neviem ako v CZ ale na slovensku urcite nie je v zakone slovne spojeni "backround check". Nemoze byt v zakone nejake cudzie slovo v indianctine. takze je by ma to vobec netrapilo.
V zákoně je uvedeno toto. Náklady na background check je jimi uvedený jako to, co budou ve smyslu tohoto paragrafu vymáhat.
V zákoně také může být cizí slovo v libovolném jazyce, pokud je ve výkladu pojmů uvedeno, co znamená. Docela běžně se používají latinské termíny.
Pracovni smlouva neni obecna smlouva a je upravena zvlast. Tohle se na ni vubec nevztahuje.
V pracovnim pravu plati to, ze zamestnavatel muze pozadovat po zamestnanci uhradu !prokazatelne! skody (a to pochopitelne az po uzavreni smlouvy) a jeste je to omezeno tusim aktualne 4,5 nasobkem jeho prumerne mzdy. Prokazat skodu pak neni vubec easy vec.
A jak tu bylo uz zmineno, zcela bez ohledu na to o koho jde, uz jen pokus neco takoveho chtit je indikaci, poslat je do poradny zadekni diry a jit o dum dal.
Pracovní právo se týká vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem až od okamžiku vzniku pracovního poměru! Dokud jste nepodepsali pracovní smlouvu, tak žádný pracovní poměr nevznikl a tudíž se na zákoník práce vůbec nelze odvolávat.
Pracovní smlouva je specifickým typem smlouvy, u níž je k její platnosti vyžadována jistá forma. Ale to neznamená, že se jí netýká obecná úprava smluvních vztahů podle občanského zákoníku, obzvláště v momentě, kdy ještě ani nebyla podepsána. Musel by existovat nějaký právní předpis, který by výslovně zakazoval možnost aplikace § 1729 občan. zákoníku, což tedy neexistuje, takže samozřejmě, že § 1729 lze aplikovat i na pracovní smlouvu!
"samozřejmě, že § 1729 lze aplikovat i na pracovní smlouvu"
to samozrejme nelze. njn, pravnik amater ;-)
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/cast4h2d3.aspx
Tady je to opravdu jak u blbejch. Přitom člověk by řekl, že na tenhle typ portálů budou chodit lidé, kteří nejsou úplně hloupí. Ale pravda je, že už za dob studií nám na fakultě říkali, že nejtěžší pořízení bývá s techniky.
Takže ještě jednou, doufám, že naposledy, a čtěte tentokrát prosím pozorně. Soustřeďte se, vnímejte význam textu, pokusím se to vysvětlit jako pro úplného blbce:
Pracovní poměr je druh závazku. Na tom se, alespoň doufám, shodneme. Vzniká (zpravidla) podpisem smlouvy. Právní úpravu smluv a jiných typů závazků najdeme v Občanském zákoníku, v části IV., nazvané Relativní majetková práva. Tam se dočteme ustanovení obecnějšího charakteru s tím, že některé typy závazků jsou v dalších částech zákoníku rozvedeny podrobněji a na podrobnější úpravu některých právních vztahů je odkázáno mimo tento zákoník.
To však neznamená, že by se ustanovení Občanského zákoníku na tyto speciální právní vztahy nevztahovala! Pouze to znamená, že v určitých rysech mohou být
explicitně upraveny podrobněji nebo odlišně. Osobní automobil je speciálním typem automobilu a automobil je zase speciálním typem motorového vozidla. Když máte vysvětleno, co je motorové vozidlo, u automobilu specifikujete jen konkrétnější vlastnosti a u osobního automobilu ještě specifičtější vlastnosti, ovšem s tím, že není-li řečeno něco jiného, platí o osobním automobilu totéž, co o automobilu a dále totéž, co o motorovém vozidlu. Značka "zákaz vjezdu všech motorových vozidel" platí pro osobní auta, pro náklaďáky, pro motorky, pro bagry, zkrátka pro všechna motorová vozidla.
Pořád se ještě chytáte? Odpočiňte si, nadýchejte se čerstvého vzduchu a až budete připraven, čtěte dál.
Takže jsme v Občanském zákoníku, dočteme se jak je to se závazkovým právem, až narazíme na § 2401, který jste sice našel, ale nepochopil. Tak si ho vysvětlíme:
(1)
Pracovní poměr, jakož i
práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon. Totéž platí v rozsahu stanoveném jiným zákonem o smlouvách o výkonu závislé práce zakládajících mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek.
(2) Na práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele se nepoužijí ustanovení tohoto zákona o ochraně spotřebitele.
Co nám odst. 1 říká? Že jiným zákonem je upraven
pracovní poměr. Dále jsou zmíněna práva a povinnosti
zaměstnance a
zaměstnavatele.
Nahlédneme tedy do této úpravy, na níž nás odkazuje Občan:
Zákoník práce, § 1:
Tento zákon
a) upravuje právní vztahy vznikající
při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními,
…
d) upravuje též
některé právní vztahy
před vznikem pracovněprávních vztahů podle písmene a),
…
§ 6:
Zaměstnancem je fyzická osoba, která
se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.
Speciálně upozorňuji na ten minulý čas slovesa "zavázat se". Stručněji (i když ne zcela přesně, ale pro naše účely to postačí):
která podepsala pracovní smlouvu. Ještě jednou zdůrazňuji ten minulý čas!
Neboli tím se možnost aplikace Zákoníku práce na dobu
před podpisem pracovní smlouvy redukuje jen na vztahy podle § 1, písm. d). Takže zalistujeme dále do části druhé, hlavy první, nazvané "Postup před vznikem pracovního poměru". Zde najdeme §§ 30–32, v nichž se dočteme něco o zákazu diskriminace, ochraně osobních údajů apod., ale
nic o právních následcích vyjednávání před vznikem pracovního poměru.
Protože
pracovní smlouva je jen speciálním typem závazku, nalezneme další právní normy, jež by se jí mohly týkat,
v Občanském zákoníku. Takže opět nalistujeme IV. část, kde se dočteme to, co už tu bylo několikrát napsáno.
Je to takto jasné? Já už opravdu nevím, jak názorněji to vysvětlit.