co mám vypozorováno, tak single lidi mají dobrý konzistentní výkon. Když si pořídí partnera, který je také doma, tak se to trochu rozkolísá. Když do toho vlítnou děti, tak je to velmi často utrpení pro všechny a na výkonu je to hodně znát.
Naštěstí jsme malá firma, takže se to dá celkem jednoduše ukočírovat, ale nedokážu si představit, že bychom to dělali, kdyby nás tu bylo třeba 100, kdy ještě bude mít každý individuální pozici.
-
Pochopitelne rodinny dum (idealne s "vejminkem") je lepsi nez sebevetsi byt. Prisnost na sebe i vsechny okolo je jedina moznost. Idealne zenskou co chodi pravidelne kazdy den do prace na ranni.
-
Idealne zenskou co chodi pravidelne kazdy den do prace na ranni.
A večer někam na vedlejšák. 8)
-
chodíval jsem do sdílených kanceláří, doma se pracovat nedá, pro duševní klid je dobré být schopný oddělit práci a osobní život, to se dá blbě, děti a rodina ruší příliš a je to těžké i pro ně, když tam jsi a nemohu na tebe mluvit.
-
Pre tych, ktori pracujete na 100% HO a mate doma rodinu (male deti), manzelku na materskej, ako fungujete? Mate nastavene nejake mantinely? Vyrusuju vas pocas prace?
Ja mam v dome vyhradenu pracovnu pre seba. Mne sa stava, ze manzelka pride, ci postrazim syna nachvilu, alebo ci mozem ist spravit nieco. Akoze niekedy mi to neprekaza, ale ked mam nieco rozrobene a premyslam nad niecim a do pracovne mi niekto pride uz tretikrat po sebe, tak ma to dokaze poriadne vytocit. A potom je ohen na streche.
Měl jsem to úúúplně stejně. Nepomohlo vysvětlení, ani opakovaný, nepomohlo bejt už nepříjemnej, tak jsem začal chodit normálně do kanclu. A měl jsem klid. Pro sebe to považuju za největší zaměstnaneckej benefit.
-
Tak přesně takové problémy jsem vyřešil tak, že jsem si pořídil dvě kočky místo dětí.
Pracovat chodím ven, když se mi chce, a rád se vracím domů... když se mi chce.
-
Jo a jeste jsem si vzpomnel na jednu vec kterou jsem vyzkousel az letos a je super: anc sluchatka
-
Já dělám na HO a mám děti a nemám s tím problém v bytě. Základ je:
- mít office (pokoj jen tvůj)
- mít plán. Pokud jsou veci, co mě budou rušit (např. dojde nákup, musím pohlídat děti, atd...) tak o tom chci vědět dopředu
- pokud děti ruší, tak se zamknu a dám si sluchátka
- pravidelné meetingy dávám zase já vědět, abych měl zaručený 100% klid
Je potřeba komunikace a vysvětlit tvojí ženě, co ti vadí, atd... Na druhou stranu nemám problém s tím pomoct, když vidím že je žena vyčerpaná, atd... Děti dokážou hodně vyčerpat.
-
kolega chodi do kanclu i kdyz nemusi, jen aby mel klid na praci.
tak se tam zamkni a za rodinou jdi jen o prestavkach.
To opravdu nestačí. Proto chodí kolega do té kanceláře.
-
Tak přesně takové problémy jsem vyřešil tak, že jsem si pořídil dvě kočky místo dětí.
Pracovat chodím ven, když se mi chce, a rád se vracím domů... když se mi chce.
Jestli stavíte kočky a děti na stejnou úroveň, je víc než dobře, že jste si pořídil raději ty kočky... ::)
-
ja takto fungujem uz 4.ty rok a akoze zvykol som si. obcas zajdem do kanclu, ale vynimocne. Akoze ked porovnam rusive vplyvy v kancelarii a doma, tak v tej kancelarii je asi toho viacej, kedze tam clovek pokeca, alebo kecaju ini, potom sa ide spolocne na kavu/obed a na konci dna clovek zisti, ze spravil toho menej, ako ked je doma :D. Ten HO je super, ale vravim, ze niekedy sa stane, ze ked niekto 3x behom hodiny vbehne do pracovne, tak ma to vie vytocit. Nebyva to pravidelne, ale stane sa.
-
Vyhrazená pracovna je málo. Základ je mít pracovnu minimálně v jiném patře a optimálně v úplně jiné stavbě. (To je nejen moje zkušenost.) Žena se mě nerušit celkem naučila ale trvalo to roky a optimální to stejně není. A o malých dětech ani nemluvě.
-
ja takto fungujem uz 4.ty rok a akoze zvykol som si. obcas zajdem do kanclu, ale vynimocne. Akoze ked porovnam rusive vplyvy v kancelarii a doma, tak v tej kancelarii je asi toho viacej, kedze tam clovek pokeca, alebo kecaju ini, potom sa ide spolocne na kavu/obed a na konci dna clovek zisti, ze spravil toho menej, ako ked je doma :D
To je asi dost individuální. Já na obědy s kolegy nechodím roky s poukazem na to, že v kanceláři jsem proto, abych pracoval a ten proobědvaný čas ten oběd docela fest prodražuje a aby člověk neprokecal pracovní dobu já osobně tedy uregulovat dovedu celkem v pohodě. Děti ale narozdíl od toho fakt nevypnu.
-
Základem je mít dedikovanou místnost jako pracovnu a na začátku si s ostatními členy rodiny vyjasnit, že ačkoliv nejezdím nikam pryč, že jsem prostě v práci a že se jim mimo řekněme půlhodiny u společného oběda přes den prostě věnovat nemůžu. Po skončení pracovního času naopak opouštím pracovnu a už se věnuji pouze jim.
Funguje to parádně už několik let. Ale v malém bytě někde s notebookem na klíně v obýváku si to tedy představit moc nedovedu.
Do kanceláře jezdím jednou za týden až za dva, povyměňovat neformálně informace s kolegy, domluvit se na dalším postupu a podobně, ale tu samotnou práci pak většinou udělám až v klidu doma. Je to daleko efektivnější, když si vzpomenu, jak jsem kdysi seděl pět dní v týdnu v kanceláři a každou chvíli za mnou někdo chodil, vyrušoval mě ze soustředění, že na mě začal mluvit, aniž by sám věděl co vlastně chce a já tak reálně začínal pracovat až pozdě odpoledne...
-
Základem je mít dedikovanou místnost jako pracovnu a na začátku si s ostatními členy rodiny vyjasnit, že ačkoliv nejezdím nikam pryč, že jsem prostě v práci a že se jim mimo řekněme půlhodiny u společného oběda přes den prostě věnovat nemůžu. Po skončení pracovního času naopak opouštím pracovnu a už se věnuji pouze jim.
Tohle funguje buď pokud máte jen tak nula až dvě děti a čím víc jich je, tím navíc musí být vyšší jejich průměrný věk. Nemluvě tedy o tom, že mě i jimi produkovaný hluk dost ruší. A to jsem ještě z vysoké zvyklý pracovat na nádražích a v posluchárnách. Obdivuji, že vás ne. Jako věřím, že až jim bude o pět víc než teď, bude to (doufám) o dost lepší.
Je to daleko efektivnější, když si vzpomenu, jak jsem kdysi seděl pět dní v týdnu v kanceláři a každou chvíli za mnou někdo chodil, vyrušoval mě ze soustředění, že na mě začal mluvit, aniž by sám věděl co vlastně chce a já tak reálně začínal pracovat až pozdě odpoledne...
Ono ovšem záleží, jak si to nastavíte nejen doma, ale i v té kanceláři. Kolegové vás budou rušit proto, že ví, že vás rušit mohou. A to platí i pro nadřízené.
-
Tohle funguje buď pokud máte jen tak nula až dvě děti a čím víc jich je, tím navíc musí být vyšší jejich průměrný věk. Nemluvě tedy o tom, že mě i jimi produkovaný hluk dost ruší. A to jsem ještě z vysoké zvyklý pracovat na nádražích a v posluchárnách. Obdivuji, že vás ne. Jako věřím, že až jim bude o pět víc než teď, bude to (doufám) o dost lepší.
Mám syna mladšího školního věku a dobrými dveřmi opatřenou pracovnu v RD od obytných místností relativně daleko, takže uznávám, že tahle rada nemusí být univerzálně přenositelná.
Ono ovšem záleží, jak si to nastavíte nejen doma, ale i v té kanceláři. Kolegové vás budou rušit proto, že ví, že vás rušit mohou. A to platí i pro nadřízené.
Souhlasím, to je velká pravda, jakmile se proti tomuto člověk na začátku hned nevymezí a chce být vstřícný, už se toho až do změny zaměstnání nezbaví. Už bych si to dnes také nastavil jinak, kdyby bylo třeba. Nicméně je ale také zároveň pravda, že člověk většinou nemá kancelář jenom sám pro sebe (tedy alespoň já nikdy neměl) a i když si nastaví striktní pravdila, stejně musí půl dne nedobrovolně poslouchat rozhovory či telefonáty jiných, často i různě hlučné, vyhrocené a emotivní. A to pak vyjde skoro nastejno.
-
Tohle mají všechny vrozené a jen ty nejsilnější to v sobě umi popřít (je jich tak 8 na celém světě). Když je chlap doma, tak je potřeba ho zaměstnat a využít toho, ze tam je - nezávisle na tom co dělá, nebo jestli byl před tím venku v lomu 12 hodin roztloukat kameni…
Doma jsi něco jako vysavač, hadr na podlahu, v lepším případě mixer…
Jo tohle znám (nejen z HO - sorry za OT), dělal jsem teď hodně na baráku a zahradě věci jako výkop na trubky, bazén, vozím hlínu v kolečkách atd, přijdu po několika hodinách (co jsem spěchal abych něco stihl dodělat třeba před bouřkou) totálně zničenej - jsem rád že vyjdu schody a ženská mi hned vrazí do ruky děcko že potřebuje tamhle něco udělat nebo že mám jít s odpadkama. To mě dokázalo neskutečně vytočit...
Nebo klasika "stokrát nic umořilo osla" - potřebuju dělat něco, co manželka dělat nemůže/neumí atd - třeba fyzicky na zahradě. OK, nemá na to fyzičku, dokážu pochopit. Ale předtím musím támhle udělat 20malých blbostí (který by určitě ona zvládla) a já se pak k té velké věci vůbec nedostanu. A pak se diví, že ten bazén trvá nějak dlouho. Ale já se prostě nemůžu dívat na to, jak je třeba doma bordel, nevyskládaná myčka...nebo je schopná z mrazáku vytáhnout pytlík s předpřipraveným masem a teď jí nejde oddělit kus co bude potřebovat na aktuální jídlo. Tak to nechá venku rozmrznout všechno a pak zbytek dá zase zmrznout do mrazáku - tak tohle raději udělám zase sám atd atd...
Nebo jsem jí říkal aby mi občas donesla pití když jsem venku...kolikrát myslíte že za mnou přišla? Doslova jednou, 15minut po tom co jsem jí to řekl. Pak už ani jednou, ikdyž jsem jí to každej den připomínal po tom co jsem z "kamenolomu" přišel. A to tam dělám blbosti co se na zahradě vymyslela čistě ona (třeba ten bazén co jsem já ani nechtěl)...fakt přístup na přesdržku. Prej nemá čas když se má starat o děti jít s flaškou vody....
S HO je to stejný. Nikdo nerespektuje že jsem v práci. Sice "počet požadavků na hodinu" je výrazně snížený, ale rozhodně to není tak že by mi dali 100% klid. Meetingy předem speciálně říkám, kdy budu opravdu potřebovat 100% klid. A co myslíte? 5minut v meetingu mi přijde malá do pokoje a začne mávat do kamery a ptát se co je to tam za pány...a manželka ani neví že je u mě v pokoji (zamčít moc nepomůže, to pak škrabe a bouchá na dveře atd atd, ještě horší ve výsledku)
Být to naopak, tak bych se musel hanbou propadnout, že se nedokážu postarat o děcka a případně nějak pomáhat partnerovi co vydělává, zatímco já jsem doma na mateřské...Nebo se snažit aspoň udělat co nejvíc drobností co můžu udělat sám, aby ten druhej měl čas a energii dělat opravdu ty velký věci...
Tenhle přístup bohužel člověk nezjístí dokud s tou holkou jen chodí na VŠ a nemá děti, barák, práci...
-
...stejně musí půl dne nedobrovolně poslouchat rozhovory či telefonáty jiných, často i různě hlučné, vyhrocené a emotivní. A to pak vyjde skoro nastejno.
I tohle je dost o zvyku (takže taky dost individuální). Telefonáty nebo cizí rozhovory mi třeba osobně skoro nevadí pokud nejsou fakt extrémně hlučné a takových lidí je naštěstí jen dost málo. Ale hluk dětí prostě nedávám...
-
Nechapem preco ste teda na HO ked na to nemate podmienky.
Zrusili vam vo firme kancelarie, ze nemate kam ist?
-
Tohle mají všechny vrozené a jen ty nejsilnější to v sobě umi popřít (je jich tak 8 na celém světě). Když je chlap doma, tak je potřeba ho zaměstnat a využít toho, ze tam je - nezávisle na tom co dělá, nebo jestli byl před tím venku v lomu 12 hodin roztloukat kameni…
Doma jsi něco jako vysavač, hadr na podlahu, v lepším případě mixer…
Jo tohle znám (nejen z HO - sorry za OT), dělal jsem teď hodně na baráku a zahradě věci jako výkop na trubky, bazén, vozím hlínu v kolečkách atd, přijdu po několika hodinách (co jsem spěchal abych něco stihl dodělat třeba před bouřkou) totálně zničenej - jsem rád že vyjdu schody a ženská mi hned vrazí do ruky děcko že potřebuje tamhle něco udělat nebo že mám jít s odpadkama. To mě dokázalo neskutečně vytočit...
Nebo klasika "stokrát nic umořilo osla" - potřebuju dělat něco, co manželka dělat nemůže/neumí atd - třeba fyzicky na zahradě. OK, nemá na to fyzičku, dokážu pochopit. Ale předtím musím támhle udělat 20malých blbostí (který by určitě ona zvládla) a já se pak k té velké věci vůbec nedostanu. A pak se diví, že ten bazén trvá nějak dlouho. Ale já se prostě nemůžu dívat na to, jak je třeba doma bordel, nevyskládaná myčka...nebo je schopná z mrazáku vytáhnout pytlík s předpřipraveným masem a teď jí nejde oddělit kus co bude potřebovat na aktuální jídlo. Tak to nechá venku rozmrznout všechno a pak zbytek dá zase zmrznout do mrazáku - tak tohle raději udělám zase sám atd atd...
Nebo jsem jí říkal aby mi občas donesla pití když jsem venku...kolikrát myslíte že za mnou přišla? Doslova jednou, 15minut po tom co jsem jí to řekl. Pak už ani jednou, ikdyž jsem jí to každej den připomínal po tom co jsem z "kamenolomu" přišel. A to tam dělám blbosti co se na zahradě vymyslela čistě ona (třeba ten bazén co jsem já ani nechtěl)...fakt přístup na přesdržku. Prej nemá čas když se má starat o děti jít s flaškou vody....
S HO je to stejný. Nikdo nerespektuje že jsem v práci. Sice "počet požadavků na hodinu" je výrazně snížený, ale rozhodně to není tak že by mi dali 100% klid. Meetingy předem speciálně říkám, kdy budu opravdu potřebovat 100% klid. A co myslíte? 5minut v meetingu mi přijde malá do pokoje a začne mávat do kamery a ptát se co je to tam za pány...a manželka ani neví že je u mě v pokoji (zamčít moc nepomůže, to pak škrabe a bouchá na dveře atd atd, ještě horší ve výsledku)
Být to naopak, tak bych se musel hanbou propadnout, že se nedokážu postarat o děcka a případně nějak pomáhat partnerovi co vydělává, zatímco já jsem doma na mateřské...Nebo se snažit aspoň udělat co nejvíc drobností co můžu udělat sám, aby ten druhej měl čas a energii dělat opravdu ty velký věci...
Tenhle přístup bohužel člověk nezjístí dokud s tou holkou jen chodí na VŠ a nemá děti, barák, práci...
OT: Bazen v Cesku jsem nikdy nepochopil, kdyz je 7 mesicu zima (rijen-duben).
-
Nechapem preco ste teda na HO ked na to nemate podmienky.
Asi právě proto se ptá, že zjistil, že na to nemá podmínky, a jak jiní dělají, že na to podmínky mají. Co vás na tom překvapuje?
-
Já beru že HO je ten nejdůležitější benefit co firma může nabídnout (kromě peněz). Už jen ta minimálně hodina denně co ušetřím na cestování, nebo dostupnost a rychlost jídla co si pořeším doma dle aktuální chuti.
Hlavně v době, kdy třeba není té práce tolik, tak je HA k nezaplacení a člvoěk si třeba doma pořeší i osobní věci co potřebuje udělat v mezičase mezi meetingama například. A nejenom v příapdě málo práce - ono odreagovat se po práci hlavou třeba sekáním zahrady není úplně od věci...A meetingy jsou stejně se zahraničím, takže je jedno jestli ho beru z kanclu nebo z domu. A přijde mi že i přes ty děcka je pořád doma větší klid než v kanclu plným lidí...jen ti single to mají v případě HO mnohem jendodušší
Ad bazén: Nj, má to malý využití když to takto spočítáš, ale pro ty děcka na prázdniny je to dobrý. Úplně stejně jako klimatizace. Taky je potřeba jen na 2-3měsíce v roce, ale vůbec si nedokážu představit ji nemít...
-
OT: Bazen v Cesku jsem nikdy nepochopil, kdyz je 7 mesicu zima (rijen-duben).
Češi mají různé divné obsese. Bazény, obývací pokoje, snahu krájet malé byty na nespočet ještě menších místností atd. atd. Ale nějaké takové má skoro každý národ.
-
...nebo dostupnost a rychlost jídla co si pořeším doma dle aktuální chuti.
My tu máme lednici a když chci něco vlastního, tak si to buď koupím nebo přinesu a uskladním. To je fakt taková výhoda? (Na obědy nechodím.)
A přijde mi že i přes ty děcka je pořád doma větší klid než v kanclu plným lidí...
Věřte mi, že tři děti vydají za kancelář plnou dětí a pět tak za tři kanceláře :D
Ad bazén: Nj, má to malý využití když to takto spočítáš, ale pro ty děcka na prázdniny je to dobrý. Úplně stejně jako klimatizace. Taky je potřeba jen na 2-3měsíce v roce, ale vůbec si nedokážu představit ji nemít...
Klimatizace? Jako jo, v těch dnešních dobře maskovaných králikárnách s ytongovými zdmi možná...
-
Mám cihlový zdi, betonový stropy, zatepleno a spodní patro skoro celý beton a pod úrovní terénu. Ale stejně by tu bez klimy bylo na chcípnutí. Když je prostě venku 35°C ve dne, 22°C v noci a ještě mám doma 15-25kWh odpadního tepla (cca spotřeba baráku v létě), tak to teplo nikam zázračně nezmizí a i těch XY tun betonu a cihel má omezenou akumulační schopnost. Ano, když vypnu klimu/topení tak to první den skoro nepoznám, ale jak to trvá delší dobu, tak prostě ta teplota začne ujíždět do nepříjemné oblasti...Naopak když jsme byli dlouho pryč (a barák se rozehřál) a zapnuli pak klimu, tak snad ještě 3 dny bylo cítit jak je tu hnusně vedro a to klima jela naplno
-
OT: Bazen v Cesku jsem nikdy nepochopil, kdyz je 7 mesicu zima (rijen-duben).
Češi mají různé divné obsese. Bazény, obývací pokoje, snahu krájet malé byty na nespočet ještě menších místností atd. atd. Ale nějaké takové má skoro každý národ.
Tak v těchto vedrech je bazén dobrá věc. Každou hodinu ochladit a potom jít zase osvěženej "do kanclu". Tedy my máme jen takový ten nadzemní, nějaký 4 kubíky, ale bohatě stačí a žádné kopání se nekonalo :-)
-
OT: Bazen v Cesku jsem nikdy nepochopil, kdyz je 7 mesicu zima (rijen-duben).
otužování, sauna hned vedle. Dva dost dobry duvody.
-
Nebo jsem jí říkal aby mi občas donesla pití když jsem venku...kolikrát myslíte že za mnou přišla? Doslova jednou, 15minut po tom co jsem jí to řekl. Pak už ani jednou, ikdyž jsem jí to každej den připomínal po tom co jsem z "kamenolomu" přišel. A to tam dělám blbosti co se na zahradě vymyslela čistě ona (třeba ten bazén co jsem já ani nechtěl)...fakt přístup na přesdržku. Prej nemá čas když se má starat o děti jít s flaškou vody....
chyba, chlapče, chyba. menit to budes tezko.
https://www.youtube.com/watch?v=ogqTaSG-MSM&t=2s&pp=ygUGcG9zdGVs
-
Nechapem preco ste teda na HO ked na to nemate podmienky.
Zrusili vam vo firme kancelarie, ze nemate kam ist?
nikto nespomina, ze nema podmienky. ja napr tie podmienky mam, ale samozrejme nebude to 100% (ale 100x lepsie ako kancel), preto ma zaujimalo, ako to maju ini. Zas decka ma nevyrusuju tak, aby mi skrabali na dvere alebo mavali do kamery, ako tu niekto spominal.
-
Pracuju full remote doma 5,5 roku. Samostatná pracovna v RD. Meetingy nemám s výjimkou koordinačního telefonátu na čtvrt hodiny 1x týdně. Když jsme měli jedno dítě, bylo to super. Když jsme měli dvě, úvahy nad kanclem ve městě byly poměrně časté, protože druhé, aby se dožádalo svých potřeb, bylo hlučnější. Nejhorší to bylo, když druhé dorostlo na odrážedla. To je jedno, kde je to v domě, nese se to konstrukcí. Na to nepomůžou ani špunty do uší, ani ANC sluchátka. Třetí dítě je vyloženě křikloun, hlavně když jsou doma všichni. Frustrace z absence klidu, jaký bych si já představoval, se ve vlnách objevuje a pak zase mizí. Nějak jsem se vnitřně smířil s tím, že i to třetí nakonec půjde do školky a pak bude doma zase klid. Když bych šel do kanclu, musel bych si spoustu vybavení pořídit 2x, protože někdy je objektivně potřeba být doma.
Na pracovním výkonu se to samozřejmě projevuje, ale se třema malýma dětma už se výrazně projeví i jiné vlivy než jen klid na práci. Logistika kolem takové rodiny alespoň v našem případě nejde dlouhodobě zvládat v jednom, takže jsem se smířil s tím, že pracovní den začáná kolem deváté, když ty větší jsou ve škole/školce a končí kolem druhé. Pak rychlý oběd a zase odpolední logistické kolečko. Večer se pak k práci na hodinu až dvě vracím.
Udělám méně, než na začátku remote režimu, ale pořád mnohem víc a s menší frustrací než v kanclu. V kanclu nás bylo 5-7 a stačí aby každému z nich jednou za den zazvonil telefon, každý si šel 2x na svačinu, párkrát na záchod a ve výsledku se pořád někdo někam courá a ruší i když se snaží být potichu. Někdo tohle dokáže ignorovat, já ne. Potom i žena, když přijde 3-4x "za směnu" za mnou do pracovny je méně rušivý element než toto. Nejhorší v kanclu bylo, když si někdo dole na chodníku zapálil. Jednou za týden by se to dalo, ale když je to potřetí, počtvrté, posedmé za den, od pondělí do pátku... Tohle doma nemám a možnost od jara do podzimu mít celý den otevřené okno je k nezaplacení.
Úplně ideální to s rodinou v domě na práci není, ale v kanclu to taky ideální nebylo. Je potřeba si to někdy připomenout, stavit se za bývalýma kolegama na pokec, chytit chvilku čmudilů po okny a najednou je to doma zase fajn, i když tam není ticho.
-
Mám cihlový zdi, betonový stropy, zatepleno a spodní patro skoro celý beton a pod úrovní terénu. Ale stejně by tu bez klimy bylo na chcípnutí. Když je prostě venku 35°C ve dne, 22°C v noci a ještě mám doma 15-25kWh odpadního tepla (cca spotřeba baráku v létě), tak to teplo nikam zázračně nezmizí a i těch XY tun betonu a cihel má omezenou akumulační schopnost. Ano, když vypnu klimu/topení tak to první den skoro nepoznám, ale jak to trvá delší dobu, tak prostě ta teplota začne ujíždět do nepříjemné oblasti...Naopak když jsme byli dlouho pryč (a barák se rozehřál) a zapnuli pak klimu, tak snad ještě 3 dny bylo cítit jak je tu hnusně vedro a to klima jela naplno
My máme kolem sebe osmdesát centimetrů kamene a celé léto není uvnitř víc než pětadvacet a to ještě jen když větráme. A to jsme na jižním svahu. A v zimě zase naopak stěny od léta hřejí do prosince. Problém bude v těch cihlových zdech. Metrová stěna to prostě není.
-
Pracuju full remote doma 5,5 roku. Samostatná pracovna v RD. Meetingy nemám s výjimkou koordinačního telefonátu na čtvrt hodiny 1x týdně. Když jsme měli jedno dítě, bylo to super. Když jsme měli dvě, úvahy nad kanclem ve městě byly poměrně časté, protože druhé, aby se dožádalo svých potřeb, bylo hlučnější. Nejhorší to bylo, když druhé dorostlo na odrážedla. To je jedno, kde je to v domě, nese se to konstrukcí. Na to nepomůžou ani špunty do uší, ani ANC sluchátka. Třetí dítě je vyloženě křikloun, hlavně když jsou doma všichni. Frustrace z absence klidu, jaký bych si já představoval, se ve vlnách objevuje a pak zase mizí. Nějak jsem se vnitřně smířil s tím, že i to třetí nakonec půjde do školky a pak bude doma zase klid. Když bych šel do kanclu, musel bych si spoustu vybavení pořídit 2x, protože někdy je objektivně potřeba být doma.
Na pracovním výkonu se to samozřejmě projevuje, ale se třema malýma dětma už se výrazně projeví i jiné vlivy než jen klid na práci. Logistika kolem takové rodiny alespoň v našem případě nejde dlouhodobě zvládat v jednom, takže jsem se smířil s tím, že pracovní den začáná kolem deváté, když ty větší jsou ve škole/školce a končí kolem druhé. Pak rychlý oběd a zase odpolední logistické kolečko. Večer se pak k práci na hodinu až dvě vracím.
Udělám méně, než na začátku remote režimu, ale pořád mnohem víc a s menší frustrací než v kanclu. V kanclu nás bylo 5-7 a stačí aby každému z nich jednou za den zazvonil telefon, každý si šel 2x na svačinu, párkrát na záchod a ve výsledku se pořád někdo někam courá a ruší i když se snaží být potichu. Někdo tohle dokáže ignorovat, já ne. Potom i žena, když přijde 3-4x "za směnu" za mnou do pracovny je méně rušivý element než toto. Nejhorší v kanclu bylo, když si někdo dole na chodníku zapálil. Jednou za týden by se to dalo, ale když je to potřetí, počtvrté, posedmé za den, od pondělí do pátku... Tohle doma nemám a možnost od jara do podzimu mít celý den otevřené okno je k nezaplacení.
Úplně ideální to s rodinou v domě na práci není, ale v kanclu to taky ideální nebylo. Je potřeba si to někdy připomenout, stavit se za bývalýma kolegama na pokec, chytit chvilku čmudilů po okny a najednou je to doma zase fajn, i když tam není ticho.
Jen se zeptám, co je to za firmu, že nemáte agile a denní statusy?
-
Třetí dítě je vyloženě křikloun, hlavně když jsou doma všichni.
S narůstajícím počtem hlučnost dětí obecně výrazně roste.
Udělám méně, než na začátku remote režimu, ale pořád mnohem víc a s menší frustrací než v kanclu. V kanclu nás bylo 5-7 a stačí aby
každému z nich jednou za den zazvonil telefon, každý si šel 2x na svačinu, párkrát na záchod a ve výsledku se pořád někdo někam courá a ruší i když se snaží být potichu. Někdo tohle dokáže ignorovat, já ne.
Nad tím právě žasnu, že kravál od dětí vám nevadí ale vadí vám, že někdo tiše chodí po kanceláři. Nechápu. Pro mě je tohle už dost na hraně evidentní neurotičnosti ;) Mimochodem, my jsme si v kanceláři zvonění mobilů (jakéhokoliv druhu) jednoduše zakázali. Buď si zvonění vypni (vibrace stačí), nebo tu mobil neměj. Jak už jsem tu psal, v tomhle ohledu jak si to nastavíte, tak to v té kanceláři budete mít. S malými dětmi to ale dost dobře nejde, ty člověk prostě nevypne.
-
Jen se zeptám, co je to za firmu, že nemáte agile a denní statusy?
Evidentně nějaká firma s realisty, co pochopili, že než blbě vedený pseudoagile (dobře vedený jsem ještě nepotkal, začínám mít dojem, že to je něco jako yetti), lepší nevymýšlet a pragmaticky vyvíjet tak, jak je potřeba. A taky evidentně s vedoucím, co nemá obsesisvní potřebu aby mu někdo udržoval dojem, že se něco přece určitě děje a stačí mu výsledky. Jsou takové. Ale je jich nějak málo, no.
-
Já jsem na HO od 2019 s tím že občas dojíždím do kanceláří. Cesta tam a zpět je 4 hodiny autem když není komplikace. Mám RD s vlastní pracovnou. Děti 3 a dá se to :). Mám skvělou manželku co s nimi často chodí ven a jezdí po víletech takže doma nejsou nutně celý den. Když můžu a chce se mi pracovat, pracuju, když nemůžu tak se staram o rodinu. Nedodržuju asi 8 hodin denně ale čas je relativní. Někdy za den vymyslím tolik věcí že by to normálně mohlo být na týden, jindy se to táhne že je jedno jestli sedim u počítače nebo ne.
V kanceláři je to různé a jezdím tam když je potřeba něco řešit, jinak jezdím přímo k zákazníkům a posedím u nich třeba celý den když dělám nějnaké návrhy a koncepty.
Produktivita šla asi dolů od té doby co mám rodinu, ale to i proto že jsem dřív dělal nonstop. Ale to je taky relativní. Dnes třeba napíšu za den celou logiku bez toho abych jí jednou vyzkoušel a otestoval, pak když je to vyřešený chvíli to zkouším a ladím než to považuju za hotový. Dřív jsem pořád něco spouštěl, řešil debuger a pod. To už dnes nepotřebuju.
Díky ChatGPT mám koncepty hotové o týdny dřív než předtím protože nemusím procházet stohy dokumentací a hledat cesty.
Děti mě neruší, naopak pozoruju že je svým chováním dost inspiruju a napodobují mě. Dokáží se pak na věci o dost déle soustředit stejně jako já když pracuju.
Shrnul bych to tak že to je úplně jiný styl práce - svobodnější :).
-
Shrnul bych to tak že to je úplně jiný styl práce - svobodnější :).
To ale záleží spíš na tom, co děláte, než jestli jste doma nebo ne. Když třeba děláte v pár lidech několik let na jednom projektu a na vaší práci závisí zase obživa těch ostatních, můžete si vymyslet co chcete, ale ta práce se prostě sama neudělá a pokud se neudělá, ostatní třeba taky nedostanou zaplaceno. Jestli pak u toho počítače musím sedět na HO nebo v kanceláři v tomhle ohledu moc nezáleží a "svobodné" je to přesně stejně.
Ona ta "svoboda" obecně dost rychle končí přesně tam, kde na tom, co člověk dělá závisí další lidé a na tom nějaký HO nezmění sám o sobě nic.
-
To samozřejmě. V mém případě jsem jako spisovatel. Každý projekt vymýšlím kompletně od 0. Celá realizace začíná i končí u mě. I když je to teamová práce. Mojé práce inovuje práci ostatních. Když nemám inspiraci je lepší to nechat na druhý den a jít dělat něco jiného. Sezení u počítače, když nemám inspiraci, kvůli osmi hodinám nepomáhá nikomu - mě, projektu ani zákazníkovy.
Každý bude asi využívat HO jinak. Vžádném případě to však není důvod se flákat a nic nedělat.
Já jsem třeba introvert a i když už jsem se naučil být extrovertem, když je potřeba tak je mi stále příjemnější fungovat osamotě, nebo s lidmi které miluji.
-
Jen se zeptám, co je to za firmu, že nemáte agile a denní statusy?
Freelancuju vývoj embedded, nejčastěji v režimu mám desku, mám zadání na FW, vím, kdy to má být hotové. Když je urgentní problém, nečeká se na meetingy a řeší se to hned. Když je potřeba se na něco vyptat cílového zákazníka, řeším to přímo s ním, není potřeba, aby mi někdo překládal z češtiny do češtiny, aby se po cestě něco ztratilo.
S narůstajícím počtem hlučnost dětí obecně výrazně roste.
Je to logické, s vyšší hladinou rodinného šumu to ten nejmenší musí přerazit, aby se dostalo na jeho potřeby, když není v jeho schopnostech to vyřešit jinak.
Nad tím právě žasnu, že kravál od dětí vám nevadí ale vadí vám, že někdo tiše chodí po kanceláři. Nechápu.
Nikde nepíšu, že mi hluk od dětí nevadí. Vadí a pozornost to narušuje, ale ne tolik, jako srozumitelná řeč kolegů, kde se podvědomí chytí některých slov a ignorovat ten hovor mi potom nešlo. Aspoň částečně se to dá tlumit sluchátky nebo jinak reprodukovanou hudbou nebo špunty do uší. Ale v zorném poli normálně doma pohyb není, ten filtrovat nedovedu vůbec a třeba toulavá kočka na kopečku za oknem si strhne pozornost i teď, jenže s klapkama na očích pracovat opravdu nemůžu. A pracovat čelem do kouta nechci.
-
Hle, dle očekávání má problém jednoduché a předpokládané řešení - stačí se neženit a nešukat bez gumy.
-
Hle, dle očekávání má problém jednoduché a předpokládané řešení - stačí se neženit a nešukat bez gumy.
bez zeny a deti zijes jako clovek a umres jako pes,
s zenou a detmi zijes jako pes a umres jako clovek.
-
Hle, dle očekávání má problém jednoduché a předpokládané řešení - stačí se neženit a nešukat bez gumy.
Každý problém má řešení. Ale to nijak neimplikuje, že jde o řešení vhodné pro to, co člověk chce.
-
Hle, dle očekávání má problém jednoduché a předpokládané řešení - stačí se neženit a nešukat bez gumy.
heh :) v tom pripade mam alternativne riesenie, ktore prevadzkujeme u nas :)
staci byt introvert a zobrat si introvertku. To zabezpeci, ze deti su introverti a doma je ticho pri plnom stave :).
-
Hle, dle očekávání má problém jednoduché a předpokládané řešení - stačí se neženit a nešukat bez gumy.
staci byt introvert a zobrat si introvertku. To zabezpeci, ze deti su introverti a doma je ticho pri plnom stave :).
Musím uznat, že to nepostrádá originalitu ;D
Blbý je, že děti bohužel nedědí jen vlastnosti rodičů. (I když blbý... ono je to možná spíš dobře.)
Jo a taky pochybuju, že to bude fungovat při víc než dvou dětech. Smečka je smečka.
-
Pracuju full remote doma 5,5 roku.
...
Úplně ideální to s rodinou v domě na práci není, ale v kanclu to taky ideální nebylo.
...
Hluboký RESPEKT k Vám i Vaší ženě.
-
Blbý je, že děti bohužel nedědí jen vlastnosti rodičů. (I když blbý... ono je to možná spíš dobře.)
Jo a taky pochybuju, že to bude fungovat při víc než dvou dětech. Smečka je smečka.
No u nas dedicnost zafungovala v troch pripadoch z troch :).
Najmladsie naozaj generuje najvacsi sum, ale kedze to vychadza z nizkeho zakladu, tak oproti inym rodinam, ktore pozorujem, je to stale zanedbatelne :)
-
> Jestli stavíte kočky a děti na stejnou úroveň, je víc než dobře, že jste si pořídil raději ty kočky... ::)
Zajímavá dedukce.
-
> Jestli stavíte kočky a děti na stejnou úroveň, je víc než dobře, že jste si pořídil raději ty kočky... ::)
Chtěl jsem děti ochránit před dementy.
Tohle se da vykladat dvema zpusoby...
Bud chces ochranovat svoje deti tim ze zaridis jejich neexistenci... coz zavani sociopatii. Skoro jak zachranovat pred depresi eutanazii...
Nebo chces ochranovat cizi deti pred potencialnimi dementy ktere bys stvoril. Tzn si ani nepripoustit ze tvoje deti by nemuseli nutne byt dementni... Coz pokud nemas nejakou genetickou poruchu neni pravdepodobne..
Jine vysvetleni te vety nevidim a ani jedno te nestavi do dobreho svetla...
-
> Jestli stavíte kočky a děti na stejnou úroveň, je víc než dobře, že jste si pořídil raději ty kočky... ::)
Chtěl jsem děti ochránit před dementy.
Tohle se da vykladat dvema zpusoby...
Bud chces ochranovat svoje deti tim ze zaridis jejich neexistenci... coz zavani sociopatii. Skoro jak zachranovat pred depresi eutanazii...
Nebo chces ochranovat cizi deti pred potencialnimi dementy ktere bys stvoril. Tzn si ani nepripoustit ze tvoje deti by nemuseli nutne byt dementni... Coz pokud nemas nejakou genetickou poruchu neni pravdepodobne..
Jine vysvetleni te vety nevidim a ani jedno te nestavi do dobreho svetla...
Co jsi to vyblil za rozumy?
-
> Jestli stavíte kočky a děti na stejnou úroveň, je víc než dobře, že jste si pořídil raději ty kočky... ::)
Chtěl jsem děti ochránit před dementy.
Tohle se da vykladat dvema zpusoby...
Bud chces ochranovat svoje deti tim ze zaridis jejich neexistenci... coz zavani sociopatii. Skoro jak zachranovat pred depresi eutanazii...
Nebo chces ochranovat cizi deti pred potencialnimi dementy ktere bys stvoril. Tzn si ani nepripoustit ze tvoje deti by nemuseli nutne byt dementni... Coz pokud nemas nejakou genetickou poruchu neni pravdepodobne..
Jine vysvetleni te vety nevidim a ani jedno te nestavi do dobreho svetla...
Co jsi to vyblil za rozumy?
Tak to zkus vysvetlit, jestli ani jeden z mych vykladu neni spravne rad se dozvim jak si to myslel.
-
Ne.
-
Ne.
;D
-
Hle, dle očekávání má problém jednoduché a předpokládané řešení - stačí se neženit a nešukat bez gumy.
heh :) v tom pripade mam alternativne riesenie, ktore prevadzkujeme u nas :)
staci byt introvert a zobrat si introvertku. To zabezpeci, ze deti su introverti a doma je ticho pri plnom stave :).
jedna cast rodiny kde si introverti a introverti udelali introvertni deti, ze ty pak maji az sklony k chybnemu fungovani, protoze tam vazne vzajemna komunikace a psychologove jsou z nich v pasti.
ja jsem zas hyperextrovert a vzal jsem si zenu z tehle introvertni familie a spolu s mymi extrovertnimi detmi vzdycky ovladneme veskerou komunikaci na rodinnych oslavach a introvertni skupina se pak z toho zase leci nejakou dobu.
-
staci byt introvert a zobrat si introvertku. To zabezpeci, ze deti su introverti a doma je ticho pri plnom stave :).
a co nuda?
-
staci byt introvert a zobrat si introvertku. To zabezpeci, ze deti su introverti a doma je ticho pri plnom stave :).
a co nuda?
take zivotne fungovnie ma samozrejme svoje plusy aj minusy. (napriklad nie je problem letiet x-hodin s dietatom v lietadle ; na druhej strane zaclenovanie do kolektivu ma iste nedostatky :) )
Ale nudu, by som ako problem fakt nevidel.
-
Na HO jsem od 2017, nejdřív 80% a po nedlouhé době 100%.
Manželce trvalo 3/4 roku než vzala na vědomí, že nejsem doma, ale v práci. Nezbylo jí, než situaci respektovat.
Bydlím v patrovém domě, pracovnu mám v patře. Při práci mě nikdo neruší pokud sám nechci.
P.S.: Moje žena je učitelka ;)
-
Bydlím v bytě, satáně se narodilo v covidové době . Uznávám, že dokud to nechodilo, bylo to těžší (mimina nějak postrádají vypínací tlačítka). Ale manžělka se snažíla být pořád někdě mimo (procházky, plavání, cvičení atp). Když začalo lézt a pak chodit, manželka byla s dítětem idálně pořád někde někde mimo, nebo šly do jiných místností, než kde pracuji. Snažily se mě nerušit, a obě se (vlastně tak nějak samy od sebe) naučily, že když mám sluchátka, nemají mě vůbec rušit, a když je nemám, tak se zeptají, jestli mohou rušit. A to většinou s informací typu „Máš jídlo na stole“, „Chceš kafe?“ atd. Jak malá vobluda vyrostla a začlenila se do kolektivu, začala nosit domu různé nemoci, a tak začalo občasné nechození do institucí. Takže jsme ideálně oba na HO a pracujeme. Vobluda ví, že pokud má někdo sluchátka, nemá ho rušit, a hraje si sama, nebo jí pustím něco na koukání, ale to vydží tak deset minut.
Chápu, mám jen jedno dítě, ale je pravděpodobné, že s více satany by to bylo asi náročnější. Ale jak to tu čtu, tak to skoro vypadá, že když máš dítě, tak se na HO nedá pracovat.
Teď mám pozici, že mě nikdo do kanceláře nenutí, ale stejně tam chodím dobrovolně. Za prvé je to malá procházka, a za druhé člověk v kanceláři občas podchytí nějaké nesmysly, které by na něj šly a nemusely, protože je utne hned v začátku.
-
Mohu srovnavat HO uz u meho dedecka ktery pracoval na prekladech. Je tam par bodu spolecnych.
1. Klid na praci. Deti nesmi rusit. Budto resite rodinu nebo zamestnani. Nikde ne oboji soucasne!
2. Vlastni mistnost. Koutek s laptopem u ktereho se krcite ale muzou tam fakani a pes neni vlastni mistnost!
3. Slusnou konektivitu
4. Hodne monitoru
5. Dodrzovani pracovni doby
6. Poradny nabytek vcetne zidle,klavesnice i monitoru.
7. Chodit obcas s kolegy na pivo nebo na jidlo a setkavat se jednou za cas lze-li to. Aby clovek citil porad nejakou socializaci.
-
Mam tri velmi male deti (5let + 2x11 mesicu) a jezdim do coworku. Doma se to neda i kdyz mam mistnost jen pro sebe a i kdyz mam velmi hodne deti i velmi hodnou zenu ;). Bohuzel muj mozek ma zafizovan vzorec “deti >> prace”, takze pri sebemensim audio sumu pripominajici plac ci detskou nelibost je moje soustredeni v haji.
Cowork mam za rohem, neresim dopravni zacpy, deti, kolegy a je to vlastne idealni stav.
-
Pre tych, ktori pracujete na 100% HO a mate doma rodinu (male deti), manzelku na materskej, ako fungujete? Mate nastavene nejake mantinely? Vyrusuju vas pocas prace?
Ja mam v dome vyhradenu pracovnu pre seba. Mne sa stava, ze manzelka pride, ci postrazim syna nachvilu, alebo ci mozem ist spravit nieco. Akoze niekedy mi to neprekaza, ale ked mam nieco rozrobene a premyslam nad niecim a do pracovne mi niekto pride uz tretikrat po sebe, tak ma to dokaze poriadne vytocit. A potom je ohen na streche.
Mame pravidlo. Zavrene dvere = meeting nebo intenzivni prace tzn NIKDY nerusit. Nezavrene dvere = muzou prijit a klidne si u me neco kreslit, vyrabet nebo chtit pomoct. Hluk odstini sluchatka s aktivnim potlacovanim zvuku. Kdyz je neco urgent u zavrenych dveri tak mi zena napise na messenger a ja ji treba napisu za jak dlouho budu moct.
Funguje to skvele, chapou to deti a dokonce i zena :)). A deti jsou radi ze ke me muzou a po case je to i omrzi nez aby je lakala “tatova tajemna pracovna”. V openspacu vseci rusi nasobne vic. Je to cca jeden HO den == 2 az 3 kancl dny co se tyce odvedene prace pri stejny casovy manday dotaci.
-
Bydlím v bytě, satáně se narodilo v covidové době . Uznávám, že dokud to nechodilo, bylo to těžší (mimina nějak postrádají vypínací tlačítka). Ale manžělka se snažíla být pořád někdě mimo (procházky, plavání, cvičení atp). Když začalo lézt a pak chodit, manželka byla s dítětem idálně pořád někde někde mimo, nebo šly do jiných místností, než kde pracuji. Snažily se mě nerušit, a obě se (vlastně tak nějak samy od sebe) naučily, že když mám sluchátka, nemají mě vůbec rušit, a když je nemám, tak se zeptají, jestli mohou rušit. A to většinou s informací typu „Máš jídlo na stole“, „Chceš kafe?“ atd. Jak malá vobluda vyrostla a začlenila se do kolektivu, začala nosit domu různé nemoci, a tak začalo občasné nechození do institucí. Takže jsme ideálně oba na HO a pracujeme. Vobluda ví, že pokud má někdo sluchátka, nemá ho rušit, a hraje si sama, nebo jí pustím něco na koukání, ale to vydží tak deset minut.
Chápu, mám jen jedno dítě, ale je pravděpodobné, že s více satany by to bylo asi náročnější. Ale jak to tu čtu, tak to skoro vypadá, že když máš dítě, tak se na HO nedá pracovat.
Teď mám pozici, že mě nikdo do kanceláře nenutí, ale stejně tam chodím dobrovolně. Za prvé je to malá procházka, a za druhé člověk v kanceláři občas podchytí nějaké nesmysly, které by na něj šly a nemusely, protože je utne hned v začátku.
Mam stesti, zena pracuje noHO. Deti uz jsou velke takze chodi do skoly, kdyz prijdou tak chapou ze pracuji, takze nerusi.
V tvem pripade asi pomuze jen rozmluva, cedulka na dvere + klic do zamku.
-
Ahojte,
od Covidovej situacie som aj ja ostal na plny HO. Snazim sa prejst aspon 1x za 2 tyzdne do kanclu, pozdravit a poklabosit s partijou.
Ale ja si HO neskutocne pochvalujem.
Ako uz bolo pisane, treba si v kazdom pripade spravit vlastnu pracovňu, zatvorene dvere -> meeting, sustredena praca. Inak je to v pohode.
A hlavne sa dohodnut a vysvetlit detom/manzelke, ze to, ze som doma, neznamena, ze kym pridu zo skoly/prace, ma byt navarene, upratane atd :) Je potrebne to proste vysvetlit - mam 3 malych synov, niekedy idu rozbit dom, ale zvladut sa to da vzdy.
V pracovni mam tri stoly, na dvoch si deti robia domace ulohy pred koncom sichty a to mi nevadi, pokial nie je meet.
Vyhoda je to, ze si vies vybavit aj sukromne veci (pokial je praca spravena), pripadne v ramci psychohygieny v lete sa okupat v bazene, prevratit travu, ktoru susim na seno, pripadne ist sa prejst do chlievka a dat zrat zvieratam.
Je to 100x lepsie, ako cestovat denne 4hod do prace. Pekne budik o 5:00, kym deti vstanu, dam si prestavku, nachystam ranajky svacinu a vyhodim ich z domu :) A je klud.
HO je asi najlepsi vydobytok v IT sfere
-
Tiez beriem HO ako velku vyhodu, clovek stihne vybavit aj ine veci. Je pravda, ze v kancli je clovek viac ruseny sumom od kolegov, kavickou, dlhsia obedna prestavka, nejaky stolny futbal. Ist do kanclu raz za cas vitam ako prijemnu zmenu ale nemenil by som. Amazon ale asi vnima HO inak a dufam, ze sa nebudu nim inspirovat ine firmy :D
-
OP: musíš si nastavit jasné pravidla - očividně je má žena na háku.
1) zamykat pracovnu a sluchátka na hlavu - ignore lvl1
2) pronajmout místnost někde v míste bydliště - ignore lvl2
3) chodit prostě do práce - ignore lvl3
Jsem na 100% ho už několik let (od začátku covidu) a od začátku to bylo jasně dané. Mám jen kout ve velké jídelně. Jak mám sluchátka na hlavě == dnd režim. Děti jsme měli nejmladší 3roky, takže to nebyl takový hell jako s nějakým malým miminem. Žena je učitelka, takže v běžný pracovní den odjedou ráno do školy, vrací se všichni zas v cca 15-16.
Každopádně mimořádnosti fungují dodnes tak, že mi prostě napíše na chat - ne, že by do mě drkala nebo na mě začla mluvit - prostě napíše na chat, mě pinkne upozornění, přečtu a zařídím se.
V tvém případě to ideálně vidím na zamykání + sluchátka + chat. Prostě když bude chtít něco akutně řešit, ať ti napíše. Vypadá to divně, ale jde o to, že ty to zpracuješ až ty budeš mít čas.